Literární kánon jihoslovanských literatur: "povinná četba" v jihoslovanském kontextu

Roč.21,č.1(2018)

Abstrakt
Text se zabývá aktuální problematikou tzv. povinné četby v Chorvatsku, Černé Hoře a Srbsku. Zkoumáno je zastoupení jihoslovanských autorů ve středoškolském literárním kánonu, dílčí komentář je věnován dvěma kontroverzním situacím procházejícím napříč všemi zvolenými prostředími. V prvé řadě je to problematická pozice dubrovnické renesanční a barokní literatury v kontextu nacionálně pojímaného členění literatury v současných post-jugoslávských zemích. Druhým problémem jsou pak autoři jako Ivo Andrić nebo Petar Petrović Njegoš, kteří jsou tradičně řazeni k několika národním literaturám. Oba problémy se odrážejí také ve společenském diskursu daných zemí, kde často vzbuzují vášně či nedorozumění.

Klíčová slova:
jihoslovanské literatury; školní četba; kontroverze

Stránky:
93–102
Reference

BLAŠKO, Dubravko: Primjedbe Željke Markić na kurikulum. [online]. Dostupné z: http://net.hr/danas/hrvatska/udruga-zeljke-markic-zeli-iz-lektire-izbaciti-ferica-murakamija-duras-mladi-ce-steci-ovisnost-o-pornografiji/ [cit. 20. 1. 2018].

BOJOVIĆ, Zlata: Istorija dubrovačke književnosti. Beograd: Srpska književna zadruga, 2015.

BOJOVIĆ, Zlata (ed.): Dživo Gundulić. Anotologijska edicija Deset vekova srpske knjževnosti, knj. 12. Novi Sad: Matica srpska, 2014.

ČIRGIĆ, Adnan: Je li Njegoš genocidni pjesnik? Matica, jesen 2013. s. 547–556. Dostupné též online z: http://www.maticacrnogorska.me/files/55/23%20adnan%20cirgic.pdf [cit. 21. 1. 2018].

DERETIĆ, Jovan: Kratka istorija srpske književnosti. Novi Sad: Adresa 2007.

DOROVSKÝ, Ivan a kol.: Slovník balkánských spisovatelů. Praha: Libri 2001.

FRANGEŠ, Ivo: Povijest hrvatske književnosti. Zagreb: Matica hrvatska, 1987.

JANKOVIĆ, Srđan: Nova zloupotreba Njegoša, ovaj put u Hagu. Radio Slobodna Evropa. [online]. Dostupné z: https://www.slobodnaevropa.org/a/pogrešna-tumačanja-njegoša-i-u-hagu/25263089.html [cit. 21. 1. 2018].

KADIĆ, Veliša: Njegoša proteruju iz crnogorskih udžbenika. [online]. Dostupné z: http://www.novosti.rs/vesti/planeta.300.html:565020-Njegosa-proteruju-iz-crnogorskih-udzbenika [cit. 21. 1. 2018].

MARJANOVIĆ, Mirko: Leksikon hrvatskih književnika Bosne i Hercegovine od najstarijih vremena do danas, Sarajevo: Matica hrvatska, HKD Napredak, Sarajevo, 2001.

MILOŠEVIĆ, Petar: Storija srpske književnosti. Beograd: Službeni glasnik, 2010.

PAUČEK ŠLIVJAK, Martina: Željka Markić nije uspjela : Na popisu lektira ostaju autori koje bi ona zabranila. [online.] Dostupné z: http://www.index.hr/vijesti/clanak/zeljka-markic-nije-uspjela-na-popisu-lektira-ostaju-autori-koje-bi-ona-zabranila/1024112.aspx [cit. 20. 1. 2018].

PAVIĆ, Milorad: Istorija srpske književnosti baroknog doba (XVII. i XVIII. vek). Beograd: Nolit, 1970.

PAVLIŠA, Mija – BOGDAN, Tomislav: Zašto srpska književnost ne prisvoji cijelu hrvatsku baštinu. [online]. Dostupné z: https://www.tportal.hr/kultura/clanak/zasto-srpska-knjizevnost-ne-prisvoji-cijelu-hrvatsku-bastinu-20150302 [cit. 21. 1. 2018].

PEJIĆ, Nenad: Kako su Držić i Gundulić postali – Srbi. [online]. Dostupné z: https://www.slobodnaevropa.org/a/3553220.html [cit. 21. 1. 2018].

PROSPEROV NOVAK, Slobodan: Povijest hrvatske književnosti : od Baščanske ploče do danas. Zagreb: Golden marketing, 2003.

RAKOWSKI, Roman: Depolitizace a limity demokracie. In: DUBINSKÁ, I. – DUBINSKÝ, V. – POLÁČKOVÁ, A. (eds.) Extremismus a radikalismus. Staré fenomény v nových kontextech. Prešov: Vydavateľstvo Prešovskej univerzity, 2016, s. 64–70.

ROTKOVIĆ, Radoslav – KILIBARDA, Novak – NIKČEVIĆ, Milorad: Istorija crnogorske književnosti. Podgorica: Institut za crnogorski jezik i književnost, 2012.

STEHLÍK, Petr: Koncepce národní literatury a starší jihoslovanské písemnictví. In: POSPÍŠIL, Ivo – ZELENKA, Miloš – PAUČOVÁ, Lenka (eds.): Klíčové problémy současné slavistiky. Brno: Tribun EU, 2017, s. 173–179.

40 godina od smrti najvećeg nitkova sa perom. [online]. Dostupné z: http://bosnjaci.net/prilog.php?pid=55122 [cit. 21. 1. 2018].

Dubrovačka književnost je srpska. [online]. Dostupné z: http://www.rasen.rs/2016/08/dubrovacka-knjizevnost-je-srpska/?писмо=lat#.WoA8BKLDu94 [cit. 20. 1. 2016].

Istoričar književnosti Zlata Bojović: U Dubrovačkoj republici štamparije su bile ćirilićne, a svoj jezik si nazivali i srpskim. [online]. http://www.nspm.rs/hronika/istoricar-knjizevnosti-zlata-bojovic-u-dubrovackoj-republici-stamparije-su-bile-cirilicne-a-svoj-jezik-su-nazivali-i-srpskim.html?alphabet=l

[cit. 20. 1. 2016].

Nacionalni kurikulum nastavnoga predmeta hrvatski jezik. Ministarstvo znanosti i obrazovanja Republike Hrvatske. [online]. https://mzo.hr/sites/default/files/dokumenti/2017/OBRAZOVANJE/NACION-KURIK/PREDMETNI-KURIK/hrvatski_jezik.pdf [cit. 20. 1. 2018].

Nastavni plan i program sprskog jezika i kniževnosti za I., II., III. I IV. razred srednje škole (izmene i dopune). [online]. https://knjigoljupci.com/2014/06/17/наставни-план-и-програм-српског-језик/ [cit. 20. 1. 2018].

Predmetni program Crnogorski jezik i književnost : I, II, III i IV razred opšte gimnazije. Ministarstvo prosvjete i sporta Republike Crne Gore. Podgorica 2011.

Metriky

0

Crossref logo

14

Views

0

PDF views