„Co mi ve škole vadí víc, podvádění, či klamání?“ Postoje žáků k nečestnému chování ve škole v kontextu školního podvádění
Roč.18,č.2-3(2013)
Studia paedagogica: Dobro a zlo ve výchově
Na jaře 2010 byl kvartánům osmiletých g ymnázií a žákům devátých tříd základních škol v jižních Čechách (N = 401) zadán dotazník týkající se nečestného chování ve škole. Na základě vlastních tvrzení žáků (self-reporting) o tom, jak často participovali na chování, které se dá interpretovat jako podvádění, byly exploratorní faktorovou analýzou extrahovány dva typy podvádění: podvádění a klamání. Součástí dotazníku byly i dvě otevřené otázky, na něž odpovědělo celkem 256 žáků. Předkládaná studie analyzuje odpovědi žáků z hlediska jejich postojů ke konkrétním typům nečestného chování ve škole a současně je dává do vztahu k uvedeným faktorům. Analýza odpovědí potvrdila, že žáci víc tolerují chování, které je možné označit jako školní podvádění a jež je ztotožněno především s opisováním. Z volných odpovědí žáků vyplynuly i dvě nové skutečnosti. Žákům nejvíc ve škole vadí chování učitelů, které vnímají jako neférové vůči sobě (nadržování učitelů některým žákům, neohlášené písemky apod.). Potvrdila se také velká tolerance žáků k podvádění, které se uskutečňuje prostřednictvím internetu.
školní podvádění; klamání; nečestné chování; žáci; neutralizace
Barnett, D. C., & Dalton, J. C. (1981). Why college students cheat. Journal of College Student Personnel, 22(6), 545–551.
Cizek, G. J. (2003). Detecting and preventing classroom cheating. Thousand Oaks: Corwin Press.
Davis, S. F., Drinan, P. F., & Bertram Gallant, T. (2009). Cheating in school: what we know and what we can do. Malden: Wiley – Blackwell.
Eisenberg, J. (2004). To cheat or not to cheat: effects of moral perspective and situational variables on students’ attitudes. Journal of Moral Education, 33(2), 163–178. DOI: 10.1080/0305724042000215276
Galloway, M. K. (2012). Cheating in advantaged high school: prevalence, justification, and possibilities for change. Ethics and Behavior, 22(5), 378–399. DOI: 10.1080/10508422.2012.679143
Jensen, L. A., Arnett, J. J., Feldman, S. S., & Cauffman, E. (2002). It’s wrong, but everybody does it: academic dishonesty among high school and college students. Contemporary Educational Psychology, 27(2), 209–228. DOI: 10.1006/ceps.2001.1088
Kohoutek, R. (2002). Základy užité psychologie. Brno: Akademické nakladatelství CERM, s. r. o.
LaBeff, E. E., Clark, R. E., Haines, V. J., & Diekhoff, G. M. (1990). Situational ethics and college student cheating. Sociological Inquiry, 60(2), 190–197. Dostupné z: http://www.lhup.edu/tbaylor/Adobe%20Docs/LaBeff_Cheating.pdf DOI: 10.1111/j.1475-682X.1990.tb00138.x
Mareš, J. (2005). Tradiční a netradiční podvádění ve škole. Pedagogika, 55(2), 310–335.
Mareš, J., & Křivohlavý, J. (1995). Komunikace ve škole. Brno: Masarykova univerzita v Brně.
Marsden, H., Carroll, M., & Neill, J. T. (2005). Who cheats at university? A self-report study of dishonest academic behaviours in a sample of Australian university students. Australian Journal of Psychology, 57(1), 1–10. DOI: 10.1080/00049530412331283426
Molnar, K. K., Kletke, M. G., & Chongwatpol, J. (2008). Ethics vs. IT ethics: Do undergraduate students perceive a difference? Journal of Business Ethics, 83(4), 657–671. DOI: 10.1007/s10551-007-9646-3
Polčák, R. (2011). Duševní vlastnictví v akademické praxi. Praha: PROMOTE.
Schmelkin, L. P., Gilbert, K., Spencer, K. J., Pincus, H., & Silva, R. (2008). A multidimensional scaling of college students perceptions of academic dishonesty. The Journal of Higher Education, 78(9), 587–607. DOI: 10.1353/jhe.0.0021
Schulman, M. (1998). Cheating Themselves. Issues in Ethics, 9(1). Dostupné z: http://www.scu.edu/ethics/publications/iie/v9n1/cheating.html
Sims, R. L. (1993). The Relationship between Academic Dishonesty and Unethical Business Practices. Journal of Education for Business, 68(4), 207–211. DOI: 10.1080/08832323.1993.10117614
Sims, R. L., & Gegez, A. E. (2004). Attitudes towards business ethics: a five nation comparative study. Journal of Business Ethics, 50(3), 253–265. DOI: 10.1023/B:BUSI.0000024708.07201.2d
Smith, K. J., Davy, J. A., Rosenberg, D. L., & Haight, G. T. (2002). A structural modeling investigation of the influence of demographic and attitudinal factors and in-class deterrents on cheating behaviors among accounting majors. Journal of Accounting Education, 20(1), 45–65. DOI: 10.1016/S0748-5751(01)00026-4
Trost, K. (2009). Psst, have you ever cheated? A study of academic dishonesty in Sweden. Assessment & Evaluation in Higher Education, 34(4), 367–376.
Vacek, P. (2011). Psychologie morálky a výchova charakteru žáků. Hradec Králové: Gaudeamus.
Vrbová, J. (2010). Co je na podvádění ve škole vlastně špatného? In J. Hábl & J. Doležalová (Eds.), Humanizace ve výchově a vzdělávání (s. 156–165). Hradec Králové: Gaudeamus.
Vrbová, J., & Stuchlíková, I. (2012). Školní podvádění starších žáků: pilotní studie. Pedagogika, 62(3), 317–331.
Wowra, S. A. (2007). Academic dishonesty. Ethics and Behavior, 17(3), 211–214. DOI: 10.1080/10508420701519122
Copyright © 0 Studia paedagogica