Learning Study: Rozvoj školy skrze kolegiální učení učitelů

Roč.20,č.2(2015)
Studia paedagogica: Akce!

Abstrakt
Tento článek si klade za cíl popsat z působ, jakým byla metoda Learning Study (LS) zaváděna na švédské škole vyššího sekundárního vzdělávání, a dále jak byl dopad tohoto kroku na výuku a rozvoj školy vnímán řediteli a učiteli zapojenými do projektu. Jedná se o empirickou studii, která byla realizována formou akčního výzkumu probíhajícího po dobu tří let. Projekt zavedení metody LS se opíral o předpoklad, že náležité profesní vzdělávání je výsledkem kolegiální aktivity, k níž dochází, když se učitelé učí od sebe navzájem. Obecně můžeme říci, že učitelé zapojení do této studie vnímali využívání této metody pozitivně. Vznikly díky ní příležitosti k setkávání a debatování o učitelských dovednostech, vedla ke zlepšení profesních vztahů mezi kolegy a poskytla učitelům systematickou metodu pro plánování, realizaci a sledování výuky. Pro společnou práci na zavádění metody LS je však nezbytné vyhradit si čas. Tento aspekt hraje klíčovou roli, neboť se jedná o poměrně nákladný z působ rozvoje školy. S tím souvisejí značné nároky kladené na ředitele škol při vytváření podmínek nezbytných pro zavádění metody LS.

Klíčová slova:
Learning Study; vyučování; akční výzkum; kolegiální učení
Reference

[1] Ball, S. J. (2008). The education debate. Bristol: Policy Press.

[2] Bauman, Z., & May, T. (2004). Att tänka sociologiskt. Göteborg: Korpen.

[3] Brown, A. L. (1992). Design experiment: Theoretical and methodological challenges in creating complex interventions in classroom settings. The Journal of the Learning Sciences, 2(2), 141–178. | DOI 10.1207/s15327809jls0202_2

[4] Cohen, L., Manion, L., & Morrison, K. (2007). Research methods in education. New York: Routledge.

[5] Collins, A. (1992). Toward a design science of education. In E. Scanlon & T. O. Shea (Eds.), New directions in educational technology. Berlin: Springer.

[6] Ekholm, M. (1990). Utvecklingsarbete och elevstöd i vidaregående skolor i Norden. Stockholm/Köpenhamn: Nordiska ministerrådet.

[7] Esaiasson, P., Gilljam, M., Oscarsson, H., & Wängnerud, L. (2009). Metodpraktikan – Konsten att studera samhälle, individ och marknad. Stockholm: Norstedts Juridik AB.

[8] Fullan, M. (2001). The new meaning of educational change. New York: Teachers College Press.

[9] Hargreaves, A. (1998). Läraren i det postmoderna samhället. Lund: Studentlitteratur.

[10] Hargreaves, A., & Fullan, M. (2012). Professional capital: Transforming teaching in every school. New York: Routledge.

[11] Hattie, J. (2009). Visible Learning: A synthesis of over 800 meta-analyses relating to achievement. London: Routledge.

[12] Holmqvist, M. (2006). Lärande i skolan: Learning study som skolutvecklingsmodell. Lund: Studentlitteratur.

[13] How the world's best-performing school systems come out on top (2007). McKinsey & Company. Online: http://www.mckinsey.com/locations/UK_Ireland/~/media/Reports/UKI/Education_report.ashx. pdf. (citováno 10. 5. 2011).

[14] How the world's most improved school systems keep getting better (2010). McKinsey & Company. Online: http://ssomckinsey.darbyfilms.com/reports/EducationBook_A4%20SINGLES_DEC%202. pdf. (citováno 10. 5. 2011).

[15] Huzell, H. (2005). Management och motstånd. Offentlig sektor i omvandling – en fallstudie. Karlstad: Karlstads Universitet. Institutionen för ekonomi.

[16] Kelchtermans, G. (2004). CPD for professional renewal: Moving beyond knowledge for practice. In C. Day & J. Sachs (Eds.), International handbook on the continuing professional development of teachers (s. 217–237). Maidenhead: Open University Press.

[17] King, M. B. (2002). Professional development to promote schoolwide inquiry. Teaching and Teacher Education, 18(3), 243–257. | DOI 10.1016/S0742-051X(01)00067-1

[18] Koehler, M. J., & Mishra, P. (2005). What happens when teachers design educational technology? The development of technological pedagogical content knowledge. Educational Comupting Research, 32(2), 131–152. | DOI 10.2190/0EW7-01WB-BKHL-QDYV

[19] Kvale, S., & Brinkmann, S. (2009). Den kvalitativa forskningsintervjun. Lund: Studentlitteratur.

[20] Lindensjö, B., & Lundgren, U. P. (2000). Utbildningsreformer och politisk styrning. Stockholm: HLS Förlag.

[21] Lo, M. L., Pong, W. Y., & Chik, P. (Eds.) (2005). For each and every one. Catering for individual differences through learning study. Hong Kong: Hong Kong University Press.

[22] Lundgren, M., von Schantz Lundgren, I., & Svensson, V. (2013). Learning study i gymnasial yrkesutbildning – En fallstudie från ett hantverksprogram. NORDYRK – Nordic Journal of Vocational Education and Training, 3(4), 1–16. | DOI 10.3384/njvet.2242-458X.13v3i1a6

[23] Lundgren, M., von Schantz Lundgren, I., Nytell, U., & Svärdhagen, J. (2013). Learning study och forskningscirkeln som metoder för pedagogiskt ledarskap i digitala lärandemiljöer. In O. Johansson & L. Svedberg (Ed.), Att leda mot skolans mål (s. 240–251). Lund: Gleerups.

[24] Marton, F., & Booth, S. (2000). Om lärande. Lund: Studentlitteratur.

[25] Marton, F., & Tsui, A. B. (2004). Classroom discourse and the space of learning. London: Lawrence Erlbaum Associates.

[26] Marton, F. (2005). Om praxisnära grundforskning. Forskning av denna världen II – Om teorins roll i praxisnära forskning. Stockholm: Vetenskapsrådet.

[27] Marton, F., & Mun Ling, L. (2007). Learning from "The Learning Study". Journal of Research in Teacher Education, 14(1), 31–44.

[28] North, D. C. (1993). The new institutional economics and development. Economic History. Online: http:128.118.178.162/eps/eh/papers/9309/9309002.pdf. (citováno 22. 2. 2015).

[29] Rosenholtz, S. J. (1989). Teachers workplace: The social organization of schools. New York: Longman.

[30] Sahlberg, P. (2011). Finnish lessons: What can the world learn from educational change in Finland? New York/London: Teachers Collage Press.

[31] Shulman, L. S. (1986). Those who understand: Knowledge growth in teaching. Educational Researcher, 15(2), 4–14. | DOI 10.3102/0013189X015002004

[32] Shulman, L. S. (1987). Knowledge and teaching: Foundations of the new reform. Harward Educational Review, 57(1), 1–22.

[33] Stake, R. (1995). The art of case study research. Thousand Oaks, CA: Sage.

[34] Stevenson, H. W., & Stigler, J. W. (1992). The Learning Gap: Why our schools are failing and what we can learn from Japanese and Chinese education. New York: Simon & Schuster Paperbacks.

[35] Stigler, J., & Hiebert, J. (1999). The teaching gap. New York: The Free Press.

[36] Tiller, T. (2002). Aktionslärande – Forskande partnerskap i skolan. Stockholm: Runa Förlag.

[37] Trost, J. (1997). Kvalitativa intervjuer. Lund: Studentlitteratur.

[38] von Schantz Lundgren, I. (2008). Det är enklare i teorin… Om skolutveckling i praktiken. En fallstudie av ett skolutvecklingsprojekt i en gymnasieskola (dizertační práce). Växjö: Pedagogiska institutionen, Växjö Universitet.

Metriky

147

Views

89

PDF views