Vztah akademické marnosti a výsledků žáků: různé mechanismy pro matematiku a čtenářskou gramotnost

Roč.25,č.3(2020)
Studia paedagogica

Abstrakt
Výzkumy ukazují, že žáci odborných středoškolských programů mají horší výsledky než žáci všeobecně vzdělávacích programů i tehdy, když zohledníme jejich vstupní výsledky a rodinné zázemí. Možné příčiny tohoto jevu výzkumníci spatřují v klimatu školy. V této stati je klima školy operacionalizováno prostřednictvím kultury akademické marnosti. Zkoumáme, zda pocit akademické marnosti ovlivňuje výsledky žáků 3. ročníků g ymnázií, středných odborných škol a středních odborných učilišť v matematice a ve čtenářské gramotnosti, zohledníme-li jejich rodinné zázemí a vstupní vědomosti. Analýza využívající víceúrovňové modelování v programu MPlus je provedena na souboru 2846 žáků ze 143 tříd v 79 školách, kteří byli testováni a dotazováni na počátku středoškolského studia a potom opět v polovině 3. ročníku. Výsledky potvrzují vliv pocitu akademické marnosti na sledované výsledky a ukazují mírné odlišnosti v jeho uplatnění v obou disciplínách.

Klíčová slova:
středoškolské vzdělávání; pocit akademické marnosti; výsledky vzdělávání; longitudinální studie; strukturní víceúrovňové modelování

Stránky:
43–67
Reference

[1] Agirdag, O., Van Houtte, M., & Avermaet, P. (2012). Why does the ethnic and socio-economic composition of schools influence math achievement? The role of sense of futility and futility culture. European Sociological Review, 28(3), 366–378. https://doi.org/10.1093/esr/jcq070 | DOI 10.1093/esr/jcq070

[2] Alpert, B., & Bechar, S. (2008). School organisational efforts in search for alternatives to ability grouping. Teaching and Teacher Education, 24(6), 1599–1612. https://doi.org/10.1016/j.tate.2008.02.023 | DOI 10.1016/j.tate.2008.02.023

[3] Berkowitz, R., Moore, H., Astor, R. A., & Benbenishty, R. (2016). A research synthesis of the associations between socioeconomic background, inequality, school climate, and academic achievement. Review of Educational Research, 87(2), 425–469. https://doi.org/10.3102/0034654316669821 | DOI 10.3102/0034654316669821

[4] Blažek, R., Janotová, Z., Potužníková, E., & Basl, J. (2019). Mezinárodní šetření PISA 2018. Národní zpráva. ČŠI.

[5] Brookover, W. B., & Schneider, J. M. (1975). Academic environments and elementary school achievement. Journal of Research and Development in Education, 9(1), 82–91.

[6] Byrne, B. M. (1998). Structural equation modelling with lisrel, prelis and simplis: basic concepts, applications and programming. Lawrence Erlbaum Associates. https://doi.org/10.4324/9780203774762 | DOI 10.4324/9780203774762

[7] Coleman, J., Campbell, E., Hobson, C., Mcpartland, J., Mood, A., Weinfeld, F., & York, R. (1966). Equality of educational opportunity. US Government Printing Office.

[8] Dockx, J., & De Fraine, B. (2018). On track for unemployment? Long-term effects of tracks. School Effectiveness and School Improvement, 30(2), 131–154. https://doi.org/10.1080/09243453.2018.1537292 | DOI 10.1080/09243453.2018.1537292

[9] Dzúrová, D., Csémy, L., Spilková, J., & Lustigová, M. (2015). Zdravotně rizikové chování mládeže v Česku. Státní zdravotní ústav.

[10] Eichhorst, W., Rodríguez-Planas, N., Schmidl, R., & Zimmermann, K. F. (2015). A road map to vocational education and training in industrialized countries. ILR Review, 68(2), 314–337. https://doi.org/10.1177/0019793914564963 | DOI 10.1177/0019793914564963

[11] Grecmanová, H. (2008). Klima školy. Hanex.

[12] Grecmanová, H., Dopita, M., Poláchová Vašťatková, J., & Skopalová, J. (2012). Klima školy. Soubor dotazníků pro učitele, žáky a rodiče. Národní ústav pro vzdělávání.

[13] Hampf, F., & Wößmann, L. (2016). Vocational vs. general education and employment over the life-cycle: new evidence from PIAAC. CESifo Economic Studies, 63(3), 255–269. https://doi.org/10.1093/cesifo/ifx012 | DOI 10.1093/cesifo/ifx012

[14] Hanushek, E. A., & Wößmann, L. (2006). Does educational tracking affect performance and inequality? Differences-indifferences evidence across countries. The Economic Journal, 116(510), C63–C76. https://doi.org/10.1111/j.1468-0297.2006.01076.x | DOI 10.1111/j.1468-0297.2006.01076.x

[15] Hanushek, E. A., Wößmann, L., & Zhang, L. (2011). General education, vocational education, and labor-market outcomes over the life-cycle. National Bureau of Economic Research.

[16] Hauser, R. M. (1971). Socio-economic background and educational performance. American Sociological Association.

[17] Hlaďo, P. (2010). Vliv sociálního okolí na kariérové rozhodování žáků při přechodu do vyššího sekundárního vzdělávání. Pedagogická orientace, 20(3), 66–81. https://journals.muni.cz/pedor/article/view/1379

[18] Hlaďo, P., & Balcar, J. (2012). Sociálně-psychologické aspekty volby technického a humanitního studijního zaměření při tranzici žáků do maturitních oborů na středních školách. Pedagogická orientace, 22(4), 544–564. http://dx.doi.org/10.5817/PedOr2012-4-544 | DOI 10.5817/PedOr2012-4-544

[19] Hlaďo, P., & Ježek, S. (2018). Measurement of career-specific parental behaviors perceived by Czech adolescents. Studia paedagogica, 23(2), 101–135. https://doi.org/10.5817/SP2018-2-7 | DOI 10.5817/SP2018-2-7

[20] Hlaďo, P., & Šlapalová, K. (2019). "Už to dál nešlo" – meziškolní mobilita ve středním odborném vzdělávání zpětným pohledem žáků. Pedagogika, 69(2), 147–164. https://doi.org/10.14712/23362189.2018.852 | DOI 10.14712/23362189.2018.852

[21] Hu, L.-T., & Bentler, P. M. (1998). Cutoff criteria for fit indexes in covariance structure analysis: conventional criteria versus new alternatives. Structural Equation Modeling: A Multidisciplinary Journal, 6(1), 1–55. https://doi.org/10.1080/10705519909540118 | DOI 10.1080/10705519909540118

[22] Kelly, S., & Carbonaro, W. (2012). Curriculum tracking and teacher expectations: evidence from discrepant course taking models. Social Psychology of Education, 15(3), 271–294. https://doi.org/10.1007/s11218-012-9182-6 | DOI 10.1007/s11218-012-9182-6

[23] Kunter, M., & Baumert, J. (2006). Who is the expert? Construct and criteria validity of student and teacher ratings of instruction. Learning Environments Research, 9(3), 231–251. https://doi.org/10.1007/s10984-006-9015-7 | DOI 10.1007/s10984-006-9015-7

[24] Maaz, K., Trautwein, U., Lüdtke, O., & Baumert, J. (2008). Educational transitions and differential learning environments: how explicit between-school tracking contributes to social inequality in educational outcomes. Child Development Perspectives, 2(2), 99–106. https://doi.org/10.1111/j.1750-8606.2008.00048.x | DOI 10.1111/j.1750-8606.2008.00048.x

[25] Oakes, J. (2005). Keeping Track: How Schools Structure Inequality. Yale University Press.

[26] OECD. (2019). Education at a Glance. OECD.

[27] Page, R. N. (1991). Lower-track classrooms: a curricular and cultural perspective. Teachers College Press.

[28] Rubin, B., & Noguera, P. (2004). Tracking detracking: sorting through the dilemmas and possibilities of detracking in practice. Equity and Excellence in Education, 37(1), 92–101. https://doi.org/10.1080/10665680490422142 | DOI 10.1080/10665680490422142

[29] Straková, J. (2015). Strong vocational education – a safe way to the labour market? A case study of the Czech Republic. Educational Research, 57(2), 168–181. https://doi.org/10.1080/00131881.2015.1030853 | DOI 10.1080/00131881.2015.1030853

[30] Straková, J., & Simonová, J. (2013). Vliv navštěvované střední školy na občanské postoje středoškoláků v ČR. Orbis scholae, 7(3), 27–47. https://doi.org/10.14712/23363177.2015.12 | DOI 10.14712/23363177.2015.12

[31] Straková, J., Soukup, P., & Simonová, J. (v tisku). Ověření konceptu akademické marnosti v českém středním vzdělávání. Sociologický časopis / Czech Sociological Review.

[32] Straková, J., Tomášek, V., & Palečková, J. (1998). Třetí mezinárodní výzkum matematického a přírodovědného vzdělání – Souhrnné výsledky žáků posledních ročníků středních škol. Výzkumný ústav pedagogický.

[33] Thapa, A., Cohen, J., Guffey, S., & Higgins-D’Alessandro, A. (2013). A review of school climate research. Review of Educational Research, 83(3), 357–385. https://doi.org/10.3102/0034654313483907 | DOI 10.3102/0034654313483907

[34] Uline, C., & Tschannen-Moran, M. (2008). The walls speak: the interplay of quality facilities, school climate, and student achievement. Journal of Educational Administration, 46(1), 55–73. https://doi.org/10.1108/09578230810849817 | DOI 10.1108/09578230810849817

[35] Van de Werfhorst, H. G., & Mijs, J. J. (2010). Achievement inequality and the institutional structure of educational systems. A comparative perspective. Annual Review of Sociology, 36(1), 407–428. https://doi.org/10.1146/annurev.soc.012809.102538 | DOI 10.1146/annurev.soc.012809.102538

[36] Van Houtte, M. (2004). Tracking effects on school achievement: a quantitative explanation in terms of the academic culture of school staff. American Journal of Education, 110(4), 354–388. https://www.jstor.org/stable/10.1086/422790 | DOI 10.1086/422790

[37] Van Houtte, M. (2016). Lower-track students; sense of academic futility: selection or effect? Journal of Sociology, 52(4), 874–889. https://doi.org/10.1177/1440783315600802 | DOI 10.1177/1440783315600802

[38] Van Houtte, M., & Stevens, P. A. J. (2008). Sense of futility: the missing link between track position and self-reported school misconduct. Youth and Society, 40(2), 245–264. https://doi.org/10.1177/0044118X08316251 | DOI 10.1177/0044118X08316251

[39] Van Houtte, M., & Stevens, P. A. J. (2010). The culture of futility and its impact on study culture in technical/vocational schools in Belgium. Oxford Review of Education, 36 (1), 23–43. https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/03054980903481564 | DOI 10.1080/03054980903481564

[40] Van Houtte, M., & Stevens, P. A. J. (2015). Tracking and sense of futility: the impact of between-school tracking versus within-school tracking in secondary education in Flanders (Belgium). British Educational Research Journal, 41(5), 782–800. https://doi.org/10.1002/berj.3172 | DOI 10.1002/berj.3172

[41] Wang, M. T., & Degol, J. L. (2016). School climate: a review of the construct, measurement, and impact on student outcomes. Educational Psychology Review, 28(2), 315–352. https://doi.org/10.1007/s10648-015-9319-1 | DOI 10.1007/s10648-015-9319-1

[42] Zullig, K. J., Koopman, T. M., Patton, J. M., & Ubbes, V. A. (2010). School climate: Historical review, instrument development, and school assessment. Journal of Psychoeducational Assessment, 28(2), 139–152. https://doi.org/10.1177/0734282909344205 | DOI 10.1177/0734282909344205

Metriky

0

Crossref logo

0


346

Views

106

PDF views