Respekt k žákům v české škole: vícepřípadová studie dvou základních škol
Roč.28,č.1(2023)
Studia paedagogica
Respekt je považován za jeden ze základních žádoucích aspektů kultivovaných mezilidských vztahů; ty jsou implicitně spojeny s efektivní výukou. Předkládaný výzkum cílí na popis, analýzu a porovnání rozdílných způsobů přístupu k žákům v české základní škole z hlediska respektu. Výzkumným designem je vícepřípadová studie dvou škol: běžné základní školy a základní školy, jež se snaží pracovat s dětmi na bázi principu svobodných škol. Pomocí zjištění z etnografického výzkumu zaměřeného na projevy ne/respektu pedagogů k žákům ve škole bylo mým cílem zjistit, jaké formy přístupu k žákům v konkrétní škole převládají – a které by tak mohly být považovány za charakteristické pro specifický kontext dané školy. V intencích tohoto výzkumu byly hledány zmínky o respektu k žákům v oficiálních dokumentech jednotlivých škol, byly realizovány rozhovory s učiteli i žáky a byla prováděna pozorování komunikace učitel–žák. Z hlediska respektujícího přístupu k žákům byly mezi školami shledány poměrně značné rozdíly, a to především v odlišné míře a podpoře žákovské autonomie, v míře ponechání odpovědnosti za vlastní činy na žácích a v recipročním chování učitelů k žákům.
respekt; autonomie; odpovědnost; reciprocita; základní škola; vícepřípadová studie
[1] Bagnoli, C. (2007). Respect and membership in the moral community. Ethical Theory and Moral Practice, 10, 113–128. https://doi.org/10.1007/s10677-006-9053-3
[2] Bassey, M. (1999). Case study research in educational settings. Open University Press.
[3] Baxter, P., & Jack, S. (2010). Qualitative case study methodology: Study design and implementation for novice researchers. Qualitative Report, 13(4), 544−559. https://doi.org/10.46743/2160-3715/2008.1573
[4] Bernstein, B. (1996). Pedagogy, symbolic control and identity. Taylor and Francis.
[5] Connell, J. P., & Ryan, R. M. (1987). Self-regulatory style questionnaire: A measure of external, introjected, identified, and intrinsic reasons for initiating behavior. University of Rochester.
[6] Darwall, S. L. (1977). Two kinds of respect. Ethics, 88(1), 36−49.
[7] Deci, E. L., & Ryan, R. M. (1985). Intrinsic motivation and self-determination in human behavior. Plenum Press.
[8] Dillon, R. S. (2022). Respect. In E. N. Zalta & U. Nodelman (Eds.), The Standford Encyclopedia of Philosophy. https://plato.stanford.edu/archives/fall2022/entries/respect/
[9] Dvořák, D., Starý, K., Urbánek, P., Chvál, M., & Walterová, E. (2010). Česká základní škola. Vícepřípadová studie. Carolinum.
[10] Foucault, M. (1975). Surveiller et punir. Gallimard.
[11] Fryč, J., Matušková, Z., Katzová, P., Kovář, K., Beran, J., Valachová, I., Seifert, L., Běťánková, M., Hrdlička, F., & kolektiv autorů Hlavních směrů vzdělávací politiky ČR do roku 2030+(2020). Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+. MŠMT. https://www.msmt.cz/uploads/Brozura_S2030_online_CZ.pdf
[12] Glasser, W. (1998). The quality school teacher. HarperCollins Publishers.
[13] Haydon, G. (1978). On being responsible. The Philosophical Quarterly, 28, 46–57.
[14] Hendl, J. (2005). Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. Portál.
[15] Higgs, P., Hyde, M., Wiggins, R., & Blane, D. (2003). Researching quality of life in early old age: The importance of the sociological dimension. Social Policy & Administration, 37(3), 239–252. https://doi.org/10.1111/1467-9515.00336
[16] Hoban, C. F. (1977). Educational technology and human values. AV Communication Review, 25(3), 221−242.
[17] Chafi, M. E., Elkhouzai, E., & Ouchouid, J. (2016). Teacher excessive pedagogical authority in Moroccan primary classroom. American Journal of Educational Research, 4(1), 134−146. https://doi.org/10.12691/education-4-1-20
[18] Chrastina, J., Kantor, J., Krahulcová, K., & Finková, D. (2015). Design mnohopřípadové studie ve (speciálně)pedagogickém výzkumu. e-Pedagogium, 15(1), 7−20. https://doi.org/10.5507/epd.2015.002
[19] Jarkovská, L. (2009). Ideologie přirozenosti ve vzdělávání jako překážka překonávání sociálních nerovností. Orbis Scholae, 3(1), 21−34. https://doi.org/10.14712/23363177.2018.239
[20] Kopřiva, P., Nováčková, J., Nevolová, D., & Kopřivová, T. (2008). Respektovat a být respektován. Spirála.
[21] LaRusso, M. D., Romer, D., & Selman, R. L. (2007). Teachers as builders of respectful school climates: Implications for adolescent drug use norms and depressive symptoms in high school. Journal of Youth and Adolescence, 37(4), 386–398. https://doi.org/10.1007/s10964-007-9212-4
[22] Lavrijsen, J., & Verschueren, K. (2020). Student characteristics affecting the recognition of high cognitive ability by teachers and peers. Learning and Individual Differences, 78. https://doi.org/10.1016/j.lindif.2019.101820
[23] Mertz, C., Eckloff, T., Johannsen, J., & Van Quaquebeke, N. (2015). Respected students equal better students: Investigating the links between respect and performance in schools. Journal of Educational and Developmental Psychology, 5(1), 74−87. https://doi.org/10.5539/jedp.v5n1p74
[24] Middleton, D. (2004). Why we should care about respect. Contemporary Politics, 10(3/4), 227–241. https://doi.org/10.1080/1356977042000316691
[25] O'Grady, E. (2015). Establishing respectful educative relationships: A study of newly qualified teachers in Ireland. Cambridge Journal of Education, 45(2), 1−19. https://doi.org/10.1080/0305764X.2014.930415
[26] Opić, O. (2016). Interpersonal relations in school. (IJCRSEE) International Journal of Cognitive Research in Science, Engineering and Education, 4(2), 9−21. https://doi.org/10.5937/IJCRSEE1602009O
[27] Patrick, B. C., Skinner, E. A., & Connell, J. P. (1993). What motivates children's behavior and emotion? Joint effects of perceived control and autonomy in the academic domain. Journal of Personality and Social Psychology, 65(4), 781−791. https://doi.org/10.1037/0022-3514.65.4.781
[28] Pol, M., Hloušková, L., Novotný, P., Václavíková, E., & Zounek, J. (2002). Kultura školy jako předmět výzkumu. Sborník prací Filozofické fakulty Brněnské univerzity, U7.
[29] Pol, M. (2007). Škola vedená, řízená a spravovaná. Pedagogika, 57(3), 213−226.
[30] Respect Research Group. (2010). Education as a topic within respect research. Universität Hamburg. https://www.respectresearchgroup.org
[31] Silva, M., & Ludwick, R. (2002). Ethics column: Ethical grounding for entry into practice: Respect, collaboration, and accountability. Online Journal of Issues in Nursing, 7(3), 1–2.
[32] Simon, B. (2007). Respect, equality, and power: A social psychological perspective. Gruppendynamik und Organisationsberatung, 38(3), 309−326. https://doi.org/10.1007/s11612-007-0027-2
[33] Skinner, E. A., & Belmont, M. J. (1993). Motivation in the classroom: Reciprocal effects of teacher behavior and student engagement across the school year. Journal of Educational Psychology, 85(4), 571–581. https://doi.org/10.1037/0022-0663.85.4.571
[34] Šeďová, K., Švaříček, R., & Šalamounová, Z. (2012). Komunikace ve školní třídě. Portál.
[35] Štrynclová, G. (2003). Summerhill: model antiautoritatvní výchovy. Univerzita Pardubice.
[36] Wulf, C., Bittner, M., Clemens, I., & Kellermann, I. (2011). Komunikační praktiky v rámci školy: uplatňování kultury uznání a respektu. Studia paedagogica, 16(1), 71−87.
Copyright © 2023 Studia paedagogica