Žákovská verbální vulgarita o přestávkách a o vyučování
Roč.19,č.3(2014)
Studia paedagogica
vulgarita; sprostá slova; škola; gender
[1] Aitchison, J. (2006). Whassup? Slang and swearing among school children. Education Review, 19(2), 18–24.
[2] Bendl, S. (2011). Kázeňské problémy. Praha: Triton.
[3] Filipec, J. (Red.). (2012). Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia.
[4] Fitch, K. L., & Sanders, R. E. (2013). Handbook of language and social interaction. New York: Psychology Press.
[5] Gervais, S. J. (2013). Objectification and (de)humanization. New York: Springer.
[6] Haslam, N. (2006). Dehumanization: An integrative review. Personality and Social Psychology Review, 10(3), 252–264. | DOI 10.1207/s15327957pspr1003_4
[7] Hugo, J. (2009). Slovník nespisovné češtiny. Praha: Maxdorf.
[8] Janová, P. (2011). Výběr a užití vulgarismů v závislosti na situaci žáků a žákyň osmé třídy (bakalářská práce). Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/111497/
[9] Jay, T. B. (1992). Cursing in America. Philadelphia: John Benjamins.
[10] Jay, T. B. (2000). Why we curse. Philadelphia: John Benjamins.
[11] Jay, T. B. (2003). The psychology of language. Upper Saddle River: Prentice-Hall.
[12] Jay, T. B. (2009a). Do offensive words harm people? Psychology, Public Policy, and Law, 15(2), 81–101. | DOI 10.1037/a0015646
[13] Jay, T. B. (2009b). The utility and ubiquity of taboo words. Perspectives on Psychological Science, 4(2), 153–161. | DOI 10.1111/j.1745-6924.2009.01115.x
[14] Jay, T. B., & Janschewitz, K. (2008). The pragmatics of swearing. Journal of Politeness Research: Language, Behavior, Culture, 4(2), 267–288.
[15] Jay, T. B., King, K., & Duncan, T. (2006). Memories of punishment for cursing. Sex Roles: A Journal of Research, 55(1/2), 123–133. | DOI 10.1007/s11199-006-9064-5
[16] Kast, V. (2010). Hněv a jeho smysl. Praha: Portál.
[17] Kopová, S. (2006). Žákovský slang: výsledky internetového výzkumu na základních a středních školách. [PowerPoint prezentace]. Dostupné z: http://web.dbm.cz/dbmweb/actions.nsf/0/34CB2C72BF86AECBC125711E0032289F/$File/prezentace_TK.ppt
[18] Kramulová, D. (2009). Vulgarity: užíváme je rádi a stále častěji. Psychologie dnes, 15(1), 18–23.
[19] Macek, P. (2003). Adolescence. Praha: Portál.
[20] Marynčák, R. (2002). Čítanka o lidech zlostných, sprostých, nadávajících a jiných. Praha: Richard Marynčák.
[21] Novotná, H. (2010). Vulgarita dívek a chlapců ve 3. a 7. třídě základní školy (bakalářská práce). Dostupné z: http://is.cuni.cz/studium/dipl_st/index.php?doo=detail&did=70290
[22] Rejzek, J. (2001). Český etymologický slovník. Voznice: Leda.
[23] Rudman, L. A., & Glick, P. (2010). The social psychology of gender: How power and intimacy shape gender relations. New York: The Guilford Press.
[24] Šimečková, P. (2013). Sociální funkce verbální vulgarity u dívek a chlapců ve školním prostředí 6. a 9. třídy základní školy (bakalářská práce). Dostupné z: https://is.cuni.cz/studium/dipl_st/index.php?doo=detail&did=120914
[25] Tajfel, H. (Ed.). (2010). Social identity and intergroup relations. Cambridge: Cambridge University Press.
[26] Tvarůžková, L., & Ludvíková, V. (2004). O hubách nevymáchaných. CS magazín. Dostupné z: http://www.cs-magazin.com/semag/index.php?a=a2004102113
[27] Unger, R. K. (2001). Handbook of the psychology of women and gender. New Jersey: John Wiley & Sons.
[28] Vybíral, Z. (2005). Psychologie komunikace. Praha: Portál.
Copyright © 2014 Studia paedagogica