Učitelé menšinových škol pohledem dějin každodennosti

Roč.19,č.3(2014)
Studia paedagogica

Abstrakt
Autor ve svém příspěvku představuje jeden z dílčích výsledků výzkumu orientovaného na mapování dějin českého obecného menšinového školství v období první Československé republiky. Text představuje nálezy týkající se každodenního života vybraných učitelů menšinových obecných škol s československým vyučovacím jazykem v soudním okresu Ústí nad Labem v období existence první Československé republiky. Autor se zaměřuje na otázky související s příchodem učitelů do jazykově smíšené oblasti severních Čech, otázky týkající se jejich vzdělání a profesní kariéry. Dále na otázky týkající se jejich pracovního času s důrazem na vybrané výzvy, kterým museli čelit v rámci vyučování. V neposlední řadě se text soustředí i na otázku individuální prestiže daných učitelů. Metodologickým východiskem tohoto příspěvku jsou tzv. dějiny každodennosti a koncept mikrohistorie, který se zaměřuje na zkoumání určitého fenoménu v úzce ohraničeném území. Archivní prameny, které autor při svém výzkumu využil, jsou uloženy v Archivu města Ústí nad Labem.

Klíčová slova:
české menšinové školství; učitel; dějiny každodennosti; mikrohistorie

Stránky:
89–122
Reference

[1] Katalog 1. A třídy 1926/1927. Česká obecná škola v Ústí nad Labem v Krásném Březně (č. inv. 112, č. evid. 112, č. lok. 2840). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.

[2] Konferenční protokol 1919–1924. Česká obecná škola v Ústí nad Labem – Krásném Březně (č. inv. 184, č. evid. 127, č. lok. 2856). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.

[3] Konferenční protokol 1934/1948. Česká státní škola v Ústí nad Labem – Předlicích (č. inv. 24, č. evid. 24, č. lok. 2884). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.

[4] Matriky českých škol, B-M. Okresní školní inspektorát v Ústí nad Labem 1927–1938 (inv. č. 3, kart. 1). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.

[5] Matriky českých škol, O-Z. Okresní školní inspektorát v Ústí nad Labem 1927–1938 (inv. č. 3, kart. 2). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.

[6] Osobní spisy učitelů menšinových škol 1930–1937, B-H. Okresní školní inspektorát v Ústí nad Labem 1927–1938 (inv. č. 4, kart. 2). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.

[7] Osobní spisy učitelů menšinových škol 1930–1937, H-M. Okresní školní inspektorát v Ústí nad Labem 1927–1938 (inv. č. 4, kart. 3). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.

[8] Osobní spisy učitelů menšinových škol 1930–1937, O-V. Okresní školní inspektorát v Ústí nad Labem 1927–1938 (inv. č. 4, kart. 4). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.

[9] Školní kronika 1918–1938. Česká státní škola v Ústí nad Labem – Předlice (č. inv. 25). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.

[10] Školní kronika 1919–1939. Obecná škola v Chabařovicích (kart. 612a). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.

[11] Školní kronika 1921/1935. Obecná státní smíšená škola s vyučovacím jazykem československým v Ústí nad Labem, 1919–1938 (č. inv. 156). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.

[12] Školní kronika 1922–1938, 1. kniha. Obecná škola v Chlumci (sg. OA/IV-20/1, kart. 796). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.

[13] Školní kronika 1925–1928. Obecná škola ve Varvažově (sg. OA/IV-32/1, poř. č. 1322). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.

[14] Tisá – zřízení české menšinové školy. Okresní školní inspektorát v Ústí nad Labem 1927–1938 (inv. č. 2, kart. 1). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.

[15] Výnosy 1927–1938. Okresní školní inspektorát v Ústí nad Labem 1927–1938 (inv. č. 1, kart. 1). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.

[16] Zápis o poradě s inspektory menšinových škol národních s československým jazykem vyučovacím ve dnech 20. a 21. února 1931 (1931). Okresní školní inspektorát v Ústí nad Labem 1927–1938 (JAF 31, s. 1–132). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.

[17] Zápisy z konferencí 1922–1933. Obecná škola v Neštěmicích (sg. OA/IV-26/1, poř. č. 796). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.

[18] Šosvald, J. (1999). Jó tenkrát v Ústí. Ústí nad Labem: Albis International.

[19] Das Volk steht auf (1925, 8. září). Aussiger Tageszeitung, s. 3.

[20] Gegen die Zerstörung der deutschen Schule. Protesstverssamlung der nationalen Parteien in Aussig (1925, 7. září). Aussiger Tagblatt, s. 2.

[21] Hatai, T. J. (1919). Význam menšinového školství. Národní učitel, s. 8–10.

[22] Hataj, V. (1920). Naše menšiny. Volný učitel, s. 5–6.

[23] Překlad Zákonníka říšského vydaný pro království české. (1869). Praha: Místodržitelská tiskárna.

[24] Sbírka zákonů a nařízení republiky Československé. (1919). Praha: Československé podniky tiskařské a vydavatelské.

[25] Sbírka zákonů a nařízení republiky Československé. (1920). Praha: Československé podniky tiskařské a vydavatelské.

[26] Sbírka zákonů a nařízení republiky Československé. (1922). Praha: Československé podniky tiskařské a vydavatelské.

[27] Beck, R. (2004). Unterfinning. Ländliche Welt vor Anbruch der Moderne. München: C. H. Beck.

[28] Broklová, E. (1993). Nesamozřejmost demokracie. In J. K. Hoensch & D. Kováč (Eds.), Ztroskotání spolužití: Češi, Němci a Slováci v první republice 1918–1939 (s. 72–87). Praha: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky.

[29] Buzek, K. (1935). Nejdůležitější zákony a nařízení v národním školství pro zemi Českou. Praha: Státní nakladatelství.

[30] Cach, J. (1956). Dějiny české pedagogiky. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.

[31] Cach, J. (1999). Počátky nových škol v českých zemích. Pardubice: Univerzita Pardubice.

[32] Čechura, J. (1994). Mikrohistorie – nová perspektiva dějepisectví konce tisíciletí? Dějiny a současnost, 1(16), 2–5.

[33] Čejka, J. (1992). Spor kolem české školy zbrojováků v Newcastle. In P. Ciprian (Red.), Forum Brunense (s. 152–158). Brno: Muzeum města Brna.

[34] Eckert, A., & Jones, A. (2002). Historical writting about everyday life. Journal of African Cultural Studies, 1(15), 5–16. | DOI 10.1080/13696810220146100

[35] Efmertová, M. (1998). České země v letech 1848–1918. Praha: Libri.

[36] Ferenčuhová, B. (2006). Ochrana národnostných menšín v Spoločnosti národov a československá politika (1919–1926). In Z. Beneš, D. Kováč, & H. Lemberg (Eds.), Hledání jistoty v bouřlivých časech. Češi, Slováci, Němci a mezinárodní systém v první polovině 20. století (s. 107–138). Ústí nad Labem: Albis International.

[37] Grulich, J. (2001). Zkoumání maličkostí. Okolnosti vzniku a významu mikrohistorie. Český časopis historický, 3(99), 519–547.

[38] Hanzal, J. (1999). Občan a stát – proměny myšlení. In J. Valenta (Ed.), Československo 1918–1938: osudy demokracie ve střední Evropě (s. 148–151). Praha: Historický ústav AV ČR .

[39] Hroch, M. (1999). Na prahu národní existence: Touha a skutečnost. Praha: Mladá fronta.

[40] Hroch, M. (2007). Formování národa jako zápas o moc. In L. Velek, A. Velková, & J. Pokorný (Eds.), Nacionalismus, společnost a kultura ve střední Evropě 19. a 20. století. Pocta Jiřímu Kořalkovi k 75. narozeninám (s. 29–38). Praha: Karolinum.

[41] Jaworski, R. (2004). Na stráži němectví, nebo v postavení menšiny? Sudetoněmecký národnostní boj ve vztazích výmarské republiky a ČSR. Praha: Pražská edice.

[42] John, M., & Lichtbau, A. (1990). Schmelztigel Wien – Einstund Jetzt: Zur Geschichteund Gegenwart von Zuwanderungund Minderheiten. Wien: Böhlau Verlag.

[43] Kádner, O. (1931a). Školství v Republice československé. In Československá vlastivěda, díl X.: Osvěta (s. 7–222). Praha: Sfinx, Bohumil Janda.

[44] Kádner, O. (1931b). Vývoj a dnešní soustava školní, II. díl. Praha: Sfinx, Bohumil Janda.

[45] Kárník, Z. (2002). České země v éře první republiky (1918–1938), 2. díl: Československo a české země v krizi a ohrožení (1930–1935). Praha: Libri.

[46] Kárník, Z. (2003). Národní a politické aspekty politických organizací horníků Severočeského hnědouhelného revíru na přelomu epoch (1907–1921). In Z. Radvanovský (Ed.), Semper idem: Jiřímu Tůmovi k pětasedmdesátinám (s. 30–45). Ústí nad Labem: Katedra historie Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně.

[47] Kasper, T. (2006). Školsko-politická diskuse v Československu v letech 1918–1933. In T. Kasper & D. Kasperová (Eds.), Češi, Němci, Židé v národnostním Československu. Pohledy na školství a vědu (s. 27–44). Liberec: Technická univerzita v Liberci.

[48] Kasper, T. (2007). Výchova, či politika? Úskalí německého reformně pedagogického hnutí v Československu v letech 1918–1933. Praha: Karolinum.

[49] Kasper, T. (2013). České učitelstvo mezi sjezdy českoslovanského učitelstva 1870–1880 v diskuzi Posla z Budče. In T. Kasper, N. Pelcová, & S. Sztobryn (Eds.), Úloha osobností a institucí v rozvoji vzdělanosti v evropském kontextu (s. 37–46). Praha: Karolinum.

[50] Kasper, T., & Kasperová, D. (2013). Die berufliche und nationale Emanzipationen dertschechischen Lehrerschaft im letzten Drittel des 19. Jahrhunderts: Motive, Ziele, Erfahrungen und Reflexionen. History of Education & Children’s Literature, 8(1), 181–198.

[51] Klepetař, H. (1930). Der Sprachenkampf in den Sudetenländern. Wien: Ed. Strache.

[52] Knápková, P. (2004). České versus německé ochranné spolky. In J. Fiala (Ed.), Acta uniteversitatis Palackianae Olomoucensis, Facultas philosophica: Moravica 1 (s. 299–304). Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.

[53] Kopáč, J. (1968). Dějiny české školy a pedagogiky 1867–1914. Brno: Univerzita J. E. Purkyně.

[54] Kořalka, J. (1998). Menšinový status jako východisko z nouze. In Stereotypy a symboly (s. 111–133). Praha: Institut základů vzdělanosti, Univerzita Karlova v Praze.

[55] Koťa, J. (1996). Učitelé v českých zemích na cestě k profesionalizaci. In P. Svobodný & J. Havránek (Eds.), Profesionalizace akademických povolání v českých zemích v 19. a první polovině 20. století (s. 82–112). Praha: Karolinum.

[56] Kováč, D. (1993). Česi, Nemci a Slováci v medzivojnovom Československu: Otázky a odpovede. In J. K. Hoensch & D. Kováč (Eds.), Ztroskotání spolužití: Češi, Němci a Slováci v první republice 1918–1939 (s. 255–266). Praha: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky.

[57] Kováříček, V. (1984). Cesty učitelského vzdělávání: příspěvek k analýze snah učitelstva o vyšší vzdělání učitelů základních škol v českých zemích. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.

[58] Krykorková, H., & Váňová, R. (2010). Učitel v současné škole. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

[59] Kubáková, J. (2004). Menšinové školství v Žatci a Drahomyšli. In L. Pokorná & I. Jakubec (Eds.), Sborník učitelských prací z kursů univerzitních extenzí v Mostě: Mostecko, Litvínovsko, Lounsko, Žatecko v historických studiích (s. 182–190). Praha: Univerzita Karlova v Praze.

[60] Kučera, J. (1993). Češi a Němci v Československu 1918–1946. Slovanské historické studie, 19(1), 124–147.

[61] Kuzmin, M. N. (1981). Vývoj školství a vzdělávání v Československu. Praha: Academia.

[62] Lenderová, M., Jiránek, T., & Macková, M. (2009). Z dějin české každodennosti: Život v 19. století. Praha: Univerzita Karlova v Praze.

[63] Lipscher, L. (1982). Das öffentlich organisierte Volksbildungswesen und die Nationalen Minderheiten. In K. Bosl & F. Seibt (Eds.), Kultur und Gesellschaft in der Ersten Tschechoslowakischen Republik (s. 191–197). München: R. Oldenbourg Verlag.

[64] Loučka, J. (1921). Organisace menšinového školství a jeho správy. In B. Kádner & F. Čálek (Eds.), První sjezd československého učitelstva a přátel školství v osvobozené vlasti (s. 84–86). Praha: Sjezdový výbor československé obce učitelské.

[65] Matušek, J. (1993). České školy v Chorvatsku (1922–1941). In Přehled kulturních, literárních a školních otázek (s. 65–86). Daruvar: Jednota.

[66] Měchýř, J. (1996). České menšinové školství v Čechách 1867–1914. In Z. Kárník (Ed.), Sborník k problematice multietnicity (s. 67–84). Praha: Univerzita Karlova v Praze.

[67] Mejstřík, V. (1975). Učitelé v severočeském hnědouhelném revíru. In V. Mejstřík (Ed.), Čeští učitelé na cestě k socialismu (s. 33–45). Praha: Státní pedagogické nakladatelství.

[68] Moran, J. (2004). History, memory and the everyday. Rethinking History: The Journal of Theory and Practice, 1(8), 51–68.

[69] Moravcová, I. (2006). České menšinové školy v rumunském Banátě – od jejich založení do vypuknutí 2. světové války. In M. Lenderová (Red.), Theatrum historiae: Sborník prací Katedry historických věd Fakulty filozofické Univerzity Pardubice (s. 281–308). Pardubice: Univerzita Pardubice.

[70] Národní jednoty a matice v Československé republice (1925). Praha: Národní jednota.

[71] Nodl, M. (2004). Mikrohistorie a historická antropologie. Dějiny – teorie – kritika, 2(1), 237–252.

[72] Petráň, J. (2003). Mikrohistorie aneb o nedějinách. In J. Klápště, E. Plešková, & J. Žemlička (Eds.), Dějiny ve věku nejistot. Sborník k příležitosti 70. narozenin Dušana Třeštíka (s. 201–208). Praha: Lidové noviny.

[73] Placht, O., & Havelka, F. (1934). Příručka školské a osvětové správy: Pro potřebu služby školských a osvětových úřadů a orgánů. Praha: Státní nakladatelství.

[74] Průcha, J. (2002). Učitel. Současné poznatky o profesi. Praha: Portál.

[75] Revel, J. (2000). Dějiny těsně při zemi. In A. Bensa (Ed.), Úvahy nad 20. stoletím. Problém a výzva pro společenské vědy (historie – antropologie – sociologie): antologie francouzských společenských věd (s. 180–214). Praha: Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách.

[76] Rýdl, K. (2010). Cesta k Hasnerovu zákonu a reakce v českých zemích. E-pedagogium, 10(3), 105–113. Dostupné z: http://www.upol.cz/fileadmin/user_upload/PdF/e-pedagogium/epedagogium_2010/eped_III.pdf

[77] Simm, H. (1968). Um Schule, Scholle, Arbeitsplatz. Errinerungen eines sudetendeutschen Parlamentaries. Oberfranken: Sudetendeutschen Landsmannschaft.

[78] Slapnicka, H. (1993). Majorities and minorities in an inverted position: Czechoslovakia 1918–1939. In S. Vilfan, G. Sandvik, & L. Wills (Eds.), Ethnic groups and language rights (s. 173–197). New York: NY University Press.

[79] Szijártó, I. (2002). Four arguments for microhistory. Rethinking History: The Journal of Theory and Practice, 2(6), 209–215. | DOI 10.1080/13642520210145644

[80] Šafránek, J. (1918). Školy české: Obraz jejich vývoje a osudů, II. svazek, r. 1848–1913. Praha: Matice česká.

[81] Šimáně, M. (2010). K problematice zřizování českých menšinových obecných škol na Ústecku v letech 1867–1918. E-pedagogium, 10(4), 83–92. Dostupné z: http://www.pdf.upol.cz/fileadmin/user_upload/PdF/e-pedagogium/e-pedagogium_2010/e-pedagogium_IV-2010.pdf

[82] Šimáně, M., & Zounek, J. (2012). Metelkův zákon a jeho uplatnění při zřízení německé obecné menšinové školy v Roudníkách v letech 1918–1938. In Kvalita ve vzdělávání. Sborník příspěvků z XX . výroční konference České asociace pedagogického výzkumu (s. 648–654). Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. [CD-RO M]

[83] Trapl, M. (2003). České menšinové školství v letech 1918–1938. In O. Šrajerová (Red.), České národní aktivity v pohraničních oblastech první Československé republiky (s. 109–117). Olomouc: Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci.

[84] Umlauft, F. J. (1960). Geschichte der deutschen Stadt Aussig. Bayreuth: Hilfsverein Aussig.

[85] Váňová, R. (1996). K tradicím učitelského vzdělávání u nás. In P. Lipertová & J. Pešková (Eds.), Hledání učitele: Škola a vzdělání v proměnách času (s. 251–265). Praha: Univerzita Karlova v Praze.

[86] Váňová, R., Rýdl, K., & Valenta, J. (1992). Výchova a vzdělání v českých dějinách, IV. díl, 1. svazek: Problematika vzdělávacích institucí a školských reforem. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.

[87] Veselá, Z. (1988). Vývoj české školy. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.

[88] Vorlíček, Ch. (2004). Vývoj českého školství v letech 1945–1989. In E. Walterová (Ed.), Česká pedagogika: Proměny a výzvy (s. 119–176). Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

[89] Zwettler, O., Vaculík, J., & Čapka, F. (1996). Úvod do studia dějepisu a technika historikovy práce. Brno: Masarykova univerzita.

Metriky

0


67

Views

45

PDF views