O úspěšnosti slaďování rodičovství a studia doktorských studentek s malými dětmi

[1] Acker, J. (1990). Hierarchy, jobs and bodies: A theory of gendered organizations. Gender and Society, 4(2), 139–158. | DOI 10.1177/089124390004002002

[2] Acker, J. (1992). Gendered institutions: From sex roles to gendered institutions. Contemporary Sociology, 21(5), 565–569. | DOI 10.2307/2075528

[3] Bagilhole, B. (2002). Challenging equal opportunities: Changing and adapting male hegemony in academia. British Journal of Sociology of Education, 23(1), 19–33. | DOI 10.1080/01425690120102836

[4] Bagilhole, B., & White, K. (Eds.). (2003). Generation and gender in academia. London: Palgrave Macmillan.

[5] Bardoel, E. A., Drago, R., Cooper, B., & Colbeck, C. (2011). Bias avoidance: Cross-cultural differences in the US and Australian academies. Gender, Work & Organization, 18(1), 157–179.

[6] Cidlinská, K. (2015). Koho a proč ztrácí česká věda? Praha: Sociologický ústav AV ČR. Dostupné z http://www.genderaveda.cz/novinky/odchody-zprava-z-vyzkumu

[7] Cidlinská, K., & Linková, M. (2013). Ekonomie příslibu: Pracovní nejistota a gender na počátku vědecké dráhy. In M. Linková et al. (Eds.), Nejisté vyhlídky: Proměny vědecké profese z genderové perspektivy (s. 51–80). Praha: Sociologické nakladatelství.

[8] Cidlinská, K., & Vohlídalová, M. (2015). Zůstat, nebo odejít? O deziluzi (začínajících) akademických a vědeckých pracovníků a pracovnic. Aula – časopis pro vysokoškolskou a vědní politiku, 23(1), 3–36.

[9] Červinková, A. (2007). Na vědecké dráze: Příští zastávka "rodičovství". In K. Šaldová (Ed.), Cesty labyrintem: O vědecké profesi, soukromém životě a jejich propojování (s. 26–35). Praha: Sociologický ústav AV ČR.

[10] Dudová, R., & Hašková, H. (2014). Prekérní práce pečujících žen v kontextu ekonomické krize. Gender, rovné příležitosti, výzkum, 15(2), 19–32.

[11] Dvořáčková, J., Pabian, P., Smith, S., Stöckelová, T., Šima, K., & Virtová, T. (2014). Politika a každodennost na českých vysokých školách: Etnografické pohledy na vzdělávání a výzkum. Praha: Sociologické nakladatelství.

[12] Fischer, J., & Vltavská, K., et al. (2014). DOKTORANDI 2014: Základní výsledky šetření postojů studentů doktorských studijních programů vysokých škol v České republice. Praha: MŠMT.

[13] Formánková, L., Maříková, H., Křížková, H., & Volejníčková, R. (2015). Gender a rovnováha moci: Podpora rovného přístupu žen a mužů do řídicích pozic v sociálním a konvenčním podniku v České republice. Praha: Sociologický ústav AV ČR.

[14] Gender blindness. (2017). Vilnius: European Institute for Gender Equality. Dostupné z http://eige.europa.eu/rdc/thesaurus/terms/1157

[15] Giddens, A. (1999). Sociologie. Praha: Argo.

[16] Greenhaus, J., Collins, K. M., & Shaw, J. D. (2003). The relation between work-family balance and quality of life. Journal of Vocational Behavior, 63(3), 510–531. | DOI 10.1016/S0001-8791(02)00042-8

[17] Guendouzi, J. (2005). I feel quite organized this morning: How mothering is achieved through talk. Sexualities, Evolution and Gender, 7(1), 17–35. | DOI 10.1080/14616660500111107

[18] Hardy, A., McDonald, J., Guijt, R., Leane, E., Martin, A., James, A., Jones, M., Corban, M., & Green, B. (2016). Academic parenting: Work-family conflict and strategies across child age, disciplines and career level. Studies in Higher Education. DOI:10.1080/03075079.2016.1 | DOI 10.1080/03075079.2016.1185777

[19] 185777

[20] Hašková, H. (2005). Pracující matky a genderové role ve výsledcích mezinárodního longitudinálního výzkumu. Gender, rovné příležitosti a výzkum, 6(1), 22–27.

[21] Hošek, V. (2001). Psychologie odolnosti. Praha: Karolinum.

[22] Charmazová, K. (2006). Constructing grounded theory. London: SAGE.

[23] Chromková Manea, B., & Rabušic, L. (2014). Plodnost a preferenční teorie v České republice – nové metodologické a empirické poznatky. Data a výzkum – SDA Info 2014, 8(1), 41–62.

[24] Ivie, R. et al. (2002). Women physicists speak. The 2001 international study of women in physics. New York: American Institute of Physics. Dostupné z http://www.aip.org/statistics/reports/womenphysicists-speak

[25] Jandourek, J. (2012). Slovník sociologických pojmů: 610 hesel. Praha: Grada.

[26] Kebza, V. (2005). Psychosociální determinanty zdraví. Praha: Academia.

[27] Křivohlavý, J. (1994). Jak zvládat stres. Praha: Grada.

[28] Laughlin, M. J. (2000). Looking back to look forward: Reflection on women's issues (feminism?) in academy. Clothing and Textiles Research, 18(3), 202–206. | DOI 10.1177/0887302X0001800312

[29] Linková, M. et al. (2013). Nejisté vyhlídky: Proměny vědecké profese z genderové perspektivy. Praha: Sociologické nakladatelství.

[30] Linková, M., & Červinková, A. (2013) "Vlastní laboratoř": Akademické trajektorie a gender v současných biovědách. Gender, rovné příležitosti a výzkum, 14(1), 15–26.

[31] Maes, K., Gvozdanovic, J., Buitendijk, S., Hallberg, I., & Mantilleri, B. (2012). Women, research, universities: Excellence without gender bias. Leuven: Leru. Dostupné z http://www.leru.org/files/publications/LERU_Paper_Women_universities_and_research.pdf

[32] Marshall, C., & Rossman, B. G. (2006). Designing qualitative research. London: SAGE.

[33] Matonoha, J. (2005). Žena a věda: Feministické epistemologie a kritika vědeckého diskurzu. In M. Linková & A. Červinková (Eds.), Myšlení hranic: Genderové pohledy na racionalitu, objektivitu a vědoucí subjekt (s. 25–36). Praha: Sociologický ústav AV ČR.

[34] Mezinárodní audit výzkumu, vývoje a inovací v ČR. (2011). Brighton: Technopolis group. Dostupné z www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj/mezinarodni-audit-vyzkumu-vyvoje-a-inovaci-v-cr-technopolis

[35] Mills, J., & Briks, M. (2014). Qualitative methodology: A practical guide. London: SAGE.

[36] Miovský, M. (2006). Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada Publishing.

[37] Možný, I. (1975). Pojmový komplex teorie sociální role. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, 24(G19), 83–104.

[38] Nakonečný, M. (2009). Sociální psychologie. Praha: Academia.

[39] Neusar, A., & Charvát, M. (2012). PhD existence v oboru psychologie v České republice a na Slovensku. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.

[40] Očenášková, V., & Sobotková, I. (2014a). Partnerská spokojenost žen pracujících v akademických povoláních. E-psychologie, 9(1), 14–32.

[41] Očenášková, V., & Sobotková, V. (2014b). Když se dva světy potkávají: Role partnera v životě ženy s akademickým povoláním. Psychologie a její kontexty, 5(1), 39–61.

[42] Patton, M. Q. (2015) Qualitative research & evaluation methods: Integrating theory and practice. Thousand Oaks: SAGE.

[43] Pavlicová, M. (2016). Náklady intenzivního mateřství. Praha: Sociologický ústav AV ČR.

[44] Postavení žen v české vědě. Monitorovací zpráva za rok 2015. (2017). Praha: Sociologický ústav AV ČR.

[45] Rolin, K., & Vainio, J. (2011). Gender in scademia in Finland: Tensions between policies and gendering processes in physics departments. Science Studies, 24(1), 26–46.

[46] Sang, K., Powell, A., Finkel, R., & Richards, J. (2015). Being an academic is not a 9–5 job': Long working hours and the 'ideal worker' in UK academia. Labour & Industry: A Journal of the Social and Economic Relations of Work, 25(3), 235–249. | DOI 10.1080/10301763.2015.1081723

[47] She Figures 2015. (2016). Brusel: European Commission. Dostupné z http://ec.europa.eu/research/swafs/pdf/pub_gender_equality/she_figures_2015-final.pdf

[48] Slaďování osobního a pracovního života – Jak na to? (2011). Praha: Gender studies, o. p. s. Dostupné z genderstudies.cz/download/toolkit_web.pdf

[49] Statistická ročenka MŠMT 2016/2017. Data o studentech, poprvé zapsaných a absolventech vysokých škol. (2017). Praha: MŠMT.

[50] Strauss, A. L., & Corbinová, J. (1999). Základy kvalitativního výzkumu. Boskovice: Albert.

[51] Šaldová, K. (Ed.). (2007). Cesty labyrintem. O vědecké profesi, soukromém životě a jejich propojování. Praha: Sociologický ústav AV ČR.

[52] Špaténková, N. (2004). Krize – psychologický a sociologický fenomén. Praha: Grada.

[53] Švaříček, R., & Šeďová, K. et al. (2007). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách: Pravidla hry. Praha: Portál.

[54] Van den Brink, M., & Benschop, Y. (2012). Gender practices in the construction of academic excellence: Sheep with five legs. Organization, 19(4), 507–524. | DOI 10.1177/1350508411414293

[55] Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v České republice na léta 2014–2020. (2014). Praha: Úřad vlády České republiky.

[56] Vohlídalová, M. (2011). Není možné přerušit práci a říct, že tady 4 roky nebudu: O strategiích kombinace práce a rodičovství ve vědecké profesi. Socioweb, 10(9), 3–4.

[57] Vohlídalová, M. (2013). Vědkyně mezi dvěma mlýnskými kameny: O podmínkách kombinace práce a rodičovství ve vědecké profesi. In M. Linková et al. (Eds.), Nejisté vyhlídky: Proměny vědecké profese z genderové perspektivy (s. 99–126). Praha: Sociologické nakladatelství.

[58] Ward, K., & Wolf-Wendel, L. (2004). Academic motherhood: Managing complex roles in research universities. The Review of Higher Education, 27(2), 233–257. | DOI 10.1353/rhe.2003.0079

[59] Wengraf, T. (2001). Qualitative research interviewing: Biographic, narrative and semistructured methods. London: SAGE.

[60] Willerton, J. (2012). Psychologie mezilidských vztahů. Praha: Grada.

[61] Wright, S., Williamson, K., Schauder, D., & Stockfeld, L. (2003). Choice and constraint in academic work on campus and at home. Labour & Industry: A Journal of the Social and Economic Relations of Work, 13(3), 19–35. | DOI 10.1080/10301763.2003.10669270

[62] Zábrodská, K., Mudrák, J., Květon, P., Blatný, M., Machovcová, K., & Šolcová, I. (2014). Work environment and well-being of academic faculty in Czech universities: A pilot study. Studia paedagogica, 19(4), 121–144. | DOI 10.5817/SP2014-4-6

[63] Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (školský zákon). (1998). Praha: Tiskárna Ministerstva vnitra.

[64] Zormanová, L. (2016). Ženy slaďující vědeckou profesi a soukromý život. Lifelong Learning – celoživotní vzdělávání, 6(1), 86–103.