Tři konceptualizace inforga: od entitního pojetí po distribuovaný model
Roč.16,č.1(2024)
Účel – Cílem koncepčního článku je analyzovat různé možnosti konceptualizace Floridiho pojmu inforg s ohledem na využitelnost tohoto pojmu v informační vědě a filosofii informace.
Design / metodologie / přístup – Studie využívá teoretickou analýzu východisek a implikací tří různých konceptualizací fenoménu inforga a teoreticky je zkoumá.
Výsledky – První dva přístupy vycházejí z Floridiho a odkazují k inforgovi jako entitě a k inforgovi jako k informačnímu organismu. Studie ukazuje, že Floridiho pojetí inforga je nekonzistentní a vyžaduje doplnění. Třetí pojetí, inforg jako distribuovaný dynamický aktér v síti, se snaží odstranit některé limity předchozích konceptů, nabízí vlastní originální pojetí, ve kterém je inforg dynamickou distribuovanou strukturou, která má časově a situačně proměnný charakter v závislosti na konkrétních formách a cílech informačních interakcí.
Originalita / hodnota – Třetí, námi navržený přístup, umožňuje inforgy využít při novém hledání konceptů autorství, citační etiky, vyhledávání informací nebo pro popis socio-technických systémů, především v kontextu nástupu systémů s generativní umělou inteligencí.
inforg; infosféra; modernita; etika; umělá inteligence; postmoderna; Floridi; Latour
Michal Černý
Katedra informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita
Michal Černý působí jako odborný asistent a výzkumník na Katedře informačních studií a knihovnictví na FF MU v Brně. Vystudoval učitelství fyziky, informatiky a teologické nauky, doktorát obdržel za práci Proměna filozofie edukace v infosférické době ze sociální pedagogiky. Ve své práci se soustředí na vztah filosofie informace a filosofie výchovy, technologie ve vzdělávání a učící se společnost. Je autorem řady knih a výzkumných článků. Od roku 2023 je zástupcem vedoucího katedry.
Adee, S. (2023). We are electric: Inside the 200-year hunt for our body’s bioelectric code, and what the future holds (First edition). Hachette Books.
Albayrak, N., Özdemir, A., & Zeydan, E. (2018). An overview of artificial intelligence based chatbots and an example chatbot application. 2018 26th Signal Processing and Communications Applications Conference (SIU, 1–4.
Appelbaum, S. H. (1997). Socio‐technical systems theory: An intervention strategy for organizational development. Management Decision, 35(6), 452–463. https://doi.org/10.1108/00251749710173823
Bagde, H., Dhopte, A., Alam, M. K., & Basri, R. (2023). A systematic review and meta-analysis on ChatGPT and its utilization in medical and dental research. Heliyon, 9(12), e23050. https://doi.org/10.1016/j.heliyon.2023.e23050
Baidoo-Anu, D., & Owusu Ansah, L. (2023). Education in the era of generative artificial intelligence (AI): Understanding the potential benefits of ChatGPT in promoting teaching and learning.
Bankins, S., & Formosa, P. (2023). The Ethical Implications of Artificial Intelligence (AI) For Meaningful Work. Journal of Business Ethics, 185(4), 725–740. https://doi.org/10.1007/s10551-023-05339-7
Bannon, L. J. (2005). A human-centred perspective on interaction design. In A. Pirhonen, P. Saariluoma, H. Isomäki, & C. Roast (Ed.), Future Interaction Design (s. 31–51). Springer. https://doi.org/10.1007/1-84628-089-3_3
Bauman, Z. (2005). Education in liquid modernity. The Review of Education, Pedagogy, and Cultural Studies, 27(4), 303–317. https://doi.org/10.1080/10714410500338873
Bauman, Z. (2013). Liquid modernity. John Wiley & Sons.
Bawden, D., & Robinson, L. (2022). Domain Analysis. In Introduction to Information Science (s. 113–132). Facet.
Bělohradský, V. (2021). Čas pléthokracie: Když části jsou větší než celky a světový duch spadl z koně (1., Roč. 2021). Nakladatelství 65. pole.
Berger, P. L., & Luckmann, T. (1967). The social construction of reality. Anchor Books.
Bridle, J. (2018). New dark age: Technology and the end of the future. Verso Books.
Clark, A., & Chalmers, D. (1998). The extended mind. Analysis, 58(1), 7–19.
Coeckelbergh, M., & Gunkel, D. J. (2023). ChatGPT: deconstructing the debate and moving it forward. AI & SOCIETY.
Černý, M. (2023). Informační gramotnost. Grada.
Damasio, A. (2018). The strange order of things: Life, feeling, and the making of cultures. Vintage.
Damasio, A. R. (1994). Descartes’ error: Emotion, reason, and the human brain. Putnam.
Dewey, J. (2001). The educational situation: As concerns the elementary school. Journal of Curriculum Studies, 33(4), 387–403.
Di Dio, C., Ardizzi, M., Schieppati, S. V., Massaro, D., Gilli, G., Gallese, V., & Marchetti, A. (2023). Art made by artificial intelligence: The effect of authorship on aesthetic judgments. Psychology of Aesthetics, Creativity, and the Arts, No Pagination Specified-No Pagination Specified. https://doi.org/10.1037/aca0000602
Dorrien, G. (2009). Social Ethics in the Making: Interpreting an American Tradition (Roč. 2009). John Wiley & Sons.
Drobíková, B., Římanová, R., Souček, J., & Souček, M. (2018). Teoretická východiska informační vědy—Karolinum. Karolinum.
Floridi, L. (2010). Information: A very short introduction. Oxford University Press.
Floridi, L. (2013a). The Ethics of Information. Oxford University Press. https://doi.org/10.1093/acprof:oso/9780199641321.001.0001
Floridi, L. (2013b). The philosophy of information. Oxford University Press.
Floridi, L. (2014). The fourth revolution: How the infosphere is reshaping human reality. Oxford University Press.
Floridi, L. (2019). The logic of information: A theory of philosophy as conceptual design. Oxford University Press.
Floridi, L. eds (Ed.). (2015). The Onlife Manifesto: Being Human in a Hyperconnected Era. Springer.
French, R. M. (2000). The Turing Test: The first 50 years. Trends in Cognitive Sciences, 4(3), 115–122.
Fui-Hoon Nah, F., Zheng, R., Cai, J., Siau, K., & Chen, L. (2023). Generative AI and ChatGPT: Applications, challenges, and AI-human collaboration. Journal of Information Technology Case and Application Research, 25(3), 277–304. https://doi.org/10.1080/15228053.2023.2233814
Guimarães, N. S., Joviano-Santos, J. V., Reis, M. G., Chaves, R. R. M., & Observatory of Epidemiology, N., Health Research (OPENS). (2024). Development of search strategies for systematic reviews in health using ChatGPT: A critical analysis. Journal of Translational Medicine, 22(1), 1. https://doi.org/10.1186/s12967-023-04371-5
Haider, J., & Bawden, D. (2007). Conceptions of “information poverty” in LIS: a discourse analysis. Journal of Documentation, 63(4), 534–557. https://doi.org/10.1108/00220410710759002
Hamida, K. B. (2016). Cyborg vs Inforg: Quel modèle d’évolution humaine dans la société de l’information ? Societes, 131(1), 87–95.
Hejdánek, L. (1997). Nepředmětnost v myšlení a ve skutečnosti. Oikoymenh.
Hjørland, B., & Albrechtsen, H. (1995). Toward a new horizon in information science: Domain-analysis. Journal of the American Society for Information Science, 46(6), 400–425. https://doi.org/10.1002/(SICI)1097-4571(199507)46:6<400::AID-ASI2>3.0.CO;2-Y
Chatman, E. A., & Pendleton, V. E. (1995). Knowledge gap, information-seeking and the poor. The Reference Librarian,23(49–50), 135–145.
Johnson, M. (2006). Mind incarnate: From Dewey to Damasio. Daedalus, 135(3), 46–54.
Johnson, M. (2007). The Meaning of the Body: Aesthetics of Human Understanding. University of Chicago Press.
Johnson, M. (2017). Embodied Mind, Meaning, and Reason. University of Chicago Press.
Kahneman, D. (2012). Myšlení, rychlé a pomalé. Jan Melvil Publishing.
King, M. R. & chatGPT. (2023). A Conversation on Artificial Intelligence, Chatbots, and Plagiarism in Higher Education. Cellular and Molecular Bioengineering, 16(1), 1–2. https://doi.org/10.1007/s12195-022-00754-8
Kuhn, T. S. (1996). The structure of scientific revolutions (3rd ed). University of Chicago Press.
Lakoff, G. (2008). Women, fire, and dangerous things: What categories reveal about the mind. University of Chicago press.
Lakoff, G., & Johnson, M. (1999). Philosophy in the flesh: The embodied mind and its challenge to Western thought(Nachdr.). Basic Books.
Lakoff, G., & Johnson, M. (2003). Metaphors we live by. The university of Chicago press.
Latour, B. (1993). We have never been modern. Harvard University Press.
Latour, B. (1996). On actor-network theory: A few clarifications (s. 369–381).
Latour, B. (2020). Zpátky na zem: Jak se vyznat v politice Nového klimatického režimu (1., Roč. 2020). Neklid.
Latour, B., & Rose, J. (2021). After lockdown: A metamorphosis. Polity Press.
Lloyd, A. (2010). Framing information literacy as information practice: Site ontology and practice theory. Journal of Documentation, 66(2), 245–258. https://doi.org/10.1108/00220411011023643
Lloyd, A. (2021). The qualitative landscape of information literacy research: Perspectives, methods and techniques. Facet Publishing.
Murphy, P. (b.r.). Writers and Writers of Writers: Creativity and Authorship in the First AI Novel by Paula Murphy, Kritikos, Vol. 19, Fall/Winter 2022/2023. Krikos: an international and interdisciplinary journal of postmodern cultural sound, text and image, 2022/2023(19). Získáno 9. únor 2024, z https://intertheory.org/paulamurphy.htm
Palouš, R. (2008). Heretická škola: O filosofii výchovy ve světověku a Patočkově pedagogice čili filipika proti upadlé škole. Oikoymenh.
Pavlik, J. V. (2023). Collaborating with ChatGPT: Considering the implications of generative artificial intelligence for journalism and media education. Journalism & Mass Communication Educator, 78(1), 84–93.
Pinar Saygin, A., Cicekli, I., & Akman, V. (2000). Turing Test: 50 Years Later. Minds and Machines, 10(4), 463–518. https://doi.org/10.1023/A:1011288000451
Rupert, R. D. (2010). Cognitive systems and the extended mind (1. issued as an Oxford Univ. Press paperback). Oxford Univ. Press.
Satija, M. P., & Martínez-Ávila, D. (2019). Plagiarism: An Essay in Terminology. DESIDOC Journal of Library & Information Technology, 39(2). https://doi.org/10.14429/djlit.39.2.13937
Siemens, G. (2017). Connectivism. Foundations of Learning and Instructional Design Technology. https://lidtfoundations.pressbooks.com/chapter/connectivism-a
Šíp, R. (2019). Proč školství a jeho aktéři selhávají: Kognitivní krajiny a nacionalismus. Masarykova univerzita.
Šmardová, J. (2021). Co nás učí nádory: Paralely v chování buněk a lidí (Vydání první). Masarykova univerzita.
Walker, G. H., Stanton, N. A., Salmon, P. M., & Jenkins, D. P. (2008). A review of sociotechnical systems theory: A classic concept for new command and control paradigms. Theoretical Issues in Ergonomics Science, 9(6), 479–499. https://doi.org/10.1080/14639220701635470
Wang, D., Churchill, E., Maes, P., Fan, X., Shneiderman, B., Shi, Y., & Wang, Q. (2020). From Human-Human Collaboration to Human-AI Collaboration: Designing AI Systems That Can Work Together with People. Extended Abstracts of the 2020 CHI Conference on Human Factors in Computing Systems, 1–6. https://doi.org/10.1145/3334480.3381069
Zibner, J. (2022). Umělá inteligence jako technologická výzva autorskému právu. Wolters Kluwer.
Tato práce je licencována pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution 4.0 .
Copyright © 2024 Michal Černý