Konjunktiv versus Indikativ in den indirekten Fragen der Plautus-Komödie Aulularia

Na základě textu Plautovy komedie Aulularia byl zkoumán výskyt slovesného modu v nepřímých otázkách archaické latiny – zda existují předpoklady, které v dané situaci způsobují buď posun ke konjunktivu, nebo naopak zachování indikativu. Bylo nalezeno 55 nepřímých otázek, z nichž 38 má konjunktiv, 14 indikativ. Indikativní nepřímé otázky tvoří tedy asi 25% všech nepřímých otázek komedie Aulularia. Nepřímé otázky byly rozděleny dle Stephensovy klasifikace většinou na základě komunikativní situace a funkce výpovědi. Bylo navrženo rozšíření Stephensových deseti tříd o další, indikativní třídu (zvolání a zároveň otázka týkající se přítomných událostí) a rozdělení Stephensovy 3. třídy na indikativní a konjunktivní s ohledem na čas děje nepřímé otázky – popisy otázek, jejichž děj probíhal v minulosti, mívají indikativ. Zdá se, že nepřímá otázka ve starší latině zpravidla nezískává konjunktiv, pokud 1) věta, na které je nepřímá otázka závislá, má stejnou komunikativní funkci jako nepřímá otázka a slouží toliko jako modulátor funkce výpovědi; 2) mluvčí předpokládá, že adresát zná odpověď na otázku, popř. má předmět (obsah) nepřímé otázky přímo před očima; 3) podmět nepřímé otázky není předmětem řídící věty. Výsledek analýzy může být však částečně ovlivněn i sémanticko-pragmatickým charakterem dramatického žánru komedie.