Česká a polská próza šedesátých let z hlediska kompoziční poetiky
Roč.22,č.2(2019)
Abstrakt
Klíčová slova:
kompozice; česká próza šedesátých let 20. století; polská próza šedesátých let 20. století
Stránky:
125–130
Pro českou prózu tohoto období jsou příznačné tyto kompoziční principy: katenální, analogický, barevný, iterační, heptadický a eliptický. Z kompozičních postupů používají autoři následující prostředky: portrétní kapitola, metuzalémská postava, signifikantní čas, syžetový oblouk, deflektivní motiv a syžetový zkrat. Uvedené stavebné prostředky se vyskytují jak v tvorbě domácích autorů, tak těch, kteří již žili v exilu. Šíře a intenzita těchto prostředků je nejintenzívnější zejména u prozaiků, jejichž dílo je napojeno a ovlivněno jinonárodní literaturou (Hostovský, Kundera, Hrabal a další). Analýza kompoziční výstavby polské prózy šedesátých let je ukázána na díle Tadeusze Brezy, Marie Kuncewiczowé, Stanisława Dygata, Igora Newerlyho, Tadeusze Nowaka a Juliana Kawalce.
kompozice; česká próza šedesátých let 20. století; polská próza šedesátých let 20. století
125–130
Tato práce je licencována pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0.