Melniková-Papoušková, Gamza a Kurš : kulturní transmise Stanislavského systému v meziválečném Československu

Roč.26,č.2(2023)

Abstrakt
Studie se věnuje třem osobnostem meziválečného období českého divadla, které přinášejí první informace o Stanislavského systému herecké tvorby a pedagogiky. Překladatelka Naděžda Melniková-Papoušková seznamuje českou divadelní veřejnost se základními koncepty systému na počátku dvacátých let minulého století, kdy v ČSR působí ruské mchatovské skupiny. Vladimír Gamza, herec a režisér, ctitel Moskevského uměleckého divadla a jeho Prvního studia, rovněž těží ze své osobní zkušenosti s ruským divadlem. V roce 1928 se seznamuje se Stanislavského knihou Můj život v umění a ve svém deníku převádí některé pojmy systému do češtiny. Režisér Antonín Kurš se s ruským, respektive sovětským divadlem seznamuje ve třicátých letech, v době prosazování doktríny socialistického realismu.

Klíčová slova:
Melniková-Papoušková; Gamza; Kurš; Stanislavskij; herectví; Stanislavského systém

Stránky:
82–103
Reference

ANDREJS, René. 2021. Naděžda Filaretovna Melniková-Papoušková v kontextu česko-ruských kulturních vztahů. Disertační práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, 2021. [citováno dne 17.12.2022]. Dostupné online na: <a href=https://theses.cz/id/n3y2bb/ target=_blank>https://theses.cz/id/n3y2bb/.</a>

BOR, Jan. 1921. Jevištní umění Moskevských. Jeviště (2. 6. 1921): 2.

BRABEC, Jan (ed.). Dějiny českého divadla / IV. Praha: Academia, 1983.

CARNICKE, Sharon M. 2009. Stanislavsky in Focus: An Acting Master for the Twenty-first Century. London: Routledge, 2009.

ČECHOV, Michail. 1919. O systěme Stanislavskogo. Gorn 1919, kn. 2/3. [citováno dne 6.4.2023] Dostupné online na: <a href=http://teatr-lib.ru/Library/Chehov_m/Nasled_2/#_Toc137205451 target=_blank>http://teatr-lib.ru/Library/Chehov_m/Nasled_2/#_Toc137205451.</a>

DIGRIN, Zdeněk. 1968. Bohuš Záhorský. Praha: Orbis, 1968.

DRÁPALA, Milan et al. (eds.). 2017. Cesty do utopie: Sovětské Rusko ve svědectvích meziválečných československých intelektuálů. Praha: Prostor, 2017.

FLEISCHNER, Richard. 1937. Divadlo v přerodu. Olomouc: Index, 1937.

GAMZA, Vladimír (a). Deník. Národní muzeum v Praze, Divadelní oddělení historického muzea, pozůstalost Vladimíra Gamzy, složka č. 11.348, nedatováno.

GAMZA, Vladimír (b). O režii. Národní muzeum v Praze, Divadelní oddělení historického muzea, pozůstalost Vladimíra Gamzy, složka č. 11.347, nedatováno.

GAMZA, Vladimír (c). Vznik a historie Uměleckého studia. Národní muzeum v Praze, Divadelní oddělení historického muzea, pozůstalost Vladimíra Gamzy, složka č. 11.347, nedatováno.

GROYS, Boris. 2010. Gesamtkunstwerk Stalin: Rozpolcená kultura v Sovětském svazu. Př. Martin Ritter. Praha: Akademie výtvarných umění v Praze, Vědecko-výzkumné pracoviště, 2010.

HILAR, Karel Hugo. 1929. Jaký byl Gamza. Národní a Stavovské divadlo 6 (11. 1. 1929): 4–5.

HONZL, Jindřich.1959. Divadelní a literární podobizny. Praha: Orbis, 1959.

KACETLOVÁ, Vendula. 2019. Antonín Kurš: (ne)všední život. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2019. [citováno dne 28.12.2022]. Dostupné online na: <a href=https://is.muni.cz/th/jivno target=_blank>https://is.muni.cz/th/jivno.</a>

KOLÁTOR, Vladimír. 1931. O Vladimíru Gamzovi. Praha: Vladimír Kolátor, 1931.

KOLENOVSKÁ, Daniela. 2017. Sovětská veřejná diplomacie a západní intelektuálové. In Kateřina Šimová et al. (eds.). Cesty do utopie: Sovětské Rusko ve svědectvích meziválečných československých intelektuálů. Praha: Prostor, 2017: 15–49.

KREIBICH, Karel a Bohumír ŠMERAL. 1978. Soudruzi Šmeral a Kreibich proti prohlášení 26 a pro linii V. sjezdu. In Protokol V. řádného sjezdu Komunistické strany Československa (18.–23. února 1929). Praha: Nakladatelství svoboda, 1978: 655–656.

KURŠ, Antonín. 1936a. Dětská divadla v SSSR a u nás. Praha: Dědictví Komenského. 1936.

KURŠ, Antonín. 1936b. Úvod k českému vydání. In Josif M. Rapaport. Herec a jeho práce. Praha: Pavel Prokop, Svaz dělnických divadelních ochotníků československých, 1936: 3–5.

KURŠ, Antonín. s. a. Dokumentární materiál k předválečné a těsně poválečné činnosti. Moravské zemské muzeum, Oddělení dějin divadla, pozůstalost Antonína Kurše, složka č. 40/1969.

LEŠKA, Oldřich (ed. a kol.). 1978. Rusko-český slovník. 1. vyd. V ČSSR. Praha: SPN, 1978.

MALAEV-BABEL, Andrei. 2011. The Vakhtangov Sourcebook. London: Routledge, 2011.

MALLY, Lynn. 2003. Exporting Soviet Culture: The Case of Agitprop Theatre. Slavic Review 62 (2003): 2: 324–342. [citováno dne 4.12.2022]. Dostupné online na: www.jstor.org/stable/3185580.

MELNIKOVÁ-PAPOUŠKOVÁ, Naděžda Filaretovna. 1929. Má setkání s Vladimírem Gamzou. Československé divadlo 7 (31. 1. 1929): 12: 18–20.

MELNIKOVÁ-PAPOUŠKOVÁ, Naděžda Filaretovna. 1921a. Moskevské umělecké divadlo. Praha: Čin – Tiskové a nakladatelské družstvo československých legionářů, 1921.

MELNIKOVÁ-PAPOUŠKOVÁ, Naděžda Filaretovna. 1921b. Theorie Stanislavského. Jeviště 2 (1921): 17: 263–264.

MORÁVKOVÁ, Alena. 2002. Ke vztahu české a ruské divadelní avantgardy. In Jiří Franěk a Alena Morávková (eds.). Avantgarda: vztah české a ruské avantgardy. K 80. narozeninám Jiřího Fraňka. Praha: Národní knihovna ČR – Slovanská knihovna, 2002: 78–84.

MUSILOVÁ, Martina. 2007. Zdravá schizofrenie. Vlivy Brechtova epického divadla a zcizujícího efektu v českém moderním herectví. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2007. [citováno dne 3.1.2023]. Dostupné online na: <a href=https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/12108/140007357.pdf?sequence=1&isAllowed=y target=_blank>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/12108/140007357.pdf?sequence=1&isAllowed=y.</a>

MUSILOVÁ, Martina. 2013. Stanislavskij znovukříšený. K duchovním kořenům jeho tvorby. Divadelní revue 24 (2013): 2: 35–49.

OBST, Milan. 1983. Dělnické ochotnické divadlo. In Jan Brabec (ed.). Dějiny českého divadla / IV. Praha: Academia, 1983: 13–206.

POLJAKOVA, Jelena. 2006. Těatr Suleržickogo. Moskva: Agraf, 2006.

RAPAPORT, Josif M. 1936. Herec a jeho práce. Př. Antonín Kurš Praha: Pavel Prokop, Svaz dělnických divadelních ochotníků československých, 1936.

RUTTE, Miroslav. 1929. Dva, již nám odešli. In Miroslav Rutte a Josef Kodíček (eds.). Nové české divadlo 1928–1929. Praha: Ot. Štorch-Marien, Aventinum, 1929, s. 113–114.

SCHERL, Adolf. 1983. Činoherní divadlo v letech zápasů proti fašismu (1929–1939). In Jan Brabec (ed.). Dějiny českého divadla / IV. Praha: Academia, 1983: 206–439.

SRBA, Bořivoj. 1961. Antonín Kurš a dělnické divadelní hnutí. Divadlo (1961): 5: 348–353.

STANISLAVSKIJ, Konstantin S. 1946. Moje výchova k herectví, 1. díl. Př. Jaroslav Hulák. Praha: Athos, 1946.

STANISLAVSKIJ, Konstantin S. 1940. Můj život v umění. Př. František Píšek. Praha: Fr. Borový, 1940.

STANISLAVSKIJ, Konstantin S. 1983. Můj život v umění. Př. Olga a Jaroslav Žákovi. Praha: Odeon, 1983.

STANISLAVSKÝ, Konstantin S. 1938. O "šablonách" herců řemeslníků /1. Př. Antonín Kurš. Divadlo 25 (15. 11. 1938): 2: 38–39.

STANISLAVSKÝ, Konstantin S. 1939. O "šablonách" herců řemeslníků /2. Př. Antonín Kurš. Divadlo 25 (20. 1. 1939): 4: 89–90.

STACHOVSKIJ, Sergej V. 1996. "Balagan" nebo "chrám?". Divadelní revue 7 (1996): 2: 3–17 .

ŠIMOVÁ, Kateřina. 2017. Cesty československých intelektuálů do sovětského Ruska. In Kateřina Šimová et al. (eds.). Cesty do utopie: Sovětské Rusko ve svědectvích meziválečných československých intelektuálů. Praha: Prostor, 2017: 51–81.

VOSTRÝ, Jaroslav. 2022. Úvodem. In Konstantin Stanislavskij a Jaroslav Vostrý (ed.). Od prožívání k jednání. Předpoklady a cíle Stanislavského reformy. Praha: Kant, 2022: 5–6.

ZICH, Otakar. 1931. Estetika dramatického umění. Praha: Melantrich, 1931.

Metriky

0

Crossref logo

0


17

Views

0

PDF views