Vstup do prostoru koncentračního tábora jako přechodový rituál

Roč.19,č.1(2016)

Abstrakt
Přechodové rituály, jejichž teorii definoval francouzský antropolog Arnold van Gennep, lze úspěšně aplikovat také na prostředí koncentračních táborů. Podstatou každého přechodového rituálu je změna společenského statusu, k níž dochází také při vstupu do tábora. Příjezd do tábora je pro vězně určitou formou transgrese a transformace, která probíhá ve třech fázích (preliminální, liminální a postliminální). Schéma této postupné transformace je vymezeno taktéž prostorově (rampa, brána, sauna a karanténa). Analýza vybraných literárních děl bývalých vězňů se soustředí na jednotlivé dílčí etapy přechodového rituálu, který začínal po příjezdu na rampě, pokračoval průchodem branou a v sauně stříháním vlasů, výměnou oděvu a tetováním čísla, končil několikatýdenním pobytem v karanténě. Karanténa byla posledním článkem proměny člověka ve vězně, završením jeho dehumanizace, jejíž snahou bylo vytvořit naprosto poslušnou jednotku nekladoucí odpor.

Klíčová slova:
koncentrační tábor; přechodový rituál; transformace; táborová próza

Stránky:
89–102
Metriky

0

Crossref logo

12

Views

0

PDF views