Les apocryphes et la littérature religieuse et didactique

Roč.12,č.1-2(2009)

Abstrakt
Trois textes choisis ont été créés sur la base du sujet biblique apocryphe, néanmoins ils sont différents en ce qui concerne leur genre et en měme temps ils réalisent les buts différents, postulés par la production religieuse et didactique, qui est destinée au lecteur populaire (W. Bruckner) : la fonction catéchistique, propaganda fidei, l'élévation de l'esprit (aedificatio). Vejpis oné žalostivé cesty thé-matise les détails de la fuite de la Sainte Famille en Égypte. Le sujet dramatique de la composition épique accentue la lutte contre l'ennemi de la foi, la défaite de l'adversaire de la Sainte Famille - du diable; ainsi aboutit-il á propaganda fidei. Knížka pobožná nová réalise la fonction catéchistique: le petit Jésus-Christ se trouvant dans l'église pose des questions qui instruisent le lecteur dans la foi. Patnácte tajných trápení représente l'ensemble de visions, le dialogue de l'auteur avec Jésus-Christ torturé qui est rendu présent, et ainsi le texte oriente-t-il le lecteur vers la contemplation spirituelle, la méditation. Cependant le type dominant de l'orientation fonctionnelle du chacun des textes n'ex-clut pas la présence de deux fonctions restantes; il s'agit de l'harmonie, de l'accord dans lequel prédomine un des éléments qui permet de déterminer plus exactement la position du texte dans la production religieuse et didactique de l'époque du baroque.

Klíčová slova:
le baroque; la littérature religieuse et didactique; l'apocryphe

Stránky:
3–15
Reference

1687. Knížka pobožná nová obsahujíc v sobě, které otázky Kristus Pán, jsa v létech dvanácti v chrámě jeruzalémském na doktory a zákoníky vydával. (Olomouc), Knihopis č. 4071 aj.

KOCHEM, Martin von, 2007. Veliký život Pána a Spasitele našeho Krista Ježíše a jeho nejsvětější a nejmilejší matky Marie Panny. Eds. M. Sládek, L. Bučinová, L. Peisertová a T. Břeň (Praha: Argo)

1770?. Patnácte tajných trápení, které se Máří Magdaléně v klášteře Freyburku, řádu svaté Kláry, duchovní a svaté obcující panně od samého Pána Ježíše Krista zjevené; a po jeji smrti tak, jak následují, sepsané, nalezené bylo (Olomouc), Knihopis č. 6928 aj.

S. a. Vejpis oné žalostivé cesty Ježíše, Marie a Jozefa do Ejipta z Nazaretu; kterak velké zármutky, strach, hlad, žížeň ty tři svaté osoby zakusily a jak velicí zázrakové na té cestě se dáli, vytažený z Života Krista Pána a Panny Marie a nyní v píseň uvedeno (Olomouc), Knihopis č. 16762 aj.

BARTOŠ, František, 1889. Národní písně moravské v nově nasbírané. Sešit 3 (Brno: Matice moravská)

BRÜCKNER, Wolfgang, 1985. Thesen zur literarische Symbol des sogennant Erbaulichen. In Literatur und Volk im 17. Jahrhundert: Probleme populärer Kultur in Deutschland. Wolfenbütteler Arbeiten zur Barockforschung; Bd. 13, Teil 2 (Wiesbaden: O. Harrassowitz), s. 499–507

ČERNÝ, Václav, 1996. Až do předsíně nebes. Čtrnáct studií o baroku našem i cizím (Praha: Mladá fronta)

DUS, Jan A., POKORNÝ, Petr (eds.), 2001. Neznámá evangelia. Novozákonní apokryfy I (Praha: Vyšehrad)

JIREČEK, Josef, 1876. Rukověť k dějinám literatury české do konce 18. věku (Praha: nákladem B. Tempského)

NOVOTNÝ, Adolf, 1956. Biblický slovník (Praha: Kalich)

SLÁDEK, Miloš, 2007. Zrcadlo zrcadlu nastavené aneb Několik vět na okraj životů Kristových. In Veliký život Pána a Spasitele našeho Krista Ježíše a jeho nejsvětější a nejmilejší matky Marie Panny. Eds. M. Sládek, L. Bučinová, L. Peisertová a T. Břeň (Praha: Argo), s. 5–27

STORCHOVÁ, Lucie, 2005. " Mezi houfy lotrův se pustiti…" Cizí, orientální a "mahumetánský" Egypt v českých cestopisech 15.–17. století. In Mezi houfy lotrův se pustiti… České cestopisy o Egyptě 15.–17. století. Ed. Lucie Storchová (Praha: SET OUT), s. 407–445

SÝKORA, František, 1912. České národní písně výpravné rázu náboženského. Časopis pro moderní filologii, roč. 2, s. 15–20, 109–114, 201–203

TISCHENDORF, Constantin von (ed.), 1876. Evangelia apocrypha (Lipsko: Hermann Mendelssohn)

Metriky

11

Views

0

PDF views