Akademický inbreeding jako rakovina vysokého školství, nebo nezbytnost? Přehled zahraničních výzkumů a implikace pro českou vysokoškolskou politiku

Roč.24,č.1(2019)
Studia paedagogica

Abstrakt
Akademický inbreeding, tj. když instituce zaměstnává vlastní absolventy, může mít negativní vliv na fungování vysokých škol, ačkoli bývá v některých případech nevyhnutelný. V Česku dosud nebylo o problematice akademického inbreedingu souvisle pojednáno. Cílem této přehledové studie je představit poznatky z aktuálních zahraničních studií o akademickém inbreedingu, čímž uvádíme tento koncept a související výzkum do českého prostředí. Na základě 25 vybraných zdrojů publikovaných v letech 2008–2018 popisujeme z jištění o těchto oblastech: (1) míra inbreedingu a související vnější charakteristiky akademických institucí, (2) dopady inbreedingu na vysoké školství a školy, (3) vznik a udržování inbreedingu. V závěru textu ve světle prezentovaných z jištění představujeme implikace pro českou vysokoškolskou politiku.

Klíčová slova:
vysoké škol; akademický inbreeding; ysokoškolská politika; mobilita
Reference

[1] Alipova, O., & Lovakov, A. (2018). Academic inbreeding and publication activities of Russian faculty. Tertiary Education and Management, 24(1), 66–82. | DOI 10.1080/13583883.2017.1395905

[2] Altbach, P. G., Yudkevich, M., & Rumbley, L. E. (2015). Academic inbreeding: Local challenge, global problem. Asia Pacific Education Review, 16(3), 317–330. | DOI 10.1007/s12564-015-9391-8

[3] Arimoto, A. (2015). Declining symptom of academic productivity in the Japanese research university sector. Higher Education, 70(2), 155–172. | DOI 10.1007/s10734-014-9848-4

[4] Badat, S. (2015). Academic inbreeding: The South African case. In M. Yudkevich, P. G. Altbach, & L. E. Rumbley (Eds.), Academic inbreeding and mobility in higher education (s. 182–205).

[5] Basingstoke: Palgrave Macmillan. Bourdieu, P. (1988). Homo academicus. Stanford: Stanford University Press.

[6] Cidlinská, K. (2018). Personální politika: Achillova pata české vědy. Dostupné z https://vedavyzkum.cz/blogy-a-rozhovory/nkc-gender-a-veda/personalni-politika-achillova-pata-ceske-vedy/

[7] Conrad, C. F., & Wyer, J. C. (1982). Incest in academe: The case for selective inbreeding. Change: The Magazine of Higher Learning, 14(8), 45–48. | DOI 10.1080/00091383.1982.9939784

[8] Cruz-Castro, L., & Sanz-Menéndez, L. (2010). Mobility versus job stability: Assessing tenure and productivity outcomes. Research Policy, 39, 27–38. | DOI 10.1016/j.respol.2009.11.008

[9] Čejková, I. (2017). Vysokoškolský učitel bez učitelského vzdělání: problém, nebo výzva? Pedagogická orientace, 27(1), 160–180. | DOI 10.5817/PedOr2017-1-160

[10] Červinková, A. (2010). Nejistá sezóna: spravování doktorského studia a ustavování počátku akademické dráhy. Biograf, 51, 3–28.

[11] Dvořáčková, J., Pabian, P., Smith, S., Stöckelová, T., Šima, K., & Virtová, T. (2014). Politika a každodennost na českých vysokých školách: etnografické pohledy na vzdělávání a výzkum. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON).

[12] Dvořáková, V., & Smrčka, J. (2018). Lesk a bída vzdělávání. Praha: Universum.

[13] Fischer, J., & Lipovská, H. (2015). Academic inbreeding in the Czech Republic. In I. Krejčí, M. Flégl, & M. Houška (Eds.), Efficiency and Responsibility in Education 2015 (s. 112–119). Praha: ČZU.

[14] Fouché, J. B., & Louw, D. A. (2001). Academic inbreeding and isolation in South African psychology. Acta Academica, 33(3), 151–168.

[15] Gertz, S. K., Huang, B., & Cyr, L. (Eds.). (2018). Diversity and inclusion in higher education and societal contexts: International and interdisciplinary approaches. Cham: Palgrave Macmillan.

[16] Gorelova, O., & Yudkevich, M. (2015). Academic inbreeding: State of the literature. In M. Yudkevich, P. G. Altbach, & L. E. Rumbley (Eds.), Academic inbreeding and mobility in higher education (s. 17–44). Basingstoke: Palgrave Macmillan.

[17] Harvánková, K. (2017). O úspěšnosti slaďování rodičovství a studia doktorských studentek s malými dětmi. Studia paedagogica, 22(3), 91–119. | DOI 10.5817/SP2017-3-6

[18] Horta, H. (2013). Deepening our understanding of academic inbreeding effects on research information exchange and scientific output: New insights for academic based research. Higher Education, 65(4), 487–510. | DOI 10.1007/s10734-012-9559-7

[19] Horta, H., & Martins, R. (2014). The start-up, evolution and impact of a research group in a university developing its knowledge base. Tertiary Education and Management, 20(4), 280–293. | DOI 10.1080/13583883.2014.948907

[20] Horta, H., & Yudkevich, M. (2016). The role of academic inbreeding in developing higher education systems: Challenges and possible solutions. Technological Forecasting and Social Change, 113, 363–372. | DOI 10.1016/j.techfore.2015.06.039

[21] Horta, H., Sato, M., & Yonezawa, A. (2011). Academic inbreeding: exploring its characteristics and rationale in Japanese universities using a qualitative perspective. Asia Pacific Education Review, 12(1), 35–44. | DOI 10.1007/s12564-010-9126-9

[22] Horta, H., Veloso, F. M., & Grediaga, R. (2010). Navel gazing: Academic inbreeding and scientific productivity. Management Science, 56(3), 414–429. | DOI 10.1287/mnsc.1090.1109

[23] Huang, F., Finkelstein, M., & Rostan, M. (Eds.). (2014). The internationalization of the academy: Changes, realities and prospects. Dordrecht: Springer.

[24] Inanc, O., & Tuncer, O. (2011). The effect of academic inbreeding on scientific effectiveness. Scientometrics, 88(3), 885–898. | DOI 10.1007/s11192-011-0415-9

[25] Juhaňák, L. (2017). Sociální sítě autorů publikujících v pedagogických vědách v letech 2009–2013: exploratorní analýza. Studia paedagogica, 22(1), 9–36.

[26] Kaščák, O., & Pupala, B. (2012). Škola zlatých golierov: vzdelávanie v ére neoliberalizmu. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON).

[27] Klemenčič, M., & Zgaga, P. (2015). Slovenia: The slow decline of academic inbreeding. In M. Yudkevich, P. G. Altbach, & L. E. Rumbley (Eds.), Academic inbreeding and mobility in higher education (s. 156–181). Basingstoke: Palgrave Macmillan.

[28] Kosmulski, M. (2015). Careers of young Polish chemists. Scientometrics, 102(2), 1455–1465. | DOI 10.1007/s11192-014-1461-x

[29] Linková, M., Cidlinská, K., Tenglerová, H., Vohlídalová, M., & Červinková, A. (2013). Nejisté vyhlídky: Proměny vědecké profese z genderové perspektivy. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON).

[30] Lovakov, A. (2015). Commitment of Russian university teachers to university and profession. Educational Studies, (2), 109–128.

[31] Mareš, J. (2013a). Neviditelná skupina aneb Co s postdoktorandy? Pedagogická orientace, 23(1), 5–26. | DOI 10.5817/PedOr2013-1-5

[32] Mareš, J. (2013b). Přehledové studie: jejich typologie, funkce a způsob vytváření. Pedagogická orientace, 23(4), 427–454. | DOI 10.5817/PedOr2013-4-427

[33] Mora, J.-G. (2015). Academic inbreeding in Spanish universities: Perverse effects in a global context. In M. Yudkevich, P. G. Altbach, & L. E. Rumbley (Eds.), Academic inbreeding and mobility in higher education (s. 99–129). Basingstoke: Palgrave Macmillan.

[34] Morichika, N., & Shibayama, S. (2015). Impact of inbreeding on scientific productivity: A case study of a Japanese university department. Research Evaluation, 24(2), 146–157. | DOI 10.1093/reseval/rvv002

[35] Münich, D. (2016). Ach, ty zatracené univerzitní žebříčky. Dostupné z http://metodikahodnoceni.blogspot.cz/2016/09/ach-ty-zatracene-univerzitni-zebricky.html

[36] Musselin, C. (2013). Redefinition of the relationships between academics and their university. Higher Education, 65(1), 25–37. | DOI 10.1007/s10734-012-9579-3

[37] Padilla, L. E. (2007). How has Mexican faculty been trained? A national perspective and a case study. Higher Education, 56, 167–183. | DOI 10.1007/s10734-007-9096-y

[38] Prudký, L., Pabian, P., & Šima, K. (2010). České vysoké školství: na cestě od elitního k univerzálnímu vzdělávání 1989–2009. Praha: Grada.

[39] Rabossi, M. (2015). Academic inbreeding in the Argentine university. In M. Yudkevich, P. G. Altbach, & L. E. Rumbley (Eds.), Academic inbreeding and mobility in higher education (s. 45–72). Basingstoke: Palgrave Macmillan.

[40] Rüegg, W. (Ed.). (2011). A history of the university in Europe: Volume 4, Universities Since 1945 (Vol. 4). Cambridge: Cambridge University Press.

[41] Shen, H., Xu, Z., & Zhang, B. (2015). Faculty inbreeding in China: Status, causes, and results. In M. Yudkevich, P. G. Altbach, & L. E. Rumbley (Eds.), Academic inbreeding and mobility in higher education (s. 73–98). Basingstoke: Palgrave Macmillan.

[42] Shin, J. C., Jung, J., & Lee, S. J. (2016). Academic inbreeding of Korean professors: Academic training, networks, and their performance. In J. F. Galaz-Fontes, A. Arimoto, U. Teichler, & J. Brennan (Eds.), Biographies and careers throughout academic life (s. 187–206). Cham: Springer.

[43] Sivak, E., & Yudkevich, M. (2015). Academic immobility and inbreeding in Russian Universities. In M. Yudkevich, P. G. Altbach, & L. E. Rumbley (Eds.), Academic inbreeding and mobility in higher education (s. 130–155). Basingstoke: Palgrave Macmillan.

[44] Smyth, R., & Mishra, V. (2014). Academic inbreeding and research productivity and impact in Australian law schools. Scientometrics, 98(1), 583–618. | DOI 10.1007/s11192-013-1052-2

[45] Sollárová, E. (2008). Socializace. In J. Výrost & I. Slaměník (Eds.), Sociální psychologie (2. vyd., s. 49–65). Praha: Grada.

[46] Sologoub, I., & Coupé, T. (2015). Academic inbreeding in Ukraine. In M. Yudkevich, P. G. Altbach, & L. E. Rumbley (Eds.), Academic inbreeding and mobility in higher education (s. 228–258). Basingstoke: Palgrave Macmillan.

[47] Šima, K., & Pabian, P. (2013). Ztracený Humboldtův ráj: ideologie jednoty výzkumu a výuky ve vysokém školství. Praha: Sociologické nakladatelství.

[48] Tavares, O., Cardoso, S., Carlvalho, T., Sousa, S. B., & Santiago, R. (2015). Academic inbreeding in the Portuguese academia. Higher Education, 69(6), 991–1006. | DOI 10.1007/s10734-014-9818-x

[49] Tavares, O., Lanca, A., & Amaral, A. (2017). Academic inbreeding in Portugal: Does insularity play a role? Higher Education Policy, 30(3), 381–399. | DOI 10.1057/s41307-016-0029-1

[50] Teichler, U. (2011). Academic staff mobility. In U. Teichler, I. Ferencz, & B. Wächter (Eds.), Mapping mobility in European higher education. Volume I: Over view and trends (s. 111–146). Brussels: European Commission, Directorate General for Education and Culture.

[51] Tizhoosh, H., & Hemmesi, R. (2018). Academic inbreeding at the Canadian engineering schools. Soc Ar Xiv, 25 June 2018. Dostupné z https://doi.org/10.31235/osf.io/jrk67 | DOI 10.31235/osf.io/jrk67

[52] Wiesnerová, E. (2017a). Absolventi doktorského studia by neměli zůstávat na domovské univerzitě. Dostupné z https://www.online.muni.cz/udalosti/8959-absolventi-doktorskeho-studia-by-nemeli-zustavat-na-domovske-univerzite

[53] Wiesnerová, E. (2017b). Problémy české vědy? Inbreeding, administrativní zátěž a špatně nastavené hodnocení. Dostupné z https://www.universitas.cz/osobnosti/262-problemy-ceske-vedy-inbreeding-administrativni-zatez-a-spatne-nastavene-hodnoceni

[54] Yonezawa, A. (2015). Inbreeding in Japanese higher education. In M. Yudkevich, P. G. Altbach, & L. E. Rumbley (Eds.), Academic inbreeding and mobility in higher education (s. 99–129). Basingstoke: Palgrave Macmillan.

[55] Yudkevich, M., Altbach, P. G., & Rumbley, L. E. (Eds.). (2015). Academic inbreeding and mobility in higher education. Hampshire: Palgrave Macmillan.

[56] Zákon o vysokých školách 111/1998 Sb. (znění k 1. 1. 2018). Dostupné z http://www.msmt.cz/file/45429_1_1/

Metriky

1557

Views

196

PDF views