Vychází nové číslo Slavica litteraria (1/2022)

Přítomné číslo je věnováno Fjodoru Dostojevskému (1821-1881) a jeho dvojímu výročí v bloku studií, jejichž autory jsou literární vědci specializující se na ruskou literaturu z několika evropských zemí (Rusko, Ukrajina, Slovensko, Polsko, Švýcarsko a Francie, organizátor bloku a autor úvodního textu působí v České republice). Zabývají se různými aspekty tvorby patrně nejvýznamnějšího světového prozaika a romanopisce srovnatelného s Shakespearem ve světovém dramatu, s jeho všelikými rozpory a utopickými i dystopickými distinktivními rysy. Mnohé z toho anticipuje působivý dialog Romana Mnicha a Leonida Hellera; Olga Tabachnikova píše o zprostředkovávání Dostojevského britským studentům, Marina Urtminceva zkoumá rétorický styl v Deníku spisovatele, Olga Červinskaja a Roman Dzyk demonstrují působení překladatelské zkušenosti na původní tvorbu autora, Stephanie Cirac ukazuje na psychoanalytické aspekty pojetí Dostojevského v tvorbě zakladatele Společnosti Dostojevského v Praze Alfreda Bema. Patrik Lekeš se zamýšlí nad problémem sebevraždy v novele Krotká/Něžná a Roman Dzyk v samostatné studii srovnává variace „mystické reality“ u Dostojevského v románu Georgese Bernasose Pod sluncem Satanovým (Sous le soleil de Satan). V oddílu Materiály a diskuse najdeme studii o městském a vesnickém kulturním areálu, o bulharském anarchistickém exilu; část Jubilea a nekrology pojednává o jubileích Iva Pospíšila (Libor Pavera) a Marie Sobotkové (Jiří Fiala) a nekrolog je věnován ruské bohemistce Ljudmile Budagovové (Dagmar Blümlová). Následují – jako vždy – Recenze a Zprávy, které toto číslo časopisu uzavírají.