Voda na hradech johanitského státu v Egeidě

Miroslav Plaček

doi:10.5817/AH2023-1-7

Voda na hradech johanitského státu v Egeidě

Roč.48,č.1(2023)

Miroslav Plaček

https://doi.org/10.5817/AH2023-1-7

Trvalý odkaz (handle):
http://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.78535

PDF

Abstrakt

Po získání Rhodu (1307/1309) a ostrovů Dodekanesu zřídili johanité vypuzení ze Svaté země řádový stát. K jeho správě a ochraně stavěli hrady, které museli opatřit vodou, na skalnatých ostrovech se skromnými zdroji převážně z cisteren (často z několika). Na ruinách nejsou vždy identifikovatelné, ale zřetelných příkladů známe dost. Způsob a technologii jejich stavby si rytíři již přinesli ze Svaté země. Cisterny jsou jak jednoduché, tak dvojdílné (s filtrační komorou), jsou zaklenuté a zastřešené. Oproti našim nahrazuje jílové izolace pálená omítka, chybějí však velké otevřené nádrže – berkily, jež existovaly v křižáckém Zámoří.

Klíčová slova:
řád johanitů; souostroví Dodekanes; hrad; cisterna; filtrace; berkil

Stránky:
153–162

Reference

BAEDEKER 1999: Baedeker. Turistický průvodce. Řecké ostrovy. Praha.

BORCHARDT, K., 2008: Der Johanniterorden. In: Burgen und Städte der Kreuzzugszeit (Piana, M., ed.), 60–69. Petersberg.

BORCHARDT, K.–JAN, L., edd., 2011: Die geistlichen Ritterorden in Mitteleuropa, Mittelalter. Sborník z konference, Čejkovice 8.–10. 4. 2010. Brno.

BRADFORD, E., 1996: Řádoví rytíři. Praha.

BURGER, D., 2008: Der Crac des Chevaliers. In: Burgen und Städte der Kreuzzugzeit (Piana, M., ed.), 302–314. Petersberg.

DEJMAL, M., 2019: Hrad Kastélli Kefalou na Kósu. In: Na hradech a tvrzích. M. Plačkovi k 75. narozeninám jeho přátelé a žáci (Dejmal, M.–Jan, L.–Procházka, R., edd.), 304–314. Praha.

DESCHAMPS, P., 1934: Les Chateaux des Croisés en Terre Sainte. Le Crac des Chevaliers. Étude historique et archéologique. Paris.

GRANDIN, T., 2008: The Castle of Salah ad-Din. Description, History, Site Plan a Visitor Tour. Geneva.

KENNEDY, H. N., 1994: Crusader Castles. Cambridge.

KLONER, A.–COHEN, M., 2008: Die Kreuzfahrerburg Beth Guvrín. In: Burgen und Städte der Kreuzzugzeit (Piana, M., ed.), 285–292. Petersberg.

KONTOGIANNIS, N., 2002: Mesaioniká kástra ochuróseis tis Ko. Afina.

LOSSE, M., 2001: Die Johanniter-Ordensburg Bei Monólithos (Insel Rhódos) und die Ordensburg-Typen in der Ägäis (1307–1522), Forschungen zu Burgen und Schlössern 6, 277–286.

LOSSE, M., 2004: Burgen und Befestigungen des Johanniter-Ordens auf den Dodekanes-Inseln Tilos, Chálki und Alimiá (Teil I), Burgenforschung aus Sachsen 17, č. 2, 98–129.

LOSSE, M., 2005: Burgen und Befestigungen des Johanniter-Ordens auf den Dodekanes-Inseln Tilos, Chálki und Alimiá (Teil 2), Burgenforschung aus Sachsen 18, č. 2, 135–157.

LOSSE, M., 2007: Aspekte der Wasserversorgung mittelalterlicher Burgen in der Südost-Ägäis (Griechenland) – Beispiele aus dem Johanniter-Ordensstaat auf den Dodekanes (1306/1307–1522). In: Frontinus Gesellschaft e. V./Landschaftsverband Rheinland/Rheinisches Amt für Bodendenkmalpflege: Wasser auf Burgen im Mittelalter (Geschichte der Wasserversorgung 7), 315–323. Mainz.

LOSSE, M., 2007a: Frühe Bastionen an Wehrbauten der Johanniter in der Ägäis: Das Beispiel des "Kástro tís Panajías" bei Plátanos (Insel Léros). In: Zwinger und Vorbefestigungen (Müller, H.–Schmitt, R., edd.), 63–72. Langenweissbach.

LOSSE, M., 2017: Burgen und Festungen des Johanniter-Ritterordens auf Rhódos und in der Ägäis, Griechenland 1307–1522. Mainz am Rhein.

MESQUI, J., 2008: Die Burg Saone (Sahyún, Qal'at Salah ad-Dín). In: Burgen und Städte der Kreuzzugzeit (Piana, M., ed.), 356–366. Petersberg.

MESQUI, J.–GOEPP, M., 2018: Le Crac des chevaliers (Syrie), historie et architecture. Paris.

MÜLLER-WIENER, W., 1966: Burgen der Kreuzritter im Heiligen Land, auf Zypern und der Ägäis. München – Berlin.

PETRE, J. S., 2010: Crusaders Castles of Cyprus: The Fortifications of Cyprus under the Lusignans 1191–1489, dis. Univ. Cardiff. Dostupné z: http://www.orca.ac.uk/54199/1/US 64882.pdf, cit. 4. 2. 2019.

PIANA, M., 2008: Burgen und Städte der Kreuzzugszeit. Petersberg.

PLAČEK, M., 2012: Opevnění města Rhodu z přelomu středověku a novověku – Die Befestigung der Stadt Rhodos von der Wende des Mittelalters zur Neuzeit, AH 37, 477–494.

PLAČEK, M., 2013: Rozmanitost fortifikací – doklad dějinných zvratů na ostrově Kós (Řecko) – Eine Vielfalt an Festungen als Beleg für historische Umschwünge auf der Insel Kos, AH 38, 507–522.

REY, E., 1871: Etude sur les monuments de l'architecture militaire des Croisés en Syrie et dans l'ile de Chypre. Paris.

SIRE, H. J. A., 1994: The Knights of Malta. New Haven.

SPITERI, S. C., 1994: Fortresses of the Cross: Hospitaller military architecture (1136–1798). Valletta, Malta.

TÖLLE, R., 1969: Die antike Stadt Samos. Mainz.

TYERMAN, Ch., 2012: Svaté války. Dějiny křížových výprav. Praha.

WIENAND, A., 1970: Der Johanniter-Orden. Der Malteser-Orden. Der ritterliche Orden des hl. Johannes vom Spital zu Jerusalem. Seine Aufgabe, seine Geschichte. Köln.

YASMINE, J., 2008: Die Burg Beaufort (Qal'at Šaqíf 'Arnún). In: Burgen und Städte der Kreuzzugzeit (Piana, M., ed.), 274–284. Petersberg.

Metriky