Srbové, Chorvati, Bosňáci a Černohorci a jejich jazyk/jazyky jako předmět univerzitní výuky
Roč.23,č.4(2013)
Abstrakt
Klíčová slova:
srbochorvatský areál; jazyky Srbů, Chorvatů, Bosňáků a Černohorců; výuka srbochorvatštiny, srbštiny, chorvatštiny, bosenštiny, černohorštiny
Stránky:
238–245
Rozpad Jugoslávie (1991–92) také přinesl národnostní a jazykové problémy. Srbochorvatština, která byla do té doby lingvisticky i politicky jedním společným standardním jazykem Srbů, Chorvatů, Bosňáků/Muslimů a Černohorců, byla v nových samostatných republikách zaměněna glottonymem, které korespondovalo s pojmenováním příslušného národa (chorvatština, srbština, o něco později bosenština a černohorština). Politická podpora samostatnosti a jedinečnosti příslušných jazyků ve svých mateřských zemích bývá mnohdy doprovázená i více či méně zpolitizovaným postojem odborníků-lingvistů. Tyto dynamické změny a problémy rovněž ovlivňují koncipování filologických oborů zaměřených na jmenované jazyky a národy. Klíčovou otázkou dle našeho názoru je, zda má smysl pokračovat v koncepci tzv. národních filologií, anebo zda by nebyla praktičtější nějaká varianta areálově koncipovaného oboru. Oba přístupy mají svá pozitiva i negativa.
srbochorvatský areál; jazyky Srbů, Chorvatů, Bosňáků a Černohorců; výuka srbochorvatštiny, srbštiny, chorvatštiny, bosenštiny, černohorštiny
238–245