Spolupráce učitelů a jak ji podněcovat (poznatky z longitudinální a průřezové studie interní evaluace na Islandu)
Roč.17,č.2(2012)
Studia paedagogica
Islandské střední školy byly roku 2006 pověřeny provedením autoevaluace. Přistoupily k tomuto požadavku různě a s velkými rozdíly v účasti učitelů. V některých školách si učitelé evaluaci práce školy a tvorbu plánu rozvoje vzali za vlastní, v jiných probíhala formou úkolu zadaného jedné či dvěma osobám. Zvláštní pozornost v této studii věnujeme tomu, jak k takovému pověření přistupovali vedoucí pracovníci. Prezentujeme zde dvě studie. Studie I proběhla ve dvou středních a dvou základních islandských školách. V rámci této studie probíhaly dvakrát ročně po dobu čtyř let (2000–2004) v daných školách diskuse se členy evaluačních týmů. Z diskusí pak vzešly náměty pro činnosti vedoucích pracovníků, které rozvoj evaluace podporují: (a) udržovat kulturu důvěry a spolupráce; (b) podněcovat smysluplnou týmovou práci; (c) podporovat učitele k využívání dat; (d) poskytovat příležitosti k učení. Studie II proběhla v roce 2006 v jedenácti středních školách za účasti 250 respondentů, kteří participovali na dotazníkovém šetření vyhodnoceném faktorovou analýzou. Pomocí regresní analýz y byla zkoumána variabilita v interních evaluacích, kterou bylo možno vysvětlit různými faktory. Identifikováno bylo pět faktorů: vedení, profesní rozvoj, cíle školy, spolupráce na iniciativách a účast na interní evaluaci. Faktory nejvíce vysvětlující variabilitu v účasti na interní evaluaci byly cíle školy, vedení a profesní rozvoj. Všechny se ukázaly jako statisticky významné. V zájmu podnícení aktivní účasti učitelů na evaluační práci by měli vedoucí pracovníci podporovat učitele ve využívání údajů o studijních výsledcích žáků pro stanovování cílů školy a z prostředkovávat jim profesní rozvoj.
evaluace; učitelská spolupráce; participace; učící se komunity; cíle školy; profesní rozvoj; údaje o vzdělávacích výsledcích žáků
Cheng, Y., Tam , W. School effectiveness and improvement in Asia: Three waves, nine trends and challenges. In TOWNS END, T. (Ed.). International handbook of school effectiveness and improvement. New York: Springer Publishing, 2007, s. 245–268.
Creating effective teaching and learning environments: First results from TALIS. OECD: 2009.
Davidsdotti r, S., Li si, P. Effects of deliberative democracy on school self-evaluation. Evaluation, 2007, roč. 13, č. 3, s. 371–386.
Davidsdotti r, S., Li si, P. Hvað breytist í skólum þegar sjálfsmat er gert? Langtímarannsókní fjórum íslenskum skólum. [Which changes occur in schools when they do self-evaluations? A longitudinal study in four Icelandic schools]. Uppeldi og menntun, 2006, roč. 15, č. 1, s. 9–24.
Fullan, M. The six secrets of change: What the best leaders do to help their organizations survive and thrive. San Francisco: Jossey-Bass, 2008.
Gajda , R., Koliba , C. Evaluating the imperative of intraorganizational collaboration: A school improvement perspective. American Journal of Evaluation, 2007, roč. 28, č. 1, s. 26–44.
Garfield, J., Ben-Zvi , B. Helping students develop statistical reasoning: Implementing a statistical reasoning learning environment. Teaching Statistics, 2009, roč. 31, č. 3, s. 72–77.
Giles, C., Jac obson, S. L., Johnson, L., Ylima ki, R. Against the odds: Successful principals in challenging U.S. schools. In Day, Ch., Leithw ood, K. (Eds.). Successful principal leadership in times of change. New York: Springer Publishing, 2007, s. 155–169.
Guskey , T. R. Evaluating professional development. Thousand Oaks: Corwin Press, 2000. Hulpia , H., Dev os, G., van Keer, H. The influence of distributed leadership on teachers’ organizational commitment: A multilevel approach. The Journal of Educational Research, 2010, roč. 103, č. 1, s. 40–52.
Johnson, D. W., Johnson, R. T., Smith , K. A. Active learning: Cooperation in the college classroom. Edina: Interaction Book Company, 1991.
Jonsson, F. H., Olaf sson, S. Lífsskoðun í nútímaþjóðfélögum. Úr lífsgildakönnun 1990 [Attitudes in contemporary societies. From a study of values 1990.]. Reykjavík: Social Science Institute, University of Iceland, 1991.
Laws nr. 66/1995. Reykjavík: Althingi.
Laws nr. 80/1996. Reykjavík: Althingi.
Leithw ood, K. A., Ait ken, R., Jantzi , D. Making schools smarter: A system for monitoring school and district progress. Thousand Oaks, CA: Corwin Press, 2001.
Leithwood, K., Rieh l, C. What do we already know about successful school leadership? Příspěvek na výroční konferenci American Educational Research Association, Chicago, duben 2003.
Lisi, P., David sdotti r, S. Action research and the empowerment of teachers in Icelandic schools. In Rö nnerma n, K., Furu , E. M., Sa lo, P. (Eds.). Nurturing Praxis: Action research in partnerships between school and university in a Nordic light. Rotterdam: Sense Publishers, 2008, s. 75–78.
McNama ra, G., O’Hara, J., Li si, P., Davidsdotti r, S. Operationalizing selfevaluations in schools: Experiences from Ireland and Iceland. Irish Educational Studies, 2011, roč. 30, č. 1, s. 63–82.
Sackney , L. History of the school effectiveness and improvement movement in Canada over the past 25 years. In Townsend, T. (Ed.). International handbook of school effectiveness and improvement. New York: Springer Publishing, 2007, s. 167–182.
Schmoker, M. Results now: How we can achieve unprecedented improvements in teaching and learning. Alexandria, VA: Association for Supervision and Curriculum Development, 2006.
Valentine, J. Strategies for faculty involvement in effective schools. NASSP Bulletin, 1989, roč. 73, č. 515, s. 1–6.
York-Barr, J., Duke, K. What do we know about teacher leadership? Findings from two decades of scholarship. Review of Educational Research, 2004, roč. 74, č. 3, s. 255–316.
Zepeda , S. Instructional leadership for school improvement. Larchmont, NY: Eye on Education, 2004.
Copyright © Studia paedagogica