Blended learning v českém vysokoškolském prostředí po pandemii Covid-19

Roč.15,č.2(2023)

Abstrakt

Účel – Článek je výzkumnou studií věnující se výsledkům výzkumu týkající se způsobu využití blended learningu v českém vysokoškolském prostředí, a to nejen co se týká výuky samotné, ale i podpůrných služeb a aplikací ve vztahu k blended learningu mj. ve fakultních a univerzitních knihovnách. Proběhlá pandemie koronaviru a s ní spojená omezení naznačily, že blended learning lze použít jako formu univerzitního vzdělávání.

Design / metodologie / přístup – Za účelem zmapování využití a podpory blended learningu na českých univerzitách a v příslušných knihovnách bylo v druhé polovině roku 2022 realizováno kvantitativní online dotazníkové šetření (CAWI), do kterého se zapojili studenti (N = 4715), akademici (N = 1424) a knihovny z dvaceti českých vysokých škol a odborných pracovišť (N = 56).

Výsledky – Více než polovina studentů českých univerzit stále preferuje prezenční formu studia, další třetina však upřednostňuje studium kombinovanou formou (kombinaci prezenčního studia a studia v jiné formě). Většina akademiků je přesvědčena, že online výuka nemůže zcela nahradit klasickou prezenční výuku, kterou však po zkušenostech z koronavirové pandemie obohacují o jiné doplňkové formy. Studenti i akademici též ve velké míře preferují elektronické informační zdroje pro studium i výzkum. Co se týče zapojených knihoven, nabízejí jak podporu blended learningu, tak kurzy přímo postavené na jeho využívání. Limitací pro další rozvoj je především nedostatek prostor, které by mohly být k blended learningu využívány. Individuální studovny či místnosti, které jsou vhodné pro sledování online výuky, ale i odpočinkové zóny pro studenty a také prostory pro týmovou práci by využití blended learningu na českých univerzitách dle většiny respondentů významně zjednodušilo a zpříjemnilo.

Originalita / hodnota – Příspěvek shrnuje způsob využití blended learningu v českém vysokoškolském prostředí, přičemž potvrzuje význam výuky formou blended learningu. Upozorňuje taktéž na možné překážky a limity bránící dosažení plného potenciálu této formy vzdělávání na tuzemských univerzitách.


Klíčová slova:
blended learning; vysokoškolské knihovny; vysokoškolské vzdělávání; pandemie Covid-19; kvantitativní online šetření
Biografie autora

Irena Prázová

Institut komunikačních studií a žurnalistiky, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova

Irena Prázová vystudovala magisterské a doktorské studium na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Dlouhodobě se věnuje informačnímu vzdělávání na SŠ a VŠ, sociologickým šetřením zaměřeným na společenskovědní oblast a rovněž věnuje se problematice čtenářství. Vede analyticko-metodologické oddělení v rámci Centra mediálních studií a zároveň vede Centrum vědeckých informací na FSV UK.

Kateřina Turková

Institut komunikačních studií a žurnalistiky, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova

Kateřina Turková je akademickou a vědeckou pracovnicí působící na katedře žurnalistiky Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Mezi oblasti jejího výzkumného zájmu patří komunikace prostřednictvím sociálních sítí, kvantitativní výzkumné metody a sportovní komunikace.

Barbora Drobíková

Ústřední knihovna Univerzity Karlovy; Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova

Barbora Drobíková je vedoucí Oddělení centrálního knihovnicko-informačního systému Ústřední knihovny Univerzity Karlovy. Zabývá se zejména oblastmi zpracování informačních zdrojů, knihovními procesy a technologiemi. Vyučuje též předměty týkající se organizace informací na Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Reference

Antwi-Boampong, A., & Bokolo, A. J. (2022). Towards an institutional blended learning adoption model for higher education. Technology, Knowledge and Learning, 75(5), 765–784. https://doi.org/10.1007/s10758-021-09507-4

Attard, C., & Holmes, K. (2022). An exploration of teacher and student perceptions of blended learning in four secondary mathematics classrooms. Mathematics Education Research Journal, 34, 719-740.

Cronje, J. (2022). From face-to-face to Distance: Towards Flexibility in five Dimensions of Blended Learning: Lessons Learnt from the Covid-19 Pandemic. Electronic Journal of e‑Learning, 20(4), 436-450.

Davis, H. C., & Fill, K. (2007). Embedding blended learning in a university's teaching culture: Experiences and reflections. British Journal of Educational Technology, 38(5), 817-828.

Eger, L. (2020). E-learning a jeho aplikace: s orientací na vzdělávání a profesní vzdělávání Millennials. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni.

Eggers, J. H., Oostdam, R., & Voogt, J. (2021). Self-regulation strategies in blended learning environments in higher education: A systematic review. Australasian Journal of Educational Technology, 37(6), 175-192.

Green, A. (2022). Post Covid-19: Expectations for Academic Library Collections, Remote Work, and Resource Description and Discovery Staffing. The Journal of Academic Librarianship, 48(4), 102564. https://doi.org/10.1016/j.acalib.2022.102564

Gupta, R., Aggarwal, A., Sable, D., Chahar, P., Sharma, A., Kumari, A., & Maji, R. (2022). Covid-19 pandemic and online education: Impact on students, parents and teachers. Journal of Human Behavior in the Social Environment, 32(4), 426-449.

Frydrychová Klímová, B. (2008). Blended learning and teaching foreign languages. Problems of Education in the 21st Century, 5, 69-74.

Havránková, K., & Dvořáková, M. (2022). Hybridní výuka na vysokých školách: Strašák nebo příležitost pro rozvoj pedagogických kompetencí? Pedagogická orientace, 32(3), 265-273.

Hill, J., & Smith, K. (2023). Visions of blended learning: identifying the challenges and opportunities in shaping institutional approaches to blended learning in higher education. Technology, Pedagogy and Education, 32(3), 289-303.

Li, S., & Wang, W. (2022). Effect of blended learning on student performance in K‐12 settings: A meta‐analysis. Journal of Computer Assisted Learning, 38(5), 1254-1272.

Mahmood, S. (2021). Instructional strategies for online teaching in COVID‐19 pandemic. Human behavior and emerging technologies, 3(1), 199-203.

Martzoukou, K. (2021). Academic libraries in COVID-19: A renewed mission for digital literacy. Library management, 42(4/5), 266-276.

Singh, J., Steele, K., & Singh, L. (2021). Combining the Best of Online and Face-to-Face Learning: Hybrid and Blended Learning Approach for COVID-19, Post Vaccine, & Post Pandemic World. Journal of Educational Technology Systems, 50(2), 140-171.

Švaříček, R., & Zounek, J. (2008). E-learning ve vysokoškolské výuce pohledem empirického výzkumu. Studia paedagogica: Škola a místo, 13(1), 101–126.

Wu, M. J., Zhao, K., & Fils-Aime, F. (2022). Response rates of online surveys in published research: A meta-analysis.Computers in Human Behavior Reports, 7, 100206. https://doi.org/ 10.1016/j.chbr.2022.100206

Metriky

334

Views

130

PDF views