Koncept přírodovědné gramotnosti v České republice: analýza a porovnání

Svatava Janoušková; Vojtěch Žák; Martin Rusek

doi:10.5817/SP2019-3-4

Koncept přírodovědné gramotnosti v České republice: analýza a porovnání

Roč.24,č.3(2019)
Studia paedagogica

Svatava Janoušková Vojtěch Žák Martin Rusek

https://doi.org/10.5817/SP2019-3-4

PDF

Abstrakt

Přírodovědná gramotnost je pojem, který je od 50. let 20. století užíván v mezinárodním prostředí, v posledních desetiletích v souvislosti s šetřením PISA. Také v kontextu vzdělávání v České republice se s tímto pojmem můžeme setkat, ačkoli neexistuje jeho jediné vymezení. Cílem studie je analýza a porovnání tří českých a jednoho mezinárodního dokumentu, které se k přírodovědné gramotnosti vztahují. Na základě obsahové analýzy a komparace dokumentů se ukazuje, že jednotlivá vymezení přírodovědné gramotnosti shodně zahrnují: znalost a používání přírodovědných pojmů; znalost a používání vědeckých metod; reflexi vědecké práce a širší kontext přírodovědného poznání. Vymezení se liší jen mírně, a to především v důrazu na životní prostředí, souvislost mezi rozvojem přírodovědné a čtenářské gramotnosti, zacházení s informacemi z médií a v různém detailu vymezení přírodovědné gramotnosti. Implementování přírodovědné gramotnosti do aktuálně revidovaného kurikula se jeví jako možné bez větších obtíží.

Klíčová slova:
přírodovědná gramotnost; přírodovědné vzdělávání; kurikulum; kurikulární dokument; obsahová analýza; PISA

Reference

[1] Agin, M. L. (1974). Education for scientific literacy: A conceptual frame of reference and some applications. Science Education, 58(3), 403–415. | DOI 10.1002/sce.3730580316

[2] Anderson, L. W., & Krathwohl, D. R. (2001). A taxonomy for learning, teaching and assessing: a revision of Bloom's taxonomy of educational objectives. New York: Longman.

[3] Archer-Bradshaw, R. E. (2014). Demystifying scientific literacy: Charting the path for the 21st century. Journal of Educational and Social Research, 4(3), 165–172.

[4] Branscomb, A. W. (1981). Knowing how to know. Science, Technology and Human Values, 6(36), 5–9.

[5] Bybee, R. (1997). Achieving scientific literacy: From purposes to practices. Portsmouth: Heinemann.

[6] ČŠI. (2015). Metodika pro hodnocení přírodovědné gramotnosti. Dostupné z http://www.niqes.cz/Niqes/media/Testovani/KE%20STA%C5%BDEN%C3%8D/V%C3%BDstupy%20KA1/P%C5%99G/Metodika-pro-hodnoceni-rozvoje-PrG.pdf

[7] DeBoer, G. E. (2000). Scientific literacy: Another look at its historical and contemporary meanings and its relationship to science education reform. Journal of Research in Science Teaching, 37(6), 582–601. | DOI 10.1002/1098-2736(200008)37:6<582::AID-TEA5>3.0.CO;2-L

[8] Dillon, J. (2009). On scientific literacy and curriculum reform. International Journal of Environmental and Science Education, 4(3), 201–213.

[9] Eilks, I., Nielsen, J. A., & Hofstein, A. (2014). Learning about the role and function of science in public debate as an essential component of scientific literacy. In C. Bruguiere, A. Tiberghien, & P. Clement (Eds.), Topics and trends in current science education (s. 85–100). Dordrecht: Springer.

[10] Faltýn, J., Nemčíková, K., & Zelendová, E. (Eds.). (2010). Gramotnosti ve vzdělávání – příručka pro učitele. Dostupné z http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2011/03/Gramotnosti-ve-vzdelavani11.pdf

[11] Hand, B., & Prain, V. (2006). Moving from border crossing to convergence of perspectives in language and science literacy research and practice. International Journal of Science Education, 28(2–3), 101–107. | DOI 10.1080/09500690500336528

[12] Holbrook, J. (2005). Making chemistry teaching relevant. Chemical Education International, 6(1), 1–12.

[13] Holbrook, J., & Rannikmäe, M. (2009). The meaning of scientific literacy. International Journal of Environmental and Science Education, 4(3), 275–288.

[14] Hurd, P. H. (1958). Science literacy: Its meaning for American schools. Educational Leadership, 16(1), 13–16.

[15] Hurd, P. H. (1998). Scientific literacy: New minds for a changing world. Science Education, 82(3), 407–416. | DOI 10.1002/(SICI)1098-237X(199806)82:3<407::AID-SCE6>3.0.CO;2-G

[16] Laugksch, R. C. (2000). Scientific literacy: A conceptual overview. Science Education, 84(1), 71–94. | DOI 10.1002/(SICI)1098-237X(200001)84:1<71::AID-SCE6>3.0.CO;2-C

[17] OECD. (2016). PISA 2015: Assessment and analytical framework. Paris: OECD Publishing.

[18] Pella, M. O., O'Hearn, G., & Gale, C. W. (1966). Referents to scientific literacy. Journal of Research in Science Teaching, 4(3), 199–208. | DOI 10.1002/tea.3660040317

[19] Roberts, D. A. (2007). Scientific literacy/science literacy. In S. K. Abell & N. G. Lederman (Eds.), Handbook of research in science education (s. 729–780). Mahwah: Lawrence Erlbaum.

[20] RVP ZV (Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání). (2017). Praha: MŠMT. Dostupné z http://www.nuv.cz/uploads/RVP_ZV_2017_cerven.pdf

[21] Shamos, M. H. (1995). The myth of scientific literacy. New Brunswick: Rutgers University Press.

[22] Sjøberg, S. (2015). PISA and global educational governance – A critique of the project. Its uses and implications. Eurasia Journal of Mathematics, Science and Technology Education, 11(1), 111–127.

[23] Stuckey, M., & Eilks, I. (2015). Chemistry under your skin? Experiments with tattoo inks for secondary school chemistry students. Journal of Chemical Education, 92(1), 129–134. | DOI 10.1021/ed400804s

[24] Svoboda, E., & Kolářová, R. (2006). Didaktika fyziky základní a střední školy: Vybrané kapitoly. Praha: Karolinum.

[25] Van den Akker, J. (2010). Beyond Lisbon 2010: Perspectives from research and development for educational policy in Europe. Sint-Katelijne-Waver: CIDREE (Consortium of Institutions for Development and Research in Education in Europe).

[26] VÚP. (2011). Gramotnosti ve vzdělávání – soubor studií. Dostupné z http://www.nuv.cz/uploads/Publikace/vup/Gramotnosti_ve_vzdelavani_soubor_studii1.pdf

[27] Wellington, J., & Osborne, J. (2001). Language and literacy in science education. Buckingham: Open University Press.

[28] Yore, L. D., Hand, B., Goldman, S. R., Hildebrand, G. M., Osborne, J. F., Treagust, D. F., & Wallace, C. S. (2004). New directions in language and science education research. Reading Research Quarterly, 39(3), 347–352.

Metriky