Energetické a materiální toky při výrobě a užití středověké až novověké keramiky

AGRICOLA, G. (1556). De re Metallica, libri XII. Basilej. Dostupné z: <a href=https://archive.org/details/georgiiagricolae00agri, target=_blank>https://archive.org/details/georgiiagricolae00agri,</a> cit. 2. 11. 2023.

BR 26: Berní rula. Sv. 26. Kraj Podbrdský (Hradecký, E., ed.). Praha 1952.

PICCOLPASSO, C. (1557). I tre libri dell'arte del vasajo. Roma. Dostupné z: <a href=https://collections.vam.ac.uk/item/O1321808/li-tre-libri-dellarte-del-manuscript-piccolpasso-cipriano/, target=_blank>https://collections.vam.ac.uk/item/O1321808/li-tre-libri-dellarte-del-manuscript-piccolpasso-cipriano/,</a> cit. 1. 11. 2023.

ALLIOS, D.-LAGARRIGUE, P. (2015). Archéologie expérimentale des fours à bois. In: Tourner autour du pot ... Les ateliers de potiers médiévaux du ve au XIIe siècle dans l'espace européen (Thuillier, F.-Luis, E., edd.), 642-658. Caen.

ARNOLD, D. E. (1985). Ceramic Theory and Cultural Process. Cambridge University.

ARNOLD, D. E. (1998). Andean Ceramic Technology: An ethnoarchaeological perspective. In: Ceramic Production in the Andes: Technology, Organization, and Approaches (Shimada, I., ed.), 353-367. Philadelphia.

ARNOLD, D. E. (2000). Does the standardization of ceramic pastes really mean specialization? Journal of Archaeological Method and Theory 7, 333-375. <a href=https://doi.org/10.1023/A:1026570906712 target=_blank>https://doi.org/10.1023/A:1026570906712</a>

ARNOLD, D. E. (2005). Linking Society with the Compositional Analyses of Pottery: A Model from Comparative Ethnography. In: Pottery Manufacturing Processes Reconstruction and Interpretation. BAR International Series 1349 (Livinstone Smith, A.-Busquet, D.-Martineau, R., edd.), 15-21. Oxford.

ARNOLD, D. E. (2006). The threshold model for ceramic resources: A refinement. In: Papers on the Social and Cultural Significance of Ceramics in Eurasia from Prehistoric to Historic Times. BAR International Series 1553 (Gheorghiu, D., ed.), 3-9. Oxford.

ARNOLD, D. E. (2008). Social Change and the Evolution of Ceramic Production and Distribution in a Maya Community. Boulder.

ARNOLD, D. E. (2011). Ceramics theory and cultural process after 25 years, Ethnoarchaeology 3(1), 63-98. <a href=https://doi.org/10.1179/eth.2011.3.1.63 target=_blank>https://doi.org/10.1179/eth.2011.3.1.63</a>

BALETKA, L. (1990). Rajnochovická keramika, výrobní poměry a produkce v manufakturách na výrobu kameniny v Mikulůvce a na Lázech na Vsetínsku, ČL 77, 165-171.

BARKER, D.-MAJEWSKI, T. (2006). Ceramic studies in historical archaeology. In: The Cambridge Companion to Historical Archaeology (Hicks, D.-Beaudry, M., edd.), 205-234. Cambridge. <a href=https://doi.org/10.1017/CCO9781139167321.012 target=_blank>https://doi.org/10.1017/CCO9781139167321.012</a> | <a href=https://dx.doi.org/10.1017/cco9781139167321.012 target=_blank>DOI 10.1017/cco9781139167321.012</a>

BALFET, H. (1984). Methods of formation and the shape of pottery. In: The many dimensions of pottery (van der Leeuw, S.-Pritchard, A., edd.), 171-198. Amsterdam.

BENNETT, J. (2010). Vibrant matter. Durham. <a href=https://doi.org/10.1215/9780822391623 target=_blank>https://doi.org/10.1215/9780822391623</a>

BERG, I. (2020). The Potter's Wheel. In: Encyclopedia of Global Archaeology (Smith, C., ed.), 8830-8843. Cham. <a href=https://doi.org/10.1007/978-3-030-30018-0_3443 target=_blank>https://doi.org/10.1007/978-3-030-30018-0_3443</a>

BĚHOUNKOVÁ, L. (2018). Příspěvek k problematice technologie výroby keramických nádob a její nomenklatury, Studia Archaeologica Brunensia 23, 5-28. <a href=https://doi.org/10.5817/SAB2018-1-1 target=_blank>https://doi.org/10.5817/SAB2018-1-1</a> | <a href=https://dx.doi.org/10.5817/sab2018-1-1 target=_blank>DOI 10.5817/sab2018-1-1</a>

BLAŽKOVÁ, G., a kol. (2016). Katalog hmotné kultury z renesančních odpadních jímek z Pražského hradu. Díl II. Studie. Praha.

BOČKOVÁ, Z. (2014). Bočková, Z.-Doležalová, K.-Kochan, Š.-Mazáčková, J.-Těsnohlídek, J., Experimentální výroba keramiky v Panské Lhotě – Experimentelle Herstellung von Keramik in Panská Lhota, AH 39, 119-137.

BREARS, P. (1971). The English country pottery, its history and techniques. Newton Abbot.

BRONITSKY, G. (1987). A computer-based system for measurements of thermal properties of archaeological ceramics, Journal of Leiden Pottery Studies 5, 87-92.

BRONITSKY, G.-HAMER, R. (1986). Experiments in Ceramic Technology: The Effects of Various Tempering Materials on Impact and Thermal-Shock Resistance, American Antiquity 51(1), 89-101. <a href=https://doi.org/10.2307/280396 target=_blank>https://doi.org/10.2307/280396</a> | <a href=https://dx.doi.org/10.2307/280396 target=_blank>DOI 10.2307/280396</a>

BRZOBOHATÝ, V.-ŠPAČEK, L. (1983). Nález pozůstatků první pražské továrny na kameninu, SP XIII, 219-223.

BRUMFIEL, M.-EARLE, T. (1987). Specialization, exchange, and complex societies. Cambridge.

BUKO, A. (1990). Ceramika wczesnopolska: Wprowadzenie do badań. Wrocław.

COSTIN, C. L. (1991). Craft Specialization: Issues in Defining, Documenting, and Explaining the Organization of Production, Archaeological Method and Theory 3, 1-56.

COSTIN, C. L. (2001). Craft Production System. In: Archaeology at the Millennium. A Sourcebook (Feinman, M. G.-Price, T. D., edd.), 273-327. New York. <a href=https://doi.org/10.1007/978-0-387-72611-3_8 target=_blank>https://doi.org/10.1007/978-0-387-72611-3_8</a>

COSTIN, C. L. (2005). Craft Production. In: Handbook of Methods in Archaeology (Maschner, H.-Chippindale, C., edd.), 1032-1105. Lanham.

COSTIN, C. L.-HAGSTRUM, B. M. (1995). Standardization, Labor Investment, Skill, and the Organization of Ceramic Production in Late Prehispanic Highland Peru, American Antiquity 60, 619-639. <a href=https://doi.org/10.2307/282046 target=_blank>https://doi.org/10.2307/282046</a> | <a href=https://dx.doi.org/10.2307/282046 target=_blank>DOI 10.2307/282046</a>

COURTY, M. A.-ROUX, V. (1995). Identification of Wheel Throwing on the basis of Ceramic Surface Features and Microfabrics, Journal of Archaeological Science 22, 17-50. <a href=https://doi.org/10.1016/S0305-4403(95)80161-8 target=_blank>https://doi.org/10.1016/S0305-4403(95)80161-8</a> | <a href=https://dx.doi.org/10.1016/s0305-4403(95)80161-8 target=_blank>DOI 10.1016/s0305-4403(95)80161-8</a>

CRESSWELL, R. (1996). Prométhée ou Pandore? Propos de Technologie Culturelle. Paris.

CUOMO DI CAPRIO, N. (2017). Ceramics in Archaeology. From Prehistory to Medieval times in Europe and the Mediterranean: Ancient Craftmanship and Modern Laboratory Techniques. Roma.

ČAPEK, L.-PREUSZ, M. (2019). Středověké a novověké hrnčířské pece v Čechách - kritické zhodnocení výpovědních možností studia - Mittelalterliche und neuzeitliche Töpferöfen in Böhmen - eine kritische Auswertung der Aussagemöglichkeiten von Studien, AH 44, 313-355. <a href=https://doi.org/10.5817/AH2019-1-14 target=_blank>https://doi.org/10.5817/AH2019-1-14</a> | <a href=https://dx.doi.org/10.5817/ah2019-1-14 target=_blank>DOI 10.5817/ah2019-1-14</a>

ČAPEK, L., a kol. (2022). Vrcholně a pozdně středověká keramika v českých zemích. Výroba - Metody - Regionalizace - Interpretace. Plzeň.

ČERNOHORSKÝ, K. (1941). Moravská lidová keramika. Praha.

DAVEY, P.-HODGES, R., (ed.) (1983). Ceramic and Trade. The Production and Distribution of Later Medieval Pottery in Nord-West Europe. Sheffield.

DAWSON, D.-KENT, O. (2008). The development of the bottle kiln in pottery manufacture in Britain, Post-Medieval Archaeology 42(1), 201-226. <a href=https://doi.org/10.1179/174581308X354056 target=_blank>https://doi.org/10.1179/174581308X354056</a> | <a href=https://dx.doi.org/10.1179/174581308x354056 target=_blank>DOI 10.1179/174581308x354056</a>

DERNER, K.-VOLF, M. (2009). Objev torza hrnčířské pece a střepiště v Chomutově, Archeologické výzkumy v severozápadních Čechách 2008, 171-181.

DIETLER, M.-HERBICH, I. (1989). Tich Matek: The Technology of Luo Pottery Production and the Definition of Ceramic Style, World Archaeology 21(1), 148-164. <a href=https://doi.org/10.1080/00438243.1989.9980096 target=_blank>https://doi.org/10.1080/00438243.1989.9980096</a> | <a href=https://dx.doi.org/10.1080/00438243.1989.9980096 target=_blank>DOI 10.1080/00438243.1989.9980096</a>

DRUC, I. (2013). What Is Local? Looking at Ceramic Production in the Peruvian Highlands and Beyond, Journal of Anthropological Research 69, 485-513. <a href=https://doi.org/10.3998/jar.0521004.0069.404 target=_blank>https://doi.org/10.3998/jar.0521004.0069.404</a>

FEINMAN, G. M.-KOWALEWSKI, S. A.-BLANTON, R. E., et al. (1984). Modeling ceramic production and organizational change in the Pre-hispanic Valley of Oaxaca, Mexico. In: The many dimensions of pottery: Ceramics in archaeology and anthropology (van der Leeuw, S.-Pritchard, A., edd.), 295-337. Amsterdam.

FELGENHAUER-SCHMIEDT, S. (1984). Überblick über die mittelalterliche Keramik aus Wien. In: Keramische Bodenfunde aus Wien. Mittealter - Neuzeit. Wien, 20-25.

FELGENHAUER-SCHMIEDT, S. (2003). Keramik des 9. bis 12. Jahrhunderts in Ostösterreich. In: Beitrage vom 34. Internationalen Hafnerei-Symposium auf Schloss Maretsch in Bozen/Südtirol. Nearchos 12 (Spindler, K.-Stadler, H., edd.), 35-44. Innsbruck.

FITZHUGH, B. (2001). Risk and Invention in Human Technological Evolution, Journal of Anthropological Archaeology 20, 125-167. <a href=https://doi.org/10.1006/jaar.2001.0380 target=_blank>https://doi.org/10.1006/jaar.2001.0380</a>

FUSEK, G.-SPIŠIAK, J. (2005). Vrcholnostredoveká grafitová keramika z Nitry-Šindolky, SlArch LIII, 265-336.

GAIMSTER, D. R. M. (1997). German Stoneware, 1200-1900: Archaeology and Cultural History. London.

GAIMSTER, D. R. M. (2006). The Historical Archaeology of Pottery Supply and Demand in the Lower Rhineland, AD 1400-1800. An archaeological study of ceramic production, distribution and use in the city of Duisburg and its hinterland. BAR International Series 1518. Oxford. <a href=https://doi.org/10.30861/9781841719528 target=_blank>https://doi.org/10.30861/9781841719528</a>

GANDON, E. et al. (2011). Gandon, E.-Pous, F.-Coyle, T.-Buloup, F.-Bootsma, R. J., Regulating rotation velocity in wheel throwing: Effects of mass and shape. In: Studies in Perception and Action IX (Charles, E. P.-Smart, L. J., edd.), 196-201. New York.

GANDON, E.-ROUX, V. (2019). Cost of motor skill adaptation to new craft traits: Experiments with expert potters facing unfamiliar vessel shapes and wheels, Journal of Anthropological Archaeology 53, 229-239. <a href=https://doi.org/10.1016/j.jaa.2019.01.004 target=_blank>https://doi.org/10.1016/j.jaa.2019.01.004</a> | <a href=https://dx.doi.org/10.1016/j.jaa.2019.01.004 target=_blank>DOI 10.1016/j.jaa.2019.01.004</a>

GOSSELAIN, P. (2018). Pottery Chaînes Opératoires as Historical Documents. In: Oxford Research Encyclopedia of African History, 1-41. Oxford. <a href=https://doi.org/10.1093/acrefore/9780190277734.013.208 target=_blank>https://doi.org/10.1093/acrefore/9780190277734.013.208</a> | <a href=https://dx.doi.org/10.1093/acrefore/9780190277734.013.208 target=_blank>DOI 10.1093/acrefore/9780190277734.013.208</a>

GOSSELAIN, O. P.-LIVINGSTONE SMITH, A. (2005). The Source Clay Selection and Processing Practices in Sub-Saharan Africa. In: Pottery Manufacturing Processes Reconstruction and Interpretation. BAR International Series 1349 (Livinstone Smith, A.-Busquet, D.-Martineau, R., edd.), 33-48. Oxford.

GOŠ, V. (2007). Loštice. Město středověkých hrnčířů. Opava.

GREGEROVÁ, M. a kol. (2010). Petroarcheologie keramiky v historické minulosti Moravy a Slezska. Brno.

HANYKÝŘ, V. (2011). Keramika. Plzeň.

HEEGE, A. (2007). Töpferöfen - Pottery kilns - Fours de potiers. Die Erforschung frühmittelalterlicher bis neuzeitlicher Töpferöfen (6.-20. Jh.) in Belgien, den Niederlanden, Deutschland, Österreich und der Schweiz. Basel.

HEIN, A.-MÜLLER, N.-KILIKOGLOU, V. (2015). Heating efficiency of archaeological cooking vessels: computer models and simulations of heat transfer. In: Ceramics, Cuisine and Culture: The Archaeology and Science of Kitchen Pottery in the Ancient Mediterranean World (Spataro, M.-Villing, A., edd.), 49-54. Oxford - Philadelphia.

HEJDOVÁ, D.-MERGL, J. (2002). Slavkovský porcelán 1792-2002. Sokolov.

HENDERSON, J. (2000). The Science and Archaeology of Materials. An investigation of inorganic materials. London - New York.

HODDER, I. (2012). Entangled. An Archaeology of the Relationships between Humans and Things. Chichester.

HODDER, I. (2016). Studies in human-thing entanglement. Dostupné z: <a href=https://www.ian-hodder.com/books/studies-human-thing-entanglement, target=_blank>https://www.ian-hodder.com/books/studies-human-thing-entanglement,</a> cit. 21. 11. 2023.

HOŁUBOWICZ, W. (1950). Garncarstwo wiejskie zachodnich terenów Białorusi. Toruń.

HLADÍK, B. (1988). Hrnčířství v Knínicích u Telče v první polovině 20. století, Vlastivědný sborník Vysočiny, oddíl věd společenských 6, 171-187.

JANSSEN, W. (1987). Der technische Wandel der Töpferöfen von der Karolingerzeit zum Hochmittelalter, dargestellt anhand rheinischer Beispiele. In: La céramique (Ve-XIXe s.). Fabrication - Commercialisation - Utilisation. Actes du premier congrès international d‘archéologie médiévale (Paris, 4-6 octobre 1985), 107-119. Caen.

JAROŠOVÁ, L. (1981). Poslední hrnčíř v Ledenicích. Sborníček z prací členů Národopisného kroužku při jihočeském muzeu v Českých Budějovicích XXXVII. České Budějovice.

JESSET, S. (2015). Les ateliers de potiers du haut Moyen Âge autour d'Orléans (Loiret): caractérisation, organisation et production. In: Tourner autour du pot... Les ateliers de potiers médiévaux du ve au XIIe siècle dans l'espace européen (Thuillier, F.-Luis, E., edd.), 227-246. Caen.

JERVIS, B. (2008). Pottery and Identity in Late Saxon Sussex, Medieval Ceramics 29, 1-8.

JIŘÍK, F. X. (1927). Týnecká kamenina. Vrtbovská a Lobkovická továrna v Týnci nad Sázavou. Praha.

JURAČKOVÁ, Š. (1984). Výroba černé hrnčiny v Tupesích, Slovácko XXVI, 51-62.

KALINOVÁ, A.-LESOVÁ, P.-KOMÍNKOVÁ, P. (2017). Příběh keramiky z Olomoučan. Blansko.

KALTENBERGER, A. (2009). Keramik des Mittelalters und der Neuzeit in Oberösterreich. Band 1. Grundlagen. Linz.

KERKHOFF-HADER, B. (1996). Rheinische Töpferräder und Töpferscheiben im internationalen Vergleich. In: Rheinische Töpferräder und Töpferscheiben im internationalen Vergleich (Lüdtke, H.-Vossen, R., edd.), 225-258. Bonn.

KERKHOFF-HADER, R. (2011). Parameter rheinischer Steinzeugöfen, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 27, 256-267.

KLÁPŠTĚ, J. (1998). Die Anfänge der jüngeren mittelalterlichen Keramik in Böhmen als kulturhistorisches Problem, AR L, 138-158.

KLÁPŠTĚ, J. a kol. (2002). Archeologie středověkého domu v Mostě (čp. 226). In: Mediaevalia archaeologica 4. Praha.

KLOUŽKOVÁ, A. a kol. (2022). Příběh keramiky hradčanských paláců. Praha.

KNAPPETT, C.-MALAFOURIS, L. (2008). Material and Nonhuman Agency: An Introduction. In: Material Agency. Towards a Non-Anthropocentric Approach (Knappett, C.-Malafouris, L., edd.), 9-19. Springer. <a href=https://doi.org/10.1007/978-0-387-74711-8_2 target=_blank>https://doi.org/10.1007/978-0-387-74711-8_2</a>

KOCK, J.-SCHMIDT, L. (2001). Pottemagerier og pottemagerovne: etnologiske og etnografiske paralleller. In: Middelalderlige pottemagerovne i Danmark: undersøgelse, rekonstruktion og fremlæggelse. Hikuin 28 (Kock, J., ed.), 247-280.

KOUCKÁ, A. (2016). Keramika a její dílenská, manufakturní a tovární produkce na Moravě od novověku po počátek 20. století. In: Workshopy ke středověké a novověké keramice. Panská Lhota 2015. Dissertationes archaeologicae Brunenses/Pragensesque. Supplementum 3 (Měřínský, Z.-Klápště, J., edd.), 46-55. Brno.

KONEČNÝ, M. (2003). Česká keramika. Rukověť keramického průmyslu v Čechách 1748-1948. Praha.

KÖNIG, S. et al. (2011). König, S.-Krabath, S.-Krueger, T.-Huth, M.-Lieber, Ch., Fürstenberg und Meißen Archäologische Untersuchungen von Brennöfen der frühen europäischen Porzellanproduktion, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 27, 281-291.

KRAJÍC, R. (2007). Archaeology of the Post-Medieval period. The current state of research and research perspectives in Southern Bohemia, Studies in Post-Medieval Archaeology 2, 57-96.

KRAMER, C. (1985). Ceramic Ethnoarchaeology, Annual Review of Anthropology 14, 77-102. <a href=https://doi.org/10.1146/annurev.anthro.14.1.77 target=_blank>https://doi.org/10.1146/annurev.anthro.14.1.77</a>

KRZEMIEŃSKA, B. (1974). Energetická situace na prahu vrcholného středověku. In: Dějiny vědy a techniky v Československu do konce 18. století (Nový, L. a kol.), 139-148. Praha.

KRZEMIEŃSKA, B. (1981). Einige Bemerkung zur Energetische Situation and der Schwelle des Hochmittelalters: die Wärmeenergie. In: Acta historiae rerum naturalium necnon technicarum. Special Issue 16, 87-124. Pragae.

KRZEMIEŃSKA, B. (1984). Einige Bemerkungen zur energetischen Situation an der Schwelle des Hochmittelalters: die Wärmeenergie. In: Energy in History (Purš, J., ed.), 7-44. Prague.

KYBALOVÁ, J. (1993). Kamenina v Čechách a na Moravě. Praha.

KYBALOVÁ, J. (2000). Vranovská továrna v obraze evropské produkce. In: Vranovská kamenina. Sborník z mezinárodní konference k 200. výročí založení vranovské továrny na kameninu 1999, 20-27. Brno.

LAMOTTA, V. M.-SCHIFFER, M. B. (2001). Behavioral Archaeology - Toward a New Synthesis. In: Archaeological Theory Today (Hodder, I., ed.), 14-64. Cambridge.

LANDSFELD, H. (1950). Lidové hrnčířství a džbánkařství. Praha.

LEMONNIER, P. (1992). Elements for an Anthropology of Technology. University of Michigan Museum of Anthropological Archaeology. <a href=https://doi.org/10.3998/mpub.11396246 target=_blank>https://doi.org/10.3998/mpub.11396246</a>

LEROI-GOURHAN, A. (1973). Evolution et techniques II - Milieu et techniques 2. Paris.

LETERME, C. (2008). Töpferräder und Töpferscheiben: archäologische Befunde und zeitgenössische Abbildungen. In: Soester Beiträge zur Archäologie 9. Archäologie und mittelalterliches Handwerk - Eine Standortbestimmung. Beiträge des 10. Kolloquiums des Arbeitskreises zur archäologischen Erforschung des mittelalterlichen Handwerks, 157-168. Soest.

LIVINGSTONE SMITH, A. (2007). Chaîne opératoire de la poterie. Références ethnographiques, analyses et reconstitution. Tervuren.

MACKŮ, P. (2016). Experimentální výroba a užívání obtáčené keramiky. In: Workshopy ke středověké a novověké keramice Panská Lhota 2015. Dissertationes archaeologicae Brunenses/Pragensesque. Supplementum 3 (Měřínský, Z.-Klápště, J., edd.), 82-89. Brno.

MACKŮ, P. (2021). Výroba a výpal grafitových keramických nádob se zaměřením na zásobnice pohledem experimentu, AT 32, 65-79.

MALAFOURIS, L. (2008). At the Potter's Wheel: An Argument for Material Agency. Material Agency. In: Towards a Non-Anthropocentric Approach (Knappett, C.-Malafouris, L., edd.), 19-36. Springer. <a href=https://doi.org/10.1007/978-0-387-74711-8_2 target=_blank>https://doi.org/10.1007/978-0-387-74711-8_2</a> | <a href=https://dx.doi.org/10.1007/978-0-387-74711-8_2 target=_blank>DOI 10.1007/978-0-387-74711-8_2</a>

MALAFOURIS, L. (2013). How Things Shape the Mind A Theory of Material Engagement. Cambridge. <a href=https://doi.org/10.7551/mitpress/9476.001.0001 target=_blank>https://doi.org/10.7551/mitpress/9476.001.0001</a>

MERVA, S. (2016). "Rejtélyes bélyegű cserépedények". Adatok a kisalföldi kora középkori grafitos kerámia kutatásához. A legújabb archaeometriai vizsgálatok eredményei. In: Népek és kultúrák a Kárpát-medencében. Tanulmányok Mesterházy Károly tiszteletére (Kovács, L.-Révész, L., edd.), 521-541. Budapest.

MEYER, H. (1927). Böhmisches Porzellan und Steingut. Leipzig.

MĚŘÍNSKÝ, Z. (1983). K problematice archeologického výzkumu řemeslné výroby 10. až první poloviny 16. století na Moravě a ve Slezsku - Zur Problematik archäologischer Untersuchungen der handwerklichen Produktion von 10. bis in die erste Hälfte des 16. Jh. in Mähren und Schlesien, AH 8, 41-72.

MICHELAKI, K.-BRAUN, G. V.-HANCOCK, R. G. V. (2015). Local Clay Sources as Histories of Human-Landscape Interactions: A Ceramic Taskscape Perspective, Journal of Archaeological Method and Theory 22, 783-827. <a href=https://doi.org/10.1007/s10816-014-9204-0 target=_blank>https://doi.org/10.1007/s10816-014-9204-0</a> | <a href=https://dx.doi.org/10.1007/s10816-014-9204-0 target=_blank>DOI 10.1007/s10816-014-9204-0</a>

MILLER, M. L. H. (2009). Archaeological Approaches to Technology. London - New York.

MOORHOUSE, S. (1981). The medieval pottery industry and its markets. In: Medieval Industry, CBA Research Report 40 (Crossley, D. W., ed.), 96-125. London.

MUSIL, J. (2015). Hrnčířské podložky z Chrudimi, Acta Fakulty filozofické Západočeské univerzity 7, č. 2, 173-191.

NEWELL, R. W. (1998-1999). Reduction and Oxidation in English Medieval Kiln Practice, Medieval Ceramics 22-23, 124-134.

NOVOTNÁ, J. (2000). Poznámky k dějinám vranovské továrny. In: Vranovská kamenina. Sborník z mezinárodní konference k 200. výročí založení vranovské továrny na kameninu 1999, 8-19. Brno.

NOVOTNÝ, A. (1949). Pražský porcelán. Praha.

NOVÝ, L. a kol. (1974). Dějiny vědy a techniky v Československu (do konce 18. století). Praha.

OKEWU, J. (2014). Manual Potter's Wheel Efficiency in Ceramics Production in Nigeria, IOSR Journal of Humanities and Social Science 19(2), 1-5. <a href=https://doi.org/10.9790/0837-19250105 target=_blank>https://doi.org/10.9790/0837-19250105</a>

ORTON, C.-HUGHES, M. (2013). Pottery in Archaeology. Cambridge (second edition). <a href=https://doi.org/10.1017/CBO9780511920066 target=_blank>https://doi.org/10.1017/CBO9780511920066</a>

PAJER, J. (2007). Archaeological excavations of Anabaptist ceramics in Moravia. In: Studies in Post-Medieval Archaeology 2, 227-250. Prague.

PAJER, J. (2021). Sídla novokřtěnců na Moravě. Strážnice.

PLEINER, R. (1988). Brennversuche in einem nachgebildeten slawischen Töpferofen, SlArch XXXVI, 299-307.

POCHE, E. (1954). Český porcelán. Praha.

POOL, C. A. (2000). Why a kiln? Firing technology in the Sierra de Los Tuxtlas, Veracruz (Mexico), Archaeometry 42, 61-76. <a href=https://doi.org/10.1111/j.1475-4754.2000.tb00866.x target=_blank>https://doi.org/10.1111/j.1475-4754.2000.tb00866.x</a> | <a href=https://dx.doi.org/10.1111/j.1475-4754.2000.tb00866.x target=_blank>DOI 10.1111/j.1475-4754.2000.tb00866.x</a>

POSPÍŠILOVÁ, A. (2010). Řemeslo čtyř živlů - příspěvek k dějinám kutnohorských hrnčířů 1400-1900. Kutná Hora.

PRAŽÁK, V. (1961). Technologie hrnčířské výroby v Kunštátě, Československá etnografie IX, 16-58, 113-134, 235-237.

PROCHÁZKA, R. (2015). Mittelalterliche Töpferöfen in Mähren. In: Der Töpfern auf der Spur - Orte der Keramikherstellung im Licht der neuesten Forschung (Grunwald, L., ed.), 215-224. Mainz.

QUINN, P. S. (2013). Ceramic Petrography - The Interpretation of Archaeological Pottery and Related Artefacts in Thin Section. Oxford. <a href=https://doi.org/10.2307/j.ctv1jk0jf4 target=_blank>https://doi.org/10.2307/j.ctv1jk0jf4</a>

RADA, P. (1990). Techniky keramiky. Praha.

RADA, P. (1956). Kniha o technikách keramiky. Praha.

RICE, P. (1984). The archaeological study of specialized pottery production: Some aspects of method and theory. In: Pots and Potters: Current Approaches in Ceramic Archaeology (Rice, P., ed.), 45-54. Los Angeles.

RICE, P. (1987). Pottery Analysis. A Sourcebook. Chicago - London.

RICE, P. M. (1996). Recent Ceramic Analysis: 1. Function, Style, and Origin, Journal of Archaeological Research 4(2), 133-163. <a href=https://doi.org/10.1007/BF02229184 target=_blank>https://doi.org/10.1007/BF02229184</a>

RICHTER, M. (1982). Hradišťko u Davle. Městečko ostrovského kláštera. Praha.

RICHTER, M.-KRAJÍC, R. (2001). Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 2. Levobřežní předměstí - archeologický výzkum 1962-1988. Praha - Sezimovo Ústí - Tábor.

ROGIER, M. (2015). Mittelalterliche nachgedrehte Keramik Überlegungen zur Definition, Bestimmung und Interpretation am Beispiel Baden-Württemberg. Tübingen.

ROUX, V. (2003). Dynamic Systems Framework for Studying Technological Change: Application to the Emergence of the Potter's Wheel in the Southern Levant, Journal of Archaeological Method and Theory 10, 1-30. <a href=https://doi.org/10.1023/A:1022869912427 target=_blank>https://doi.org/10.1023/A:1022869912427</a> | <a href=https://dx.doi.org/10.7551/mitpress/8102.003.0019 target=_blank>DOI 10.7551/mitpress/8102.003.0019</a>

ROUX, V. (2009). Technological Innovations and Developmental Trajectories: Social Factors as Evolutionary Forces. In: Systems: Contributions from Evolutionary Anthropology (O'Brien, J. M.-Shennan, J. S., edd.), 217-233. The MIT Press. <a href=https://doi.org/10.7551/mitpress/8102.003.0019 target=_blank>https://doi.org/10.7551/mitpress/8102.003.0019</a> | <a href=https://dx.doi.org/10.7551/mitpress/8102.003.0019 target=_blank>DOI 10.7551/mitpress/8102.003.0019</a>

ROUX, V. (2019). Ceramic and Society. A Technological Approach to Archaeological Assemblages. Springer. <a href=https://doi.org/10.1007/978-3-030-03973-8 target=_blank>https://doi.org/10.1007/978-3-030-03973-8</a> | <a href=https://dx.doi.org/10.1006/jasc.1997.0219 target=_blank>DOI 10.1006/jasc.1997.0219</a>

ROUX, V.-COURTY, M. A. (1998). Identification of Wheel-fashioning Methods: Technological Analysis of 4th-3rd Millennium BC Oriental Ceramics, Journal of Archaeological Science 25, 747-763. <a href=https://doi.org/10.1006/jasc.1997.0219 target=_blank>https://doi.org/10.1006/jasc.1997.0219</a> | <a href=https://dx.doi.org/10.1006/jasc.1997.0219 target=_blank>DOI 10.1006/jasc.1997.0219</a>

RYE, O. (1981). Pottery Technology: Principles and Reconstruction. Washington.

RZEŹNIK, P. (1995). Frühmittelalterliche Töpfertechniken im Lichte der Keramik von der Dominsel zu Wroclaw. In: Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis zum 11. Jahrhundert. Terminologie und Beschreibung. Internationale Tagungen in Mikulčice II (Poláček, L., ed.), 65-78. Brno.

SANTACREU, D. A. (2014). Materiality, Techniques and Society in Pottery Production. The Technological Study of Archaeological Ceramics through Paste Analysis. Warszaw - Berlin. <a href=https://doi.org/10.2478/9783110410204 target=_blank>https://doi.org/10.2478/9783110410204</a> | <a href=https://dx.doi.org/10.2478/9783110410204 target=_blank>DOI 10.2478/9783110410204</a>

SCHEUFLER, V. (1959). Dějiny chodské keramiky. Plzeň.

SCHEUFLER, V. (1964). Tvrdé kameniny v české lidové kultuře, ČL 51, 348-357.

SCHEUFLER, V. (1972). Lidové hrnčířství v českých zemích. Praha.

SCHEUFLER, V. (1988). Vztahy rukodělné a průmyslové keramiky. In: Průmysl a technika v novodobé české kultuře, 53-58, 273-274. Praha.

SCHEUFLER, V. (1993). Dílna na výrobu porcelánu ve Ždánově (1864-1914). In: Sborník Západočeského muzea v Plzni - řada Historie X, 76-80. Plzeň.

SCHEUFLER, V.-PLICKOVÁ, E. (1966). Lidová hrnčina v Československu. Uherské Hradiště.

SCHIEDEMANTEL, D.-SCHIFER, T. (2005). Waldenburger Steinzeug, Archäologie und Naturwissenschaften. In: Veröffentlichungen des Landesamtes für Archäologie mit Landesmuseum für Vorgeschichte. Band 44 (Oexle, J., ed.). Dresden.

SILLAR, B.-TITE, M. (2000). The challenge of 'technological choices' for materials science approaches in archaeology, Archaeometry 42(1), 2-20. <a href=https://doi.org/10.1111/j.1475-4754.2000.tb00863.x target=_blank>https://doi.org/10.1111/j.1475-4754.2000.tb00863.x</a>

SCHARRER-LIŠKA, G. (2007). Die Hochmittelalterliche Grafitkeramik in Mitteleuropa und ihr Beitrag zur Wirtschaftgeschichte: Forschungsstand - Hypothesen - Offene Fragen. Verlag des Romich-Germanischen Zentralmuseums. Mainz.

SCHIFFER, M. B. (1990). The Influence of Surface Treatment on Heating Effectiveness of Ceramic Vessels, Journal of Archaeological Science 17(4), 373-381. <a href=https://doi.org/10.1016/0305-4403(90)90002-M target=_blank>https://doi.org/10.1016/0305-4403(90)90002-M</a> | <a href=https://dx.doi.org/10.1016/0305-4403(90)90002-m target=_blank>DOI 10.1016/0305-4403(90)90002-m</a>

SCHIFFER, M. B. (1996). Behavioral Archaeology. First Principles. Salt Lake City.

SCHIFFER, M. B. (1999). The Material Life of Human Beings. London - New York.

SCHIFFER, M. B. (2010). Behavioral Archaeology. Principles and Practise. London - Oakville.

SCHIFFER, M. B.-SKIBO, J. M. (1987). Theory and experiment in the study of technological change, Current Anthropology 28, 595-622. <a href=https://doi.org/10.1086/203601 target=_blank>https://doi.org/10.1086/203601</a> | <a href=https://dx.doi.org/10.4000/archeomed.9773 target=_blank>DOI 10.4000/archeomed.9773</a>

SCHREG, R. (2012). Keramik des 9. bis 12. Jahrhunderts am Rhein. Forschungsperspektiven für Produktion und Alltag. In: Hochmittelalterliche Keramik am Rhein (Grunwald, L.-Pantermel, H.-Schreg, R., edd.), 1-19. Mainz.

SINOPOLI, C. M. (1991). Approaches to archaeological ceramics. New York - London. <a href=https://doi.org/10.1007/978-1-4757-9274-4 target=_blank>https://doi.org/10.1007/978-1-4757-9274-4</a>

SKIBO, J. (2013). Understanding Pottery Function. New York - Heidelberg - Dordrecht - London. <a href=https://doi.org/10.1007/978-1-4614-4199-1 target=_blank>https://doi.org/10.1007/978-1-4614-4199-1</a>

SKIBO, J.-BUTTS, T. C.-SCHIFFER, M. B. (1996). Ceramic Surface Treatment and Abrasion Resistance: An Experimental Study, Journal of Archaeological Science 34, 311-317. <a href=https://doi.org/10.1006/jasc.1996.0115 target=_blank>https://doi.org/10.1006/jasc.1996.0115</a>

SKRUŽNÝ, L. (1974). Příspěvek k vývoji hrnčířských cechů a hrnčířských pracovních nástrojů, ČL 61, 155-175.

SLAVÍČEK, K. a kol. (2020). Slavíček, K.-Petřík, J.-Těsnohlídková, K.-Všianský, D., Technologie a provenience vrcholně středověké keramiky z Počátek (okr. Pelhřimov), AVV 9, 83-101.

SMETÁNKA, Z. (1989). K problému energetiky v období středověku (pracovní these) - Zum Problem der Energetik im Mittelalter (Arbeitsthesen), AH 14, 43-51.

SNÁŠIL, R. (1970). Příspěvek k technologii pálené černé hrnčiny na Slovácku, ČL 57, 328-335.

STEPHAN, H.-G. (1988). Steinzeug und Irdenware: Diskussionbeiträge zur Abgrenzung und Definition Mittelalterlicher Deutscher Steinzeuggruppen. In: Zur Keramik des Mittelalters und der beginnenden Neuzeit im Rheinland. British International Series 440 (Gaimster, D. M.-Redknap, M.-Wegner, H., edd.), 81-124. Oxford.

ŠTAJNOCHR, V. (1990). Majoliky, mezzomajoliky a polofajánse ze sbírek národopisného oddělení historického muzea Národního muzea v Praze, ČNM A CLIX, 40-56.

ŠTAJNOCHR, V. (1998). Archaické technologie tváření keramiky, AR L, 95-105.

ŠTAJNOCHR, V. (2004). Hrnce pro tepelné zpracování pokrmů. Studia funkcí novověké keramiky, ASČ 8, 801-851.

TĚSNOHLÍDKOVÁ, K. (2021). Technologie vrcholně a pozdně středověké keramiky. Hrnčířská produkce Českomoravské vrchoviny 13. a 1. poloviny 14. století. Dizertační práce obhájená na ÚAM FF MU, Brno.

TĚSNOHLÍDKOVÁ, K. (2023). Analysis of pottery from Žďár nad Sázavou - Staré město with a focus on the technology of the assemblage, PV 63, č. 2, 61-109. <a href=https://doi.org/10.47382/pv0632-01 target=_blank>https://doi.org/10.47382/pv0632-01</a> | <a href=https://dx.doi.org/10.47382/pv0632-01 target=_blank>DOI 10.47382/pv0632-01</a>

THÉR, R.-GREGOR, M. (2011). Experimental reconstruction of the pottery firing process of late Bronze Age pottery from north-eastern Bohemia. In: Archaeological ceramics: A review of current research. BAR International Series 2193 (Scarcella, S., ed.), 128-142. Oxford.

THÉR, R.-MANGEL, T. (2014). Inovace a specializace v hrnčířském řemesle v době laténské: model vývoje forem organizace výroby, AR LXVI, 3-39.

THUILLIER, F. (2015). Contribution à l'étude des fours de potier médiévaux: proposition de classification des fours de potier du Ve au XIIe siècle en France. In: Tourner autour du pot... Les ateliers de potiers médiévaux du ve au XIIe siècle dans l'espace européen (Thuillier, F.-Luis, E., edd.), 583-596. Caen.

TITE, M. (2008). Ceramic production, provenance and use - a review, Archaeometry 50(2), 216-231. <a href=https://doi.org/10.1111/j.1475-4754.2008.00391.x target=_blank>https://doi.org/10.1111/j.1475-4754.2008.00391.x</a>

TYWONIAK, J. (1979). K počátkům výroby týnecké kameniny, Středočeský sborník historický 14, 215-220.

VAN DER LEEUW, S. E. (1976). Studies in the Technology of Ancient Pottery 1-2. Amsterdam.

VÁGNER, Z. (2002). Medieval pottery kilns in the Carpathian Basin, European Journal of Archaeology 5, 309-341. <a href=https://doi.org/10.1179/eja.2002.5.3.309 target=_blank>https://doi.org/10.1179/eja.2002.5.3.309</a>

VOLF, M. (2006). Archeologické doklady vrcholně a pozdně středověké hrnčířské výroby v Čechách. Bakalářská diplomová práce obhájená na Ústavu archeologie FF UK, Praha.

VARADZIN, L. (2010). Hrnčířská výroba ve východní části středních Evropy 6.-13. století v archeologických pramenech, AR LXII, 17-71.

VYŠOHLÍD, M. (2015). Hrnčířské předměstí v Berouně: první etapa archeologického výzkumu na parcele ppč. 296, ASČ 19, 411-430.

WEISER, B. (2003). Töpferöfen von 500 bis 1500 n. Chr. im deutschsprachigen Raum und in angrenzenden Gebieten. Bonn.

WHITE, H.-PAYNTER, S.-BROWN, D., edd. (2015). Archaeological and Historic Pottery Production Sites Guidelines for Best Practice. Historic England. London.

WHITE, L. (1949). The Science of Culture: A Study of Man and Civilization. Farrar.

WHITEBREAD, I. (2015). Materials choices in utilitarian pottery: kitchen wares in the Berbati valley, Greece. In: Ceramics, Cuisine and Culture: The Archaeology and Science of Kitchen Pottery in the Ancient Mediterranean World (Spataro, M.-Villing, A., edd.), 28-36. Oxford - Philadelphia.

ZATLOUKAL, R. (1998). Středověké hrnčířské pece z Jihlavy a okolí, Vlastivědný sborník Vysočiny - Oddíl věd společenských XI, 27-44.

ZATLOUKAL, R. (2000). Archeologické doklady hrnčířství ve 13. až první polovině 16. století na Moravě a ve Slezsku, AT 11, 60-74.

ZÁPOTOCKÝ, M. (1979). Katalog středověké keramiky severočeského Polabí. Praha.

ŽEGKLITZ, J. (1985). Vybavení hrnčířské dílny v 15. - poč. 17. století v Čechách, Muzejní a vlastivědná práce 23, 146-155.

ŽEGKLITZ, J. (2002). Obchod se středověkými hrnčířskými výrobky v předbělohorské Praze (1482-1620). In: Documenta Pragensia 20, 85-99. Praha.

ŽEGKLITZ, J. (2019). Kachle z dílny hrnčíře Adama Špačka (1531-1572) na Novém Městě pražském. AP - Supplementum 5. Praha.