Využívání kurikulárních dokumentů učiteli ZŠ: aplikace Johnsonovy typologie

Roč.23,č.1(2018)
Studia paedagogica

Abstrakt
Cílem předkládaného příspěvku je odhalit a popsat jednotlivé typy využívání kurikulárních dokumentů v praxi učitelů základních škol v Česku. Koncept využívání jsme operacionalizovali s využitím Johnsonovy typologie, kterou představujeme v první části textu. Druhá část studie je věnována popisu výsledků kvalitativního empirického šetření, jež spočívalo v aplikaci Johnsonovy typologie na výpovědi 18 učitelů získané prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. Ve výrocích zkoumaných respondentů jsme identifikovali tři typy využívání kurikulárních dokumentů: konceptuální, instrumentální a symbolické. Nejvíce respondentů v našem souboru vykazovalo znaky instrumentálního využívání. Pro tento typ využívání je charakteristické, že učitel se stará především o to, aby v reálné praxi bylo z obsahového i formálního hlediska zahrnuto vše, co je v kurikulárních dokumentech uvedeno, bez potřeby jejich inovace. Učitelé, jejichž výroky vykazovaly znaky symbolického využívání, se vyznačovali pochybnostmi o funkčnosti dokumentů a snahou reálně je nevyužívat. Oproti tomu učitelé spadající do oblasti konceptuálního využívání měli potřebu o kurikulárních dokumentech přemýšlet, případně je výrazněji inovovat a měnit a dále s nimi pracovat tak, aby přispívaly ke zvyšování kvality školní výuky.

Klíčová slova:
kurikulární reforma, využívání, kurikulární dokument, školní vzdělávací program

Stránky:
29–54
Reference

[1] Altrichter, H., & Wiesinger, S. (2005). Implementation von Schulinnovationen – aktuelle Hoffnungen und Forschungswissen. Journal für Schulentwicklung, 9(4), 28–36.

[2] Becheikh, N., Ziam, S., Idrissi, O., Castonguay, Y., & Landry, R. (2010). How to improve knowledge transfer strategies and practices in education? Answers from a systematic literature review. Research in Higher Education Journal, 51(7), 1–21.

[3] Beran, J., Mareš, J., & Ježek, S. (2007). Rezervované postoje učitelů k dalšímu vzdělávání jako jeden z rizikových faktorů kurikulární reformy. Orbis scholae, 1(1), 111–130. | DOI 10.14712/23363177.2018.156

[4] Blumer, H. (1969). Symbolic interactionism. Berkeley: University of California Press.

[5] Cain, T. (2015). Teachers' engagement with research texts: Beyond instrumental, conceptual or strategic use. Journal of Education for Teaching, 41(5), 478–492. | DOI 10.1080/02607476.2015.1105536

[6] Cain, T., & Allan, D. (2017). The invisible impact of educational research. Oxford Review of Education, 43(6), 1–15. | DOI 10.1080/03054985.2017.1316252

[7] Caplan, N. (1979). The two-communities theory and knowledge utilization. American Behavioral Scientist, 22(3), 459–470. | DOI 10.1177/000276427902200308

[8] Cvek, B. (2015). Vědění jako nástroj: Instrumentalismus ve filozofii přírodních věd (Disertační práce). Praha: Univerzita Karlova.

[9] Dunlop, C. A., Maggetti, M., Radaelli, C. M., & Russel, D. (2012). The many uses of regulatory impact assessment: A meta analysis of EU and UK cases. Regulation & Governance, 6(1), 23–45. | DOI 10.1111/j.1748-5991.2011.01123.x

[10] Dvořák, D., Starý, K., & Urbánek, P. (2015). Škola v globální době: Proměny pěti českých základních škol. Praha: Karolinum.

[11] Estabrooks, C. A. (1999). The conceptual structure of research utilization. Research in Nursing & Health, 22(3), 203–216. | DOI 10.1002/(SICI)1098-240X(199906)22:3<203::AID-NUR3>3.0.CO;2-9

[12] Estabrooks, C. A. (2001). Research utilization and qualitative research. In M. Morse, J. M. Swanson, & A. J. Kuzel (Eds.), The Nature of Qualitative Evidence (s. 275–299). London: Sage.

[13] Gaut, B. (2000). "Art" as a cluster concept. In N. Carroll (Ed.), Theories of art today (s. 25−44). Madison: University of Wisconsin Press.

[14] Hammersley, M. (2002a). Why research into practice does not go: Some questions about the enlightenment function of educational and social enquiry. In M. Hammersley (Ed.), Educational research, policymaking and practice (s. 38–58). London: Sage.

[15] Hammersley, M. (2002b). If the social world is how qualitative researchers say it is, what impact can their work have on policymaking and practice? In M. Hammersley (Ed.), Educational research, policymaking and practice (s. 83–101). London: Sage.

[16] Handal, B., & Herrington, A. (2003). Mathematics teachers' beliefs and curriculum reform. Mathematics Education Research Journal, 15(1), 59–69. | DOI 10.1007/BF03217369

[17] Havelock, R. G. (1971). Planning for innovation through dissemination and utilization of knowledge. Ann Arbor: University of Michigan.

[18] Hoben, M., Estabrooks, C. A., Squires, J. E., & Behrens, J. (2016). Factor structure, reliability and measurement invariance of the Alberta context tool and the conceptual research utilization scale, for german residential long term care. Frontiers in Psychology, 7, 1–24. Dostupné z https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fpsyg.2016.01339/full | DOI 10.3389/fpsyg.2016.01339

[19] Huberman, M. (1987). Steps toward an integrated model of research utilization. Knowledge, 8(4), 586–611. | DOI 10.1177/0164025987008004002

[20] Huberman, M. (1994). Research utilization: The state of the art. Knowledge and Policy, 7(4), 13–33. | DOI 10.1007/BF02696290

[21] Huberman, A. M. (2002). Moving towards the inevitable: The sharing of research in education. Teachers and Teaching, 8(3), 257–268. | DOI 10.1080/135406002100000404

[22] Janík, T. (2013). Od reformy kurikula k produktivní kultuře vyučování a učení. Pedagogická orientace, 23(5), 634–663. | DOI 10.5817/PedOr2013-5-634

[23] Janík, T., Janko, T., Knecht, P., Kubiatko, M., Najvar, P., Pavlas, T., … Vlčková, K. (2010a). Kurikulární reforma na gymnáziích: Výsledky dotazníkového šetření. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze.

[24] Janík, T., Knecht, P., Najvar, P., Pavlas, T., Slavík, J., & Solnička, D. (2010b). Kurikulární reforma na gymnáziích v rozhovorech s koordinátory pilotních a partnerských škol. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze.

[25] Johnson, R. B. (1998). Toward a theoretical model of evaluation utilization. Evaluation and Program Planning, 21(1), 93–110. | DOI 10.1016/S0149-7189(97)00048-7

[26] Knecht, P., & Lokajíčková, V. (2013). Učební úlohy jako příležitosti k rozvíjení a dosahování očekávaných výstupů: Analýza koherence učebnic a RVP ZV. Pedagogika, 63(2), 169–183.

[27] Knorr, K. (1977). Policymakers' use of social science knowledge: Symbolic or instrumental? In C. H. Weiss (Ed.), Using social research in public policy-making ( s. 165–182). Lexington: Lexington Books.

[28] Landry, R., Amara, N., & Lamari, M. (2001). Utilization of social science research knowledge in Canada. Research Policy, 30(2), 333–349. | DOI 10.1016/S0048-7333(00)00081-0

[29] Leviton, L. C., & Hughes, E. F. (1981). Research on the utilization of evaluations: A review and synthesis. Evaluation Review, 5(4), 525–548. | DOI 10.1177/0193841X8100500405

[30] Louis, K. S. (1998). Reconnecting knowledge utilization and school improvement: Two steps forward, one step back. In A. Hargreaves, A. Lieberman, M. Fullan, & D. Hopkins (Eds.), International handbook of educational change (s. 1074–1095). Dordrecht: Springer.

[31] McCulloch, G. (1998). Curriculum reform, educational change and school improvement. In A. Hargreaves, A. Lieberman, M. Fullan, & D. Hopkins (Eds.), International handbook of educational change (s. 1203–1215). Dordrecht: Springer.

[32] Nisbet, J. D., & Broadfoot, P. (1980). The impact of research on policy and practice in education. Oxford: Pergamon Press.

[33] Nutley, S., Jung, T., & Walter, I. (2008). The many forms of research informed practice: A framework for mapping diversity. Cambridge Journal of Education, 38(1), 53–71. | DOI 10.1080/03057640801889980

[34] Nutley, S. M., Walter, I., & Davies, H. T. (2007). Using evidence: How research can inform public services. Bristol: Policy Press.

[35] Owen, J. M. (1992). Towards a meta-model of evaluation utilization. Příspěvek prezentovaný na konferenci Annual Meeting of the American Evaluation Association, 1992, Seattle, Washington.

[36] Patton, M. Q. (2008). Utilization-focused evaluation. London: Sage.

[37] Petrusek, M. (2009). Základy sociologie. Praha: Akademie veřejné správy.

[38] Pešková, K., Spurná, M. & Knecht, P. (2017). Teoretický model pro výzkum vnímání kurikulárních změn učiteli ZŠ. Orbis Scholae, 11(2), 99–124. | DOI 10.14712/23363177.2018.271

[39] Píšová, M., Kostková, K., Janík, T., Doulík, P., Hajdušková, L., Knecht, P., & Vlček, P. (2011). Kurikulární reforma na gymnáziích: Případové studie tvorby kurikula. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze.

[40] Prenzel, M. (2012). Empirický výzkum vzdělávání: Vystačí naše stávající přístupy zítra? Pedagogická orientace, 22(4), 475–489. | DOI 10.5817/PedOr2012-4-475

[41] Rich, R. F. (1991). Knowledge creation, diffusion, and utilization perspectives of the founding editor of knowledge. Science Communication, 12(3), 319–337.

[42] Rich, R. F. (1997). Measuring knowledge utilization: Processes and outcomes. Knowledge and Policy, 10(3), 11–24. | DOI 10.1007/BF02912504

[43] Rissi, C., & Sager, F. (2013). Types of knowledge utilization of regulatory impact assessments: Evidence from Swiss policymaking. Regulation & Governance, 7(3), 348–364. | DOI 10.1111/rego.12002

[44] Rogers, E. M. (1988). The intellectual foundation and history of the agricultural extension model. Knowledge, 9(4), 492–510. | DOI 10.1177/0164025988009004003

[45] Rogers, E. M. (2003). Diffusion of innovations. New York: Free Press.

[46] Slavík, J., Chrz, V., Štech, S., Nohavová, A., Klumparová, Š., Hník, O., … Valenta, J. (2013). Tvorba jako z působ poznávání. Praha: Karolinum.

[47] Squires, J. E., Estabrooks, C. A., Newburn-Cook, C. V., & Gierl, M. (2011). Validation of the conceptual research utilization scale: An application of the standards for educational and psychological testing in healthcare. BMC Health Services Research, 11. Dostupné z https://bmchealthservres.biomedcentral.com/articles/10.1186/1472-6963-11-107

[48] Stará, J., & Krčmářová, T. (2014). Užívání nových učebnicových materiálů učiteli 1. stupně ZŠ. Pedagogická orientace, 24(1), 77–110. | DOI 10.5817/PedOr2014-1-77

[49] Stetler, C. B. (2001). Updating the Stetler model of research utilization to facilitate evidence-based practice. Nursing Outlook, 49(6), 272–279. | DOI 10.1067/mno.2001.120517

[50] Straková, J. (2010). Postoje českých učitelů k hlavním prioritám vzdělávací politiky. In R. Váňová & H. Krykorková (Eds.), Učitel v současné škole (s. 167–175). Praha: Univerzita Karlova.

[51] Straková, J. (2013). Jak dál s kurikulární reformou. Pedagogická orientace, 23(5), 734–743. | DOI 10.5817/PedOr2013-5-734

[52] Štech, S. (2013). Když je kurikulární reforma evidence-less. Pedagogická orientace, 23(5), 615–633. | DOI 10.5817/PedOr2013-5-615

[53] Van Driel, J. H., Beijaard, D., & Verloop, N. (2001). Professional development and reform in science education: The role of teachers' practical knowledge. Journal of Research in Science teaching, 38(2), 137–158. | DOI 10.1002/1098-2736(200102)38:2<137::AID-TEA1001>3.0.CO;2-U

[54] Walterová, E., Černý, K., Greger, D., & Chvál, M. (2010). Školství – věc (ne)veřejná: Názory veřejnosti na školu a vzdělání. Praha: Karolinum.

[55] Weber, M. (2009). Metodologie, sociologie a politika. Praha: OIKOYMENH.

[56] Weiss, C. H. (1978). Improving the linkage between social research and public policy. In L. E. Lynn (Ed.), Knowledge and policy: The uncertain connection (s. 2 3–81). Washington: National Research Council.

[57] Weiss, C. H., Murphy-Graham, E., & Birkeland, S. (2005). An alternate route to policy influence: How evaluations affect DARE. American Journal of Evaluation, 26(1), 12–30. | DOI 10.1177/1098214004273337

Metriky

36

Views

16

PDF views