Zvony, zvonice a zvonkohra na Vyšehradě

Bořivoj Nechvátal

doi:10.5817/AH2020-1-13

Zvony, zvonice a zvonkohra na Vyšehradě

Roč.45,č.1(2020)

Bořivoj Nechvátal

https://doi.org/10.5817/AH2020-1-13

Trvalý odkaz (handle):
http://hdl.handle.net/11222.digilib/142968

PDF

Abstrakt

První zpráva písemných pramenů o vyšehradských zvonech se vztahuje k létům 1003–1004. Další zprávy o zvonech na Vyšehradě jsou mladšího data. Zvon Patronus byl zhotoven v roce 1393 na náklad probošta Václava Králíka z Buřenic u příležitosti Milostivého léta. Byl to největší zvon své doby, ale do dnešní doby se nedochoval. Dále víme o zvonu Sv. Petr a Pavel z dílny Brikcího z Cymperka z roku 1584 a o druhém zvonu Marie z roku 1621 z dílny Baltazara Hoffmana. Podařilo se zjistit také půdorys zvonice a její vývojovou podobu z doby kolem 1610, před rokem 1678 a z let 1678–1903. Během první světové války byly v roce 1916 zrekvírovány zvony z mladšího období. To se opakovalo během druhé světové války roku 1942. Návrh na doplnění zvonů přišel až v roce 1993 od tehdejšího probošta A. Doležala, kapitula však neměla finanční prostředky. Vyřešil to velkorysý dar dvou milionů korun od české emigrantky Mileny Jirat- -Wasiutinski (1920–2008) žijící v Kanadě. Zvony byly zhotoveny ve věhlasné zvonařské firmě Rudolf Perner, která původně působila v Českých Budějovicích, po roce 1945 byla však odsunuta do Pasova. Pracovala na Vyšehradě již dříve a roku 2001 provedla i doplnění zvonů a zvonkohru. Ta je řízena počítačovým programem s 50 melodiemi, které upravil a aranžoval varhaník Jaroslav Vodrážka. Melodie byly nastaveny na všední a sváteční dny podle církevního roku a na zvonkohru se podařilo nahrát celou řadu skladeb Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka. Na realizaci přispělo i Hlavní město Praha a další sponzoři.

Klíčová slova:
zvony; zvonkohra; rekvírování zvonů; sestava nových zvonů; bronzová zvonovina; restituce

Stránky:
279–291

Reference

BRETHOLZ, B., ed., 1923: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag. In: MGH SRG NS II. Berlin.

CDB II: Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae II. (Friedrich, G., ed.). Pragae 1912.

CERMANOVÁ, P.–NOVOTNÝ, R.–SOUKUP, P., edd., 2014: Husitské století. Praha.

ČUMLIVSKI, D., 2000: Vyšehradská kapitula od založení do poloviny 19. století. In: Vyšehrad historické podoby, 148–168. Praha.

FRB II: Fontes rerum Bohemicarum II. (Emler, J.–Tomek, V. V., edd.). Praha 1874.

HÁSKOVÁ, J., 1975: Vyšehradská mincovna na přelomu 10. a 11. století, SbNM A XXIV, 105–160.

HLAVÁČEK, I., 1992: Z dějin vyšehradské kapitulní knihovny ve středověku. In: Královský Vyšehrad. Sborník příspěvků k 900. výročí úmrtí prvního českého krále Vratislava II. (1061–1092), 69–81. Praha.

KARLACH, M., 1905: Paměti proboštů vyšehradských z poslední doby a sice od roku 1781 až do roku 1905. Praha.

KAŠIČKA, F.–NECHVÁTAL, B., 1974: Stavební vývoj zaniklé vyšehradské zvonice, PRP 32, 26–32.

KAŠIČKA, F.–NECHVÁTAL, B., 1985: Vyšehrad pohledem věků – Der Wyscherad im Blick der Jahrhunderte. Praha.

KREZEMIEŃSKA, B., 1986: Břetislav I. Praha.

KREZEMIEŃSKA, B., 1970: Krize českého státu na přelomu tisíciletí, ČsČH 18, 497–532.

KYBALOVÁ, L., 1958: Pražské zvony. Praha.

KYBALOVÁ, L.–LUNGA, R.–VÁCHA, P., 2005: Pražské zvony. Praha.

LOJKA, K., 2011: Zvony a zvonkohra v bazilice sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Rkp. ulož. v Královské kolegiátní kapitule sv. Petra a Pavla na Vyšehradě.

MOUCHA, V.–NECHVÁTAL, B.–VARADZIN, L. et al., 2014: Vyšehrad. Knížecí a královská akropole. Svědectví archeologie. Praha.

NECHVÁTAL, B., 1976: Vyšehrad. Praha.

NECHVÁTAL, B., 2004: Kapitulní chrám sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Archeologický výzkum. Praha.

NECHVÁTAL, B. et al., 2009: Rotunda sv. Martina a bazilika sv. Vavřince na Vyšehradě. Archeologický výzkum. Praha.

NEŠKUDLA, B.–ŽYTEK, J., edd., 2008: Dětmar z Merseburku. Kronika. Praha.

REITINGER, L., 2017: Vratislav I. První král Čechů. Praha.

RUFFER, V., 1861: Historie Vyšehradská neb vypravování o hradu, kapitule a městu hory Vyšehradu u Prahy v království českém. Praha.

ŠMAHEL, F.–BOBKOVÁ, L., edd., 2012: Lucemburkové. Česká koruna uprostřed Evropy. Praha.

TOMEK, V. V, 1873: Registra decimarum papalium. Praha.

TOMEK, V. V, 1855–1901: Dějepis města Prahy. Sv. I–XII. Praha.

TOMEK, V. V, 1882–1906: Dějepis města Prahy. 2. vydání. Sv. I–VIII. Praha.

VŠETEČKOVÁ, Z., 2001: Gotické nástěnné malby v kostele sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. In: Královský Vyšehrad 2. Sborník příspěvků ke křesťanskému miléniu a k posvěcení nových zvonů na kapitulním chrámu sv. Petra a Pavla, 133–153. Kostelní Vydří.

ŽEMLIČKA, J., 2007: Čechy v době knížecí. Druhé přepracované vydání. Praha.

Metriky