Memory practices: metadata description of digitised sound cultural heritage
Vol.15,No.1(2023)
Purpose – This paper examines the metadata practices of various types of memory institutions digitizing audio documents. Sound cultural heritage is not under the responsibility of any one Czech national memory institution to identify, describe, collect and preserve it, and so its digitization is carried out in different ways in different types of institutions. The theoretical basis of the present research study is the memory practices of G. C. Bowker. Through their perspective, we observe how the societal memory, represented as a digitized sound recording, is stored.
Design / methodology / approach – Information on metadata practices was gathered through an online survey and from content analysis of a metadata sample. Four archives, two libraries, one museum, and one research organization participated in the research from a total of 20 contacted relevant institutions.
Results – Memory institutions are building their digital collections and holdings based on two different variants of the modern concept of time. These are reflected both in their different missions and in the subsequent application of metadata practices and standards. The deterministic mechanical conception forms the computer memory regime; the transformative conception forms the database memory regime. Standards and rules for describing audio documents are as diverse as the mission of memory institutions, but again, one or the other variant of the concept of time can be identified behind them. Universal among institutions is the desire to preserve provenance information. The preservation of provenance information of the original physical media is widespread, involving in particular identification and basic description; context relating to specific features of the recording is more rarely preserved. The authenticity of digital documents does not receive much attention from memory institutions; the actual process of transformation of a digital document after digitization is unrecorded. Despite the fact that memory institutions digitize holdings primarily for research use, they do not create sufficient conditions for quality digital research.
Originality / value – The paper highlights the importance of preserving provenance and contextual information about digitized sound documents, which is central not only to confirm the authenticity of the recording, but also to reconstruct historical events related to music and sound and to the establishment of the sound industry in our country. The paper also opens a perspective on the theory of memory practices that have not been introduced in the Czech environment yet.
memory practices, metadata practices, digitization of sound documents, provenance, authenticity, memory institutions
Michal Lorenz
Katedra informačních studií a knihovnictví, Masarykova univerzita
Vystudoval informační vědu na Univerzitě Karlově. Jeho dosavadní profesní dráha je svázána s Katedrou informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, kde přednáší informační vědu, informační etiku a informační chování. Organizuje také kurz přednášek o digitálních humanitních vědách a o digitalizaci kulturního dědictví. V letech 2012–2015 působil jako člen vědecké rady Moravské zemské knihovny. V letech 2014–2018 plnil roli člena komise EUCLID (Evropské asociace pro knihovnické a informační vzdělávání), díky čemuž spolupořádal 23. ročník mezinárodní konference BOBCATSSS v Brně. Od roku 2019 řeší grant Digitální výzkumná infrastruktura pro jazykové technologie, umění a humanitní vědy LINDAT/CLARIAH-CZ za Masarykovu univerzitu.
Zdeněk Hruška
Masarykova univerzita
Několik let působil ve veřejných knihovnách, kde se věnoval digitalizaci, digitálním knihovnám a dlouhodobé ochraně digitálních dat. Na základě těchto zkušeností se později rozhodl nabrat zkušenosti v oblasti designu služeb a věnovat se tvorbě lepších řešení pro spokojenější uživatele. Aktuálně působí jako lektor Microsoft 365 a technická podpora na Ústavu výpočetní techniky Masarykovy univerzity.
Helena Novotná
Katedra informačních studií a knihovnictví, Masarykova univerzita
Ochranou zvukových dokumentů se zabývá od roku 2014, problematice se věnovala již ve svých vysokoškolských kvalifikačních pracích. Zaměřuje se na dostupnost zvukových dokumentů v paměťových institucích. Vytvořila modelové řešení dlouhodobého uchovávání mechanických typů zvukových dokumentů. Problematiku ochrany zvukových dokumentů prezentovala na českých odborných akcích, zúčastnila se také konference pořádané International Association of Sound and Audiovisual Archives v roce 2015 v Paříži a v roce 2016 ve Washingtonu, D.C., kde formou posteru představila srovnání výsledků průzkumů zvukových dokumentů provedených v České republice a ve Velké Británii.
Baca, M. (Ed.). (2008). Introduction to Metadata. The Getty Research Institute.
Barešová, M. (2021). Katalogizace orálně-historických nahrávek na příkladu Sbírky zvukových záznamů Národního filmového archivu. Memo, 11(2), 6–18.
Beniger, James R. (1986). The Control Revolution. Technological and Economic Origins of the Information Society. Harvard University Press.
Beňačková, M. a kol. (2020). Dlouhodobé uchování digitálních dat vzniklých digitalizací zvukových záznamů na fonografických válečcích a šelakových deskách. Knihovna: knihovnická revue, 31(2), 45–61.
Beňačková, M. a kol. (2020a). Signifikantní vlastnosti: Příspěvek ke kolektivnímu nevědomí. ProInflow, 12(2). https://doi.org/10.5817/ProIn2020-2-3.
Beňačková, M., Kočišová, P. & Ostráková, N. (2019). Vývoj standardu PREMIS a možnosti jeho dalšího využití ve standardech NDK. ProInflow, 11(2). https://doi.org/10.5817/ProIn2019-2-6.
Bowker, G. C. (2005). Memory Practices in the Sciences. MIT Press.
Borgman, Ch. L. (2015). Big Data, Little Data, No Data: Scholarship in the Networked World. The MIT Press.
Briet, S. (1951). Qu’est-ce que la documentation. EDIT.
Buckland, M. (1997). What is a ‘document’? Journal of the American Society for Information Science, 48(9), 804-809.
Burke, P. (2007). Společnost a vědění: Od Gutenberga k Diderotovi. Karolinum.
Caplan, P. (2003). Metadata fundamentals for all librarians. American Library Association.
Caplan, P. (2008). What Is Digital Preservation? Library Technology Reports, 44(2), 7–9.
Cejpek, J., Hlaváček, I. & P. Kneidl. (1996). Dějiny knihoven a knihovnictví v českých zemích a vybrané kapitoly z obecných dějin. Karolinum.
CLIRLC (Council on Library and Information resources and the Library of Congress) (2006). Capturing Analog Sound for Digital Preservation: Report of a Roundtable Discussion of Best Practices for Transfering Analog Discs and Tapes. https://www.clir.org/pubs/reports/pub137/
Cubr, L. (2010). Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů. Národní knihovna České republiky.
Cubr, L. (2018). Konceptuální rámec pro otázky autenticity digitalizátů knih. ProInflow, 10(2). https://doi.org/10.5817/ProIn2018-2-5
Cubr, L. (2017). Standardizace při tvorbě digitálních dokumentů jako základ digitální archivace. In: Výmena skúseností z prevádzky a budovania LTP archívov: zborník príspevkov z 2. medzinárodnej konferencie o dlhodobej archiváci. Univerzitná knižnica v Bratislave.
Definice metadatových formátů pro digitalizaci monografických dokumentů (monografií, kartografických dokumentů, hudebnin) (2015). Verze 1.2. Dostupné z: https://standardy.ndk.cz/standardy-digitalizace/DMFmonografDok_12.pdf.
Definice metadatových formátů pro digitalizaci zvukových dokumentů: Část 1: Gramofonové desky (2020). Verze 0.4. Dostupné z: https://standardy.ndk.cz/ndk/standardy-digitalizace/DMF_zvuk_gramo_0.4_final.pdf.
Definice metadatových formátů pro digitalizaci zvukových dokumentů: Část 2: Fonografické válečky (2020). Verze 0.2. Dostupné z: https://standardy.ndk.cz/ndk/standardy-digitalizace/dmf_fonovalecky_0.2_final.pdf.
Doležal, D. (2022). Aktuální problémy českého archivnictví. Dostupné z: http://cesarch.cz/aktualni-problemy-ceskeho-archivnictvi.
Doležalová, V. (2018). Návrh metadatového standardu pro digitalizaci zvukových CD disků. [Bakalářská práce, Masarykova univerzita]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/dap1m/.
Duff, W. a kol. (2013). From coexistence to convergence: studying partnerships and collaboration among libraries, archives and museums. Information Research, 18(3), paper 585. Dostupné z: http://informationr.net/ir/18-3/paper585.html#.Y1hBv_zP1RY
Feaster, P. (2010). Edouard-Léon Scott de Martinville: An Annotated Discography. ARSC Journal, 41(2), 43–82.
Harrison, H. W. (Ed.). (1991). The FIAF Cataloguing Rules For Film Archives. K. G. Saur.
Hjerppe, R. (1994). A Framework for the Description of Generalised Documents. Advances in Knowledge Organization, 4, 173–180.
Holland, B. (1997). Upgrading Label’ Vaults No Easy archival task. Billboard, 1, s. 98-99.
Horová, I. a kol. (2022). Archiv, který nebyl: Sto let pokusů o národní zvukový archiv. Národní muzeum v Praze.
Hutař, J., Melichar, M.& Stoklasová, B. (2009). Národní digitální knihovna. Knihovna, 20(1), s. 6-21 Dostupný z: http://knihovna.nkp.cz/knihovna91/humesto.htm.
Hutchins, E. (1996). Cognition in the Wild. MIT.
Ištvánek, M. a kol. (2022). Metodika digitalizace fonografických válečků: proces a postupy digitálního přepisu fonografických válečků na přístroji Endpoint. Dostupné z: https://invenio.nusl.cz/record/501604/files/nusl-501604_1.pdf.
Jin Ma (2009). Metadata in ARL Libraries: A Survey of Metadata Practices. Journal of Library Metadata, 9(1-2), 1-14. https://doi.org/10.1080/19386380903094977
Justová, B. (2013). Průzkum ve vybraných paměťových institucích zaměřený na fond zvukových dokumentů: analýza k projektu Národní virtuální fonotéka. [Bakalářská práce. Masarykova univerzita]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/t8ihq/.
Lorenz, M. a kol. (2022). Záchrana zvukového kulturního dědictví: aktuální situace, problémy, možnosti. Littera.
McLuhan, M. (1991). Jak rozumět médiím: extenze člověka. Odeon.
Moulaison, H. L., Dykas, F. & Gallant. K. (2015). OpenDOAR Repositories and Metadata Practices. D-Lib Magazine, 21(3/4). https://doi.org/10.1045/march2015-moulaison.
Neubauer, Z. & Fiala. J. (2001). Smysl a svět: hermeneutický pohled na svět. Moraviapress.
Nora, P. (1998). Mezi pamětí a historií: problematika míst. In Bensa, A. (Ed.). Politika paměti: antologie francouzských společenských věd (s. 7-29.). CEFRES. Cahiers du CEFRES.
Odbor archivní správy a spisové služby (2022). Základní pravidla pro zpracování archiválií (ver. 3.0). Dostupné z: https://www.mvcr.cz/clanek/metodiky.aspx?q=Y2hudW09Mw%3D%3D.
Novotná, H. (2022). Šest let průzkumů fondů a sbírek zvukových dokumentů. In Lorenz, M. a kol. Záchrana zvukového kulturního dědictví: aktuální situace, problémy, možnosti (s. 13-26). Littera.
Oddělení standardů (2022). Národní knihovna České republiky. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/zakladni-dokumenty/vizitky/digi-ochrana3.
Ostráková, N. & Kopský, V. (2020). Posuzování souborových formátů z hlediska dlouhodobého uchovávání a návrh metodiky pro Národní knihovnu České republiky. Knihovna: knihovnická revue, 31(2), 83-105.
Ostráková, N. & Šír, F. (2017). Zvukové dokumenty ve fondech paměťových institucí v kontextu dlouhodobého uchovávání v ČR. Přípravná studie NK ČR k možnosti dlouhodobého uložení digitalizovaných dat. Knihovna: knihovnická revue, 28(1), 5–19.
Otlet, P. (1934). Traité de Documentation: Le Livre sur le Livre: Théorie et pratique. Editiones Mundaneum.
Rahman, A. I. M. J. a kol. (2011). Metadata practices in digital libraries. In International Seminar ‘Vision 2021: The role of libraries for building digital Bangladesh. University of Dhaka, 4 February 2011. Dostupné z: http://hdl.handle.net/10760/24953
Standardy pro metadata (2022). Národní digitální knihovna. Dostupné z: https://standardy.ndk.cz/ndk/standardy-digitalizace/metadata.
STATUT FORMÁTOVÉHO VÝBORU NÁRODNÍ DIGITÁLNÍ KNIHOVNY (2019). Dostupné z: https://standardy.ndk.cz/ndk/copy_of_FV_statut_novy.pdf.
Systémy pro přenos dat a informací z kosmického prostoru – Otevřený archivační informační systém – Referenční model. (2014). 2. vyd. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.
Šír, F. & Žabička, P. (2013). Metodika pro digitalizaci a on-line zpřístupňování gramofonových nahrávek pro paměťové instituce. Moravská zemská knihovna. Dostupné z: https://invenio.nusl.cz/record/363475/files/nusl-363475_1.pdf.
Tadic, L. a kol. (2016). The FIAF Moving Image Cataloguing Manual. FIAF.
The Library of Congress (2009). MODS User Guidelines Version 3. Dostupné z: https://www.loc.gov/standards/mods/v3/mods-userguide-elements.html.
The Library of Congress (2022). METS: An Overview & Tutorial. Dostupné z: https://www.loc.gov/standards/mets/METSOverview.v3_en.html.
The Library of Congress (2022a). MODS RDF Ontology. Dostupné z: https://www.loc.gov/standards/mods/modsrdf/primer.html.
The Library of Congress, PREMIS Editorial Committee (2012). PREMIS Data Dictionary for Preservation Metadata(version 2.2). Dostupné z: https://www.loc.gov/standards/premis/v2/premis-2-2.pdf.
Trant, J. (2009). Emerging convergence? Thoughts on museums, archives, libraries, and professional training. Museum Management and Curatorship, 24(4), 369-387. https://doi.org/10.1080/09647770903314738
UNESCO/UBC (2012). VANCOUVER DECLARATION: The Memory of the World in the Digital Age: Digitization and Preservation. UNESCO, Vancouver. Dostupné z: http://www.unesco.org/new/fileadmin/MULTIMEDIA/HQ/CI/CI/pdf/mow/unesco_ubc_vancouver_declaration_en.pdf.
Vašek, Z. (2017). Standardizace Národní digitální knihovny. In: Výmena skúseností z prevádzky a budovania LTP archívov: zborník príspevkov z 2. medzinárodnej konferencie o dlhodobej archiváci. Univerzitná knižnica v Bratislave, s. 113.
VISK 7: Národní program digitalizace a dlouhodobé archivace dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru KRAMERIUS (2022). VISK: Veřejné informační služby knihoven Dostupné z: https://visk.nkp.cz/visk-7.
Zápis z jednání formátového výboru NDK 24.2.2021 (2021). Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/11dPovMzLXhBgmprJvFur6KS4l4LQTr26_zlsdTFEjTg/edit?usp=sharing.
Získal, B. a kol. (2019). Metodika uchování a prezentace multimediálních dat. Národní filmový archiv. Dostupné z: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-432001.
This work is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
Copyright © 2023 Michal Lorenz, Zdeněk Hruška, Helena Novotná