Vstup do prostoru koncentračního tábora jako přechodový rituál
Roč.19,č.1(2016)
Abstrakt
Klíčová slova:
koncentrační tábor; přechodový rituál; transformace; táborová próza
Stránky:
89–102
Přechodové rituály, jejichž teorii definoval francouzský antropolog Arnold van Gennep, lze úspěšně aplikovat také na prostředí koncentračních táborů. Podstatou každého přechodového rituálu je změna společenského statusu, k níž dochází také při vstupu do tábora. Příjezd do tábora je pro vězně určitou formou transgrese a transformace, která probíhá ve třech fázích (preliminální, liminální a postliminální). Schéma této postupné transformace je vymezeno taktéž prostorově (rampa, brána, sauna a karanténa). Analýza vybraných literárních děl bývalých vězňů se soustředí na jednotlivé dílčí etapy přechodového rituálu, který začínal po příjezdu na rampě, pokračoval průchodem branou a v sauně stříháním vlasů, výměnou oděvu a tetováním čísla, končil několikatýdenním pobytem v karanténě. Karanténa byla posledním článkem proměny člověka ve vězně, završením jeho dehumanizace, jejíž snahou bylo vytvořit naprosto poslušnou jednotku nekladoucí odpor.
koncentrační tábor; přechodový rituál; transformace; táborová próza
89–102
Copyright © 2024 Slavica litteraria