Tranzice a transfer ve vzdělávací dráze: longitudinální studie rizikového žáka

Roč.21,č.3(2016)
Studia paedagogica

Abstrakt
Česká základní škola spojuje v jedné organizaci primární a nižší sekundární vzdělávání. V důsledku toho mohou být podceněna rizika přechodu (tranzice) mezi stupni základního vzdělání. Cílem tohoto výzkumu je prostřednictvím kazuistiky žáka se speciálními vzdělávacími potřebami upozornit na některé problémy tranzice a naše z jištění porovnat s poznatky pocházejícími z jinak organizovaných vzdělávacích systémů. Souvisejícím tématem, které chceme otevřít, jsou přestupy (transfery) žáků mezi školami. Longitudinální kvalitativní studie sleduje žáka ze středostavovské rodiny, který trpí tikovou poruchou a specifickými poruchami učení, v průběhu jeho přechodu do nižší sekundární školy, při přestupu do další školy a konečně po vstupu na střední školu. Hlavním zdrojem dat byly rozhovory s žákem a jeho matkou opakovaně prováděné v průběhu šesti let. Doplňkovým zdrojem informací je školní dokumentace a z právy z vyšetření v poradenských a zdravotnických zařízeních. Přes některé příznivé okolnosti vedl přechod na druhý stupeň ke konfliktu rodiny a školy, provázenému i zhoršením zdravotního stavu žáka. Rodina se rozhodla pro přestup do jiné školy, která deklarovala větší míru inkluzivity. Vyšší míra tolerance vůči projevům poruch v nové škole se však v delším časovém odstupu zdá být zaplacena nižší náročností výuky a horšími sociálními vztahy ve třídě. V důsledku odlišné organizace českého školství v popisovaném případě vrstevnické vztahy nehrály důležitou roli při tranzici, ale sociální problémy se projevily při transferu do jiné školy. Celkově se potvrdily zahraniční poznatky o rizikovosti tranzice pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.

Klíčová slova:
přechod mezi stupni vzdělávání; přestup; meziškolní mobilita; rizikový žák; speciální vzdělávací potřeby; Česká republika
Reference

[1] Abikoff, H., Gallagher, R., Huang, L., Lu, F., Murray, D. W., Petkova, E., & Wells, K. C. (2013). Remediating organizational functioning in children with ADHD: Immediate and long-term effects from a randomized controlled trial. Journal of Consulting and Clinical Psychology [online], 81(1), 113–128. | DOI 10.1037/a0029648

[2] Alvesson, M., & Gabriel, Y. (2013). Beyond formulaic research: In praise of greater diversity in organizational research and publications. Academy of Management Learning & Education, 12(2), 245–263. | DOI 10.5465/amle.2012.0327

[3] Anderson, L. W., Jacobs, J., Schramm, S., & Splittgerber, F. (2000). School transitions: Beginning of the end or a new beginning? International Journal of Educational Research, 33(4), 325–339. | DOI 10.1016/S0883-0355(00)00020-3

[4] Berg, G. (2007). From structural dilemmas to institutional imperatives: A descriptive theory of the school as an institution and of school organizations. Journal of Curriculum Studies, 39(5), 577–596. | DOI 10.1080/00220270600880994

[5] Blažek, B., & Olmrová, J. (1985). Krása a bolest: Úloha tvořivosti, umění a hry v životě trpících a postižených. Praha: Panorama.

[6] Bru, E., Stornes, T., Munthe, E., & Thuen, E. (2010). Students' perceptions of teacher support across the transition from primary to secondary school. Scandinavian Journal of Educational Research, 54(6), 519–533. | DOI 10.1080/00313831.2010.522842

[7] Carson, D. C., Esbensen, F.-A., & Taylor, T. J. (2013). A longitudinal analysis of the relationship between school victimization and student mobility. Youth Violence and Juvenile Justice, 11(4), 275–295. | DOI 10.1177/1541204013477118

[8] Causton, J., & Theoharis, G. (2013). Inclusive schooling: Are we there yet? The School Administrator, 70(2), 19–25.

[9] Černý, K. (2011). První a druhý stupeň optikou ředitelů ZŠ. In E. Walterová et al., Dva světy základní školy? Úskalí přechodu z 1. na 2. stupeň (s. 251–268). Praha: Karolinum.

[10] Český statistický úřad (2012). Migrace v hl. m. Praze v letech 2001 až 2011. Dostupné z http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/C300277C83/$File/104035-12.pdf

[11] Demie, F., Lewis, K., & Taplin, A. (2005). Pupil mobility in schools and implications for raising achievement. Educational Studies, 31(2), 131–147. | DOI 10.1080/03055690500095480

[12] DeVylder, J. E., Oh, H. Y., Pitts, S., & Schiffman, J. (2015). Young for one's grade: A risk factor for psychotic experiences among adults in the National comorbidity survey replication. Psychiatry Research, 226(1), 352–356. | DOI 10.1016/j.psychres.2015.01.017

[13] Dupere, V., Archambault, I., Leventhal, T., Dion, E., & Anderson, S. (2015). School mobility and school-age children's social adjustment. Developmental Psychology, 51(2), 197–210. | DOI 10.1037/a0038480

[14] Dvořák, D. (2011). Kurikulum 1. a 2. stupně: Pohled na gramotnosti. In E. Walterová et al., Dva světy základní školy? Úskalí přechodu z 1. na 2. stupeň (s. 82–102). Praha: Karolinum.

[15] Dvořák, D., Starý, K., & Urbánek, P. (2015). Malá škola po pěti letech: Proměny školy v době reformy. Pedagogická orientace, 25(1), 9–31. | DOI 10.5817/PedOr2015-1-9

[16] Dvořák, D., Starý, K., Urbánek, P., Chvál, M., & Walterová, E. (2010). Česká základní škola: Vícepřípadová studie vzdělávání. Praha: Karolinum.

[17] Dvořák, D., Urbánek, P., & Starý, K. (2014). High autonomy and low accountability: Case study of five Czech schools. Pedagogická orientace, 24(6), 919–940. | DOI 10.5817/PedOr2014-6-919

[18] Eckenrode, J., Rowe, E., Laird, M., & Brathwaite, J. (1995). Mobility as a mediator of the effects of child maltreatment on academic performance. Child Development, 66(4), 1130–1142. | DOI 10.2307/1131803

[19] Fantuzzo, J. W., LeBoeuf, W. A., Chen, C.-C., Rouse, H. L., & Culhane, D. P. (2012). The unique and combined effects of homelessness and school mobility on the educational outcomes of young children. Educational Researcher, 41(9), 393–402. | DOI 10.3102/0013189X12468210

[20] Forlin, C. (2013). Transitions for students with special educational needs. [Special issue]. Australasian Journal of Special Education, 37(1), 1–3. | DOI 10.1017/jse.2013.9

[21] Gabal Analysis and Consulting. (2009). Vzdělanostní dráhy a vzdělanostní šance romských žákyň a žáků základních škol v okolí vyloučených romských lokalit. Závěrečná zpráva projektu MŠMT ČR. Dostupné z http://www.msmt.cz/file/1627_1_1

[22] Galton, M. (Ed.). (2000). School transitions and transfer. [Special issue]. International Journal of Educational Research, 33(4).

[23] Gasper, J., DeLuca, S., & Estacion, A. (2012). Switching schools: Revisiting the relationship between school mobility and high school dropout. American Educational Research Journal, 49(3), 487–519. | DOI 10.3102/0002831211415250

[24] Giangreco, M. F., Doyle, M. B., & Suter, J. C. (2014). Italian and American progress toward inclusive education: Common concerns and future directions. Life Span and Disability, 17(1), 119–136.

[25] Hannah, E. F., & Topping, K. J. (2013). The transition from primary to secondary school: Perspectives of students with autism spectrum disorder and their parents. International Journal of Special Education, 28(1), 145–160.

[26] Hasmanová Marhánková, J. (2014). Postoje rodičů odmítajících povinná očkování svých dětí: Případová studie krize důvěry v biomedicínské vědění. Sociologický časopis, 50(2), 163–188.

[27] Hloušková, L. (2014). Mám základní vzdělání. Příčiny a důsledky předčasných odchodů ze studia a ze vzdělávání. Studia paedagogica, 19(2), 11–38. | DOI 10.5817/SP2014-2-2

[28] Holland, J. (2011). Timescapes: Living a qualitative longitudinal study. Forum: Qualitative Social Research, 12(3), Art. 9. Dostupné z http://nbn-resolving.de/urn:nbn:de:0114-fqs110392

[29] Holubová, M. (2011). Přechod mezi stupni z pohledu učitelů. In E. Walterová et al., Dva světy základní školy? Úskalí přechodu z 1. na 2. stupeň (s. 232–250). Praha: Karolinum.

[30] Hoskovcová, S., & Krejčová, L. (2016). Tranzitorní momenty v životě dítěte. In L. Krejčová & V. Mertin (Eds.), Škola jako místo setkávání (s. 19–27). Praha: FF UK.

[31] Hughes, L. A., Banks, P., & Terras, M. M. (2013). Secondary school transition for children with special educational needs: A literature review. Support for Learning, 28(1), 24–34. | DOI 10.1111/1467-9604.12012

[32] Jindal-Snape, D., & Miller, D. J. (2008). A challenge of living? Understanding the psycho-social processes of the child during primary-secondary transition through resilience and self-esteem theories. Educational Psychology Review, 20(3), 217–236. | DOI 10.1007/s10648-008-9074-7

[33] Kerbow, D. (1996). Patterns of urban student mobility and local school reform. Journal of Education for Students Placed at Risk, 1(2), 147–169. | DOI 10.1207/s15327671espr0102_5

[34] Knecht, P. (2011). Kontinuita kurikula mezi 1. a 2. stupněm v české ZŠ: Pohledy do RVP ZV a žákovských sešitů. In E. Walterová et al., Dva světy základní školy? Úskalí přechodu z 1. na 2. stupeň (s. 103–136). Praha: Karolinum.

[35] Krejčová, L. (2011). Diferenciace v základním vzdělávání z psychologického hlediska. In H. Kasíková & J. Straková (Eds.), Diverzita a diferenciace v základním vzdělávání (s. 114–133). Praha: Karolinum.

[36] Krpoun, Z. (2012). Sociální opora: Shrnutí výzkumné činnosti v české a slovenské oblasti a inspirace do budoucnosti – nadané děti. E-psychologie, 6(1), 42–50.

[37] Kvalsund, R. (2000). The transition from primary to secondary level in smaller and larger rural schools in Norway: Comparing differences in context and social meaning. International Journal of Educational Research, 33(4), 401–423. | DOI 10.1016/S0883-0355(00)00025-2

[38] Lash, A. A., & Kirkpatrick, S. L. (1994). Interrupted lessons: Teacher views of transfer student education. American Educational Research Journal, 31(4), 813–843. | DOI 10.3102/00028312031004813

[39] Lee, V. E., & Burkam, D. T. (1992). Transferring high schools: An alternative to dropping out? American Journal of Education, 100(4), 420–453. | DOI 10.1086/444024

[40] Lohaus, A., Elben, C., Ball, J., & Klein-Hessling, J. (2004). School transition from elementary to secondary school: Changes in psychological adjustment. Educational Psychology, 24(2), 161–173. | DOI 10.1080/0144341032000160128

[41] MacBeath, J., Galton, M., Steward, S., MacBeath, A., & Page, C. (2006). The costs of inclusion. London: University of Cambridge, National Union of Teachers.

[42] Machin, S., Telhaj, S., & Wilson, J. (2006). The mobility of English school children. Fiscal Studies, 27(3), 253–280. | DOI 10.1111/j.1467-8578.2006.00035.x

[43] Mantzicopoulos, P., & Knutson, D. J. (2000). Head start children: School mobility and achievement in the early grades. Journal of Educational Research, 93(5), 305–311. | DOI 10.1080/00220670009598722

[44] Matland, R. E. (1995). Exit, voice, loyalty, and neglect in an urban school system. Social Science Quarterly, 76(3), 506–512.

[45] Mehana, M., & Reynolds, A. J. (2004). School mobility and achievement: A meta-analysis. Children and Youth Services Review, 26(1), 93–119. | DOI 10.1016/j.childyouth.2003.11.004

[46] National Research Council and Institute of Medicine. (2010). Student mobility: Exploring the impact of frequent moves on achievement: Summary of a workshop. A. Beatty, (Rapporteur). Washington, D.C.: The National Academies Press.

[47] Neale, B. (2012). Qualitative longitudinal research: An introduction to the Timescapes methods guides series. Leeds: Economic and Social Research Council, Timescapes. Dostupné z http://www.timescapes.leeds.ac.uk/assets/files/methods-guides/timescapes-methods-guides-introduction.pdf

[48] Neale, B., Henwood, K., & Holland, J. (Eds.). (2012). Advancing methods and resources for qualitative longitudinal research: The Timescapes initiative. Qualitative Research (monotematické číslo), 12(1).

[49] Pears, K. C., Kim, H. K., Buchanan, R., & Fisher, P. A. (2015). Adverse consequences of school mobility for children in foster care: A prospective longitudinal study. Child Development, 86(4), 1210–1226. | DOI 10.1111/cdev.12374

[50] Pietarinen, J. (2000). Transfer to and study at secondary school in Finnish school culture: Developing schools on the basis of pupils' experiences. International Journal of Educational Research, 33(4), 383–400. | DOI 10.1016/S0883-0355(00)00024-0

[51] Portešová, Š., & Budíková, M. (2010). Postoje českých pedagogů k typickým charakteristikám nadaných žáků s dyslexií, k jejich identifikaci a vzdělávání. Pedagogická orientace, 20(2), 55–76.

[52] Pražská skupina školní etnografie. (2005). Psychický vývoj dítěte od 1. do 5. třídy. Praha: Karolinum.

[53] Pribesh, S., & Downey, D. B. (1999). Why are residential and school moves associated with poor school performance?. Demography, 36(4), 521–534. | DOI 10.2307/2648088

[54] Ream, R. K. (2005). Toward understanding how social capital mediates the impact of mobility on Mexican American achievement. Social Forces, 84(1), 201–224. | DOI 10.1353/sof.2005.0121

[55] Reynolds, A. J., Chen, C.-C., & Herbers, J. E. (2009). School mobility and educational success: A research synthesis and evidence on prevention. Paper presented at the Workshop on the impact of mobility and change on the lives of young children, schools, and neighborhoods, Board on Children, Youth and Families, National Research Council, June 29–30, 2009, Washington, D.C.

[56] Rumberger, R. W. (2003). The causes and consequences of student mobility. Journal of Negro Education, 72(1), 6–21. | DOI 10.2307/3211287

[57] Rumberger, R. W., Larson, K. A., Ream, R. K., & Palardy, G. J. (1999). The educational consequences of mobility for california students and schools. Research Series. Berkeley: University of California.

[58] Sedláček, M. (2007). Případová studie. In R. Švaříček, K. Šeďová et al., Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách (s. 96–112). Praha: Portál.

[59] Singh, S. P., Winsper, C., Wolke, D., & Bryson, A. (2014). School mobility and prospective pathways to psychotic-like symptoms in early adolescence: A prospective birth cohort study. Journal of the American Academy of Child & Adolescent Psychiatry, 53(5), 518–527. | DOI 10.1016/j.jaac.2014.01.016

[60] Smetáčková, I. (2011). Škola jako téma rozhovorů mezi dětmi a rodiči. Studia paedagogica, 16(2), 9–26. | DOI 10.5817/SP2011-2-1

[61] South, S. J., & Haynie, D. L. (2004). Friendship networks of mobile adolescents. Social Forces, 83(1), 315–350. | DOI 10.1353/sof.2004.0128

[62] Starý, K., & Kubalová, K. (2011). Přechod na druhý stupeň očima žáků. In E. Walterová et al., Dva světy základní školy? Úskalí přechodu z 1. na 2. stupeň (s. 210–231). Praha: Karolinum.

[63] Straková, J., & Greger, D. (2013). Faktory ovlivňující přechod žáků 5. ročníků na osmileté gymnázium. Orbis scholae, 7(3), 73–85.

[64] Sullivan, M. J., Jones, L., & Mathiesen, S. (2010). School change, academic progress, and behavior problems in a sample of foster youth. Children and Youth Services Review, 32(2), 164–170. | DOI 10.1016/j.childyouth.2009.08.009

[65] Šeďová, K. (2009). Tiché partnerství. Studia paedagogica, 14(1), 27–52.

[66] Školský zákon. (2004). Zákon 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Praha: MŠMT.

[67] Štech, S. (2016). Co přinesl "obrat k dítěti" a co naopak skryl? Pedagogika, 66(1), 73–82.

[68] Štech, S., & Viktorová, I. (1994). Typizační postupy rodičů a učitelů na začátku 2. stupně ZŠ. In Pražská skupina školní etnografie, Typy žáků (s. 53–107). Praha: PedF UK.

[69] Švaříček, R. (2010). Čas, vzpomínky a řečnické figury v rozhovoru. Studia paedagogica, 15(1), 147–176.

[70] Terhart, E. (2013). Teacher resistence against school reform: Reflecting an inconvenient truth. School Leadership and Management, 33(5), 486–500. | DOI 10.1080/13632434.2013.793494

[71] Test, D. W., Fowler, C. H., White, J., Richter, S., & Walker, A. (2009). Evidence-based secondary transition practices for enhancing school completion. Exceptionality, 17(1), 16–29. | DOI 10.1080/09362830802590144

[72] Thomas, G. (2010). Doing case study: Abduction not iduction, phronesis not theory. Qualitative Inquiry, 16(7), 575–582. | DOI 10.1177/1077800410372601

[73] Tilleczek, K. (2007). Fresh starts / False starts: A review of literature on the transition from elementary to aecondary School. Toronto: Report to the Ontario Ministry of Education.

[74] Topping, K. (2011). Primary-secondary transition: Differences between teachers' and children's perceptions. Improving Schools, 14(3), 268–285. | DOI 10.1177/1365480211419587

[75] Vardaman, J. M., Amis, J., & Gondo, M. B. (2010). Real time cases. In A. J. Mills, G. Durepos, & E. Wiebe (Eds.), The Sage encyclopedia of case study research (s. 783–785). Thousand Oaks: Sage.

[76] Vaughn, S., & Fuchs, L. S. (2003). Redefining learning disabilities as inadequate response to instruction: The promise and potential problems. Learning Disabilities Research & Practice, 18(3), 137–146. | DOI 10.1111/1540-5826.00070

[77] Viktorová, I. (2011). Mimořádné události v komunikaci rodiny a školy. Studia paedagogica, 16(2), 27–47. | DOI 10.5817/SP2011-2-2

[78] Walterová, E. et al. (2011). Dva světy základní školy? Úskalí přechodu z 1. na 2. stupeň. Praha: Karolinum.

[79] Walterová, E., & Greger, D. (2011). Škola 1. a 2. stupně v České republice a v zahraničí a přechody mezi oběma stupni. In E. Walterová et al., Dva světy základní školy? Úskalí přechodu z 1. na 2. stupeň (s. 51–66). Praha: Karolinum.

[80] Weller, S. (2007). 'Sticking with your mates?' Children's friendship trajectories during the transition from primary to secondary school. Children & Society, 21(5), 339–351.

[81] Yin, R. (2014). Case study research: Design and methods. 5. vyd. Thousand Oaks: Sage.

[82] Zamora, P. G., & Moforte, M. C. (2013). ¿Por qué los estudiantes se cambian de escuela? Análisis desde las decisiones familiares. Perfiles Educativos, 35(140), 48–62. | DOI 10.1016/S0185-2698(13)71821-X

Metriky

0


300

Views

146

PDF views