Výzkum soudobých dějin pedagogiky a školství: k metodologickým otázkám historicko-pedagogického výzkumu

[1] Aldiabat, K. M., & Le Navenec, C.-L. (2011). Philosophical Roots of Classical Grounded Theory: Its Foundations in Symbolic Interactionism. Qualitative Report, 16(4), 1063–1080.

[2] Beneš, Z. (2010). Mezi dějinami, dějepisectvím a pamětí. In J. Šubrt, Historická sociologie. Historické vědomí jako předmět badatelského zájmu: teorie a výzkum (s. 11–19). Kolín: Nezávislé centrum pro studium politiky, Academia Rerum Civilium – Vysoká škola politických a společenských věd.

[3] Brooks, J. F., DeCorse, Ch. R. N., & Walton, J. (2008). Small Worlds. Method, Meaning, & Narrative in Microhistory. Santa Fe: School for Advanced Research Press.

[4] Cach, J. (1956). Dějiny české pedagogiky. Praha: SPN.

[5] Cach, J. (1988). Výchova a vzdělání v českých dějinách I. Praha: SPN.

[6] Cach, J. (1991). Poznámky k vývoji politiky a institucí v oblasti školství: Léta nadějí, krizí a zklamání 1945–1990. Pedagogika, 41(2), 135–144.

[7] Cach, J. (1996). Pedagogika a vědy jí blízké v Československu v letech 1918 až 1938: První takto koncipované podklady ke zhodnocení dvacetiletého vývoje. Praha: Karolinum.

[8] Cipro, M. (1984). Průvodce dějinami výchovy. Praha: Panorama.

[9] Cipro, M. (2002). Galerie světových pedagogů. I. díl. Praha: Nákladem vlastním.

[10] Čechura, J. (1994). Mikrohistorie – nová perspektiva dějepisectví konce tisíciletí? Dějiny a současnost, 1(16), 2–5.

[11] Dejung, Ch. (2008). Oral History und kollektives Gedächtnis. Für eine sozialhistorische Erweiterung der Erinnerungsgeschichte. Geschichte und Gesellschaft, 34(1), 97–115.

[12] Denzin, N. K. (2002). The interpretative process. In A. M. Hubermann & M. B. Matthew (Eds.), The Qualitative researcher's Companion (s. 349–366). London: SAGE.

[13] Dülmen, R. (2002). Historická antropologie: Vývoj, problémy, úkoly. Praha: Dokořán.

[14] Eckert, A. & Jones, A. (2002). Historical writting about everyday life. Journal of African cultural studies, 1(15), 5–16.

[15] Ezzy, D. (1998). Theorizing Narrative Identity: Symbolic Interactionism and Hermeneutics. Sociological Qurterly, 39(2), 239–252.

[16] Ferreira, A. G., & Mota, L. (2013). Memories of life experiences in a teacher training institution during the revolution. Paedagogica Historica: Journal of the History of Education, 49(5), 698–715.

[17] Gardner, P. (2003). Oral history in education: teacher's memory and teachers' history. History of Education: Journal of the History of Education Society, 32(2), 175–188.

[18] Garnert, J. (1997). Über die Kulturgeschichte der Beleuchtung und des Dunkels. Historische Antropologie, 5(1), 62–82.

[19] Gavora, P. (2001a). Výskum životného príbehu: učiteľka Adamová. Pedagogika, 51(3), 352–368.

[20] Gavora, P. (2001b). Životný príbeh učiteľa: Metodologické hľadiská výskumu. Pedagogická revue, 53(3), 217–236.

[21] Ginzburg, C. (1993). Zwei oder drei Dinge, die ich von ihr weiss. Historische Antropologie, 1(2), 169–192.

[22] Goodson, I. F. (1997). Representing Teachers. Teaching and Teacher Education, 13(1), 111–117.

[23] Goodson, I. F. (2003). Professional Knowledge, Professional Lives. Berkshire: McGraw-Hill.

[24] Goodson, I. F. (2012). Developing Narrative Theory: Life Histories and Personal Representation. New York: Routledge.

[25] Goodson, I. F. (2014). Investigating the life and work of teachers. Eesti Haridusteaduste Ajakiri, 2(2), 28–4721.

[26] Goodson, I., & Sikes, P. (2001). Life history research in educational settings. Buckingham: Open University Press.

[27] Grulich, J. (2001). Zkoumání maličkostí. Okolnosti vzniku a významu mikrohistorie. Český časopis historický, 3(99), 519–547.

[28] Hájek, M., Havlík, M., & Nekvapil, J. (2012). Narativní analýza v sociologickém výzkumu. Sociologický časopis, 48(2), 199–219. Dostupné z: http://kuc.cz/6xwksb

[29] Hobsbawm, E. J. (1980). The revival of narrative: some comments. Past and Present, 86(1), 3–8.

[30] Iggers, G. G. (2000). Geschichtstheorie zwischen postmoderner Philosophie und geschichtswissenschaftlicher Praxis. Geschichte und Gesellschaft, 26(2), 335–346.

[31] Isaac, R. (1994). Geschichte und Anthropologie – oder: Macht und (Be-)Deutung. Historische Antropologie, 2(1), 107–130.

[32] Järvinen, M. (2000). The biographical Illusion: Constructing Meaning in Qualitative Interview. Qualitative Inquiry, 6(3), 370–391.

[33] Jůva, V. (1987). Vývoj pedagogického myšlení. Brno: Univerzita J. E. Purkyně.

[34] Jůva, V. (2009). Historická pedagogika. In J. Průcha et al., Pedagogická encyklopedie (s. 672–676). Praha: Portál.

[35] Jůva, V., & Jůva, V. (1995). Úvod do pedagogiky. Brno: Paido.

[36] Kablitz, A. (2006). Geschichte – Tradition – Erinnerung? Wider die Subjektivierung der Geschichte. Geschichte und Gesellschaft, 32(2), 220–237.

[37] Kádner, O. (1931). Školství v republice Československé. In Československá vlastivěda. Díl X. Osvěta. Praha: Sfinx, 7–222.

[38] Kasper, T. (2007). Výchova či politika?: Úskalí německého reformně pedagogického hnutí v Československu v letech 1918–1933. Praha: Karolinum.

[39] Kasper, T., & Kasperová, D. (2008). Dějiny pedagogiky. Praha: Grada.

[40] Kasperová, D. (2010). Výchova a vzdělávání židovských dětí v protektorátu a v ghettu Terezín. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

[41] Kasperová, D. (2013). Reflections on the focus of education in the Theresienstadt ghetto based on reports by Theresienstadt's educators. Studia paedagogica, 18(4), 37–56.

[42] Kuzmin, M. (1981). Vývoj školství a vzdělání v Československu. Praha: Academia.

[43] Le Goff, J. (1983). Later history. Past and Present, 100(1), 14–28.

[44] Lenderová, M., & Rýdl, K. (2006). Radostné dětství?: Dítě v Čechách devatenáctého století. Praha: Paseka.

[45] Lenderová, M., Jiránek, T., & Macková, M. (2009). Z dějin české každodennosti. Život v 19. století. Praha: Univerzita Karlova v Praze.

[46] Lüdtke, A. (2003). Alltagsgeschichte – ein Bericht von unterwegs. Historische Antropologie, 11(2), 278–295.

[47] Lukas, J. (2006). Životní příběhy učitelů: Od kvalitativního ke smíšenému výzkumnému designu. Dostupné z: http://www.jlukas.cz/doc/pedagogicka/zivotni_pribehy_ucitelu.pdf

[48] Magnússon, S. G., & Szijártó, I. M. (2013). What is Microhistory? Theory and Practice. London: Routledge.

[49] Medick, H. (2001). Quo vadis Historische Anthropologie? Geschichtsforschung zwischen Historischer Kulturwissenschaft und Mikro-Historie. Historische Antropologie, 9(1), 78–92.

[50] Mommsen, T. (1996). Diktátoři. Olomouc: Votobia.

[51] Moran, J. (2004). History, memory and the everyday. Rethinking History, 1(8), 51–68.

[52] Muchmore, J. A. (2001). The story of "Anna": A life history study of the literacy beliefs and teaching practices of an urban high school English teacher. In Annual Meeting of the American Educational Research Association, Seattle, 1–38.

[53] Nejedlá, D. (2000). Historická tematika na stránkách Pedagogiky v uplynulém padesátiletí. Pedagogika, 50(4), 406–421.

[54] Nodl, M. (2004). Mikrohistorie a historická antropologie. Dějiny – teorie – kritika, 2(1), 237–252.

[55] Oplatka, I. (2001). Building a Typology of Self-Renewal: Reflection Upon-Life Story Research. The Qualitative Report, 6(4), nestr. Dostupné z: http://www.nova.edu/ssss/QR/QR6-4/oplatka.html

[56] Pánek, J. (2010). Non multa, sed multum 2. Humanitní vědy v České republice 1990–2010. Dostupné z: http://abicko.avcr.cz/2010/10/05/index.html

[57] Pavelčíková, N. (2011). The Possible Use of the Oral History Method in the Study of Everyday Life. Words and Silences, 6(1), 92–97.

[58] Pehnke, A. (2008). Widerständige sächsische Schulreformer im Visier stalinischer Politik (1945–1959). Frankfurt am Main: Peter Lang.

[59] Pešek, J. (2013). Napříč kontinentem soudobých dějin: Evropská historiografie po konci studené války. Praha: Argo.

[60] Petráň, J. (2003). Mikrohistorie aneb o nedějinách. Dějiny ve věku nejistot: Sborník k příležitosti 70. narozenin Dušana Třeštíka (s. 201–208). Praha: Lidové noviny.

[61] Prondczynsky, A. (1999). Die Pädagogik und ihre Historiographie. Umrisse eines Forschungsfeldes. Zeitschrift für Pädagogik, 45(4), 485–504.

[62] Průcha, J. (2009). Historický vývoj českého školství II (1948–1989). In J. Průcha et al., Pedagogická encyklopedie (s. 45–49). Praha: Portál.

[63] Průcha, J. (2000). Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru. Praha: Portál.

[64] Rainer, B. (2004). Unterfinning. Ländliche Welt vor Anbruch der Moderne. München: C. H. Beck.

[65] Ranke, L. (1942). Geschichte und Politit: Ausgesählte Aufsätze und Meisterschriften. Stuttgart: Kröner.

[66] Riessman, C. K. (2002). Narrative analysis. In A. M. Hubermann & M. B. Matthew (Eds.), The Qualitative researcher's Companion (s. 217–270). London: SAGE.

[67] Rýdl, K. (2006). Historický vývoj českého vzdělávání do roku 1989. In J. Kalous & A. Veselý (Eds.), Vzdělávací politika České republiky v globálním kontextu (s. 7–22). Praha: Karolinum.

[68] Schnepel, B. (1999). Ethnologie und Geschichte. Stationen der Standortbestimmung in der britischen "Social Anthropology". Historische Antropologie, 7(1), 109–128.

[69] Smeyers, P. (2008). Qualitatitve and quantitative research methods: Old wine in new bottles? On understanding and interpreting educational phenomena. Paedagogica Historica: Journal of the History of Education, 44(6), 691–705.

[70] Smith, L. (2001). Life history as a key factor in understanding teacher collaboration and classroom practice. Teacher Education Quarterly, 28(3), 111–125.

[71] Stone, L. (1979). The revival of narrative: Reflections on a new old history. Past and Present, 85(1), 3–24.

[72] Szijártó, I. (2002). Four arguments for microhistory. Rethinking History, 2(6), 209–215.

[73] Šafránek, J. (1918). Školy české: Obraz z jejich vývoje a osudů. (456 s.) Praha: Matice česká.

[74] Šafránek, J. (1913). Školy české: Obraz z jejich vývoje a osudů. (326 s.) Praha: Matice česká.

[75] Šimáně, M. (2010). K problematice zřizování českých menšinových obecných škol na Ústecku v letech 1867–1918. E-Pedagogium, 10(4), 83–92.

[76] Šimáně, M. (2014). Učitelé menšinových škol pohledem dějin každodennosti. Studia paedagogica, 19(3), 89–122.

[77] Štverák, V. (1983). Stručné dějiny pedagogiky. Praha: SPN.

[78] Štverák, V. (1999). Obecná a srovnávací pedagogika. Praha: Karolinum.

[79] Šubrt, J., & Pfeiferová, Š. (2010). Nástin teoreticko-sociologického přístupu k otázce historického vědomí. In J. Šubrt, Historická sociologie. Historické vědomí jako předmět badatelského zájmu: teorie a výzkum (s. 21–30). Kolín: Nezávislé centrum pro studium politiky, Academia Rerum Civilium – Vysoká škola politických a společenských věd.

[80] Švaříček, R. (2007). Biografický design. In R. Švaříček & K. Šeďová, et al. (Eds.), Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách (s. 126–141). Praha: Portál.

[81] Tenorth, H. E., Kudella, S., & Paetz, A. (1996). Politisierung im Schulalltag der DDR. Durchsetzung und Scheitern einer Erziehungsambition. Weinheim: Dt. Studien-Verlag.

[82] Trapl, M. (2003). České menšinové školství v letech 1918–1938. In O. Šrajerová (Ed.), České národní aktivity v pohraničních oblastech první Československé republiky (s. 109–117). Olomouc: Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci.

[83] Treitschke, G. H. (2011). Historische und politische Aufsatze. Charleston: British Library, Historical Print Editions.

[84] Tumblety, J. (2013). Introduction. Working with memory as source and subject. In J. Tumblety (Ed.), Memory and History. Understanding memory as source and subject, (s. 1–18). London: Routledge.

[85] Václavík, V. (1997). Cesta ke svobodné škole: kapitoly ze srovnávací pedagogiky. Hradec Králové: Líp.

[86] Vaněk, M., & Mücke, P. (2011). Třetí strana trojúhelníku. Teorie a praxe orální historie. Praha: FHS UK a USD AVČR.

[87] Vaněk, M., & Krátká, L. (2014). Příběhy (ne)obyčejných profesí: Česká společnost v období tzv. normalizace a transformace. Praha: Karolinum.

[88] Váňová, R. (1986). Vývoj počátečního školství v českých zemích. Praha: SPN.

[89] Váňová, R. (2007). Josef Hendrich: (1888–1950). Praha: Karolinum.

[90] Veselá, Z. (1988). Vývoj české školy. Praha: SPN.

[91] Veselá, Z. (1992). Vývoj české školy a učitelského vzdělání. Brno: Masarykova univerzita.

[92] Vorlíček, Ch. (2004). České školství v letech 1945–2000. In E. Walterová, Česká pedagogika: proměny a výzvy (s. 119–176). Praha: UK PedF.

[93] Walterová, E. (2004). Úloha školy v rozvoji vzdělanosti. Brno: Paido.

[94] White, H. (2001). Entgegnung auf Georg G. Iggers. Geschichte und Gesellschaft, 27(2), 340–349.

[95] Zounek, J. (1996). Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v letech 1948–1949. Časopis Matice moravské, 115(2), 299–312.

[96] Zounek, J. (2011). Učitel – Příběh normálního života v nenormální době. In L. Fasora, J. Hanuš, J. Malíř, & D. Nečasová, Člověk na Moravě ve druhé polovině 20. století. (s. 241–252). Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury.

[97] Zounek, J., & Šimáně, M. (2014). Úvod do studia dějin pedagogiky a školství: Kapitoly z metodologie historicko-pedagogického výzkumu. Brno: Masarykova univerzita.