K otázce kritérií výběru zvukových nahrávek k digitalizaci především z pohledu jejich obsahu
Roč.14,č.1–2(2022)
Účel – Cílem koncepčního článku je zkoumání otázek souvisejících se stavem poznání v oblasti hodnocení zvukových nahrávek za účelem jejich výběru k digitalizaci. Pozornost je především věnována otázkám vyhodnocování jejich obsahu. V českém prostředí bylo toto téma zatím pojednáno pouze ojediněle a spíše utilitárně, tj. v souvislosti s konkrétními digitalizačními projekty. Otázkami vhodných kritérií pro výběr a určování priorit se v zahraničí věnují již desítky let, a to zejména odborné oborové asociace (IASA, ARSC). Pozornost je zde však věnována hlavně otázkám technického rázu.
Design/metodologie/přístup – V první části přináší studie shrnutí poznatků z vybraných zahraničních zdrojů a stav pokrytí problému u nás. Navazuje stručná metodologicko-teoretická část se vztahem k obecnému přehledu kritérií, která je třeba brát v potaz pro posuzování kvality zvukových nahrávek. V poslední části studie popisuje výsledky volného dotazníkového šetření, provedeného mezi významnými osobnostmi/institucemi hudebního oboru v ČR a sumarizaci názorů i praktických poznatků autorů studie se zaměřením na obsahová kritéria.
Výsledky – Studie může sloužit jako obecný návod na vhodný postupy při plánování digitalizace sbírek zvukových nahrávek. Průzkum potvrdil značnou míru shody názorů dotazovaných na hodnotící kritéria. Autoři také upozorňují na nezbytnou míru subjektivního přístupu v hodnotícím procesu, plynoucí z různého poslání a cílů kurátorů jednotlivých sbírek a institucí a upozorňují na nezbytnost spolupráce týmu odborníků s různou kvalifikací v procesu posuzování.
Originalita/hodnota – Studie přináší první ucelené pojednání zkoumaného problému u nás a přináší některé náměty a doporučení, aplikovatelné pro domácí prostředí paměťových institucí všech typů.
Klíčová slova: selekce a kulturní dědictví, životní cyklus zvukového dokumentu, digitalizace zvukových dokumentů a problematika selekce, subjektivní a objektivní faktory procesu selekce a jejich nedílnost
Iva Horová
Národní technická knihovna
V letech 1994–2014 působila jako ředitelka Knihovny AMU v Praze. Systematicky se zde věnovala zejména implementování nových informačních technologií, zavádění standardů a problematice digitalizace a zpřístupňování primárních dokumentů. Podílela se na tvorbě celostátní metodiky metadatového popisu speciálních typů dokumentů (tištěné hudebniny, audio, video, filmy), problematice zpřístupňování vysokoškolských kvalifikačních prací.
Od roku 2014 se znovu intenzivně věnuje problematice evidence, popisu, ochrany, digitalizace a zpřístupňování zvukových záznamů. Usiluje o nastolení potřebných podmínek a koordinace na národní úrovni. Je mj. spoluautorkou návrhu Koncepce pro uchovávání, digitalizaci a zpřístupňování zvukových dokumentů v ČR. Věnuje se osvětové činnosti, podílí se vedení seminářů a workshopů v ČR, prezentuje a publikuje na toto téma v ČR i v zahraničí. V současné době pracuje v Národní technické knihovně jako koordinátor portálu Národní fonotéka.
V projektu Nový fonograf je odborným garantem za oblast metadatového popisu zvukových nosičů a jejich zpřístupňování a konzultantem z titulu své muzikologické kvalifikace.
Michal Hora
Národní knihovna ČR
Michal Hora pracuje v Národní knihovně ČR (NK) od roku 1983. Absolvoval studia muzikologie a knihovnictví, která zakončil publikovanými pracemi o roli fyzických nosičů hudby v dějinách kultury a o vlivu způsobů záznamu a šíření hudby na hudbu samou. Do roku 1990 pracoval v NK v Hudebním oddělení, kde se podílel na různých hudebně knihovnických činnostech od akvizice a zpracování po bibliografické a referenční služby. Díky společenské změně po roce 1989 dostal šanci stát se členem vedení knihovny, kde pracoval především v organizačních a manažerských pozicích až do roku 2005. Byl mj. předsedou organizačních výborů mezinárodních konferencí IAML (1991) a LIBER (1999) v Praze. Byl také členem krizového štábu NK v Klementinu při povodních v roce 2002. V roce 2006 se vrátil k odborné práci. Šíři svých zájmů uplatnil v letech 2006-2010 při analýze a dokumentaci sbírky vzácných moderních bibliofilií. Od roku 2011 se věnuje mj. budování příručních fondů studoven NK. Zároveň se od roku 2015 vrací k tematice zvukových dokumentů v různých aspektech oblasti.
Albertina icome (2016, 24.–25. května). 22. ročník Konference o profesionálních informačních zdrojích Inforum, Praha: Albertina icome Praha s.r.o.
Assman, Ilse, Mearns, Martie (2015). From broadcasting to archiving: the Southern African public service broadcast archives. Archives and Records, 36(2), s. 146–166. https://doi.org/10.1080/23257962.2015.1046824
Beneš, Josef (1997). Základy muzeologie. Opava: Open Education & Sciences pro Ústav historie a muzeologie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity.
Boston, George, Keynes, Milton (1998). A Guide to Standards, Recommended Practices and Reference Literature Related to the Preservation of Documents of All Kinds, United Kingdom.
Bradley, Kevin (2009). Guidelines on the Production and Preservation of Digital Audio Objects. International Association of Sound and Audiovisual Archives, Australia: IASA Technical Committee.
Breen, Majela et al. (2003). Task Force to establish selection criteria of analogue and digital audio contents for transfer to data formats for preservation purposes. International Association of Sound and Audiovisual Archives. https://www.iasa-web.org/sites/default/files/downloads/publications/taskforce.pdf.
Brylawski, Sam, lerman, Maya, PIKE, Robin, SMITH, Kathlin (2015). ARSC Guide to Audio Preservation. Association for Recorded Sound Collections. https://www.clir.org/wp-content/uploads/sites/6/pub164.pdf.
Digital New Zealand (2009). The Make it Digital Scorecard: A tool for selecting and prioritizing content for digitisation. https://assets.ctfassets.net/znh5z67d7m34/37uDnNtrLhuXyQBu8hkCR7/71b8db9019652c61f87681f83c66fd33/13_17_25_5_mid_score_card.pdf.
Eckersley, Timothy (1974). The Selection of Sound Recordings for Permanent Retention in the BBC Sound Archives. IASA Phonographic Bulletin, (9), s. 9–12.
Federal Agencies Digitization Guidelines Initiative (2012). Guidelines: Audio Digitization System Performance.http://www.digitizationguidelines.gov/guidelines/digitize-audioperf.html.
Choy CC, Sarah et al. (2016). The UNESCO/PERSIST: Guidelines for the selection of digital heritage for longterm preservation.https://cdn.ifla.org/wp-content/uploads/files/assets/hq/topics/cultural-heritage/documents/persist-content-guidelines-en.pdf.
Harrison, Helen P. (1984). Selection in Sound Archives: collected papers from IASA conference sessions. Special Publication, (5).
Horová, Iva a kol. (2022). Archiv, který nebyl: Sto let pokusů o národní zvukový archiv, Praha: Národní muzeum v Praze. (v tisku)
Horová, Iva (2002, 23. května). Digitalizace a zpřístupnění méně dostupných zvukových záznamů knihovny HAMU: pilotní projekt. 8. konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha: Albertina icome Praha s.r.o.
Hruška, Zdeněk a kol. (2017). Strategie digitalizace Moravské zemské knihovny v Brně.https://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/strategie_digitalizace_mzk_02-2017_v1-0.pdf.
ICOM National Committee Czech Republic (2016). Fundamental principles of digitization of documentary heritage. https://icom-czech.mini.icom.museum/wp-content/uploads/sites/34/2020/05/Digitization_guidelines_for_web_EN-1.pdf.
ICOM National Committee Czech Republic. UNESCO/PERSIST (březen 2016, Platform to Enhance the Sustainability of the Information Society Transglobally). https://icom-czech.mini.icom.museum/wp-content/uploads/sites/34/2020/05/Digitization_resume_CZ-1.pdf.
Indrák, Michal (2021). Národní strategie digitalizace knihovních fondů v ČR. Duha: Informace o knihách a knihovnách z Moravy, 35(3).
International Association of Sound and Audiovisual Archives. Preface to this web edition (2010). https://www.iasa-web.org/selection/preface-web-edition-2010.
Joint Technical Symposium (2007, 28.–30. června). Audiovisual Heritage and the Digital Universe, Toronto.
Lance, David G. (1984). Oral history criteria for selection in the field. Selection in Sound Archives: collected papers from IASA conference sessions, (5).
Lošťák, Oldřich (2015). Aspekty digitalizace textů [Bakalářská práce, Masarykova Univerzita]. Archiv závěrečných prací MUNI.https://is.muni.cz/th/t6nrt/Diplomova_prace_virkqenx.pdf.
NAKI II (2018–2022). Nový fonograf: naslouchejme zvuku historie. Vytvoření postupů a nástrojů pro evidenci, digitalizaci, zpřístupnění a dlouhodobou ochranu zvukových záznamů na historických nosičích v paměťových institucích (projekt NM, NAKI II 2018–2022, č. proj. DG18P02OVV032).
Národní knihovna ČR (2021). Strategie digitalizace novodobých dokumentů NK ČR pro léta 2021–2023, Praha: Národní knihovna.
National Archives (2019). Audio Guidance: Identifying Audio Formats. The U.S. National Archives and Records Administration.https://www.archives.gov/preservation/formats/audio-identify-formats.html.
Prentice, Will, Gaustad, Lars et al. (2017). Uchovávání audiovizuálního dědictví: etika, principy a strategie uchovávání, United Kingdom.
Robin, Michael (2006). Digitizing Audio. TV Tech. https://www.tvtechnology.com/miscellaneous/digitizing-audio.
Saiver, Filip (2022). Amerika se může utlouct po vinylech. Miliardář Pelc proto otevřel další fabriku v Nashvillu. Forbes.https://forbes.cz/amerika-se-muze-utlouct-po-vinylech-miliardar-pelc-proto-otevrel-dalsi-fabriku-v-nashvillu/.
Schüller, Dietrich, Häfner, Albrecht (2014). Handling and Storage of Audio and Video Carriers. International Association of Sound and Audiovisual Archives. https://www.iasa-web.org/tc05/handling-storage-audio-video-carriers. https://doi.org/10.3366/ijhac.2013.0071
Schüller, Dietrich (2005). Safeguarding of the Audio Heritage: Ethics, Principles and Preservation Strategy, United Kingdom.
Schuursma, Rolf (1984). Problems of selection in research sound archives. Selection in Sound Archives: collected papers from IASA conference sessions, (5).
Šír, Filip, Šírová Vojířová, Kateřina (2014). Projekt Digitalizace dlouhohrajících desek v Městské knihovně v Praze. Čtenář: měsíčník pro knihovny, 66(2), s. 54–58.
Šír, Filip, Žabička, Petr. Metodika pro digitalizaci a on-line zpřístupňování gramofonových nahrávek pro paměťové instituce. https://docs.google.com/viewer?a=v&pid=sites&srcid=ZGVmYXVsdGRvbWFpbnxuYXJvZG5pZm9ub3Rla2F8Z3g6NWNjNDFiMjgwMjNmNDBkZA.
Škopík, Michal (2010). Digitální konverze a archivace audiovizuálních a fotografických archivů: teorie a praxe digitalizace moderního audiovizuálního archivu. Strážnice.
Waffen, Leslie (1984). The art of appraisal and selection of sound recordings archival retention. Selection in Sound Archives: collected papers from IASA conference sessions, (5).
Walsh, David (2007). Joint Technical Symposium 2007 Audio-Visual Heritage and the Digital Universe (28-30 June, Toronto). Journal of Film Preservation, (74), s. 57–60.
Wikipedia. Association for Recorded Sound Collections. https://www.hmoob.in/wiki/Association_for_Recorded_Sound_Collections.
Wikisofia (2017). Workflow digitalizace. https://wikisofia.cz/wiki/Workflow_digitalizace
Tato práce je licencována pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution 4.0 .
Copyright © 2022 ProInflow