Geneze nejstarších kostelů v Chebu

Roč.38,č.1(2013)

Pavel Šebesta

Trvalý odkaz (handle):
http://hdl.handle.net/11222.digilib/128319

PDF
Abstrakt
Za nejstarší chebský kostel byl historiky dosud považován sv. Jan Křtitel na Jánském náměstí. Základy ještě staršího kostela byly nalezeny v roce 1997 pod podlahou štaufské hradní kaple. Kostel je současný se slovanským kostrovým pohřebištěm, takže ho lze historicky datovat do doby krátce po roce 845, kdy bylo v Řezně pokřtěno čtrnáct českých velmožů, mezi nimiž byl i vládce chebského hradiště. Po roce 1183 nechal císař Friedrich Barbarossa na jeho místě postavit štaufskou patrovou kapli. Až v době této přestavby vznikl kostel sv. Jana Křtitele jako náhrada za zbořený slovanský kostel. Ve 13. století vznikla první synagoga, děkanský chrám sv. Mikuláše a Alžběty, vedle něj karner sv. Michala a dalších pět kostelů u klášterních domů waldsassenských cisterciáků, minoritů, klarisek, křižovníků s červenou hvězdou a dominikánů.

Klíčová slova:
slovanské hradiště; 12. a 13. století; kostely; kláštery; synagoga

Stránky:
291–308
Reference

BECK, G., 1990: Friedrich I. Barbarossa zum 800. Todestag. Gelnhausen.

BOHÁČ, J., 1999: Cheb – město. Historicko-turistický průvodce. Domažlice.

GRUEBER, B., 1864: Die Kaiserburg zu Eger und die an dieses Bauwerk sich anschliessenden Denkmale. Prag – Leipzig.

HEJNA, A., 1966: Archeologie v historickém areálu města Chebu, Památková péče 26, 161–167.

HEJNA, A., 1967: Archeologický výzkum a počátky sídlištního vývoje Chebu a Chebska – Cheb (Eger) – seine archäologische Durchforschung und die Anfänge der Siedlungsentwicklung der Stadt, PA LVIII, 169–271.

HOLÝ, V., 1968: Připojení Chebska k německé říši – Anschluss des Gebietes von Cheb an das Deutsche Reich, Minulostí západočeského kraje VI, 223–252.

HUSS, K., 1820: Chronik der Stadt Eger, rkp. ulož. na Zámku Kynžvart, opis K. Siegla v SOkA, kopie ulož. v M. Cheb, sine.

CHMELÍKOVÁ, J., 2000: Osudy chebských Židů. Cheb.

JONAS, J. E., 1912: Bericht über die Ausgrabungsarbeiten auf der Kaiserburg zu Eger im Jahre 1911. In: Jahrbuch d. Kunsthist. Inst. d. K. k. Zentralkommission für Denkmalpflege. Heft I–IV. Wien.

KOVÁČ, P., 2010: Úsvit renesance. Praha.

LÍBAL, D. a kol., 1973: Cheb, soubor bývalého kláštera františkánů a klarisek, rkp. SHP ulož. v Muzeu Cheb.

LUTOVSKÝ, M., 2001: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha.

MENCL, V., 1978: Předrománská a románská architektura v západních Čechách. Plzeň.

MERHAUTOVÁ, A., 1971: Raně středověká architektura v Čechách. Praha.

MONUMENTA EGRANA: Das Egerland. Heimatkunde des Ober-Eger-Gebietes. VI. Abtheilung. Monumenta Egrana (Gradl, H., ed.). Eger 1886.

PRÖCKL, V., 1845: Eger und das Egerland. Historisch, statistisch und topographisch dargestellt. Geschichte der Stadt Eger und des Egerlandes. Prag und Eger.

RIMPL, H., 1933: Eger. Die städtebauliche Entwicklung einer deutschen Stadt. Berlin.

SCHÜRER, O., 1934: Die Kaiserpfalz Eger. Halle.

SIEGL, K., 1931: Eger und das Egerland im Wandel der Zeiten. Eger.

SKRUŽNÝ, L., 1991: Keramické dýmníky zvané "kochy", "kozuby", "krby", "krbečky" a "sopouchy" v ikonografickém materiálu Chebského muzea v Chebu a ve sbírkových fondech českých a moravských muzeí – Keramische Rauchkammern, genannt "kochy", "kozuby" (Essen), "krby" ("Kamine"), "krbečky" ("Kaminchen") und "sopouchy" ("Rauchlöcher" in ikonographischen Teil des Egerländischen Museums in Eger (tschechisch: Chebské muzeum v Chebu) und in den Sammlungen der böhmischen und mährischen Museen, AH 16, 305–321.

SOKOL, J., 1965: Vznik a vývoj chebského plánu, Památková péče 25, 105–113.

ŠAMÁNKOVÁ, E., 1974: Cheb. Praha.

ŠEBESTA, P., 1989: Nové příspěvky ke stavebnímu vývoji Chebu – Neue Beiträge zur Bauentwicklung Cheb sim 13. Jahrh., AH 14, 123–130.

ŠEBESTA, P., 1989a: Výzkumy v Čechách 1986–1987 (BZO). Praha

ŠEBESTA, P., 2009: Hygiena ve středověkém Chebu – Hygiene im mittelalterlichen Eger (Cheb), AH 34, 815–833.

ŠIMEK, E., 1955: Chebsko – dnešní nejzápadnější slovanské území – v staré době. Brno.

TIETZ-STRÖDEL, M., 1992: Die städtebauliche Entwicklung der Stadt Eger vom 12. bis ins 20. Jahrhundert. In: Kunst in Eger (Schreiner, L., ed.), 67–612. München – Wien.

TŘEŠTÍK, D., 1994: Křest českých knížat roku 845 a christianizace Slovanů, ČČH 92, 423–459.

TŘEŠTÍK, D., 1997: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530–935). Praha.

TUREK, R., 1950: Slovanské osídlení Chebska, Obzor prehistorický XIV, 401–440.

Metriky

15

Views

0

PDF views

PDF