Zaniklé středověké město Sezimovo Ústí

Roč.45,č.2(2020)

Abstrakt
Sezimovo Ústí leží v jižních Čechách nedaleko Tábora. Jeho středověké dějiny jsou bezprostředně spjaty s počátky husitství. Město bylo založeno před polovinou 13. století. Během své více než stopadesátileté historie získalo podobu vrcholně středověkého poddanského města řemeslnicko-zemědělského charakteru s opevněním, farou, farním kostelem, špitálem, klášterem a výstavnými měšťanskými domy kolem náměstí. Bylo vybudováno na pravém břehu řeky Lužnice v prostoru dnešního Sezimova Ústí I a postupně bylo obklopeno třemi předměstími. Město zaniklo za dramatických okolností 30. března roku 1420. Po zániku zůstala plocha města až do počátku 19. století neosídlena. V roce 1828 zde byla založena osada Starý Tábor (Alt Tabor), od roku 1920 znovu přejmenovaná na Sezimovo Ústí. Studie je věnována podobě středověkého města, jak vyplývá z archeologických výzkumů prováděných na lokalitě více než sto let.

Klíčová slova:
středověk; husitství; jižní Čechy; město; předměstí; řemesla; archeologie

Stránky:
765–783
Reference

BAČOVÁ, V., 2010: Nálezy ze Sezimova Ústí (okr. Tábor) ve sbírce J. A. Jíry, Archaeologia Pragensia 20, 422–435.

BERÁNEK, K., 1998: Dvě listiny z Ústí nad Lužnicí ve Státním ústředním archivu v Praze, Táborský archiv 8/1997–1998, 5–10.

BŘICHÁČEK, P.–ŠINDELÁŘ, J., 2018: Nové poznatky o zaniklém konventu dominikánů v Sezimově Ústí (okr. Tábor), AZČ 9, 66–74.

CIKHART, R., 1951: Minulost Sezimova Ústí, JSH XX, 7–14, 87–93, 128–133.

ČERVENKA, V., 1938: Sezimovo Ústí v minulosti a přítomnosti s plánem a 4 obrázky. Sezimovo Ústí.

DENKSTEIN, V., 1951: O archeologický výzkum husitských lokalit, ČNM CXX, 107–115.

DRDA, M.–KRAJÍC, R., 2001: Tzv. Husův hrneček – originál nebo dokonalý padělek?, Husitský Tábor – Supplementum 1, 505–601.

DRDA, M.–TECL, R., 1978: K předhusitskému osídlení Tábora, ČsČH 26, 740–764.

HAZLBAUER, Z.–RICHTER, M., 1990: Dva hromadné nálezy gotických nádobkových kachlů v Sezimově Ústí, AR XLII, 416–434, 462–472.

HAZLBAUER, Z.–CHOTĚBOR, P., 1991: Stavební rekonstrukce dvou vrcholně gotických kamen ze Sezimova Ústí – Ensembles hochmittelalterlicher Töpferkacheln aus Sezimovo Ústí, AH 15, 361–383.

HRDLIČKA, L.–RICHTER, M.–SMETÁNKA, Z., 1966: Výzkum v Sezimově Ústí v r. 1965, AR XVIII, 663–680.

HUML, V., 1965: Sezimovo Ústí – záchranný výzkum 1965. NZ AÚ ČSAV Praha, čj. 5880.

HUML, V., 1966: Záchranný výzkum v Sezimově Ústí (okr. Tábor) v r. 1965, AR XVIII, 344–45.

KOLÁŘ, M., 1924: Dějiny Ústí Sezimova a začátky Tábora, Sborník historických prací prof. Martina Koláře o dějinách Tábora, 34–68.

KOŘALKA, J., 1996: Nálezy ze Sezimova Ústí v soukromé sbírce Josefa Pachla z první poloviny 19. století, Táborský archiv. Sborník Státního okresního archivu v Táboře 7, 219–232.

KOVÁŘ, M., 2017: Marginálie k diskusi o počátcích dominikánského kláštera v Sezimově Ústí, ČSPS 125, 145–158.

KRAJÍC, R., 1982: Výzkum středověké keramické pece v Táboře, AR XXXIV, 269–277.

KRAJÍC, R., 1989: Středověká sladovna v Sezimově Ústí, PA LXXX, 159–187.

KRAJÍC, R., 1991: Stavební železo a uzavírací mechanizmy na vrcholně středověkých lokalitách Táborska – eiserne Baubeschläge und Verschließungsmechanismen von den hochmittelalterlichen Lokalitäten in der Gegend von Tábor, AH 16, 323–342.

KRAJÍC, R., 1993: Die Handwerkervorstadt von Sezimovo Ústí (Teil II). In: Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West- und Südböhmen. Resümees der Vorträge, 51–56. Deggendorf – Tabor.

KRAJÍC, R., 1993a: Středověká kovárna v Sezimově Ústí – Novém Městě – Eine Schmiedewerkstatt in Sezimovo Ústí-Neustadt, AH 18, 391–417.

KRAJÍC, R., 1995: Sezimovo Ústí – Bydlinského ulice. NZ HM Tábor, př. č. 36.

KRAJÍC, R., 1996: Příspěvek k opevnění a zástavbě středověkého Sezimova Ústí (Archeologický výzkum v Bydlinského ulici v l. 1990–1991), AVJČ 9, 76–136.

KRAJÍC, R., 1998: Sezimovo Ústí I. NZ HM Tábor, př. č. 46.

KRAJÍC, R., 2003: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 3. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa. Díl I–II. Praha – Sezimovo Ústí – Tábor.

KRAJÍC, R., 2004: Archeologický výzkum na stavbě Tábor – obchodní centrum BAUMAX. Sml. 3/2004. NZ HM Tábor, př. č. 83.

KRAJÍC, R., 2005: Výroba keramické střešní krytiny ve středověkém Sezimově Ústí, Svorník 3, 257–268.

KRAJÍC, R., 2007: Sezimovo Ústí I – Švehlova ul. ppč. 523/1. Zpráva o archeologickém výzkumu, HM Tábor.

KRAJÍC, R., 2007–2008: Archeologický výzkum na stavbě Tábor – obchodní centrum AVENTIN. Sml.15/2007. NZ HM Tábor, př. č.166 a 169.

KRAJÍC, R., 2008: Středověké cihlářství. Sezimovo Ústí – archeologie středověkého poddanského města 4. Praha – Sezimovo Ústí – Tábor.

KRAJÍC, R., 2008a: Archeologický výzkum v Sezimově Ústí v r. 2007. In: Ve službách archeologie 2, 76–81. Brno.

KRAJÍC, R., 2009: Sezimovo Ústí – Švehlova ulice čp. 66. NZ HM Tábor, př. č. 183.

KRAJÍC, R., 2010: Sezimovo Ústí I – Švehlova ulice čp. 66. Archeologický výzkum v historickém centru města v roce 2009, AVJČ 23, 273–282.

KRAJÍC, R.–RICHTER, M., rkp.: Sezimovo Ústí – archeologie středověkého poddanského města I. Topografie a dějiny bádání. Rukopis.

MÁŠKA, F., 1946: Zříceniny bývalého Sezimova Ústí a kláštera, obraz bývalého města. Rukopis.

OPRAVIL, E., 1972: Synantropní rostliny ze středověkého Sezimova Ústí, Presliana, 37–46.

PPFL: Písemná pozůstalost Františka Lískovce. Husitské muzeum Tábor.

REICHERTOVÁ, K., 1965: Středověká keramika ze Sezimova Ústí, Tábora a Kozího Hrádku. ASM III. Praha.

RICHTER, M., 1967: Některé výsledky a problémy výzkumu v Sezimově Ústí, AR XIX, 712–717.

RICHTER, M., 1969: Výzkum v Sezimově Ústí v l. 1966–1968, AR XXI, 768–782.

RICHTER, M., 1974: Der archäologische Beitrag zur Kleinstadtforschung in Böhmen, Vor- und Frühformen der europäischen Stadt im Mittelalter II, 239–257.

RICHTER, M., 1975: České středověké město ve světle archeologických výzkumů, AR XXVII, 245–258.

RICHTER, M., 1978: Středověká keramika ze Sezimova Ústí. České Budějovice.

RICHTER, M., 1986: Sezimovo Ústí. A part of the project of investigations of Bohemian urban settlements. In: Archaeology in Bohemia 1981–1985, 229–236. Praha.

RICHTER, M., 1993: Die Handwerkervorstadt von Sezimovo Ústí (Teil I), Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West- und Südböhmen 2, 44–51. Deggendorf – Tabor.

RICHTER, M., 1994: Sezimovo Ústí. In: 25 Years of Archaeological Research in Bohemia. PA – Supplementum I, 201–206. Praha.

RICHTER, M.–DRDA, M., 1981: Sezimovo Ústí (Alttabor) und Tabor. Ergebnisse archäologischer Forschungsgrabungen in Südböhmen, Mitteilungen des Instituts für österreichische Geschichtsforschung LXXXIX, 1–21.

RICHTER, M.–HRDLIČKA, L., 1965: Výzkum v Sezimově Ústí v roce 1964, AR XVII, 647, 655–668.

RICHTER, M.–KRAJÍC, R., 2001: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 2. Levobřežní předměstí – archeologický výzkum 1962–1988. Praha.

RICHTER, M.–SMETÁNKA, Z.–ŠPAČEK, L., 1964: Výzkum v Sezimově Ústí v r. 1962 a 1963, AR XVI, 691–715.

SEDLÁČEK, A., 1933: Hrady, zámky a tvrze království Českého IV. Praha.

ŠMAHEL, F. a kol., 1988: Dějiny Tábora. I. díl, 1. svazek. Do roku 1421. České Budějovice.

ŠNOBLOVÁ, M., 2011: Dominikánské konventy v Čechách zaniklé v době husitské. Bakalářská práce, Katedra dějin a didaktiky dějepisu, Pedagogická fakulta, Univerzita Karlova.

ŠVEHLA, J., 1900: Z českých Pompejí. Tábor.

ŠVEHLA, J., 1901: Nádobí kuchyně a stolu staročeského. Tábor.

ŠVEHLA, J., 1907: Ústí Sezimovo. Knihovnička Jiskry.

ŠVEHLA, J., 1913: Ústské dlaždice. Zvl. otisk z XVIII. výroční zprávy městského muzea v Táboře za rok 1913, 1–15. Tábor.

ŠVEHLA, J., 1915: Ústí Sazemino, Jihočeský kraj V, 396–400.

ŠVEHLA, J., 1928: Ohlasy z Ústí Sezimova v nejstarší gruntovní knize táborské z r. 1432–1450, JSH I, 80–84, 120–124.

ŠVEHLA, J., 1929: Ústí Sezimovo. In: Tábor město Žižkovo. Tábor.

ŠVEHLA, J., 1930: Několik vzpomínek na dominikánský klášter v Ústí Sezimově, JSH III, 1–9.

ŠVEHLA, J., 1930a: Farní kostel a fara v Ústí Sezimově, JSH III, 87–91.

ŠVEHLA, J., 1931: Špitál v Ústí Sezimově, JSH IV, 123–124.

Metriky

0

Crossref logo

0


36

Views

0

PDF views