Příspěvek k datování zrcadlových kachlů
Roč.42,č.2(2017)
Vikštejn na Opavsku; zrcadlové kachle; alianční znak; opavská hrnčířská dílna; raný novověk
875–889
ANSORGE, J.–SCHÄFER, H., 2009: Die Ausgrabungen im Stralsunder Johanniskloster in den Jahren 2006 und 2007 unter besonderer Berücksichtigung der spätgotischen und renaissancezeitlichen Ofenkacheln, Archäologische Berichte aus Mecklenburg-Vorpommern 16, 136–176.
BARTOŠKOVÁ, Š., 2008: Habáni v Dambořicích na Ždánicku, nepubl. rkp. bakalářské práce na KH PF MU v Brně, vedoucí práce doc. PhDr. B. Klíma, CSc.
BIELEC-MCIEJEWSKA, B., 2008: Piece kaflowe z Zamku Dybowskiego w Toruniu (początek XVII wieku), Rocznik Toruński, tom 35, 141–156.
BRYCH, V., 2004: Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Výběrový katalog Národního muzea v Praze. Praha.
BRYCH, V.–STEHLÍKOVÁ, D.–ŽEGKLITZ, J., 1990: Pražské kachle doby gotické a renesanční. Katalog výstavy. Praha.
DIVILEKOVÁ, D., 2007: Renesančné kachlice z hradu Devín – Die Renaissance-Ofenkacheln der Burg Devín, Zborník Filozofickej fakulty UK. Musaica XXV, 219–235.
DIVILEKOVÁ, D., 2008: Vykurovanie na hrade Devín – Wie auf der Burg Devín (Theben) geheizt wurde, AH 33, 185–198.
DYMEK, K., 1995: Średinowieczne i renesansowe kafle śłaskie. Wrocław.
FURMANEK, M.–KULPA, S., 2003: Zamek Wodzisławi i jego właściciele. Wodzisław Śłaski.
GOŠ, V.– KAREL, J., 2011: Renesanční kachle ze zámku Janovice u Rýmařova. In: Quod bene notandum – Co je třeba poznamenat (Pohanka, J.–Pohanka, V.–Stanzel, V., edd.), 71–91. Bruntál.
HAZLBAUER, Z., 2003: Vývoj stavební podoby a funkce kachlových kamen ve středověku a raném novověku – Entwicklung der Bauform und Funktion von Kachelofen im Mittelalter und in der frühen Neuzeit. In: Svorník 1, 153–168. Praha.
HAZLBAUER, Z.–HLAVÁČEK, Z., 1997: Početný pozdně renesanční kachlový soubor z hradu Rýzmburku, okr. Náchod, ZMHK 23, 123–135.
HLUBEK, L., 2017: Kachle s pěti kruhovými prohlubněmi z areálu města Litovle – Kacheln mit fünf kreisförmigen Vertiefungen aus dem Areal der Stadt Litovel, AH 42, 863–873.
HOFFMANN, C., 2005: "…leth ick den nign Kachelauen maken…". Renaissancezeitliche Ofenkacheln aus der Hansestadt Stralsund – Eine Auswahl. In: Bemerkungen zur Renaissance in Stralsund. Heft 2 (Brüggemann, S., ed.), 59–66. Stralsund.
HOLL, I., 1993: Renaissance-Öfen. Mittelalterliche Ofenkacheln in Ungarn, Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungaricae 45, 247–299.
HOLOUBKOVÁ, T., 2013: Gotické a renesanční kachle z hradu Rožnova – Gothic and Renaissance tiles from Rožnov castle, nepubl. rkp. bakalářské práce na Katedře dějin umění FF UP v Olomouci, vedoucí práce Mgr. P. Čehovský, PhDr.
HOLUB, P.–JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2009: Early Modern period Brno stove tiles with a mosaic (tapestry) pattern. In: Studies in Post-Medieval Archaeology 3. Post-medieval ceramics. Production, assortment, usage – Novověká keramika. Výroba, sortiment, užití – Neuzeitliche Keramik. Produktion, Sortiment, Verwendung, 273–302. Prague.
HUDEČEK, J. J.–HANÁK, F.–HUDEČEK, P., 2002: Bravantští z Chobřan na Přerovsku a heraldická památka na jejich rod, Sborník státního okresního archivu v Přerově, 29–35.
JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2010: Delfíni v renesančním Brně, BMD 23, 26–46.
KALINOVÁ, A., 2016: Novokřtěnci na Moravě a jejich kulturní odkaz – Anabaptists in Moravia and their cultural legacy, Národopisná revue 4, 271–283.
KOUCKÁ, A., 2015: Keramika a její dílenská, manufakturní a tovární produkce na Moravě od novověku po počátek 20. století – Keramik und ihre Herstellung in Werkstätten, Manufakturen und Fabriken in Mähren von der Neuzeit bis zum Anfang des 20. Jahrhunderts. In: Workshopy ke středověké a novověké keramice: Panská Lhota 2015 (Měřínský, Z.–Klápště, J., edd.), 46–55. Brno.
KOUŘIL, P.–PRIX, D.–WIHODA, M., 2000: Hrady českého Slezska. Brno – Opava.
KOUŘILOVÁ, D., 1975: Hrad Vikštejn, Vlastivědné listy 1/2, 20–22.
KRASNOKUTSKÁ, T., 2004: Středověké a novověké kamnářství v Opavě na základě nálezů z archeologických výzkumů, nepubl. magisterská dipl. práce na ÚAM FF MU v Brně, vedoucí práce prof. PhDr. Z. Měřínský, CSc.
KRASNOKUTSKÁ, T., 2005: Středověké a novověké kachle z Opavy. Katalog nálezů z archeologických výzkumů. Archaeologiae Regionalis Fontes 8. Olomouc.
KUNCEVIČIUS, A., 1993: Die Kacheln aus dem Palast der Grossfürsten in Vilnius. In: Archäologische Schätze aus Litauen. Begleitband zur gleichnamigen Ausstellung, 82–134. Vilnius – Duisburg – Regensburg.
LANDSFELD, H., 1947: Co vyráběli novokřtěnští keramikové v Podivíně, VVM II, 222–238.
LANDSFELD, H., 1950: Lidové hrnčířství a džbánkařství. Besedy o řemesle džbánkařském, hrnčířském a kamnářském. Praha.
LANDSFELD, H., 1953: Výroba habánské keramiky ve světle vykopávek, Český lid 40, 205–212.
LANDSFELD, H., 1974: Keramická pec v Dambořicích z 15. století, Od hradské cesty. Prameny k dějinám současnosti Žarošic a okolí, 1971–1972, 84–90.
LOSKOTOVÁ, I., 2008: Ornament na kachlích. In: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska – Schönheit, die wärmt. Gotische und renessainzeitliche Kacheln aus Mähren und Schlesien (Menoušková, D.–Měřínský, Z., edd.), 139–155. Uherské Hradiště.
MACKŮ, P., 2007: Kachle s heraldickými motivy na Opavsku – Tiles with herladic motives in Opava region, nepubl. rkp. bakalářské práce na FPF SU v Opavě, vedoucí práce PhDr. Vladimír Goš, CSc.
MAJEWSKI, M., 2015: Renesansowe kafle zachodniopomorskie. Studium z historii ogrzewania wnętrz mieszkalnych. Stargard – Szczecin.
MALÍK, P.–PEŠKA, M., 1994: Soubor časně novověké keramiky z Moravského Krumlova – The collection of postmedieval pottery from the Moravský Krumlov Town, SPFFBU E 39, 93–111.
MARTINEK, B.–KRAVAR, Z., 2001: Vítkov. Z historie města. Vítkov.
MENOUŠKOVÁ, D., 2005: Nefigurální renesanční kachle z Dambořic, Slovácko XLVI, 161–181.
MYSLIVEČEK, M., 2005: Velký erbovník. Svazek I. Plzeň.
PAJER, J., 1983: Počátky novověké keramiky ve Strážnici. Strážnice.
PAJER, J., 1989: Habánské keramické středisko ve Strachotíně, Sborník krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Jihomoravském kraji. 30 let KSSPOP v Brně, 190–207.
PAJER, J., 1990: A hoard find of the pottery of the area of the Habaner (Anabaptist) court at Strachotín. In: Studies in Post-Medieval Archaeology 1 (Smetánka, Z.–Žegklitz, J., edd.), 169–202. Praha.
PAJER, J., 1997: Novokřtěnci v Podivíně, Podivín – vlastivědný sborník jihomoravského města, 184–193.
PAJER, J., 1998: Novokřtěnci ve Staré Břeclavi. (K možnostem identifikace novokřtěnských fajánsí podle archeologických nálezů) – Wiedertäufer in Stará Břeclav. (Zu den Identifikationsmöglichkeiten der Wiedertäuferfayencen nach den archäologischen Funden), JM 33, sv. 37, 53–72.
PAJER, J., 1999: Novokřěnci ve Vacenovicích – The Anabaptists in Vacenovice, Slovácko XLI, 31–54.
PAJER, J., 2001: Novokřtěnské fajánse ze Strachotína. Mikulov.
PAJER, J., 2002: Strážnice v pozdní renesanci (Studie o městě a obyvatelích na konci 16. a začátku 17. století). In: Strážnice. Kapitoly z dějin města (Pajer, J. a kol., edd.), 147–190. Strážnice.
PAJER, J., 2006: Nové výzkumy novokřtěneckých fajánsí na Moravě. In: Středověké a novověké zdroje tradiční kultury, 121–139. Brno.
PAJER, J., 2006a: Studie o novokřtěncích. Strážnice.
PAJER, J., 2010: Výroba novokřtěneckých fajánsí na Moravě. Souhrn podle nejnovějších archeologických výzkumů. In: Zaměřeno na středověk. Zdeňkovi Měřínskému k 60. narozeninám (Přichystalová, R.–Ungerman, Š., edd.), 496–510. Praha.
PAJER, J., 2011: Novokřtěnecké fajánse z Moravy 1593–1620. Soupis dokladů z institucionálních a privátních sbírek. Strážnice.
PAJER, J., 2015: Nově objevené sídlo novokřtěnců v Čermákovicích (Dvůr Alinkov, k. ú. Horní Kounice, okres Znojmo), Sborník Státního okresního archivu Znojmo, 40–59.
PAVLÍK, Č.–ŠEDO, O., 2006: Soubor kachlů z obce Bulhary u Mikulova, RegioM 2006. Sborník Regionálního muzea v Mikulově, 18–45.
PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ikonografický atlas reliéfů na kachlích gotiky a renesance. Praha.
PILNÁČEK, J., 1930: Staromoravští rodové. Vídeň.
PILNÁČEK, J., 1991: Rody starého Slezska. Brno.
POLLA, B., 1970: Stredoveké kachlice z Kežmarku, Východoslovenský pravek 1, 121–133.
PREUSZ, M., 2011: Hmotná kultura raně novověkého měšťanského domu na příkladu hromadného nálezu ze studny domu čp. 55 na Latránu v Českém Krumlově, nepubl. rkp. seminární práce na AÚ FF JČU v Českých Budějovicích, vedoucí práce doc. PhDr. R. Krajíc, CSc.
RIGASOVÁ, M., 2014: Novokřtěnci v Mikulově a okolí. Mikulov.
SACHS, H., 1976: Die Welt des Hans Sachs. 400 Holschnitte des 16 Jahrhunderts. Eine Ausstellung der Stadt Nürnberg Stadtgeschichtliche Museen im Kemenatenbau der Kaiserburg 30. 7. – 3. 10. 1976. Nürnberg.
SCHITTNY, H. R., 1984: Odersky. Die Geschichte einer mährischen Familie. Neustadt an der Aisch.
SEĎOVÁ, M., 2011: Počátky habánského hrnčířství na Moravě se zvláštním zřetelem k její severní části – Origins of Haban's pottery in Moravia with a special view to north part, nepubl. rkp. bakalářské práce na Katedře dějin umění FF UP v Olomouci, vedoucí práce PhDr. J. Bláha.
STRAUSS, K., 1940: Kacheln und Ofen der Steiermark. Studien zur Geschichte der Keramik in der Ostmark. Beiträge zur Kunstgeschichte Steiermarks and Kärtens. Graz.
SUCHNOVÁ, J., 2012: Lipnický kachlový poklad – akcese, tezaurace, prezentace, nepubl. magisterská dipl. práce na ÚAM FF MU v Brně, vedoucí práce prof. PhDr. J. Dolák.
ŠEBELA, L.–VANĚK, J., 1985: Hromadný nález ze studny v areálu bývalého bratrského sboru v Ivančicích. Přelom 16. a 17. století – Massenfunde aus dem Brunnen im Areal der ehemaligen Brüdergemeinde der Böhmischen Brüder in Ivančice (Wende vom 16. Jahrhundert zum 17. Jahrhundert). Ivančice.
ŠIKULOVÁ, V., 1973: Nálezy z hradu Vikštejna, obec Radkov-Dubová (okr. Opava), PV 1972, 87–88. Brno.
ŠIKULOVÁ, V., 2004: Habánské umyvadlo Jana Jiřího Krnovského nalezené v Opavě. In: Opava. Sborník k dějinám města 4, 19–28. Opava.
TYMONOVÁ, M., 2007: Kachle s lichtenštejnskými znaky ve sbírce Slezského zemského muzea – Kacheln mit liechtensteinischen Wappen in der Sammlung der Schlesischen Landesmuseums, AH 32, 501–510.
TYMONOVÁ, M., 2009: Středověké reliéfní kachle jako pramen hmotné kultury (Slezsko) – Mittelalterliche Reliefkacheln als Quelle der Sachkultur (Schlesien), AH 34, 209–223.
TYMONOVÁ, M., 2011: Gotické a renesanční kachle ze slezských hradů – Gothic and Renaissance Tiles from Silesian Castles, rkp. nepubl. disertační práce na ÚAM FF MU, Brno, díl I.–III., vedoucí práce doc. PhDr. P. Kouřil, CSc.
TYMONOVÁ, M., 2014: Výroba kamnářské keramiky v českých zemích a dílna v Opavě – Belege für die Herstellung von Ofenkeramik in den Ländern Böhmens und eine Werkstatt in Opava, AH 39, 155–175.
TYMONOVÁ, M., 2015: Medailonové kachle z Javorníka – Die Medaillonkacheln aus Javorník, AH 40, 941–959.
TYMONOVÁ, M., 2016: Kachlové soubory z Frýdku – Die Kachelkollektionen aus Frýdek, AH 41, 415–435.
VITANOVSKÝ, M., 2008: Heraldické motivy. In: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska – Schönheit, die wärmt. Gotische und renaissancezeitliche Kacheln aus Mähren und Schlesien (Menoušková, D.–Měřínský, Z., edd.), 90–115. Uherské Hradiště.
ZAHNÁŠ, P., 1981: Kdo byl vikštejnský pán Mikuláš Bravantský z Chohřan, Zpravodaj ostravské pobočky Genealogické a heraldické společnosti v Praze při Domu kultury pracujících Vítkovic v Ostravě III, č. 9, 2–6.
ZUKAL, J., 1916: Slezské konfiskace 1620–1630. Pokutování povstalé šlechty v Krnovsku, Opavsku a Osoblažsku po bitvě bělohorské a vpádu Mansfeldově. Opava.
ŻEMIGAŁA, M., 1987: Ogrzewanie piecowe na zamku w Bolesławcu nad Prosą w XIV–XVII. w. Wrocław – Warszawa – Kraków – Łódź.