Fenomén soukromého doučování pohledem společenskovědních disciplín a teorií

Roč.20,č.1(2015)
Studia paedagogica

Vít Šťastný

https://doi.org/10.5817/SP2015-1-4

PDF
Abstrakt
Intenzita akademického výzkumu fenoménu soukromého doučování jako stínového vzdělávacího systému v Evropě v posledním desetiletí neustále roste, kvalita výzkumných výstupů stejně jako míra jejich ukotvení v širších teoretických konceptech se však značně liší. Na tento komplexní fenomén je také možné nahlížet prizmatem různých vědních disciplín. Cílem studie je: 1) identifikovat a kriticky zhodnotit odborné příspěvky nahlížející na fenomén soukromého doučování prizmatem různých společenskovědních disciplín; 2) v pracích pohlížejících na soukromé doučování z pohledu sociologie vzdělávání z jistit, z jakých teorií se dosud při výzkumu soukromého doučování vycházelo a do jaké míry byly tyto teorie využity při interpretaci závěrů či formulaci hypotéz. Autor analyzoval 63 odborných recenzovaných příspěvků v anglickém, francouzském, německém a polském jazyce. Ve zkoumaném vzorku se objevily práce zabývající se fenoménem soukromého doučování z pohledu ekonomie, historie a psychologie, ve větší míře pak z pohledu sociologie vzdělávání. Pouze menšina z těchto příspěvků vychází z apriorně stanovených teoretických východisek. Teoretická východiska jsou ale v těchto pracích z pravidla funkčně využita k formulování hypotéz či interpretaci výsledků výzkumu. V novějších studiích je patrná snaha využitím modifikovaného Bronfenbrennerova konceptuálního rámce postihnout soukromé doučování holisticky za současného prosazování multidisciplinárního přístupu.

Klíčová slova:
soukromé doučování; stínové vzdělávání; teoretické koncepty; teoretické rámce; společenskovědní disciplíny
Reference

[1] Bray, M. (1999). The Shadow Education System: Private Tutoring and its Implications for Planners. Paris: International Institute for Educational Planning.

[2] Bray, M. (2009). Confronting the Shadow Education System: What Government Policies for What Private Tutoring? Paris: UNESCO.

[3] Bray, M. (2010a). Blurring Boundaries: The Growing Visibility, Evolving Forms and Complex Implications of Private Supplementary Tutoring, Orbis Scholae, 4(2), 61–73.

[4] Bray, M. (2010b). Researching Shadow Education: Methodological Challenges and Directions. Asia Pacific Education Review, 11(1), 3–13. | DOI 10.1007/s12564-009-9056-6

[5] Bray, M. (2011). The Challenge of Shadow Education: Private Tutoring and its Implications for Policy Makers in the European Union. Brusel: NESSE.

[6] Bray, M., & Kwok, P. (2003). Demand for Private Supplementary Tutoring: Conceptual Considerations, and Socio-economic Patterns in Hong Kong. Economics of Education Review, 22(6), 611–620. | DOI 10.1016/S0272-7757(03)00032-3

[7] Bray, M., & Lykins, C. (2012). Shadow Education: Private Tutoring and its Implications for Policy Makers in Asia. Hong Kong: Comparative Education Research Center (CERC) and Asian Development Bank.

[8] Bray, M., Mazawi, A. E., & Sultana, R. G. (Eds.). (2013). Private Tutoring Across the Mediterranean: Power Dynamics and Implications for Learning and Equity. Rotterdam: Sense Publishers.

[9] Breen, R. (2009). Game Theory. In P. Hedström & P. Bearman (Eds.), The Oxford Handbook of Analytical Sociology. Oxford: University Press.

[10] Bronfenbrenner, U. (1979). The Ecology of Human Development: Experiments by Design and Nature. Cambridge, MA: Harvard University Press.

[11] Bronfenbrenner, U. (1994). Ecological Models of Human Development. In International Encyclopedia of Education. Oxford: Elsevier.

[12] Campani, G. (2013). Private Tutoring in Italy. In M. Bray, A. Mazawi, & R. Sultana (Eds.), Private Tutoring Across the Mediterranean (s. 115–128). Rotterdam: Sense Publishers.

[13] Coleman, J. S. (1988). Social Capital in the Creation of Human Capital. American Journal of Sociology, 94(1), 95–120. | DOI 10.1086/228943

[14] Dang, H. A. (2007). The determinants and impact of private tutoring classes in Vietnam. Economics of Education Review, 26(6), 684–699.

[15] Dang, H. A., & Rogers, F. H. (2008). The Growing Phenomenon of Private Tutoring: Does it Deepen Human Capital, Widen Inequalities, or Waste Resources? The World Bank Research Observer, 23(2), 161–200.

[16] Długosz, P. (2012). Korepetycje maturzystów pogranicza w latach 2008–2011. Kultura i edukacja, 88(2), 88–106.

[17] Dvořák, D. (2013). Nový institucionalismus v pedagogice. Studia paedagogica, 17(2), 9–26.

[18] Fulton, H. L. (2003). Private Tutoring in Scotland: The Example of Mure of Caldwell. Eighteenth-Century Life, 27(3), 53–69. | DOI 10.1215/00982601-27-3-53

[19] Giddens, A., & Sutton, P. (2013). Sociologie. Praha: Argo.

[20] Greger, D. (2006). Vzdělanostní nerovnosti v teoretické reflexi. In P. Matějů & J. Straková (Eds.), Nerovné šance na vzdělání: Vzdělanostní nerovnosti v České republice (s. 21–40). Praha: Academia.

[21] Guill, K., & Spinath, B. (Eds.). (2014). Effects of Private Tutoring [Special Issue]. Journal for Educational Research Online, 6(1).

[22] Havlík, R., & Koťa, J. (2007). Sociologie výchovy a školy. Praha: Portál.

[23] Ireson, J., & Rushforth, K. (2011). Private Tutoring at Transition Points in the English Education System: Its Nature, Extent and Purpose. Research Papers in Education, 26(1), 1–19. | DOI 10.1080/02671520903191170

[24] Ireson, J., & Rushforth, K. (2014). Why Do Parents Employ Private Tutors for Their Children? Exploring Psychological Factors that Influence Demand in England. Journal for Educational Research Online, 6(1), 12–33.

[25] Jandourek, J. (2012). Slovník sociologických pojmů. Praha: Grada.

[26] Ježková, V., Dvořák, D., & Chapman, C. et al. (2009). Školní vzdělávání ve Velké Británii. Praha: Karolinum.

[27] Jokić, B. (Ed.). (2013). Emerging from the Shadow: A Comparative Qualitative Exploration of Private Tutoring in Eurasia. Zagreb: NEPC.

[28] Kim, J. H. (2007). A Game Theoretical Approach to Private Tutoring in South Korea. Seoul: Yonsei University.

[29] Lamprianou, I., & Lamprianou, T. A. (2013). Charting Private Tutoring in Cyprus: A Sociodemographic Perspective. In M. Bray, A. Mazawi, & R. Sultana (Eds.), Private Tutoring Across the Mediterranean (s. 29–56). Rotterdam: Sense Publishers.

[30] Linhart, J., Vodáková, A., & Petrusek, M. (1996). Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum.

[31] Luplow, N., & Schneider, T. (2014). Nutzung und Effektivität von privat bezahlter Nachhilfe im Primarbereich. Zeitschrift für Soziologie, 43(1), 31–49.

[32] Miltová, A., Petrusek, M., & Vodáková, A. (2000). Sociologické školy, směry, paradigmata. Praha: Sociologické nakladatelství.

[33] Mischo, C. (2014). Discussion: Private Tutoring from Bronfenbrenner's Perspective. Journal for Educational Research Online, 6(1), 117–123.

[34] Nawrot-Borowska, M. (2010). Korepetytor w nauczaniu domowym na ziemiach polskich doby zaborów. Biuletyn Historii Wychowania, 25, 83–101.

[35] Růžička, M., & Vašát, P. (2011). Základní koncepty Pierra Bourdieu: pole–kapitál–habitus. AntropoWebzin, 7(2), 129–133.

[36] Sadovnik, A. R. (2007). Theory and Research in the Sociology of Education. In A. Sadovnik (Ed.), Sociology of Education: A Critical Reader (s. 3–21). Michigan: Routledge.

[37] Schneider, T. (2004). Nachhilfe als Strategie zur Verwirklichung von Bildungszielen. Eine empirische Untersuchung mit Daten des Sozioökonomischen Panels (SOEP). Berlin: Deutsches Institut für Wirtschaftsforschung.

[38] Siisiäinen, M. (2003). Two Concepts of Social Capital: Bourdieu vs. Putnam. International Journal of Contemporary Sociology, 40(2), 183–204.

[39] Silova, I., Budiene, V., & Bray, M. (Eds.). (2006). Education in a Hidden Marketplace: Monitoring of Private Tutoring. Budapest: Education Support Program (ESP) of the Open Society Institute.

[40] Silova, I. (Ed.). (2009). Private Supplementary Tutoring in Central Asia: New Opportunities and Burdens. Paříž: International Institute for Educational Planning.

[41] Smyth, E. (2009). Buying Your Way Into College? Private Tuition and the Transition to Higher Education in Ireland. Oxford Review of Education, 35(1), 1–22. | DOI 10.1080/03054980801981426

[42] Stevenson, D. L., & Baker, D. P. (1992). Shadow Education and Allocation in Formal Schooling: Transition to University in Japan. American Journal of Sociology, 97(6), 1639–1657. | DOI 10.1086/229942

[43] Sullivan, A. (2002). Bourdieu and Education: How Useful is Bourdieu's Theory for Researchers? Netherlands Journal of Social Sciences, 38(2), 144–166.

[44] Šubrt, J. (2001). Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie: sociologické teorie druhé poloviny 20. století. Praha: ISV.

[45] Tok, T. N. (2013). The Shadow Education System: Private Courses. International Journal of Social Sciences & Education, 3(3), 619–634.

[46] Wiseman, A., Astiz, M. F., & Baker, D. (2013). Globalization and Comparative Education Research: Misconceptions and Applications of Neo-institutional Theory. Journal of Supranational Policies of Education, (1), 31–52.

[47] Yu, H., & Ding, X. (2011). How to Get Out of the Prisoners' Dilemma: Educational Resource Allocation and Private Tutoring. Frontiers of Education in China, 6(2), 279–292. | DOI 10.1007/s11516-011-0132-4

Metriky

2

Crossref logo

0

209

Views

89

PDF views

Copyright © 2015 Studia paedagogica

PDF