Připravované číslo

Výzva k zasílání příspěvků

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

v současné době zahajujeme přípravy čísla 1/2026 recenzovaného časopisu Opera Slavica, (Časopis pro výzkum slovanských jazyků, literatur a kultur). Periodikum, aktuálně zařazené do databáze ERIH PLUS, vyjde v elektronické i tištěné verzi (připravujeme postupný přechod výhradně na elektronickou verzi). Číslo bude otevřeno nejen čistě jazykovědným či literárněvědným tématům, ale i příspěvkům s výraznějším interdisciplinárním přesahem.

Připravované číslo bude obsahovat také tematicky zaměřený blok, po němž budou následovat další příspěvky. Pro číslo 1/2026 zvolila výkonná redakce téma Proměny slavistiky.

K publikování přijímáme studie, diskusní a přehledové materiály, zprávy a recenze. Doporučený rozsah příspěvků činí:

I nadále akceptujeme texty ve všech slovanských jazycích a dále v angličtině a němčině.

Chcete-li přispět do čísla 1/2026, ať už textem v rámci vyhlášeného tematického bloku, nebo textem zaměřeným jinak, žádáme Vás o laskavé zaslání anotace Vašeho příspěvku (studie, diskusního či přehledového materiálu) v rozsahu cca 1000 znaků do 15. 2. 2026 na adresu redakce.

Hotové texty, připravené dle platných formálních náležitostí uvedených na webových stránkách časopisu, budeme přijímat do 15. 4. 2026. Recenze a zprávy lze i nadále zasílat na stejnou adresu průběžně.

Děkujeme za Vás zájem o náš časopis a těšíme se na Vaše příspěvky.

Za výkonnou redakci

Roman Madecki, šéfredaktor

 

Příloha:

Anotace tématu pro číslo 1/2026:

Proměny slavistiky

Tematický blok se týká pozice slavistiky jako širokého vědního oboru v první čtvrtině 21. století. Měl by navazovat na podobné diskuse, které se odehrávaly od roku „velkého zlomu“ v letech 1989-1990, zejména pak od druhé poloviny 90. let a v tomto století. Covidová pandemie, rozvoj digitálních nástrojů a válka na Ukrajině byly vícekrát předmětem různých jednání i ve vztahu k slavistice. To vše by se mohlo a snad i mělo reflektovat v koncepci slavistiky jako vědního a studijního oboru. Je třeba pravděpodobně vycházet z debat, jež se o slavistice vedly kdykoli v minulosti, ale zvláště v posledních 35 letech. V první fázi se hovořilo o nové politické situaci ve slovanských zemích, většinou satelitech bývalého SSSR, o důsledcích válek o jugoslávské dědictví, o rozpadu SSSR, Jugoslávie, Československa: tehdy se otvírala zatím uzavřená Pandořina skříňka a měnily se – někdy radikálně – vztahy mezi národy a státy (SSSR, Jugoslávie, Československo apod.), otevřel se jako palčivý problém národnostních menšin a práva na sebeurčení. Šlo o otevření tradiční filologie jiným vědám posílením areálového aspektu, což nebylo nové a vycházelo to z různých, často rozporných pramenů, ale právě v Brně se snad nejpodrobněji propracovala jejich metodologie, což dalo vznik areálovým studiím s filologickým jádrem. V druhé fázi, kterou jsme zachytili právě v jubilejním roce MU 2019, je patrná „obranná“ strategie. Celkové radikální zhoršení mezinárodních vztahů na pokraji třetí světové války situaci slavistiky ještě více zkomplikovalo a geopolitický význam slavistiky poklesl – i to má své důvody vnitřní, ale hlavně vnější. Naopak se rozšířilo spektrum metodologií, které slavistiku radikálně proměňují, ale také se objevila řada názorů, tendencí a postupů, jež zasáhly jak slavistickou lingvistku, tak literární vědu i s jejich přesahy.

Návrhy na dílčí témata bloku: