Století archeologického výzkumu Ostrovského kláštera (k. ú. Davle)

Roč.45,č.2(2020)

Abstrakt
Archeologický zájem o Ostrovský klášter (druhou nejstarší mužskou benediktinskou lokalitu v Čechách založenou okolo roku 1000) trvá více než jedno století a jeho podoba svým způsobem odráží vývoj české archeologie a archeologie středověku, stejně jako vývoj českých archeologických institucí. První dva terénní výzkumy zde proběhly v letech 1898–1900 a 1907, plně v režii Národního muzea. Se vznikem Československé republiky vstoupil do hry Státní archeologický ústav (a jeho nástupnické organizace), který zahájil v roce 1925 výzkum, jenž sledoval nejenom poznání kláštera a jeho hmotné kultury, ale také jeho památkovou ochranu a prezentaci. Výzkumné kampaně, které pak následovaly (1933–1934, 1947, 1962–1964, 1975–1983), vesměs v režii Archeologického ústavu, rozšiřují svůj záběr od poznání architektonické podoby klášterního komplexu k jeho zasazení do středověkého sídelního a kulturního kontextu. Výsledkem těchto výzkumů je znalost podoby klášterních staveb první dřevěné fáze, stejně jako navazujících etap románské a gotické výstavby. Rozsáhlá kolekce architektonických detailů, náhrobních desek, terakotových dlaždic a obkládacích desek i dalších movitých archeologických nálezů je významná jak pro charakteristiku a dataci zkoumaných objektů, tak pro rozšíření našich znalostí o středověké hmotné kultuře a její chronologii.

Klíčová slova:
benediktinský klášter; archeologie středověku; česká dřevěná, románská a gotická architektura; terakotové architektonické prvky; památková péče

Stránky:
713–731
Reference

Almanach X: Výroční zpráva o stavu a činnosti České Akademie od 2. prosince 1898 do 2. prosince 1899, Almanach České akademie věd a umění X, 1900, 115–116.

Almanach XI: Výroční zpráva o stavu a činnosti České Akademie od 2. prosince 1899 do 2. prosince 1900, Almanach České akademie věd a umění XI, 1901, 123.

Biografický slovník českých zemí: Dostupné z: http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php/FABIAN_V%C3%A1clav_11.6.1877-30.9.1931.

BŘICHÁČEK, P.–MERHAUTOVÁ, A.–RICHTER, M.–SOMMER, P., 2006: Opatský hrob z doby počátků Ostrova u Davle, Archaeologica Pragensia 18, 45–64.

BŘICHÁČEK, P.–RICHTER, M.–SOMMER, P., 2003: Archeologie k miléniu ostrovského kláštera. In: 1000 let kláštera na Ostrově (999–1999) (Stehlíková, D.–Brych, V., edd.), 13–28. Praha.

BŘICHÁČEK, P.–RICHTER, M.–SOMMER, P., 2010: Neobvyklý prvek interiérové výzdoby románské baziliky na Ostrově u Davle. In: Čechy jsou plné kostelů – Bohemia plena est ecclesiis. Kniha k poctě PhDr. Anežky Merhautové, DrSc. (Studničková, M., ed.), 199–207. Praha.

DROBNÁ, Z., 1958: Lapidarium Národního musea. In: Lapidarium Národního musea. Sbírka české architektonické plastiky XI. až XIX. století, 7–27. Praha.

FABIAN, V., 1910–1912: O vzniku lapidária muzejního, PA XXIV, 169–178.

FILIP, J., 1966: Enzyklopädisches Handuch zur Ur- und Frühgeschichte Europas I. Praha.

GUTH, K., 1934: Praha, Budeč, Boleslav. In: Svatováclavský sborník vydaný na památku 1000. výročí smrti knížete Václava svatého I, 686–818. Praha.

GUTH, K., 1937: Ostrovský klášter. In: Ottův slovník naučný nové doby IV/2, 801. Praha.

HLUBINKA, R., 1933: Výzkum zbytků benediktinského kláštera na Ostrově u Davle, Za starou Prahu 17, č. 1, 2–4.

KVĚT, J., 1946: Karel Guth – nekrolog, PA XLII, 141–143.

LEHNER, F., J., 1905: Dějiny umění národa českého I. Doba románská, svazek II. Architektura, část II. Praha.

MENCL, V., 1942: O methodice středověkých výkopů, ZPP 6, sešit 2, 6–8; sešit 3, 17–23; sešit 3, 33–37.

MENCL, V., 1959: Architektura předrománských Čech, Umění VII, 331–353.

MERHAUTOVÁ, A., 1988: Skromné umění. Ostrovská zdobená terakota. Praha.

MERHAUTOVÁ-LIVOROVÁ, A.–RICHTER, M.–SRŠEŇ, L., 1980: Architektonické zlomky ostrovského kláštera, SbNM A XXXIV, 1–105.

PÁCAL, M., 2007: Zapomenutý fantom. Život a dílo architekta a malíře Františka Xavera Margolda. Chotěšov.

RICHTER, M., 1981: Zaniklá hornická osada u Klínce, Praehistorica VIII, Varia archaeologica 2, 301–306.

RICHTER, M., 1982: Hradišťko u Davle, městečko Ostrovského kláštera. Praha.

RICHTER, M.–MERHAUTOVÁ, A.–BŘICHÁČEK, P.–SOMMER, P., 1990: Bazilika s první jižní kaplí ostrovského kláštera, Umění XXXVIII, 185–195.

SKLENÁŘ, K., 2013: Archeolog Josef Ladislav Píč jako muzejník v Národním muzeu, ČNM A 183, 54–102.

SKLENÁŘ, K.–SKLENÁŘOVÁ, Z., 2005: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha.

SOMMER, P., 1994: Die Seitenkapelle der romanischen Basilika in Ostrov bei Davle, PA LXXXV, 81–106.

STEHLÍKOVÁ, D., 2003: Ostrovské náhrobky a pečeti z let 1220–1520. In: 1000 let kláštera na Ostrově (999–1999) (Stehlíková, D.–Brych, V., edd.), 75–102. Praha.

STEHLÍKOVÁ, D., 2014: Korpus Ukřižovaného Krista z Ostrova. In: Otevři zahradu rajskou. Benediktini v srdci Evropy 800–1300 (Foltýn, D.–Klípa, J.–Mašková, P.–Sommer, P.–Vlnas, V., edd.), 153. Praha.

ŠPAČEK, L., 1963: Akustická nádoba z Ostrovského kláštera, ČNM oddíl věd společenských 132, 137–142.

ŠPAČEK, L., 1967: Archeologický výzkum ostrovského kláštera v l. 1962–1964, AR XIX, 43–54.

UHLÍKOVÁ, K., 2013: Hlubinka, Rudolf. In: Biografický slovník památkové péče. Dostupné z: https://web.archive.org/web/20140202093631/

VAŘILOVÁ, Z., 2001: Surovinové zdroje a provenience románských terakotových dlaždic, AR LIII, 515–563.

VAVROUŠEK, B., 1938: Literární atlas československý 2. Praha.

WIRTH, Z., 1984: Rudolf Hlubinka – sedmdesátníkem, Za starou Prahu 23, 4, 5–6.

WOCEL, J. E., 1855: Byzantinský krucifix, nalezený v rumech kláštera Ostrovského, Památky archaeologické a místopisné I, 136–140, obr. 9.

Metriky

0

Crossref logo

0


30

Views

0

PDF views