Citační etika v pedagogickém výzkumu: k vynucování citací a zakládání citačních kartelů

Roč.25,č.3(2020)
Studia paedagogica

Abstrakt
Ačkoli počty citací jsou považovány zejména za indikátory reputace a přínosnosti vědců v akademické komunitě, mohou nabývat také určité ekonomické hodnoty. Tento ekonomizující přístup je možné pozorovat také v Česku, což s sebou přináší snahu některých vědců získávat citace eticky spornými z působy. Cílem studie tedy je podrobněji pojednat o problematice citování. Vybrané ukázky, které vycházejí z vlastní akademické zkušenosti a pozorování obou autorů, dokumentují, jak akademici vynucují citace a zakládají citační kartely. Z pohledu Mertonova vědeckého étosu tyto praktiky vedou k rozkladu nezaujatosti, transparentnosti a kritického přístupu ve vědě. V závěru uvádíme vybraná doporučení pro eticky správné citování.

Klíčová slova:
vědecká etika; publikační etika; sporné vědecké postupy; citace; vynucené citace; citační bratrstva; citační kartely
Reference

[1] Abt, H. (2000). Do important papers produce high citation counts? Scientometrics, 48(1), 65–70. https://doi.org/10.1023/A:1005680318379 | DOI 10.1023/A:1005680318379

[2] Aksnes, D. W., & Rip, A. (2009). Researchers' perceptions of citations. Research Policy, 38(6), 895–905. https://doi.org/10.1016/j.respol.2009.02.001 | DOI 10.1016/j.respol.2009.02.001

[3] American Psychological Association (2020). Publication manual (7. vyd.). American Psychological Association. https://doi.org/10.1037/0000165-000 | DOI 10.1037/0000165-000

[4] Anderson, L. (2006). Analytic autoethnography. Journal of Contemporary Ethnography, 35(4), 373–395. https://doi.org/10.1177/0891241605280449 | DOI 10.1177/0891241605280449

[5] Aristotelés (1996). Etika Níkomachova. Rezek.

[6] Artino Jr, A. R., Driessen, E. W., & Maggio, L. A. (2019). Ethical shades of gray: International frequency of scientific misconduct and questionable research practices in health professions education. Academic Medicine, 94(1), 76–84. https://doi.org/10.1097/ACM.0000000000002412 | DOI 10.1097/ACM.0000000000002412

[7] Atkinson, P., & Hammersley, M. (2007). Ethnography: Principles in practice (3. vyd.). Routledge.

[8] Auer, P. (2014). Jazyková interakce (J. Nekvapil, P. Kaderka, M. Nekula, V. Dovalil, I. Vasiljev, & M. Sloboda, Přel.). Nakladatelství Lidové noviny.

[9] Baccini, A., De Nicolao, G., & Petrovich, E. (2019). Citation gaming induced by bibliometric evaluation: A country-level comparative analysis. PloS One, 14(9), e0221212. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0221212 | DOI 10.1371/journal.pone.0221212

[10] Bajerski, A., & Siwek, T. (2012). Bibliometrická analýza české geografie v databázi Scopus. Geografie, 117(1), 52–71.

[11] Bandura, A. (2002). Selective moral disengagement in the exercise of moral agency. Journal of Moral Education, 31(2), 101–119. https://doi.org/10.1080/0305724022014322 | DOI 10.1080/0305724022014322

[12] Belcher, W. L. (2009). Writing your journal article in 12 weeks: A guide to academic publishing success. SAGE.

[13] Bentham, J. (1996). An introduction to the principles of morals and legislation: The collected works of Jeremy Bentham. University Press.

[14] Bezdíček, O., Preiss, M., & Dočkalová, E. (2009). Publikační aktivita a citovanost 85 čes-kých aktivních profesorů a docentů v oboru psychologie: revize a odpověď na kritiku. Psychiatrie, 13(2–3), 108–113.

[15] Bourdieu, P. (2010). Pravidla umění: geneze a struktura literárního pole. Host.

[16] Davis, P. (2017, May 30). How much citation manipulation is acceptable? The Scholarly Kitchen. https://scholarlykitchen.sspnet.org/2017/05/30/how-much-citation-manipulation-is-acceptable/

[17] Ding, Y. (2011). Scientific collaboration and endorsement: Network analysis of coauthorship and citation networks. Journal of Informetrics, 5(1), 187–203. https://doi.org/1010.1016/j.joi.2010.10.008 | DOI 10.1016/j.joi.2010.10.008

[18] Dvořáčková, J., Pabian, P., Smith, S., Stöckelová, T., Šima, K., & Virtová, T. (2014). Politika a každodennost na českých vysokých školách: etnografické pohledy na vzdělávání a výzkum. Sociologické nakladatelství SLON.

[19] Dvořáková, K. (2017). Ty jo, to seš dobrá! Jak se skládají komplimenty v češtině. Academia.

[20] Engeström, Y. (2015). Learning by expanding: An activity-theoretical approach to developmental research (2. vyd.). Cambridge University Press. https://doi.org/10.1017/CBO9781139814744 | DOI 10.1017/CBO9781139814744

[21] Fong, E. A., & Wilhite, A. W. (2017). Authorship and citation manipulation in academic research. PloS One, 12(12), e0187394. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0187394 | DOI 10.1371/journal.pone.0187394

[22] Foo, J. Y. A. (2011). Impact of excessive journal self-citations: A case study on the Folia Phoniatrica et Logopaedica journal. Science and Engineering Ethics, 17(1), 65–73. https://doi.org/10.1007/s11948-009-9177-7 | DOI 10.1007/s11948-009-9177-7

[23] Garfield, E. (2006). The history and meaning of the journal impact factor. Jama, 295(1), 90–93. https://doi.org/10.1001/jama.295.1.90 | DOI 10.1001/jama.295.1.90

[24] Gaus, G. (2003). Dirty hands. In R. G. Frey & Ch. Wellman (Eds.), A companion to applied ethics (s. 167–179). Blackwell. https://doi.org/10.1002/9780470996621 | DOI 10.1002/9780470996621

[25] Gorraiz, J., Wieland, M., Gumpenberger, C. (2016). Individual bibliometric assessment at University of Vienna: From numbers to multidimensional profiles. El Profesional de la Información, 25(6), 901–914. https://doi.org/10.3145/epi.2016.nov.07 | DOI 10.3145/epi.2016.nov.07

[26] Grant, D. B., Kovács, G., & Spens, K. (2018). Questionable research practices in academia: Antecedents and consequences. European Business Review, 30(2), 101–127. https://doi.org/10.1108/EBR-12-2016-0155 | DOI 10.1108/EBR-12-2016-0155

[27] Haley, M. R. (2017). On the inauspicious incentives of the scholar-level h-index: An economist's take on collusive and coercive citation. Applied Economics Letters, 24(2), 85–89. https://doi.org/10.1080/13504851.2016.1164812 | DOI 10.1080/13504851.2016.1164812

[28] Heneberg, P. (2016). From excessive journal self-cites to citation stacking: analysis of journal self-citation kinetics in search for journals, which boost their scientometric indicators. PloS One, 11(4), e0153730. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0153730 | DOI 10.1371/journal.pone.0153730

[29] Hirsch, J. E. (2005). An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences, 102(46), 16569–16572. https://doi.org/10.1073/pnas.0507655102 | DOI 10.1073/pnas.0507655102

[30] Hyland, K. (1999). Academic attribution: Citation and the construction of disciplinary knowledge. Applied Linguistics, 20(3), 341–367. https://doi.org/10.1093/applin/20.3.341 | DOI 10.1093/applin/20.3.341

[31] Hyland, K. (2004). Disciplinary discourses: Social interactions in academic writing. University of Michigan Press.

[32] Chubin, D. E., & Moitra, S. D. (1975). Content analysis of references: Adjunct or alternative to citation counting? Social Studies of Science, 5(4), 423–441. https://doi.org/10.1177/030631277500500403 | DOI 10.1177/030631277500500403

[33] John, L. K., Loewenstein, G., & Prelec, D. (2012). Measuring the prevalence of questionable research practices with incentives for truth telling. Psychological Science, 23(5), 524–532. https://doi.org/10.1177/0956797611430953 | DOI 10.1177/0956797611430953

[34] Juhaňák, L. (2017). Sociální sítě autorů publikujících v pedagogických vědách v letech 2009–2013: exploratorní analýza. Studia paedagogica, 22(1), 9–36. https://doi.org/10.5817/SP2017-1-2 | DOI 10.5817/SP2017-1-2

[35] Kouba, K. (2011). Publikační výsledky českých kateder politologie a mezinárodních vztahů a jejich výzkumníků v citačních databázích (1990–2010). Politologický časopis – Czech Journal of Political Science, 18(4), 354–378.

[36] Lăzăroiu, G. (2013). On citation ethics: Editorial shenanigans to boost impact factor. Contemporary Readings in Law and Social Justice, 5(1), 82–87.

[37] Mareš, J., & Honsnejmannová, I. (2011). Diskuse o pedagogických časopisech v České republice. Pedagogická orientace, 21(1), 104–113.

[38] Martin, B. R. (2013). Whither research integrity? Plagiarism, self-plagiarism and coercive citation in an age of research assessment. Research Policy, 42(5), 1005–1013. http://dx.doi.org/10.1016/j.respol.2013.03.011 | DOI 10.1016/j.respol.2013.03.011

[39] Martin, B. R. (2016). Editors' JIF-boosting stratagems – Which are appropriate and which not? Research Policy, 45(1), 1–7. http://dx.doi.org/10.1016/j.respol.2015.09.001 | DOI 10.1016/j.respol.2015.09.001

[40] Merton, R. K. (1968). The Matthew effect in science: The reward and communication systems of science are considered. Science, 159(3810), 56–63. https://doi.org/10.1126/science.159.3810.56 | DOI 10.1126/science.159.3810.56

[41] Merton, R. K. (1973). The normative structure of science. In R. K. Merton (Ed.), The sociology of science: Theoretical and empirical investigations (s. 267–278). University of Chicago Press.

[42] Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací (2017). Úřad vlády České republiky.

[43] Muller, J. Z. (2020). Tyranie metrik (J. Zlatuška, Přel.). Academia.

[44] Münich, D. (2012, May 13). Citační bratrstva. http://blog.aktualne.cz/blogy/daniel-munich.php?itemid=16396

[45] Nařízení vlády o standardech pro akreditace ve vysokém školství. 274/2016 Sb. (2016). https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-274

[46] Nicolaisen, J. (2007). Citation analysis. Annual Review of Information Science and Technology, 41(1), 537–607. https://doi.org/10.5555/1658843.1658863 | DOI 10.1002/aris.2007.1440410120

[47] Penders, B. (2018). Ten simple rules for responsible referencing. PLoS Computational Biology, 14(4), e1006036. https://doi.org/10.1371/journal.pcbi.1006036 | DOI 10.1371/journal.pcbi.1006036

[48] Petr, M. (2017). Dobrá praxe vědeckého publikování. Masarykova univerzita. https://scientometrics.muni.cz/do/rect/metodika/VaV/65890653/Zasady_vedeckeho_publikovani_na_MU_final.pdf

[49] Phelan, T. J. (1999). A compendium of issues for citation analysis. Scientometrics, 45(1), 117–136. https://doi.org/10.1007/BF02458472 | DOI 10.1007/BF02458472

[50] Průcha, J. (2015). Pedagogické časopisy: jejich využívání jako informačních zdrojů. Pedagogická orientace, 25(1), 122–130. http://dx.doi.org/10.5817/PedOr2015-1-122 | DOI 10.5817/PedOr2015-1-122

[51] Průcha, J., & Švaříček, R. (2009). Etický kodex české pedagogické vědy a výzkumu. Pedagogická orientace, 19(2), 89–105.

[52] Psathas, G. (1995). Conversation analysis: The study of talk-in-interaction. SAGE.

[53] Reedijk, J. (2012). Citations and ethics. Angewandte Chemie International Edition, 51(4), 828–830. https://doi.org/10.1002/anie.201107554 | DOI 10.1002/anie.201107554

[54] Sannino, A. (2008). Experiencing conversations: Bridging the gap between discourse and activity. Journal for the Theory of Social Behaviour, 38(3), 267–291. https://doi.org/10.1111/j.1468-5914.2008.00371.x | DOI 10.1111/j.1468-5914.2008.00371.x

[55] Skovajsa, M. (2014). Celková a zahraniční citovanost Sociologického časopisu: výsledky citační analýzy. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 50(5), 671–712. https://doi.org/10.13060/00380288.2014.50.5.119 | DOI 10.13060/00380288.2014.50.5.119

[56] Směrnice děkana č. 5/2018: Zásady habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. (2018). https://is.muni.cz/do/ped/VPAN/smerdek/c_5_2018_zasasy_hab_prof.pdf

[57] Stöckelová, T. (2009). Politická a morální ekonomie vědy. In T. Stöckelová (Ed.), Akademické poznávání, vykazování a podnikání: etnografie měnící se české vědy (s. 38–72). Sociologické nakladatelství SLON.

[58] Stocker, M. (1992). Plural and conflicting values. Oxford University Press.

[59] Swales, J. M. (2014). Variation in citational practice in a corpus of student Biology papers: From parenthetical plonking to intertextual storytelling. Written Communication, 31(1), 118–141. https://doi.org/10.1177/0741088313515166 | DOI 10.1177/0741088313515166

[60] Tahamtan, I., & Bornmann, L. (2019). What do citation counts measure? An updated review of studies on citations in scientific documents published between 2006 and 2018. Scientometrics, 121(3), 1635–1684. https://doi.org/10.1007/s11192-019-03243-4 | DOI 10.1007/s11192-019-03243-4

[61] Thombs, B. D., Levis, A. W., Razykov, I., Syamchandra, A., Leentjens, A. F., Levenson, J. L., & Lumley, M. A. (2015). Potentially coercive self-citation by peer reviewers: A cross-sectional study. Journal of Psychosomatic Research, 78(1), 1–6. https://doi.org/10.1016/j.jpsychores.2014.09.015 | DOI 10.1016/j.jpsychores.2014.09.015

[62] Tomančáková, D. (2015). Citační analýza časopisu ProInflow. ProInflow, 7(2), 53–66. | DOI 10.5817/ProIn2015-2-6

[63] Úřad vlády České republiky (2020). MŠMT, MO, MV ČR, VŠ. Protokol z projednání výsledků Hodnocení 18 podle M17+ dne 24. 1. 2020 v 13:00 hod. https://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=903030&ad=1&attid=903115

[64] Van Noorden, R. (2013). Brazilian citation scheme outed. Nature, 500, 510–511. https://doi.org/doi: 10.1038/500510a | DOI 10.1038/500510a

[65] Wallace, M. L., Larivière, V., & Gingras, Y. (2012). A small world of citations? The influence of collaboration networks on citation practices. PloS One, 7(3), e33339. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0033339 | DOI 10.1371/journal.pone.0033339

[66] Wilhite, A. W., & Fong, E. A. (2012). Coercive citation in academic publishing. Science, 335(6068), 542–543. https://doi.org/10.1126/science.1212540 | DOI 10.1126/science.1212540

Metriky

383

Views

279

PDF views