Paměťové praktiky: metadatový popis digitalizovaného zvukového kulturního dědictví

Roč.15,č.1(2023)

Abstrakt

Účel – Příspěvek se věnuje metadatovým praktikám různých typů paměťových institucí digitalizujících zvukové dokumenty. Zvukové kulturní dědictví není v gesci žádné národní paměťové instituce, která by jej identifikovala, popisovala, shromažďovala a ochraňovala, a tak i jeho digitalizace probíhá v různých typech institucí odlišným způsobem. Teoretickým východiskem předložené výzkumné studie jsou paměťové praktiky G. C. Bowkera. Jejich perspektivou sledujeme, jak je ukládána společenská paměť, reprezentovaná jako digitalizovaný zvukový záznam.

Design / metodologie / přístup – Informace o používaných metadatových praktikách byly shromažďovány v online dotazníkovém šetření a z obsahové analýzy metadatového vzorku. Do výzkumu se z celkem 20 oslovených relevantních institucí zapojily čtyři archivy, dvě knihovny, jedno muzeum a jedna výzkumná organizace.

Výsledky – Paměťové instituce budují své digitální sbírky/fondy na základě dvou odlišných variant moderní konceptu času. Ty se promítají jak v jejich odlišném poslání, tak v následné aplikaci metadatových praktik a standardů. Deterministická mechanická koncepce tvoří počítačový paměťový režim, transformativní koncepce formuje databázový paměťový režim. Standardy a pravidla pro popis zvukových dokumentů jsou stejně různorodé jako poslání paměťových institucí, lze za nimi však opět identifikovat jednu či druhou variantu koncepce času. Univerzální mezi institucemi je snaha uchovávat informace o provenienci. Rozšířené je uchovávání provenienčních informací původních fyzických nosičů zahrnujících zvláště identifikaci a základní popis, kontext týkající se specifických rysů záznamu je uchováván vzácněji. Autenticita digitálních dokumentů se příliš velké péči paměťových institucí netěší, samotný průběh procesu transformace digitálního dokumentu po digitalizaci je neevidovaný. Přesto, že paměťové instituce digitalizují fondy primárně pro výzkumné využití, nevytvářejí dostatečné podmínky pro kvalitní digitální výzkum.

Originalita / hodnota – Příspěvek upozorňuje na důležitost uchovávání provenienčních a kontextuálních informací o digitalizovaných zvukových dokumentech, které jsou stěžejní nejen pro potvrzení autenticity záznamu, ale také pro rekonstrukci historických událostí spojených s hudbou a zvukem a s formováním zvukového průmyslu u nás. Příspěvek také otevírá perspektivu teorie paměťových praktik, které v českém prostředí nebyly doposud představeny.


Klíčová slova:
paměťové praktiky, metadatové praktiky, digitalizace zvukových dokumentů, provenience, autenticita, paměťové instituce
Biografie autora

Michal Lorenz

Katedra informačních studií a knihovnictví, Masarykova univerzita

Vystudoval informační vědu na Univerzitě Karlově. Jeho dosavadní profesní dráha je svázána s Katedrou informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, kde přednáší informační vědu, informační etiku a informační chování. Organizuje také kurz přednášek o digitálních humanitních vědách a o digitalizaci kulturního dědictví. V letech 2012–2015 působil jako člen vědecké rady Moravské zemské knihovny. V letech 2014–2018 plnil roli člena komise EUCLID (Evropské asociace pro knihovnické a informační vzdělávání), díky čemuž spolupořádal 23. ročník mezinárodní konference BOBCATSSS v Brně. Od roku 2019 řeší grant Digitální výzkumná infrastruktura pro jazykové technologie, umění a humanitní vědy LINDAT/CLARIAH-CZ za Masarykovu univerzitu.

Zdeněk Hruška

Masarykova univerzita

Několik let působil ve veřejných knihovnách, kde se věnoval digitalizaci, digitálním knihovnám a dlouhodobé ochraně digitálních dat. Na základě těchto zkušeností se později rozhodl nabrat zkušenosti v oblasti designu služeb a věnovat se tvorbě lepších řešení pro spokojenější uživatele. Aktuálně působí jako lektor Microsoft 365 a technická podpora na Ústavu výpočetní techniky Masarykovy univerzity.

Helena Novotná

Katedra informačních studií a knihovnictví, Masarykova univerzita

Ochranou zvukových dokumentů se zabývá od roku 2014, problematice se věnovala již ve svých vysokoškolských kvalifikačních pracích. Zaměřuje se na dostupnost zvukových dokumentů v paměťových institucích. Vytvořila modelové řešení dlouhodobého uchovávání mechanických typů zvukových dokumentů. Problematiku ochrany zvukových dokumentů prezentovala na českých odborných akcích, zúčastnila se také konference pořádané International Association of Sound and Audiovisual Archives v roce 2015 v Paříži a v roce 2016 ve Washingtonu, D.C., kde formou posteru představila srovnání výsledků průzkumů zvukových dokumentů provedených v České republice a ve Velké Británii.

Reference

Baca, M. (Ed.). (2008). Introduction to Metadata. The Getty Research Institute.

Barešová, M. (2021). Katalogizace orálně-historických nahrávek na příkladu Sbírky zvukových záznamů Národního filmového archivu. Memo, 11(2), 6–18.

Beniger, James R. (1986). The Control Revolution. Technological and Economic Origins of the Information Society. Harvard University Press.

Beňačková, M. a kol. (2020). Dlouhodobé uchování digitálních dat vzniklých digitalizací zvukových záznamů na fonografických válečcích a šelakových deskách. Knihovna: knihovnická revue, 31(2), 45–61.

Beňačková, M. a kol. (2020a). Signifikantní vlastnosti: Příspěvek ke kolektivnímu nevědomí. ProInflow, 12(2). https://doi.org/10.5817/ProIn2020-2-3.

Beňačková, M., Kočišová, P. & Ostráková, N. (2019). Vývoj standardu PREMIS a možnosti jeho dalšího využití ve standardech NDK. ProInflow, 11(2). https://doi.org/10.5817/ProIn2019-2-6.

Bowker, G. C. (2005). Memory Practices in the Sciences. MIT Press.

Borgman, Ch. L. (2015). Big Data, Little Data, No Data: Scholarship in the Networked World. The MIT Press.

Briet, S. (1951). Qu’est-ce que la documentation. EDIT.

Buckland, M. (1997). What is a ‘document’? Journal of the American Society for Information Science, 48(9), 804-809.

Burke, P. (2007). Společnost a vědění: Od Gutenberga k Diderotovi. Karolinum.

Caplan, P. (2003). Metadata fundamentals for all librarians. American Library Association.

Caplan, P. (2008). What Is Digital Preservation? Library Technology Reports, 44(2), 7–9.

Cejpek, J., Hlaváček, I. & P. Kneidl. (1996). Dějiny knihoven a knihovnictví v českých zemích a vybrané kapitoly z obecných dějin. Karolinum.

CLIRLC (Council on Library and Information resources and the Library of Congress) (2006). Capturing Analog Sound for Digital Preservation: Report of a Roundtable Discussion of Best Practices for Transfering Analog Discs and Tapes. https://www.clir.org/pubs/reports/pub137/

Cubr, L. (2010). Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů. Národní knihovna České republiky.

Cubr, L. (2018). Konceptuální rámec pro otázky autenticity digitalizátů knih. ProInflow, 10(2). https://doi.org/10.5817/ProIn2018-2-5

Cubr, L. (2017). Standardizace při tvorbě digitálních dokumentů jako základ digitální archivace. In: Výmena skúseností z prevádzky a budovania LTP archívov: zborník príspevkov z 2. medzinárodnej konferencie o dlhodobej archiváci. Univerzitná knižnica v Bratislave.

Definice metadatových formátů pro digitalizaci monografických dokumentů (monografií, kartografických dokumentů, hudebnin) (2015). Verze 1.2. Dostupné z: https://standardy.ndk.cz/standardy-digitalizace/DMFmonografDok_12.pdf.

Definice metadatových formátů pro digitalizaci zvukových dokumentů: Část 1: Gramofonové desky (2020). Verze 0.4. Dostupné z: https://standardy.ndk.cz/ndk/standardy-digitalizace/DMF_zvuk_gramo_0.4_final.pdf.

Definice metadatových formátů pro digitalizaci zvukových dokumentů: Část 2: Fonografické válečky (2020). Verze 0.2. Dostupné z: https://standardy.ndk.cz/ndk/standardy-digitalizace/dmf_fonovalecky_0.2_final.pdf.

Doležal, D. (2022). Aktuální problémy českého archivnictví. Dostupné z: http://cesarch.cz/aktualni-problemy-ceskeho-archivnictvi.

Doležalová, V. (2018). Návrh metadatového standardu pro digitalizaci zvukových CD disků. [Bakalářská práce, Masarykova univerzita]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/dap1m/.

Duff, W. a kol. (2013). From coexistence to convergence: studying partnerships and collaboration among libraries, archives and museums. Information Research, 18(3), paper 585. Dostupné z: http://informationr.net/ir/18-3/paper585.html#.Y1hBv_zP1RY

Feaster, P. (2010). Edouard-Léon Scott de Martinville: An Annotated Discography. ARSC Journal, 41(2), 43–82.

Harrison, H. W. (Ed.). (1991). The FIAF Cataloguing Rules For Film Archives. K. G. Saur.

Hjerppe, R. (1994). A Framework for the Description of Generalised Documents. Advances in Knowledge Organization, 4, 173–180.

Holland, B. (1997). Upgrading Label’ Vaults No Easy archival task. Billboard, 1, s. 98-99.

Horová, I. a kol. (2022). Archiv, který nebyl: Sto let pokusů o národní zvukový archiv. Národní muzeum v Praze.

Hutař, J., Melichar, M.& Stoklasová, B. (2009). Národní digitální knihovna. Knihovna, 20(1), s. 6-21 Dostupný z: http://knihovna.nkp.cz/knihovna91/humesto.htm.

Hutchins, E. (1996). Cognition in the Wild. MIT.

Ištvánek, M. a kol. (2022). Metodika digitalizace fonografických válečků: proces a postupy digitálního přepisu fonografických válečků na přístroji Endpoint. Dostupné z: https://invenio.nusl.cz/record/501604/files/nusl-501604_1.pdf.

Jin Ma (2009). Metadata in ARL Libraries: A Survey of Metadata Practices. Journal of Library Metadata, 9(1-2), 1-14. https://doi.org/10.1080/19386380903094977

Justová, B. (2013). Průzkum ve vybraných paměťových institucích zaměřený na fond zvukových dokumentů: analýza k projektu Národní virtuální fonotéka. [Bakalářská práce. Masarykova univerzita]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/t8ihq/.

Lorenz, M. a kol. (2022). Záchrana zvukového kulturního dědictví: aktuální situace, problémy, možnosti. Littera.

McLuhan, M. (1991). Jak rozumět médiím: extenze člověka. Odeon.

Moulaison, H. L., Dykas, F. & Gallant. K. (2015). OpenDOAR Repositories and Metadata Practices. D-Lib Magazine, 21(3/4). https://doi.org/10.1045/march2015-moulaison.

Neubauer, Z. & Fiala. J. (2001). Smysl a svět: hermeneutický pohled na svět. Moraviapress.

Nora, P. (1998). Mezi pamětí a historií: problematika míst. In Bensa, A. (Ed.). Politika paměti: antologie francouzských společenských věd (s. 7-29.). CEFRES. Cahiers du CEFRES.

Odbor archivní správy a spisové služby (2022). Základní pravidla pro zpracování archiválií (ver. 3.0). Dostupné z: https://www.mvcr.cz/clanek/metodiky.aspx?q=Y2hudW09Mw%3D%3D.

Novotná, H. (2022). Šest let průzkumů fondů a sbírek zvukových dokumentů. In Lorenz, M. a kol. Záchrana zvukového kulturního dědictví: aktuální situace, problémy, možnosti (s. 13-26). Littera.

Oddělení standardů (2022). Národní knihovna České republiky. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/zakladni-dokumenty/vizitky/digi-ochrana3.

Ostráková, N. & Kopský, V. (2020). Posuzování souborových formátů z hlediska dlouhodobého uchovávání a návrh metodiky pro Národní knihovnu České republiky. Knihovna: knihovnická revue, 31(2), 83-105.

Ostráková, N. & Šír, F. (2017). Zvukové dokumenty ve fondech paměťových institucí v kontextu dlouhodobého uchovávání v ČR. Přípravná studie NK ČR k možnosti dlouhodobého uložení digitalizovaných dat. Knihovna: knihovnická revue, 28(1), 5–19.

Otlet, P. (1934). Traité de Documentation: Le Livre sur le Livre: Théorie et pratique. Editiones Mundaneum.

Rahman, A. I. M. J. a kol. (2011). Metadata practices in digital libraries. In International Seminar ‘Vision 2021: The role of libraries for building digital Bangladesh. University of Dhaka, 4 February 2011. Dostupné z: http://hdl.handle.net/10760/24953

Standardy pro metadata (2022). Národní digitální knihovna. Dostupné z: https://standardy.ndk.cz/ndk/standardy-digitalizace/metadata.

STATUT FORMÁTOVÉHO VÝBORU NÁRODNÍ DIGITÁLNÍ KNIHOVNY (2019). Dostupné z: https://standardy.ndk.cz/ndk/copy_of_FV_statut_novy.pdf.

Systémy pro přenos dat a informací z kosmického prostoru – Otevřený archivační informační systém – Referenční model. (2014). 2. vyd. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.

Šír, F. & Žabička, P. (2013). Metodika pro digitalizaci a on-line zpřístupňování gramofonových nahrávek pro paměťové instituce. Moravská zemská knihovna. Dostupné z: https://invenio.nusl.cz/record/363475/files/nusl-363475_1.pdf.

Tadic, L. a kol. (2016). The FIAF Moving Image Cataloguing Manual. FIAF.

The Library of Congress (2009). MODS User Guidelines Version 3. Dostupné z: https://www.loc.gov/standards/mods/v3/mods-userguide-elements.html.

The Library of Congress (2022). METS: An Overview & Tutorial. Dostupné z: https://www.loc.gov/standards/mets/METSOverview.v3_en.html.

The Library of Congress (2022a). MODS RDF Ontology. Dostupné z: https://www.loc.gov/standards/mods/modsrdf/primer.html.

The Library of Congress, PREMIS Editorial Committee (2012). PREMIS Data Dictionary for Preservation Metadata(version 2.2). Dostupné z: https://www.loc.gov/standards/premis/v2/premis-2-2.pdf.

Trant, J. (2009). Emerging convergence? Thoughts on museums, archives, libraries, and professional training. Museum Management and Curatorship, 24(4), 369-387. https://doi.org/10.1080/09647770903314738

UNESCO/UBC (2012). VANCOUVER DECLARATION: The Memory of the World in the Digital Age: Digitization and Preservation. UNESCO, Vancouver. Dostupné z: http://www.unesco.org/new/fileadmin/MULTIMEDIA/HQ/CI/CI/pdf/mow/unesco_ubc_vancouver_declaration_en.pdf.

Vašek, Z. (2017). Standardizace Národní digitální knihovny. In: Výmena skúseností z prevádzky a budovania LTP archívov: zborník príspevkov z 2. medzinárodnej konferencie o dlhodobej archiváci. Univerzitná knižnica v Bratislave, s. 113.

VISK 7: Národní program digitalizace a dlouhodobé archivace dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru KRAMERIUS (2022). VISK: Veřejné informační služby knihoven Dostupné z: https://visk.nkp.cz/visk-7.

Zápis z jednání formátového výboru NDK 24.2.2021 (2021). Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/11dPovMzLXhBgmprJvFur6KS4l4LQTr26_zlsdTFEjTg/edit?usp=sharing.

Získal, B. a kol. (2019). Metodika uchování a prezentace multimediálních dat. Národní filmový archiv. Dostupné z: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-432001.

Metriky

339

Views

135

PDF views