Postoje odborné a laické veřejnosti k inkluzivnímu vzdělávání v kontextu obecných postojů k vnější diferenciaci
Roč.24,č.1(2019)
Studia paedagogica
inkluzivní vzdělávání; vnější diferenciace; postoje; učitelé základních škol; veřejnost
[1] Ainscow, M., Dyson, A., Goldrick, S., & West, M. (2012). Making schools effective for all: Rethinking the task. School Leadership and Management, 32(3), 197–213. | DOI 10.1080/13632434.2012.669648
[2] Al-Zyoudi, M. (2006). Teacher's attitudes towards inclusive education in Jordanian schools. International Journal of Special Education, 21(2), 55–62.
[3] Baar, R. (2016). Attituteds of German student teachers on inclusion. Journal of Research in Special Educational Needs, 16(S1), 225–228. | DOI 10.1111/1471-3802.12143
[4] Balboni, G., & Pedrabissi, L. (2000). Attitudes of Italian teachers and parents toward school inclusion of students with mental retardation: The role of experience. Education and Training in Mental Retardation and Developmental Disabilities, 35(2), 148–159.
[5] Carrington, S. (1999). Inclusion needs a different school culture. International Journal of Inclusive Education, 3(3), 257–268. | DOI 10.1080/136031199285039
[6] Clark, C., Dyson, A., Millward, A., & Robson, S. (1999). Theories of inclusion, theories of schools: Deconstructing and reconstructing the "inclusive school". British Educational Research Journal, 25(2), 157–177. | DOI 10.1080/0141192990250203
[7] de Boer, A., Pijl, S. P., Post, W., & Minnaert, A. (2010). Attitudes of parents towards inclusive education: A review of the literature. European Journal of Special Needs Education, 25(2), 165–181. | DOI 10.1080/08856251003658694
[8] Decristan, J., Fauth, B., Kunter, M., Büttner, G., & Klieme, E. (2017). The interplay between class heterogeneity and teaching quality in primary school. International Journal of Educational Research, 86, 109–121. | DOI 10.1016/j.ijer.2017.09.004
[9] European Agency for Special Needs and Inclusive Education. (2014). EASIE: European Agency Statistics on Inclusive Education: 2014 dataset cross-country report. Dostupné z https://www.european-agency.org/publications/ereports/easie-2014-dataset-cross-country-report
[10] FACTUM INVENIO. (2009). Analýza předpokladů a vzdělávacích potřeb pedagogických pracovníků pro zkvalitňování jejich pedagogické práce. Učitelé ZŠ a SŠ. Praha.
[11] Forlin, C. (2001). Inclusion: Identifying potential stressors for regular class teachers. Educational Research, 43(3), 235–245. | DOI 10.1080/00131880110081017
[12] Forlin, C., Douglas, G., & Hattie, J. (2006). Inclusive practices: How accepting are teachers? International Journal of Disability, Development and Education, 43(2), 119–133. | DOI 10.1080/0156655960430203
[13] Forlin, C., Jobling, A., & Carroll, A. (2001). Preservice teachers' discomfort levels toward people with disabilities. The Journal of International Special Needs Education, 4, 32–38.
[14] Forlin, C., Loreman, T., Sharma, U., & Earle, C. (2009). Demographic differences in changing pre-service teachers' attitudes, sentiments and concerns about inclusive education. International Journal of Inclusive Education, 13(2), 195–209. | DOI 10.1080/13603110701365356
[15] Friedlaenderová, H., & Straková, J. (2018). Veřejnost se inkluzi nebrání, ale potřebuje více informací. Řízení školy, (4), 13–15.
[16] Fullan, M. (2007). The new meaning of educational change (4th ed.). New York: Routledge.
[17] Gamoran, A., & Mare, R. D. (1989). Secondary school tracking and educational inequality: Compensation, reinforcement, or neutrality? The American Journal of Sociology, 94(5), 1146–1183. | DOI 10.1086/229114
[18] Gamoran, A., & Nystrand, M. (1991). Background and instructional effects on achievement in eighth-grade English and social studies. Journal of Research on Adolescence, 1(3), 277–300. | DOI 10.1207/s15327795jra0103_5
[19] Greger, D., Chvál, M., Walterová, E., & Černý, K. (2009). Názory českých rodičů a veřejnosti na časné rozdělování žáků. Orbis Scholae, 3(3), 51–78. | DOI 10.14712/23363177.2018.198
[20] Greger, D., Martinková, P., Drabinová, A., Chvál, M., & Straková, J. (2017). Tisková z práva o přidané hodnotě víceletých gymnázií na základě z jištění longitudinálního výzkumu CLOSE. Dostupné z http://pages.pedf.cuni.cz/uvrv/files/2017/12/TZ_CLoSE2017pridana_hodnotaVG_final.pdf
[21] Hájková, V., & Strnadová, I. (2010). Inkluzivní vzdělávání: Teorie a praxe. Praha: Grada.
[22] Hájková, V., Pastieriková, L., Klusáčková, M., Daşkın, O., & Košák, P. (2014). Analýza potřeb pedagogických pracovníků v oblasti inkluzivního vzdělávání v projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR. Dostupné z http://inkluze.upol.cz/ebooks/analyza-potreb/html5/index.html?&locale=CSY&pn=5
[23] Ireson, J., Clark, H., & Hallam, S. (2002). Constructing ability groups in the secondary school: Issues in practice. School Leadership and Management, 22(2), 163–176. | DOI 10.1080/1363243022000007737
[24] Johnson Rothenberg, J., McDermott, P., & Martin, G. (1998). Changes in pedagogy: A qualitative result of teaching heterogeneous classes. Teaching and Teacher Education, 14(6), 633–642. | DOI 10.1016/S0742-051X(98)00013-4
[25] Kašparová, V., Holečková, H., Hučín, J., Janík, T., Najvar, P., Píšová, M., Potužníková, E., Soukup, P., & Ševců, M. (2015). Analytická z práva z šetření TALIS 2013. Praha: ČŠI.
[26] Kerckhoff, A. C. (1986). Effect of ability grouping in British secondary schools. American Sociological Review, 51(6), 842–858. | DOI 10.2307/2095371
[27] Khmelkov, V. T., & Hallinan, M. T. (1999). Organisational effects on race relations in schools. Journal of Social Issues, 55(4), 627–645. | DOI 10.1111/0022-4537.00139
[28] Klapko, D. (2016). Prolínání mocenských diskursů v týdeníku Učitelské noviny: Sociální inkluze romských žáků v českém školství. Pedagogická orientace, 26(2), 203–227. | DOI 10.5817/PedOr2016-2-202
[29] Kolektiv autorů. (2015a). Výstup projektu "Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR": Postoje a potřeby pedagogické veřejnosti ve vztahu k implementaci podpůrných opatření podle nové školské legislativy (Zpráva z výzkumu). Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Dostupné z http://inkluze.upol.cz/ebooks/analyza/analyza-21.pdf
[30] Kolektiv autorů. (2015b). Výstup projektu "Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR": Asistent pedagoga u žáků se zdravotním postižením: Postoje, hodnocení, činnosti (Zpráva z výzkumu). Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Dostupné z http://inkluze.upol.cz/ebooks/analyza/analyza-03.pdf
[31] Lalvani, P. (2013). Privilege, compromise, or social justice: Teachers' conceptualizations of inclusive education. Disability and Society, 28(1), 14–27. | DOI 10.1080/09687599.2012.692028
[32] Leatherman, J. M., & Niemeyer, J. A. (2005). Teachers' attitudes toward inclusion: Factors influencing classroom practice. Journal of Early Childhood Teacher Education, 26(1), 23–36. | DOI 10.1080/10901020590918979
[33] MacFarlane, K., & Woolfson, L. M. (2013). Teacher attitudes and behavior toward the inclusion of children with social, emotional and behavioral difficulties in mainstream schools: An application of the theory of planned behavior. Teaching and Teacher Education, 29(1), 46–52. | DOI 10.1016/j.tate.2012.08.006
[34] Matějů, P., Řeháková, B., & Simonová, N. (2003). Transition to university under communism and after its demise. The role of socio-economic background in the transition between secondary and tertiary education in the Czech Republic 1948–1998. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 39(3), 301–324.
[35] Mediainfo. (2016). Diskuse o inkluzi jako ukázka možných novinářských přístupů. Dostupné z https://www.newtonmedia.cz/cs/mediainfo-cz/analyzy-studie/diskuse-o-inkluzi-jakoukazka-moznych-novinarskych-pristupu/detail Median. (n. d.). Sociální inkluze ve vzdělávání. Dostupné z https://drive.google.com/file/d/0B4CRl6qnQpfBRFI2YnBTMGZvS0E/view
[36] MŠMT. (2017). Vývojová ročenka školství 2006/07–2016/17. Dostupné z http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/vyvojova-rocenka-skolstvi-2006-07-2016-17
[37] MŠMT. (2018). Základní informace ke společnému vzdělávání. Dostupné z www.msmt.cz/file/39369/download/
[38] Norwich, B., & Avramidis, E. (2002). Teachers' attitudes towards integration/inclusion: A review of the literature. European Journal of Special Needs Education, 17(2), 129–147. | DOI 10.1080/08856250210129056
[39] Oakes, J. (2005). Keeping track: How schools structure inequality (2nd ed.). New Haven: Yale University Press.
[40] Potměšil, M. (2013). Pocity, postoje a obavy pedagogických pracovníků ve vztahu k inkluzivnímu vzdělávání (Zpráva z výzkumu). Dostupné z http://www.inkluze.upol.cz/portal/Download/publikace/Milon_Potmesil_Pocity__postoje_a_obavy_pedagogickych_pracovniku_ve_vztahu_k_inkluzivnimu_vzdelavani.pdf
[41] Průcha, J., Walterová, E., & Mareš, J. (2009). Pedagogický slovník. Praha: Portál.
[42] Saloviita, T., & Schaffus, T. (2016). Teacher attitudes towards inclusive education in Finland and Brandenburg, Germany and the issue of extra work. European Journal of Special Needs Education, 31(4), 458–471. | DOI 10.1080/08856257.2016.1194569
[43] Sharma, U., Forlin, C., & Loreman, T. (2008). Impact of training on pre-service teachers' attitudes and concerns about inclusive education and sentiments about persons with disabilities. Disability & Society, 23(7), 773–785. | DOI 10.1080/09687590802469271
[44] Sharma, U., Loreman, T., & Forlin, C. (2012). Measuring teacher efficacy to implement inclusive practices. Journal of Research in Special Educational Needs, 12(1), 12–21. | DOI 10.1111/j.1471-3802.2011.01200.x
[45] Sharma, U., Loreman, T., Forlin, C., & Earle, C. (2006). Pre-service teachers' attitudes, concerns and sentiments about inclusive education: An international comparison of novice pre-service teachers. International journal of special education, 21(2), 80–93.
[46] STEM/MARK. (2009). Sociologický výzkum zaměřený na analýzu struktury postojů a očekávání veřejnosti k oblasti školství, výchovy a vzdělávání. Část 2: Postoje rodičů a žáků ke vzdělávání. Praha.
[47] Straková, J. (2010). Přidaná hodnota studia na víceletých gymnáziích ve světle dostupných datových zdrojů. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 46(2), 187–210.
[48] Straková, J., & Greger, D. (2013). Faktory ovlivňující přechod žáků 5. ročníků na osmileté gymnasium. Orbis Scholae, 7(3), 73−85. | DOI 10.14712/23363177.2015.14
[49] Straková, J., & Simonová, J. (2015). Výběr základní školy v ČR a faktory, které jej ovlivňují. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 51(4), 587–606.
[50] Straková, J., Spilková, V., Friedlaenderová, H., Hanzák, T., & Simonová, J. (2014). Profesní přesvědčení učitelů základních škol a studentů fakult připravujících budoucí učitele. Pedagogika, 64(1), 34–65.
[51] Škodová, M. (2009). Okolnosti ovlivňující dosažení vzdělání (Tisková zpráva). Praha: Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR. Dostupné z https://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c2/a638/f9/100954s_or90930.pdf
[52] Tannenbergerová, M. (2016). Průvodce školní inkluzí. Praha: Wolters Kluwer ČR.
[53] Tuček, M. (2016). Veřejnost o speciálních školách a inkluzivním vzdělávání – září 2016 (Tisková zpráva). Praha: Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR. Dostupné z https://cvvm.soc.cas.cz/cz/tiskove-zpravy/ostatni/ostatni-ruzne/2093-verejnost-o-specialnich-skolach-a-inkluzivnim-vzdelavani-zari-2016
[54] Tuček, M. (2017). Hodnocení některých sociálních podmínek – říjen 2017 (Tisková zpráva). Praha: Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR. Dostupné z https://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c2/a4452/f9/eu171113.pdf
[55] UNESCO. (1994). The Salamanca statement and framework for action on special needs education. Paris.
Copyright © 2019 Studia paedagogica