Radio director Josef Henke

BĚHAL, Rostislav (ed.). 1994. Kdo je kdo v sedmdesátileté historii Českého rozhlasu. Praha: Sdružení pro rozhlasovou tvorbu, 1994.

BOJDA, Tomáš. 2017. Francouzská sociální kritika po padesáti letech [online]. Radiodock [13. 12. 2017]. Dostupné online na http://www.radiodock.cz/francouzska-socialni-kritika-padesati-letech.

BOJDA, Tomáš. 2018. Henkeho režie Friedricha Dürrenmatta [online]. Radiodock [25. 5. 2018]. Dostupné online na http://www.radiodock.cz/texty/henkeho-rezie-friedricha-durrenmatta.

BOJDA, Tomáš. 2020. Herec a režisér v rozhlase. Disertační práce. Olomouc: Univerzita Palackého, 2020.

BOJDA, Tomáš. 2020. Josef Henke – Život a dílo, rozhlas a divadlo. Svět rozhlasu 41 (2020) [v době odevzdání článku před vydáním].

BOKOVÁ, Marie. 2006. Dlouhý a ironický stín vržený Dykovým Krysařem… Týdeník Rozhlas 35 (2006).

BOKOVÁ, Marie. 1990. Literatura v rádiu. Scéna 15 (1990): 15: 4.

BURIAN, Jan. 2012. Nežádoucí návraty E. F. Buriana. Praha: Galén, 2012.

CZECH, Jan. 1987. O rozhlasové hře: hledání specifiky české rozhlasové inscenace od roku 1945. Praha: Panorama, 1987.

FAJMON, Kamil. 2017. Proč tolik Malých princů? [online]. Naposlech.cz [10. 12. 2017]. Dostupné online na http://naposlech.cz/tema/maly-princ.

HANÁČKOVÁ, Andrea a Tomáš BOJDA. 2019. Silent Bergman Full of Words. In Karolína Stehlíková (ed.). Theatralia: revue současného myšlení o divadelní kultuře 22 (2019): 1: 45–60.

HENKE, Josef. 1989. Divadlo jednoho herce s otazníkem. In Vladimír Justl (ed.). Divadlo jednoho herce. [neprodejný tisk] Praha: Svaz českých dramatických umělců, 1989: 66–68.

HENKE, Josef. 1976. [Dopis řediteli Českého rozhlasu Karlu Hrabalovi]. Pozůstalost Josefa Henkeho. Pracovní korespondence, Vyloučení z KSČ. Přír. č. 732, sign. R 1535: 5.

HENKE, Josef. 1992. K možnostem rozhlasové tvorby. In Přednášky o divadle a umění: habilitační a profesorské přednášky pedagogů Divadelní fakulty JAMU. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 2007: 378–383.

HENKE, Josef. 1966. K rozhlasové inscenaci Osamělosti přespolního běžce. Svět rozhlasu 20 (2008): 34–35.

HENKE, Josef. 1966. Konečně tříbení. In Vladimír Justl (ed.). Slyšet se navzájem: 60 hlasů o uměleckém přednesu. Praha: Orbis, 1966: 200–202.

HENKE, Josef. Poznámky k možnostem současné rozhlasové tvorby. 1992. [Strojopis bez dalšího značení]. Pozůstalost Josefa Henkeho. Pracovní rukopisy. Přír. č. 732, sign. R 1577.

HENKE, Josef. [Příspěvek bez názvu]. In Josef Plechatý (ed.). K otázkám vývojových cest rozhlasové hry. Praha: Svaz rozhlasových tvůrců, 1994: 13–27.

HENKE, Josef. 1963. Síla slova: o tak zvané sborové recitaci. Praha: Mladá fronta, 1963.

HENKE, Josef. 2001. Ticho v rozhlasovém vysílání. Svět rozhlasu 6 (2001): 6: 9–12.

HENKE, Josef: 1985. Za prahem slov. In Vladimír Justl (ed.). Ano, slyšet se navzájem. Praha: Divadelní ústav, 1985: 30–38.

HENKE, Josef. 1968. Zástupové v rozhlase. [Autor rozhovoru podepsán "R"]. Divadelní noviny 12 (1968–1969): 3: 2.

HENKE, Josef a Bronislav PRAŽAN. 1999. Síla slova a silokřivky osudu [rozhovor s Josefem Henkem]. Týdeník Rozhlas 9 (1999).

HNILIČKA, Přemysl. 2016. …jde chlapec a zpívá si svou písničku. Josefu Henkemu k 10. výročí úmrtí. In Sborník z tvůrčích prací Sdružení pro rozhlasovou tvorbu za rok 2015. Praha: SRT za podpory Českého rozhlasu, 2016: 4–13.

HNILIČKA, Přemysl. 2012. Mlhou tam a zpět [online]. Panáček v říši mluveného slova [14. 8. 2012]. Dostupné online na http://mluveny.panacek.com/historie-rozhlasu/73632-panackuv-pruvodce-rozhlasovou-hrou-xxix-mlhou- tam-a-zpet.html.

HNILIČKA, Přemysl. 2005. Život a dílo skladatele Foltýna [online]. Panáček v říši mluveného slova [19. 8. 2005]. Dostupné online na http://mluveny.panacek.com/historie-rozhlasovych-her/69015-panackuv-pruvodce-rozhlasovou-hrou-xxiv-capkuv-a-pavlickuv-vecny-antihrdina.html.

HRAŠE, Jiří (ed.). 1999. Bílá místa rozhlasové historie: (příspěvky a svědectví k 60. letům v Československém rozhlase). Praha: Sdružení pro rozhlasovou tvorbu, 1999.

HUBIČKA, Jiří. 2008. Josef Hlavnička. In Eva Ješutová a kol. 2008. 99 významných uměleckých osobností rozhlasu: čeští tvůrci slovesných pořadů. Praha: Sdružení pro rozhlasovou tvorbu, 2008: 42–43.

JEŠUTOVÁ, Eva a kol. 2008. 99 významných uměleckých osobností rozhlasu: čeští tvůrci slovesných pořadů. Praha: Sdružení pro rozhlasovou tvorbu, 2008.

JEŠUTOVÁ, Eva a kol. 2003. Od mikrofonu k posluchačům: z osmi desetiletí českého rozhlasu. Praha: Český rozhlas, 2003.

JUSTL, Vladimír a Jiří HOLÝ. 2007. Vladimír Justl: Ozvuky času... Praha: Akropolis, 2007.

JUSTL, Vladimír. 1983. Slovo a hlas /podruhé/. [neprodejný tisk] Praha: Restaurace a jídelny, 1983.

JUSTL, Vladimír. 1988. Slovo a hlas /potřetí/. [neprodejný tisk] Praha: Restaurace a jídelny, 1988.

JUSTL, Vladimír (ed.). Živé slovo: 45 (+3) zamyšlení nad tajemstvím poezie a hlasu. Praha: Akropolis, 2004.

KAZDA, Jaromír. 1990. Spravedlnost pro Henkeho. Scéna 15 (1990) 13: 4.

HENKE, Josef, Markéta KOŠŤÁKOVÁ a Miloš KOT. 2006. Režisér Josef Henke a jeho rozhlas. Český rozhlas Dvojka (28. 10. 2006). Dostupné online na https://prehravac.rozhlas.cz/audio/2280090.

MATYS, Rudolf. 2008. Josef Henke. In Eva JEŠUTOVÁ a kol. 2008. 99 významných uměleckých osobností rozhlasu: čeští tvůrci slovesných pořadů. Praha: Sdružení pro rozhlasovou tvorbu, 2008: 40–42.

MATYS, Rudolf. 1993. Meziprůzkum nejblíže šedesátce. Týdeník Rozhlas 3 (1993).

MATYS, Rudolf. 2000. Poezie v rozhlase. Báseň o plavbě a ztroskotání. Týdeník Rozhlas 49 (2000).

MINKS, Pavel. 2002. Otomar Krejča jako Minetti. Týdeník Rozhlas 21 (2002).

NEKOLNÝ, Bohumil. 1966–1967. Lidovou faustovskou tradici… Divadelní noviny 10 (1966–1967): 11: 6.

Pozůstalost Josefa Henkeho (PJH). Dokumentační centrum Katedry divadelních a filmových studií, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého, Olomouc.

PTÁČEK, Jaromír a Vilém FALTÝNEK. 2005. Nepromlčené případy Jaromíra Ptáčka. Brno: Větrné mlýny, 2005.

SCHULZOVÁ, Eva. 2014. Původní česká rozhlasová hra po roce 1989. Brno: Janáčkova akademie múzických umění, 2014.

SEMOTAMOVÁ, Tereza. 2013. Německé rozhlasové hry 50. let. Brno: Janáčkova akademie múzických umění, 2013.

SCHWARZ-ČERVINKA, Josef. 2003. Trpělivě obnošené tělo. Praha: Torst, 2003.

SRBA, Bořivoj. 2004. Řečí světla: princip světelného divadla v inscenační tvorbě Emila Františka Buriana. Brno: Janáčkova akademie múzických umění, 2004.

SRBOVÁ, Olga. 1969–1970. Sudičky rozhlasového režiséra. Divadelní noviny 13 (1969–1970): 1: 5.

ŠTĚRBOVÁ, Alena. 1990a. Kafka – Henke: Proměna. Scéna 15 (1990): 10: 4.

ŠTĚRBOVÁ, Alena. 1990b. Koncert hlasů//. Scéna 15 (1990): 20: 6.

ŠTĚRBOVÁ, Alena. 1991. Pěnkava, Loutna a Smrt. Scéna 16 (1991): 3: 6.

ŠTĚRBOVÁ, Alena. 1995. Rozhlasová inscenace: Teoret. komentované dějiny čes. rozhlasové produkce. Olomouc: Univerzita Palackého, 1995.

ŠTĚRBOVÁ, Alena. 1990c. Úředním výnosem ztratil talent. Scéna 15 (1990): 6: 4.

VADLEJCHOVÁ, Ivana a Alena ŠTĚRBOVÁ. 1990. Dvakrát rozhlasový Dvojník. Scéna. 15 (1990): 25: 6.

VEDRAL, Jan a Jan VEDRAL. 2003. Jiří Horčička – rozhlasový režisér. Brno: Větrné mlýny, 2003.

VELÍŠEK, Martin. 2017. Václav Kliment Klicpera: Ptáčník [online]. Český rozhlas (30. 12. 2017). Dostupné online na https://vltava.rozhlas.cz/vaclav-kliment-klicpera-ptacnik-6529242.

VELÍŠEK, Martin. 2019. Viktor Dyk: Krysař. [online]. Český rozhlas (10. 8. 2019). Dostupné online na https://vltava.rozhlas.cz/viktor-dyk-krysar-8029171.

ZAJÍČKOVÁ, Markéta. 2010. Rozhlasové inscenace Josefa Henkeho v 60. letech. Diplomová práce. Olomouc: Univerzita Palackého, 2010.