Klíčová kompetence (nejen) pro umělecké obory v evropském kurikulu : analytické vysvětlení

Roč.27,č.3(2022)
Studia paedagogica

Abstrakt

V článku je teoreticky analyzována klíčová kompetence kulturní povědomí a vyjadřování s cílem objasnit její strukturu a charakterizovat způsoby její realizace ve vzdělávací praxi. Důraz je kladen na kreativní povahu této kompetence a na její vztah k poznávacím procesům. Z toho vyplývá úzká vazba této kompetence na kulturní obsah, bez kterého ji nelze rozvíjet. S oporou o historický vývoj pojmu exprese ve filozofii a v estetice je navržen teoretický model pro vysvětlování kreativních postupů vedoucích k rozvoji této klíčové kompetence v kontextu historického vývoje kultury. Na základě tohoto modelu jsou diskutovány možnosti a limity zkoumání a hodnocení projevů kompetence kulturní povědomí a vyjadřování ve vzdělávací praxi.


Klíčová slova:
kulturní povědomí a vyjadřování; kompetence; gramotnost; vzdělávací cíl; exprese; reflexe; kreativita
Reference

[1] Aristoteles (2008). Poetika. Oikoymenh.

[2] Barone, T., & Eisner, E. T. (2011). Arts Based Research. SAGE.

[3] Barthes, R. (1967). Nulový stupeň rukopisu. Československý spisovatel.

[4] Baumgarten, A. G. (2013). Metaphysics. A critical translation with Kant's elucidations, selected notes and related materials. Bloomsbury Publishing.

[5] Bernstein, B. (2003). Class, codes and control: Volume IV. The structuring of pedagogic discourse. Routledge.

[6] Boden, M. A. (2004). The creative mind. Myths and mechanisms. Routledge.

[7] Brenne, A., Brönnecke, K., & Roßkopf, C. (2020). Auftrag Kunst. Zur politischen Dimension der kulturellen Bildung. Kopaed.

[8] Bresler, L. (2011). Arts-based research and drama education. In S. Schonmann (Ed.), Key Concepts in Theatre/Drama Education (s. 321–326). Springer.

[9] Buriánek, J. (1993). Systémová sociologie: Problém operacionalizace. Karolinum.

[10] Campbell, D. T. (1988). Methodology and epistemology for social science. University of Chicago Press.

[11] Croce, B. (1966). Philosophy, poetry, history: An anthology of essays. Oxford University Press.

[12] Croce, B. (1992). The aesthetic as the science of expression and the linguistic in general. Cambridge University Press.

[13] Češková, T. (2021). (Klíčové) kompetence v českém vzdělávání: proč si navzájem nerozumíme? Studia paedagogica, 26(3), 7–27. https://doi.org/10.5817/SP2021-3-1

[14] Daniels, H. (2015). Mediation: An expansion of the socio-cultural gaze. History of the Human Sciences, 28(2), 34–50. https://doi.org/10.1177/0952695114559994

[15] Doporučení Rady EU ze dne 22. května 2018 č. 32018H0604, o klíčových kompetencích pro celoživotní učení, v účinném znění (§§2018§§). https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32018H0604(01)

[16] Duncum, P. (2001). Visual culture: Developments, definitions, and directions for art education. Studies in Art Education (A Journal of Issues and Research), 42(2), 101–112. https://doi.org/10.2307/1321027

[17] Dvořáková, I. (2010). Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza. Antropowebzin, 1(2), 95–99.

[18] Dytrtová, K. (2021). Knowledge and use of visual languages – symbols, understanding, social interaction, transcultural perspectives. In R. Deluigi, A. Machová, & F. Stará (Eds.), Media, art and design. intercultural education strategies (s. 19–34). Fakulta umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

[19] Dytrtová, K., & Raudenský, M. (2017). Exprese, vztahy a procesy. Fakulta umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

[20] Eisner, E. W. (1971). Media, expression and the arts. Studies in Art Education, 13(1), 4–12.

[21] European Commission. (2016). Cultural awareness and Expression handbook, European agenda for culture, work plan for culture 2015-2018/2011-2014. Publication Office of the European Union.

[22] Fauconnier, G., & Turner, M. (2002). The way we think. Conceptual blending and the mind's hidden complexities. Basic Books.

[23] Fisherman, D. (2012). Mind, education, and active content. In C. W. Ruitenberg (Ed.), Philosophy of Education (s. 163–171). Philosophy and Education Society.

[24] Goldberg, E. (2009). The new executive brain: Frontal lobes in a complex world. Oxford University Press.

[25] Goodman, N. (1984). Of mind and other matters. Harvard University Press.

[26] Goodman, N. (1996). Způsoby světatvorby. Archa.

[27] Goodman, N. (2007). Jazyky umění. Nástin teorie symbolů. Academia.

[28] Gualtieri, G. A. (2014). La concezione del linguaggio di Giambattista Vico e l'opposizione alla cultura francese. Bibliomanie, 37(3).

[29] Hannula, M., Suoranta, J., & Vadén, T. (2005). Artistic research: Theories, methods and practices. Academy of Fine Arts & University of Gothenburg.

[30] Hawthorne, J. (2007). Understanding creativity through memes and schemata. University of New South Wales.

[31] Hernández, F. (2008). From visual literacy to visual culture critical understanding. In R. Horáček & J. Zálešák (Eds.), Veřejnost a kouzlo vizuality. Rozvoj teoretických základů výtvarné výchovy a otázky kulturního vzdělávání (s. 110–122). Masarykova univerzita.

[32] Chrz, V., Nohavová, A., & Slavík, J. (2015). Psychologická gramotnost ze dvou poznávacích perspektiv – aktuální výzva pro výuku psychologie a její didaktiku. Studia paedagogica, 20(3), 21–46.

[33] Jackson, F. (2003). From metaphysics to ethics: A defence of conceptual analysis. Oxford Scholarship Online.

[34] Kaščák, O., & Pupala, B. (2011). PISA v kritickej perspektíve. Orbis Scholae, 5(1), 53−70.

[35] Kemp, G. (2021). Croce's aesthetics. https://plato.stanford.edu/archives/win2021/entries/croceaesthetics.

[36] Kerry, T. (2019). The paradox of creativity in art education. Bourdieu and socio-cultural practice. Palgrave Pivot.

[37] Kolb, D. A. (1984). Experiential learning: Experience as the source of learning and development. Prentice Hall.

[38] Kozbelt, A. (2008). E. H. Gombrich on creativity: A cognitive-historical case study. Creativity Research Journal, 20(1), 93–104. https://doi.org/10.1080/10400410701842128

[39] Kulka, T. (1989). Art and science: An outline of a Popperian aesthetics. British Journal of Aesthetic, 29(3), 197–212.

[40] Kulka, T. (2019). Umění a jeho hodnoty. Logika umělecké kritiky. Argo.

[41] Kvasz, L. (2015). Inštrumentálny realizmus. Pavel Mervart.

[42] Kvasz, L. (2016). Princípy genetického konštruktivizmu. Orbis Scholae, 10(2), 15−45.

[43] Laval, Ch. (2004§). L'école n'est pas une entreprise. Le néo-libéralisme ŕ l'assaut de l'enseignement public. La Découverte.

[44] Ludwig. (n. d.). Sentence examples for expressive media from inspiring English sources. https://ludwig.guru/s/expressive+media

[45] Myburg, S., & Tammaro, A. N. (2013). Exploring education for digital librarians. Meaning, modes and models. Woodhead Publishing Limited.

[46] Niederle, R. (2012). Reprezentace: podobnost, souvislost, symbol. In L. Dostálová & T. Marvan (Eds.), Studie k filosofii Nelsona Goodmana. Filosofický časopis, 59(1), 65–89.

[47] Nohavová, A., & Slavík, J. (2012). Expression – An experimental field for investigation and management of the paradox of education (with illustrations from voice education). International Education Studies, 5(6), 24–35. https://doi.org/10.5539/ies.v5n6p24

[48] Nohavová, A., Mazehóová, Y., & Stuchlíková, I. (2021). Fostering the development of social and emotional competencies through expressive production. In M. Tavlio & K. Lonka (Eds.), International Approaches to Promoting Social and Emotional Learning in Schools: A Framework for Developing Teaching (s. 190–206). Routledge.

[49] Palmer, L. M. (2002). Vico and pragmatism: New variations on Vichian themes. Transactions of the Charles S. Peirce Society, 38(3), 433–440.

[50] Peregrin, J. (2014). Kapitoly z analytické filosofie. Filosofia.

[51] Platón. (2005). Ústava. Oikoymenh.

[52] Popper, K. (1957). The poverty of historicism. Routledge.

[53] Rodová, V., & Slavík, J. (2018). Živé obrazy jako metoda výuky dějepisu, analytické zobecnění poznatků z praxe. Studia paedagogica, 23(2), 9–48. https://doi.org/10.5817/SP2018-3-2

[54] Ruyer, R. (1955). L'expresivité. Revue de Métaphysique et de Morale, 60(1/2), 69–100.

[55] Ruyer, R. (1994). Paradoxy vědomí. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.

[56] Sargent, C. (2014). Teacher guide. Assessment of key competences in school education. http://keyconet.eun.org/c/document_library/get_file?uuid=2ba7847f-b335-4aa6-9d57-bad7c441aedd&groupId=11028

[57] Scruton, R., &Munro, T. (2020, 6. listopadu). Aesthetics. https://www.britannica.com/topic/aesthetics

[58] Shapiro, L., & Spaulding, S. (2021). Embodied cognition. https://plato.stanford.edu/archives/win2021/entries/embodied-cognition.

[59] Shields, P. M., & Rangarajan, N. (2013). A playbook for research methods: Integrating conceptual frameworks and project management. New Forums Press.

[60] Shilbles, W. A. (1994). Hanslick on hearing beauty. Estetika, 31(3–4), 59–72.

[61] Scheffler, I. (1995). The concept of the educated person. In V. A. Howard & I. Scheffler (Eds.), Work, Education, and Leadership: Essays in the Philosophy of Education (s. 81–99). Peter Lang.

[62] Slavík, J. (2015). Hudební představy, hudební představivost a mentální reprezentace hudby – podněty k diskusi. Živá hudba, 2(5). https://ziva-hudba.info/k-prehledove-stati-jiriho-marese-hudebnipredstavy-hudebni-predstavivost-a-mentalni-reprezentace-hudby-podnety-k-diskusi

[63] Slavík, J. (2020). Expression as a way of cognition in arts-based research. In H. Stehlíková Babyrádová (Ed.), Connection – Contact – Community (s. 90–113). MUNI Press.

[64] Slavík, J., Chrz, V., & Štech, S. (Eds.). (2013). Tvorba jako z působ poznávání. Karolinum.

[65] Sova, R. B., & Kemperl, M. (2012). The curricular reform in primary school in Slovenia in terms of certain components of the European competence of cultural awareness and expression. C.E.P.S Journal, 2(2), 71–90. https://doi.org/10.26529/cepsj.386

[66] Stuchlíková, I., & Janík, T. (Eds.). (2015). Oborové didaktiky: vývoj – stav – perspektivy. Masarykova Univerzita.

[67] Šobáňová, P. (2012). "Co doopravdy jest" aneb vztah teorie a praxe ve výtvarné výchově. Pedagogická orientace, 22(3), 404–427. https://doi.org/10.5817/PedOr2012-3-404

[68] Štech, S. (2009). Zřetel k učivu a problém dvou modelů kurikula. Pedagogika, 59(2), 105–115.

[69] The Editors of Encyclopaedia Britannica (2017, 9. června). Supervenience. https://www.britannica.com/topic/supervenience

[70] Thompson, E. (2007). Mind in life. Harvard University Press.

[71] Valenta, J. (2015). Osobnostní a sociální výchova jako obor "semiexpresivní". In I. Stuchlíková & T. Janík (Eds.), Oborové didaktiky: vývoj – stav – perspektivy (s. 405–411). Masarykova Univerzita.

[72] Viana, A. (2017). Vico, Peirce, and the issue of complexity in human sciences. Cognitive Semiotics 10(1), 1–18. https://doi.org/10.1515/cogsem-2017-0001

[73] Vico, G. (1991). Základy nové vědy o společné přirozenosti národů. Academia.

[74] Vygotsky, L. S. (1978). Mind in society: The development of higher psychological processes. Harvard University Press.

[75] Wagner, E., & Schönau, D. (Eds.). (2016). Common European framework of reference for visual literacy – prototype. Waxmann.

[76] Zuidervaart, L. (2014, 16. duben). Imagining Another World: Social Justice and Artistic Truth. Art, Social Justice and Critical Theory Colloquium, Michigan, Spojené státy americké.

Metriky

0

Crossref logo

0


366

Views

263

PDF views