Měšťanský subjekt v dělnické stávce : stávková dramata z českých zemí kolem roku 1900

Roč.27,č.1(2024)

Jan Budňák

https://doi.org/10.5817/BL2024-1-3

Trvalý odkaz (handle):
http://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.80194

PDF
Abstrakt
The paper examines whether there are signs of what, in accordance with Andreas Reckwitz's book Das hybride Subjekt, can be called a crisis of bourgeois (or civic) subjectivity ("das bürgerliche Subjekt") in workers' dramas with the theme of the strike around 1900. According to Reckwitz, this anthropological ideal, which combines the idea of (self-)perfectibility with the claim to a deep inner experience of the human being, reached a hegemonic position in the second half of the 19th century. One of the spheres of crisis of this ideal after 1900, according to Reckwitz, is the industrial environment, where there is a massification, a socialization of subjectivity at the expense of the bourgeois idea of its individual self-determination. The paper analyzes three strike dramas from the Czech lands around 1900 (Philipp Langmann, Karel Želenský, Jaroslav Zyka-Borotínský) in the context of literature with a working-class theme. It concludes that Želenský and Borotínský in particular depict the workers not as a desired new model of post-bourgeois subjectivity, but rather as an easily influenced and potentially violent crowd. In all three dramas, then, the working-class protagonist is conceived as a nineteenth-century bourgeois subject, that is, as a deeply moral, self-reflexive individual, and as such as an exception to his own social milieu.

Klíčová slova:
dělnictvo; masa; literární moderna; krize subjektu; německy psaná literatura z českých zemí

Stránky:
38–50
Reference

BOROTÍNSKÝ, Jaroslav. 1900. Stávka. Drama o třech aktech (Praha: F. Šimáček)

LANGMANN, Filip. 1899. Bartoš Tuřanský (Bartel Turaser)//. Drama o třech jednáních (Praha: F. Šimáček)

ŽELENSKÝ, Karel. 1901. Návrat. Drama o třech dějstvích (Praha: F. Šimáček)

BOURDIEU, Pierre. 2010. Pravidla umění. Geneze a struktura literárního pole (Brno: Host)

FÄHNDERS, Walter. 2010. Avantgarde und Moderne 1890–1933 (Stuttgart: J. B. Metzler)

HOLEK, Václav/Wenzel. 2011. Paměti. Společná cesta české a německé sociální demokracie koncem 19. století (Praha: Svoboda servis)

KONDYLIS, Panajotis. 2010. Der Niedergang der bürgerlichen Denk- und Lebensform. Die liberale Moderne und die massendemokratische Postmoderne (Berlin: Akademieverlag, 3. vydání)

KRAPPMANN, Jörg. 2013. Allerhand Übergänge. Interkulturelle Analysen der regionalen Literatur in Böhmen und Mähren sowie der deutschen Literatur in Prag (1890–1918) (Bielefeld: transcript)

LE BON, Gustave. 1994. Psychologie davu (Praha: Kra)

NEKULA, Marek (ed.). 2019. Zeitschriften als Knotenpunkte der Moderne/n (Heidelberg: Universitätsverlag Winter)

RECKWITZ, Andreas. 2020. Das hybride Subjekt. Eine Theorie der Subjektkulturen von der bürgerlichen Moderne zur Postmoderne (Berlin: Suhrkamp Taschenbuch Wissenschaft)

SPRENGEL, Peter. 1988. "Gerhart Hauptmann: Die Weber. Ein riskanter Balanceakt", in BELLMANN, Werner (ed.): Interpretationen. Dramen des Naturalismus (Stuttgart: Reclam), s. 107–145

STÖCKMANN, Ingo. 2011. Naturalismus. Lehrbuch Germanistik (Stuttgart: J. B. Metzler)

ŽELENSKÝ, Karel. 1926. Ze zápisníku hercova. Episody a vzpomínky (Praha: Fr. Švejda)

Metriky

20

Views

0

PDF views

Creative Commons License

Tato práce je licencována pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0.

PDF