Řešení úloh z morfologie češtiny žáky 4.–9. ročníků základních škol

Roč.25,č.1(2020)
Studia paedagogica

Abstrakt
Studie se zabývá řešením úloh z české morfologie (tvarosloví) žáky 4.–9. ročníků základní školy. Na základě testových výsledků byla analyzována a interpretována data získaná od více než 1600 žáků šesti pražských základních škol. Cílem bylo a) z jistit, jaká je úroveň žákovských znalostí české morfologie na úrovni relativně ustáleného pojmového aparátu, jak jej ohraničuje Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání v oblasti určování slovních druhů a jejich morfologických charakteristik, a b) analyzovat a interpretovat výsledky žáků 4.–9. ročníků základních škol v testových úlohách, které byly zaměřeny na ověřování znalostí z téže oblasti české morfologie. Výsledky např. ukazují, že školní znalosti žáků z morfologie jsou vyšší než ze syntaxe – 75 % žáků základních škol 6. ročníků dokáže ve větě správně určit podstatné jméno a sloveso, 50 % žáků v 7. ročníku dokáže ve větě správně určit podmět a přísudek. Na základě těchto výsledků byly pojmenovány žákovské problémy při identifikování slovních druhů a při identifikování morfologických kategorií, které jsou tradičním pilířem morfologického vyučování (pro potřeby tohoto článku z jednodušeně nazvaným jako určování), a byly otevřeny diskusní otázky k možnému perspektivnímu řešení těchto problémů.

Klíčová slova:
vyučování českému jazyku; morfologie českého jazyka; analýza výsledků testů; ověřování znalostí; základní škola
Reference

[1] Adam, R. (2017/2018). Postup při morfologickém rozboru jmenných tvarů. Český jazyk a literatura, 68(2), 222–229.

[2] Adam, R. (2018). Určování morfologických kategorií jmen: Sonda do praktik začínajících studentů bohemistiky. Didaktické studie, 10(1), 13–30.

[3] Awramiuk, E., & Szymańska, M. (2019). Grammar education at the turn of the millennium: The case of Poland. Contribution to a special issue What is Grammar in L1 Education Today? L1-Educational Studies in Language and Literature, 19, 1–30.

[4] Byčkovský, P., & Kotásek, J. (2004). Nová teorie klasifikování kognitivních cílů ve vzdělávání: Revize Bloomovy taxonomie. Pedagogika, 54(3), 227–242.

[5] Camps, A., & Fontich, X. (2019). Teachers' concepts on the teaching of grammar in relation to teaching of writing in Spain: A case study. Contribution to a special issue What is Grammar in L1 Education Today? L1-Educational Studies in Language and Literature, 19, 1–36.

[6] Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (2017). Jednotná přijímací zkouška 2017. Analýza uchazečů o studium na SŠ a jejich výsledků. Dostupné z http://www.cermat.cz/souhrnne-zpravy-1404035454.html.

[7] Cvrček, V. (2008). Regulace jazyka a koncept minimální intervence. Praha: NLN.

[8] Čechová, M., & Styblík, V. (1998). Čeština a její vyučování. Praha: SPN.

[9] ČŠI (2014). Závěrečná zpráva z výběrového zjišťování výsledků vzdělávání žáků 2014. Dostupné z http://www.csicr.cz/html/VZVZ_2014/flipviewerxpress.html

[10] Daneš, F. (1967). Vyučování mateřskému jazyku na našich školách. Naše řeč, 50(2), 65–77.

[11] Ertl, V. (1928). Mateřský jazyk a střední škola. Naše řeč, 12(3), 49–62.

[12] Eurydice. (2002). Key competencies. A developing concept in general compulsory education. Brusel: Eurydice.

[13] Funke, R. (2018). Working on grammar at school: Empirical research from German-speaking regions. Contribution to a special issue Working on Grammar at School in L1-Education: Empirical Research across Linguistic Regions. L1-Educational Studies in Language and Literature, 17, 1–39.

[14] Grepl, M. (2003). Příruční mluvnice češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.

[15] Hájková, E. (2012). Vytváření morfologické kompetence žáků na ZŠ. Didaktické studie, 4(1), 37–41.

[16] Chráska, M. (1999). Didaktické testy. Brno: Paido.

[17] Chvál, M., Procházková, I., & Straková, J. (2015). Hodnocení výsledků vzdělávání didaktickými testy. Praha: ČŠI. Dostupné z http://www.csicr.cz/cz/Aktuality/Hodnoceni-vysledku-vzdelavani-didaktickymi-testy

[18] Chvál, M., & Šmejkalová, M. (2018). Řešení úloh z české syntaxe žáky 4.–9. ročníků základních škol. Studia paedagogica, 23(1), 105–134. | DOI 10.5817/SP2018-1-6

[19] Klimovič, M. (2019). Komunikačně-funkční pojetí výuky mateřského jazyka v širším mezinárodním kontextu. In S. Štěpáník (Ed.), Vztah jazyka a komunikace v česko-slovensko-polské didaktické reflexi (72–87). Praha: Karolinum.

[20] Liptáková, Ľ. (Ed.). (2011). Integrovaná didaktika slovenského jazyka a literatúry pre primárne vzdelávanie. Prešov: Prešovská univerzita v Prešove.

[21] MŠMT (2017). Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: MŠMT. Dostupné z http://www.nuv.cz/uploads/RVP_ZV_2017_cerven.pdf

[22] Nupponen, A.-M., Jeskanen, S., & Rättyä, K. (2019). Finnish student language teachers reflecting on linguistic concepts related to sentence structures: Students recognising linguistic concepts in L1 and L2 textbooks. Contribution to a special issue What is Grammar in L1 Education Today? L1-Educational Studies in Language and Literature, 19, 1–25.

[23] Pieniążek, M., & Štěpáník, S. (Eds.). (2016). Teaching of national languages in the V4 countries. Praha: Univerzita Karlova.

[24] Pravdová, M. & Svobodová, I. (Eds.). (2014). Akademická příručka českého jazyka. Praha: Academia.

[25] Průcha, J. (2009). Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál.

[26] Rättyä, K., Awramiuk, E., & Fontich, X. (2019). What is grammar in L1 education today? Introduction to a special issue What is Grammar in L1 Education Today? L1-Educational Studies in Language and Literature, 19(1), 1–8.

[27] Redakce časopisu Střední škola. (1923). Anketa o slohovém výcviku na škole střední. Střední škola, 3, 49–58, 97–105, 167–171, 204–213.

[28] Rijt, J. van, Wijnands, A., & Coppen, P.-A. (2019). Dutch teachers' beliefs on linguistic concepts and reflective judgement in grammar teaching. Contribution to a special issue What is Grammar in L1 Education Today? L1-Educational Studies in Language and Literature, 19, 1–28.

[29] Růžičková, D. (n. d.). Přehled podkladů k revizím ICT kurikula. Dostupné z http://www.nuv.cz/file/4208/

[30] Sigmundová, A. (2019). Čtení s porozuměním jako předpoklad úspěšné strategie řešení slovních úloh v matematice. Praha: Univerzita Karlova.

[31] Slavík, J., & Šmejkalová, M. (2016). K pojetí didaktiky českého jazyka jako vědecké disciplíny. Studie z aplikované lingvistiky, 7(1), 111–120.

[32] Slavík, J., Janík, T., Najvar, P., & Knecht, P. (2017). Transdisciplinární didaktika: O učitelském sdílení znalostí a zvyšování kvality výuky napříč obory. Brno: Masarykova univerzita.

[33] Sojka, P., & Janovec, L. (2015/2016). Částice a jazykové mýty. Český jazyk a literatura, 66(2), 76–83.

[34] Šmejkalová, M. (2010). Čeština a škola – Úryvky skrytých dějin. Praha: Karolinum.

[35] Šmejkalová, M. (2018). Jakou češtinu se učí čeští žáci v hodinách českého jazyka? O tzv. školské češtině. In O. Bláha (Ed.), Spisovná čeština a jazyková kultura 2018 (318–326). Olomouc: Univerzita Palackého.

[36] Štěpáník, S. (v tisku). Between grammar and communication: Teaching L1 in the Czech Republic and England.

[37] Štěpáník, S. (2018/2019). Kognitivně-funkční princip jako základní východisko výuky českého jazyka. Český jazyk a literatura, 69(5), 214–223.

[38] Turbová, M. (1988). K pojmům kompetence – performance (K vývoji pojetí některých základních lingvistických pojmů a termínů). Slovo a slovesnost, 49(3), 235–247.

[39] Ústav pro jazyk český, Akademie věd České republiky (n. d.). Internetová jazyková příručka. Dostupné z http://prirucka.ujc.cas.cz/

[40] Vondrová, N. (Ed.). (v tisku). Matematická slovní úloha: mezi matematikou, jazykem a psychologií. Praha: Karolinum.

Metriky

0

Crossref logo

0


291

Views

151

PDF views