Rodina Vilinských v Československu: Valerij Vilinskij k některým jevům české literatury
Roč.20,č.2(2017)
Abstrakt
Klíčová slova:
Sergij Vilinskij a Valerij Vilinskij – otec a syn v meziválečném Československu; tragický osud a dílo Valerije Vilinského; studie Valerije Vilinského o Březinovi, Durychovi a Demlovi česky a polsky; příliš uzavřená enkláva katolické literatury v pojetí Valerije Vilinského; absence spojitosti s avantgardní poetikou; anticipace budoucích koncepcí
Stránky:
39–47
Autor přítomného příspěvku se zabývá životem a dílem Sergije Vilinského a Valerije Vilinského – otce (ruského profesora) a syna (politologa a novináře) v meziválečném Československu. Analyzuje dílo syna Valerije a soustředí se na jeho studie o české katolické literatuře, zejména o díle Otokara Březiny, Jaroslava Durycha a Jakuba Demla v česky psané knize Rus se dívá na Č. S. R. a v polsky psaných studiích publikovaných v Krakově. Katolickou literaturu, stejně jako celou katolickou komunitu v meziválečném Československu autor chápe jako osobitou uzavřenou enklávu a zabývá se jí izolovaně, aniž vidí spojitosti její poetiky s avantgardními proudy, které v první polovině 20. století v české literatuře dominovaly. Nicméně jeho koncepce anticipují některé názory, které se objevily až v první třetině 21. století.
Sergij Vilinskij a Valerij Vilinskij – otec a syn v meziválečném Československu; tragický osud a dílo Valerije Vilinského; studie Valerije Vilinského o Březinovi, Durychovi a Demlovi česky a polsky; příliš uzavřená enkláva katolické literatury v pojetí Valerije Vilinského; absence spojitosti s avantgardní poetikou; anticipace budoucích koncepcí
39–47
