Metodologické otázky výzkumu hudebního divadla (opery)* v rámci teatrologie : prolegomena ke každému příštímu bádání

Roč.21,č.1(2018)

Abstrakt
Cílem příspěvku je zhodnocení současného stavu v divadelně-vědném bádání o žánrech a jevech hudebního divadla. Na rozdíl od německé teatrologie jsou domácí pokusy vtáhnout tuto oblast do fokusu divadelní vědy stále sporadické. Jeden z důvodů přezíravosti české divadelní vědy vůči hudebnímu divadlu tkví v tradičním akcentu na mluvené divadlo, které je s příznačnou setrvačností považováno za samostatný druh divadla vedle divadla hudebního a tanečního, popř. loutkového. Historie divadla (a to i evropského) poskytuje bezpočet příkladů synkreze mluveného slova s hudbou, zpěvem či tancem. Autorka se vyjádří k muzikologickému výzkumu opery a pojmenuje některá specifika, jimiž se hudební divadlo liší od ostatních oblastí divadla. V závěru pak nastíní otázky analýzy operního představení.

Klíčová slova:
hudební divadlo a opera; metodologické otázky; situace výzkumu; specifika hudebního divadla oproti činohře; analýza operního představení

Stránky:
163–180
Reference

ABBATE, Carolyn. 1998. Analysis (heslo [entry]). In Stanley Sadie (ed.). The New Grove Dictionary of Opera. Vol. 1. London: Macmillan, 1998: 116–120.

BALME, Christopher. 2014. Einführung in die Theaterwissenschaft. Berlin: Erich Schmidt, 2014.

BAYERDÖRFER, Hans-Peter (Hrsg.). 1999. Musiktheater als Herausforderung: interdisziplinäre Facetten von Theater- und Musikwissenschaft. Tübingen: Niemeyer, 1999.

BECKER, Heinz. 1974. Zur Situation der Opernforschung. Die Musikforschung 27 (1974): 2: 153–165.

BEKKER, Paul. 1931. Das Operntheater. (= Musikpädagogische Bibliothek, hrsg. Leo Kestenberg, Heft 9). Leipzig: Quelle & Meyer, 1931.

BIE, Oskar. 1980. Die Oper. München: Noack-Hübner [reprint z roku 1913], 1980.

BRODSKÁ, Božena. 2006. Dějiny baletu v Čechách a na Moravě do roku 1945 [History of Ballet in Bohemia and Moravia From 1945 On]. Praha: AMU, 2006.

BRODSKÁ, Božena. 2007. Romantický balet [Romantic Ballet]. Praha: AMU, 2007.

DAHLHAUS, Carl. 1989. Vom Musikdrama zur Literaturoper. Aufsätze zur neueren Operngeschichte. München: Piper u. Mainz: Schott, 1989: 11–26, 27–40, 278–293, 294–312.

DAUDE, Daniele. 2014. Oper als Aufführung. Neue Perspektiven auf Opernanalyse. Bielefeld: transcript, 2014.

ECKERT, Nora. 1995. Von der Oper zum Musiktheater. Wegbereiter und Regisseure. Berlin: Henschel, 1995.

FELSENSTEIN, Walter, Götz FRIEDRICH a Joachim HERZ. 1970. Musiktheater. Beiträge zur Methodik und zu Inszenierungs-Konzeptionen (hg. von Stephan Stompor). Leipzig: Philipp Reclam, 1970.

FISCHER, Erik. 1982. Zur Problematik der Opernstruktur. Das künstlerische System und seine Krisis im 20. Jahrhundert. Wiesbaden: Steiner, 1982.

FUKAČ, Jiří [JF]. 1997. Hudební divadlo (heslo) [Music Theatre (entry)]. In Jiří Fukač a Jiří Vysloužil (edd.). Slovník české hudební kultury [Encyclopaedia of Czech Music Culture]. Praha: Supraphon, 1997: 298.

GIER, Albert. 2004. Libreto. Definice a perspektivy výzkumu [Libretto. Definition and Research Perspectives]. In Helena Spurná (ed.). Hudební divadlo jako výzva. Interdisciplinární texty [Music Theatre As a Challenge. Interdisciplinary Texts]. Praha: Národní divadlo, 2004: 68–88.

GROßMANN, Stephanie. 2013. Inszenierungsanalyse von Opern. Eine interdisziplinäre Methodik. Würzburg: Königshausen & Neumann, 2013.

HAVLÍČKOVÁ KYSOVÁ, Šárka. 2016. Stage Metaphors in Verdi's Otello: Miloš Wasserbauer's State Theatre Production (Brno 1967) in the Context of Otello's Staging Tradition. Theatralia 19 (2016): 2: 29–58. | DOI 10.5817/TY2016-2-2

HAVLÍČKOVÁ KYSOVÁ, Šárka. 2017. Teoretické dílo Miloše Wasserbauera v kontextu myšlení o operně inscenační tvorbě [Theoretical Works of Miloš Wasserbauer In the Context of Thinking of Operatic Productions]. Theatralia 20 (2017): 2: 69–95.

HAVLÍČKOVÁ KYSOVÁ, Šárka a Helena SPURNÁ. 2016. Dramaturgická východiska opery Státního divadla v Brně v době působení Václava Noska a Miloše Wasserbauera [Dramaturgy of the Opera House of the State Theatre in Brno in the Era of V.clav Nosek and Miloš Wasserbauer]. Theatralia 19 (2016): 1: 212–227.

HAVLÍČKOVÁ KYSOVÁ, Šárka a Helena SPURNÁ. 2017. Realismus hudebního divadla Waltera Felsensteina – pravda, nebo mýtus? [Realism of Music Theatre of Walter Felsenstein – Truth or Myth?] Theatralia 20 (2017): 1: 88–121.

HISS, Guido. 1988. Korrespondenzen. Zeichenzusammenhänge im Sprech- und Musiktheater. Mit einer Analyse des "Wozzeck" von Alban Berg. (=Medien in Forschung und Unterricht, Serie A, Bd. 24). Berlin: De Gruyter, 1988.

HOLEŇOVÁ, Jana a kol. 2001. Český taneční slovní. Tanec, balet, pantomima [Czech Dance Encyclopaedia: Dance, Ballet, Pantomime]. Praha: Divadelní ústav, 2001.

KONOLD, Wulf. 1987. Methodenprobleme der Opernforschung. In Michael Arndt a Michael Walter (Hrsg.). Jahrbuch für Opernforschung 1986. Bd. 2. Frankfurt a. M.: Peter Lang, 1987: 7–26.

LUDVOVÁ, Jitka a kol. 2006. Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století [Music Theatre in the Czech Lands. Personalities, 19th Century]. Praha: Divadelní ústav/Academia, 2006.

LUDVOVÁ, Jitka. 2012. Až k hořkému konci. Pražské německé divadlo 1845–1945 [To the Bitter End. Prague German Theatre 1845–1945]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav/Academia, 2012.

OSOLSOBĚ, Ivo. 1967. Muzikál je, když… [Musical Theatre Is When…]. Praha: Supraphon, 1967.

OSOLSOBĚ, Ivo. 1974. Divadlo, které mluví, zpívá a tančí. Teorie jedné komunikační formy [Theatre That Speaks, Sings, and Dances. Theory of One Communication Form]. Praha: Supraphon, 1974.

OTTLOVÁ, Marta a Milan POSPÍŠIL. 1997. Bedřich Smetana a jeho doba (vybrané studie) [Bedřich Smetana and His Time (Selected Studies)]. Praha: Lidové noviny, 1997.

PETERSEN, Peter. 1992. Funktionen der Musik in der Oper. In Udo Bermbach a Wulf Konold (Hrsg.). Gesungene Welten. Aspekte der Oper. Berlin: Reimer, 1992: 31–52.

REYNOLDS, Margaret. 1995. Ruggiero's Deceptions, Cherubino's Distractions. In Corinne E. Blackmer, Patricia Juliana Smith (edd.). En Travesti. Women, Gender Subversion, Opera. New York: Columbia University Press, 1995: 132–151.

RISI, Clemens. 2003. Von (den) Sinnen in der Oper. Überlegungen zur Aufführungsanalyse im Musiktheater. In Christopher Balme, Erika Fischer-Lichte a Stephan Grätzel (Hrsg.). Theater als Paradigma Moderne? Positionen zwischen historischer Avantgarde und Medienzeitalter (=Mainzer Forschungen zu Drama und Theater 28). Tübingen/Basel: Francke, 2003: 353–363.

RISI, Clemens. 2011. Opera in Performance. In Search of New Analytical Approaches. The Opera Quarterly 27 (2011): 2–3: 283–295.

RISI, Clemens. 2017. Oper "in performance". Analysen zur Aufführungsdimension von Operninszenierungen. Berlin: Theater der Zeit (Recherchen 133), 2017.

ROESNER, David. 2003. Theater als Musik. Verfahren der Musikalisierung in chorischen Theaterformen bei Christoph Marthaler, Einar Schleef und Robert Wilson. (= Forum Modernes Theater, Bd. 31). Tübingen: Gunter Narr, 2003.

SCHERL, Adolf. 1969. O zpěvohře v období 1785–1812 a o opeře v letech 1812–1848 [On Music Theatre in 1785–1812 and Opera in 1812–1848]. In František Černý a kol. Dějiny českého divadla II. [History of Czech Theatre II]. Praha: Academia, 1969.

SCHERL, Adolf. 1990. Ferdinand Pujman a evropská operní režie [Ferdinand Pujman and European Opera Direction]. Divadelní revue 1 (1990): 3: 45–51.

SCHERL, Adolf. 2003. Renato Mordo a jeho operní režie v Československu [Renato Mordo and His Opera Directions in the Czechoslovakia]. Divadelní revue 14 (2003): 1: 28–32.

SCHLÄDER, Jürgen. 2004. Hudební divadlo – Opera. Teze k současnému stavu a perspektivám výzkumu [Music Theatre – Opera. Theses to the Current State and Research Perspectives]. In Helena Spurná (ed.). Hudební divadlo jako výzva. Interdisciplinární texty [Music Theatre As a Challenge. Interdisciplinary Texts]. Praha: Národní divadlo, 2004: 15–28.

SPURNÁ, Helena. 2004a. Voiceband jako originální příspěvek Emila Františka Buriana českému meziválečnému divadlu [Voiceband As an Original Contribution by Emil František Burian to Czech Inter-War Theatre]. In Michal Sýkora (ed.): Kontext(y) IV [Context(s) IV], Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Philosophica, Philosophica – Aesthetica 27, Olomouc: Univerzita Palackého, (2004): 99–106.

SPURNÁ, Helena (ed.). 2004b. Hudební divadlo jako výzva. Interdisciplinární texty [Music Theatre As a Challenge. Interdisciplinary Texts]. Praha: Národní divadlo, 2004.

SPURNÁ, Helena. 2014. Emil František Burian a jeho cesty za operou [Emil František Burian and His Opera Journeys]. Praha: KLP, 2014.

SRBA, Bořivoj. 1971. Poetické divadlo E. F. Buriana [Poetic Theatre of E. F. Burian]. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1971.

SRBA, Bořivoj. 1984. Scénické výpravy Meyerbeerových oper na českém jevišti [Stage Designs to Meyerbeer's Operas on Czech Stages]. Hudební věda 21 (1984): 4: 376–385.

SRBA, Bořivoj. 2009. V zahradách Thespidových [In the Gardens of Thespis]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 2009.

TONCROVÁ, Dana. 2004. Od hudby k divadlu – od divadla k hudbě. Několik poznámek k instrumentálnímu divadlu Mauricia Kagela [From Music to Theatre – From Theatre to Music. Notes to the Instrumental Theatre by Mauricio Kagel]. In Helena Spurná (ed.). Hudební divadlo jako výzva. Interdisciplinární texty [Music Theatre As a Challenge. Interdisciplinary Texts]. Praha: Národní divadlo, 2004: 292–306.

VAŠUT, Vladimír. 1986. Saša Machov. Praha: Panorama, 1986.

VELTRUSKÝ, Jiří. 2004. Sémiotika opery [Semiotics of the Opera]. In Helena Spurná (ed.). Hudební divadlo jako výzva. Interdisciplinární texty [Music Theatre As a Challenge. Interdisciplinary Texts]. Praha: Národní divadlo, 2004: 89–102.

ZICH, Otakar. 1986. Estetika dramatického umění. Teoretická dramaturgie [Aesthetics of Drama. Theory of Dramaturgy]. Praha: Panorama, 1986.

ZVARA, Vladimír. 2000. Ján Cikker: Vzkriesenie. Genéza, osudy a interpretácia operného diela [Ján Cikker: The Ressurection. Genesis, Fate, and Interpretation of the Opera]. Bratislava: Veda, 2000.

Metriky

0

Crossref logo

10

Views

0

PDF views