Vědecká komunikace a sdílení informací v rámci odborně zaměřených sociálních sítí

Současná vědecká odborná činnost se často odehrává v týmech, a to i na mezinárodní úrovni. To klade nároky na možnosti komunikace, sdílení informací v rámci týmu či odborné komunity a na vyhledávání nových partnerů a spolupracovníků. Článek se bude zabývat odborně zaměřenými sociálními sítěmi, zejména tzv. odbornými sítěmi profilů odborníků. Záměrem těchto sítí je vytvoření prostředí pro šíření a sdílení ověřených informací, nabídka k navázání nových kontaktů a v neposlední řadě možnost prezentace výsledků výzkumu, a tím i zvýšení povědomí o publikační činnosti i citovanosti autorů. Tyto sítě mohou mít komerční charakter, např. COS Research Suite nebo být volně přístupné, např. LinkedIn.

Po základním vymezení a uvedení do problematiky bude následovat část, která se bude věnovat porovnání zvolených odborných sítí profilů odborníků z hlediska typu a způsobu zveřejnění informací, jakým způsobem je možné s uvedenými údaji pracovat. Další část článku bude věnována analýze práce vybraných špičkových vědeckých pracovníků vysokých škol v ČR s těmito sítěmi. V rámci analýzy bude také sledován údaj, kolik lidí v ČR,  a z kterých vysokých škol mají v odborné síti vytvořen svůj profil. V závěru článku bude vyhodnocena práce v jednotlivých uvedených sítí a zhodnocen přínos pro vědeckou práci.

Scholarly communication and information sharing in scientific social networks

Most of scientific and research activities take place mainly in research teams, often on international basis. That puts high requirements on communication, information sharing among research teams and research communities, and on finding new research partners. The article deals with scientific social networks, in particular with databases of scholar profiles.

The main intention of these networks is to create a platform for sharing and dissemination of reviewed information, to offer possibilities of finding new research partnerships, or simply present one’s own research results. With this intention the networks help to increase the awareness of publication activities and citation rates of individual authors. There is a large number of commercial as well as free social networks available.

After the initial introduction and definition, the second part of the article compares the chosen social networks of scholar profiles regarding its typology and ways of information dissemination to point out the methods of work with them. In the following part I will analyze the methods of work of the chosen Czech researchers with these networks. The analysis will also look at how many people in the Czech Republic and from which universities have their profile in such networks. The conclusion will then evaluate the habits of work with these systems and will assess their contribution for research activities.

Ilona Trtíková

Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK
Ústřední knihovna ČVUT