K otázce kostelních věží

FRB II: Fontes Rerum Bohemicarum II (Emler, J., ed.). Praha 1874.

Urkundenbuch des Hochstifts Naumburg. Teil 1 (967–1207) (Rosenfeld, F., ed.). Magdeburg 1925. Statuta Capitulorum Generalium ordinis Cisterciensis ab anno 1116 ad annum 1786. Tomus I (Canivez, J. M., ed.). Louvain 1933.

ANDRÉN, A., 2009: Vem lät bygga kyrkorna på Gotland?, Saga och Sed. Kungl. Gustav Adolfs Akademiens Årsbok 2009, 31–59.

BALDOVIN, J. F., 1987: The Urban Character of Christian Worship. The Origins, Development, and Meaning of Stational Liturgy. Roma.

BANDMANN, G., 1951: Mittelalterliche Architektur als Bedeutungsträger. Berlin.

BECK, H.–STEUER, H.–TIMPE, D., edd., 1998: Reallexikon der germanischen Altertumskunde. Bd. 2. Berlin – New York.

BENEŠOVSKÁ, K., 2010: Magistri cum machinis, maestri commachini nebo maestri campionesi. In: Čechy jsou plné kostelů = Boemia plena est ecclesiis. Kniha k poctě PhDr. Anežky Merhautové, DrSc. (Studničková, M., ed.), 235–237. Praha.

BERG, E., 2004: Vyer från kastaler, kastell och kaserner. Stockholm.

BINDING, G.–LINSCHEID-BURDICH, S., 2002: Planen und Bauen im frühen und hohen Mittelalter nach den Schriftquellen bis 1250. Darmstadt.

BINDING, G.–SPEER, A., edd., 2000: Abt Suger von Saint-Denis. Ausgewählte Schriften: Ordinatio, De consecratione, De abministratione. Darmstadt.

CLAUSSEN, H., 2002: Karolingische sinopien und Stuckfragmente im Corveyer Westwerk. In: Sinopien und Stuck im Westwerk der Karolingischen Klosterkirche von Corvey (Poeschke, J., ed.), 9–48. Münster.

ČECH, P., 2004: Žatec v raném středověku. In: Žatec (Ebelová, I.–Holodňák, P., edd.), 54–114. Praha.

ČECHURA, M., 2002: Opevněný kostel v Řesanicích, CB 8, 375–380.

DAHLBERG, M.–SJÖSTRÖM, I., edd., 2015: Skåne: landskapets kyrkor, Riksantikvarieämbete, 130–131. Stockholm. Dostupné z: http://kulturarvsdata.se/raa/samla/html/9023.

DEHIO, G., 2005: Handbuch der Deutschen Kunstdenkmäler. Rheinland. Deutscher Kunstverlag.

ERBACH-SCHÖNBERG, M., zu a kol., 2011: Erbach-Schönberg, M., zu–Pinsker, B.–Untermann, M.–Zeeb, A., Kloster Lorsch. Petersberg.

FRISKE, M., 2007: Mittelalterliche Kirchen im westlichen Fläming und Vorflaming Kirchen im ländlichen Raum. Bd. 5. Berlin.

FUCHS, F., 2003: Höfische Kapellen des Landadels in der Region Regensburg. In: Dvorské kaple vrcholného a pozdního středověku a jejich umělecká výzdoba (Fajt, J., ed.), 214–221. Praha.

GROSSMAN, D., 1957: Zum Stand der Westwerkforschung, Wallraf-Richartz-Jahrbuch 19, 253–264.

GÜNTHER, H. J., 2010: Sigwardskirche in Idensen – Eine romanische Kirche im Tal der Westaue. Wunstorf.

HANSEN, K., 2013: Vem satt på läktaren? Fyra typer av emporer i skånska kyrkors romanska västtorn, Fornvännen, 178–195.

HASIL, J.–NOVÁK, D., 2012: Kostel sv. Mikuláše v Potvorově. Postřehy k okolnostem bádání a jejich interpretačním důsledkům, Svorník 10, 173–188.

HASIL, J.–NOVÁK, D., 2020: Diskontinuity historické archeologie v Čechách? Několik poznámek ke studiu středověkých elit – Diskontinuitäten der historischen Archäologie in Tschechien? Einige Anmerkungen zum Studium mittelalterlicher Eliten, AH 45, 831–833. https://doi.org/10.5817/AH2020-2-15 | DOI 10.5817/AH2020-2-15

HAUSEROVÁ, M., v přípravě: Die Emporenkirche in Böhmen im Licht der baugeschichtlichen Forschung. Sborník z konference "Vlastnické kostely, dvorce, sídla a vývoj raných elit ve střední Evropě", 26.–28. května 2010, Kutná Hora.

HAUSEROVÁ, M. a kol., 2011: Hauserová, M.–Nováček, K.–Čechura, M.–Falta, M., Románský kostel sv. Petra a Pavla ve Svojšíně, PRP XVIII, č. 1, 5–30.

HOLZINGER, G. W., 1962: Romanische Turmkapellen in Westtürmen überwiegend ländlichen Kirchen im südlichen Teil des alten Erzbistums Köln. Aachen.

HORÁČKOVÁ, M., 2014: Angilbertova stavební zpráva o Saint-Riquier. Diplomová práce na FF MU, Brno.

HUITSON, T., 2014: Starway to Heaven, The Functios of Medieval Upper Spaces. Oxford – Philadelphia.

HUMBACH, R., 2005: Dom zu Fritzlar. Mit einem Dokumentationsanhang. Petersberg.

CHARRUADAS, P.–LAYEUX, M., 2014: La chapelle Sainte-Anne à Auderghem et le chanoine Lemaire. Mise au point sur une église "romane" et sa restauration (1915–1917). In: Trulla et cartæ. Culture matérielle, patrimoine et sources écrites. Liber discipulorum et amicorum in honorem Michel de Waha (F. Chantinne, F.–Charruadas, P.–Sosnowska, P., edd.), 387–432. Bruxelles.

JAKOBSEN, H., 1993: Romanske vesttårne, deres indretning og funktion, Vesttårne før 1300 i det middelalderlige Danmark øst for Storebælt. Lund Studies in Medieval Archaeology 12. Stockholm.

JOHANNSON, H., 2011: Kyrkor, kastaler och storgårdar på södra Gotland. En analys av kyrkans och kastalens relation till storgårdar I Öja, Hamra och Sundre. Diplomová práce, Stockholms universitet.

KARLSSON, M., 2015: Kyrkorna under äldre medeltid. In: Dahlberg, M.–Sjöström, I., Skåne, landskapets kyrkor, 39–110. Stockholm.

KLÁPŠTĚ, J., 1991: Paměť krajiny středověkého Mostecka. Most.

KLÁPŠTĚ, J., 1994: Změna, středověká transformace a její předpoklady, Mediaevalia archeologica Bohemica 1993, 9–59.

KLÁPŠTĚ, J., 2005: Proměna českých zemí ve středověku. Praha.

KLOSTER LORSCH. Vom Reichskloster Karls des Großen zum Weltkulturerbe der Menschheit. Ausstellung Museumszentrum Lorsch, 28. 5. 2011 – 29. 1. 2012. Petersberg.

KRANZBÜHLER, E., 1905: Verschwundene Wormser Bauten. Beiträge zur Baugeschichte und topographie der Stadt. Worms.

KRÜGER, K., 2003: Architecture and Liturgical Practice: The Cluniac galilea. In: The White Mantle of Churches. Architecture, Liturgy, and Art around the Millennium (Hiscock, N., ed.), 139–159. Turnhout.

KRÜGER, K., 2003a: Die romanischen Westbauten in Burgund und Cluny. Untersuchungen zur Funktion einer Bauform. Berlin.

LAMMERS, D., 2014: Aktuelle archäologische Ergebnisse zur Gründungsgeschichte des Klosters Lorsch. In: Gründung im archäelogischem Befund. Mitteilungen der Deutschen Gessellschaft für Archäologie des Mittelalters und der Neuzeit 27, 181–190. Paderborn.

LAVAL, F., 2016: Co je kostel? K počátkům šlechtických sídel českého středověku, AR LXVIII, 47–90.

LAWRENZ, C., 2003: Architektur und Herrschaftsanspruch, Die Baukunst Kaiser Lothars III. (1125–1137) und seiner Parteigänger. Ein Beitrag zur sächsischen Architektur des 12. Jahrhunderts. Berlin.

LEGNER, A., ed., 1985: Ornamenta ecclesiae. Kunst und und Künstler der romanik. I.–III. Köln.

LÍBAL, D., 1984: Urbanistický i architektonický fenomén středověkých západních Čech, Minulostí Západočeského kraje 20, 133–144.

MENCL, V., 1965: Panské tribuny v naší románské architektuře, Umění XIII, 29–62.

MÖBIUS, F., 1968: Westwerkstudien. Jena.

MÖBIUS, F., 1968a: Zur Deutung des karolingischen Westwerks, Acta Historiae Artium XIV, 119–125.

PFEIFFER, M., 1990: Architektur als Zitat – die Chorapsis. In: Schäden an Wandmalereien und ihre Ursachen (Möller, H.-H., ed.), 68–74. Hannover.

PLATZ, M. M., 2017: Neues zur Baugeschichte der Elisabethkirche in Marburg an der Lahn. Dostupné z: https://minuseinsebene.hypotheses.org/1167.

POMFYOVÁ, B. a kol., 2015: Stredoveký kostol. Historické a funkčné premeny architektúry. 1. díl. Trnava.

PRIX, D., 2009: Vrcholně románské Čechy. In: Benešovská, K.–Kratochvíl, P., Velké dějiny zemí Koruny české, 30–42. Praha.

PRIX, D.–VŠETEČKOVÁ, Z., 1993: Středověký kostel sv. Bartoloměje v Praze 9 – Kyjích do počátku husitských válek, Umění XLI, 231–258.

RADOVÁ, M., 1996: Idensen. K úvahám nad západní tribunou románského kostela – Idensen. Erwägung über die Westtribüne der romanische Kirche, AH 21, 281–287.

RIMPEL, B., 2011: Mittelalterliche Turmvorhallen norddeutscter Backsteinkirchen. In: Werk und Rezeption – Architektur und ihre Ausstattung: Festschrift Ernst Badstübnerzum 80. Geburtstag (Kunz, T.–Schuman, D., edd.), 189–217. Berlin.

SCHÖNFELD DE REYES, D., 1999: Westwerkprobleme – zur Bedeutung der Westwerke in der kunsthistorischen Forschung. Weimar.

SUGER 2003: Skutky opata Sugera, Bernard z Clairvaux opatu Sugerovi, Nač je v chrámu zlato?; Vilémův životopis opata Sugera; Erwin Panofsky: Suger, opat ze Saint-Denis. Vybral a uspořádal Petr Šourek, přeložili Petr Šourek (latinské texty) a Lubomír Konečný. Praha.

SUNDNER, B., ed., 1989: Dendrokronologi och medeltida kyrkor. Symposium in Lund 11–13 april 1988. Lund Studies in Medieval Archaeology 6. Lund.

TAJKOV, P., 2010: Emporové kostoly na Zemplíne. Poznámky k románskym dedinským kostolom s vežou nad emporou, Ochrana pamiatok 22, 333–356.

THIETMARUS MARSIPOLITANUS 2008: Kronika. Dětmar z Merseburku. Z lat. originálu přeložili B. Neškudla [verše] a J. Žitek Praha.

TOMASZEWSKI, A., 1974: Romańskie kościoły z emporami zachodnimi na obszarze Polski, Czech i Węgier. Wrocław.

VERGNOLLE, E., 1985: St-Benoît-sur-Loire et la sculpture du XIe siècle. Paris.

VARHANÍK, J., 1989: Věžní empora kostela sv. Jiljí v Miroticích a její typ, Památky a příroda 14, 82–87.

WIENBERG, J., 2010: Romanesque Round Church Towers in Scandinavia. In: Zwischen Fjorden und Steppe. Festschrift für Johan Callmer zum 65. Geburtstag. Internationale Archälogie. Studia honoraria 31 (Theune, C.–Biermann R.–Struwe-Jeute, G. H., edd.), 515–521. Rahden/Westf.

WURM, H. J.–LUDORFF, A., 1902: Die Bau- und Kunstdenkmäler des Kreises Minden. Münster.

ZÁRUBA, F., 2014: Hradní kaple I. – doba přemyslovská. Praha.

ZÁRUBA, F., 2017: Kaple a její úloha v rámci hradního areálu. In: Dvořáková, D. a kol., Stredoveké hrady. Život, kultúra, spoločnosť, 99–114. Bratislava.

ŽEMLIČKA, J., 1998: Děkan Vít, hodnostář a dobrodinec pražské kapituly. Sonda do života významné kulturní osobnosti 13. století. In: Facta probant homines. Sborník k životnímu jubileu Prof. Dr. Z. Hledíkové, 549–569. Praha.

Braathen Dendrokronologiska Undersökningar. Dostupné z: http://www.alfdendro.se/index.html

https:monumentenregister.cultureKelerfgoed.nl/monumenten/24331

https:nl.wikipedia.org/wiki/Oldehove_(gebouw)

http:www.alfdendro.se/skara/husaby.html