Nesouzníme s "běžnou školou": rodičovská volba základní školy v kontextu souladu rodinného a institucionálního habitu

Roč.27,č.3(2022)
Studia paedagogica

Abstrakt

Středostavovští žáci jsou dle Lareau (2003) vzdělávacími institucemi zvýhodňováni vlivem souladu výchovného stylu v jejich rodině s očekáváními učitelů. V tomto textu však představím smýšlení středostavovských rodičů, kteří podobné zvýhodnění v "běžné škole" neočekávají kvůli předpokládanému nesouladu svého výchovného přístupu s prostředím této instituce. Cílem studie je ilustrovat 1) jak se u vybrané skupiny středostavovských rodičů utváří vnímání nesouladu s "běžnou školou" a 2) jaká znevýhodnění tito rodiče očekávají v "běžné škole". Vycházím z hloubkových rozhovorů se sedmnácti rodiči zvažujícími výběrové školy a třídy v českých městech různé velikosti při vstupu dítěte do primárního vzdělávání. Výsledky ukazují, že tito rodiče v "běžné škole" neočekávají uspokojivé zhodnocení své časové a citové investice vložené do výchovy ani naplnění své potřeby být dobrým rodičem. Diskutovány jsou limity využití konceptů "cílené kultivace" a "přirozeného růstu" v našich podmínkách i tenze, jimž česká škola čelí ve snaze udržet si středostavovské rodiče v rámci sociálně heterogenních tříd.


Klíčová slova:
volba základní školy; sociální reprodukce; vztahy rodiny a školy; rodičovské styly výchovy; nerovnosti
Reference

[1] Altrichter, H., Heinrich, M., & Soukup-Altrichter, K. (2014). School decentralization as a process of differentiation, hierarchization and selection. Journal of Education Policy, 29(5), 675–699. https://doi.org/10.1080/02680939.2013.873954

[2] Ball, S. J., & Vincent, C. (1998). 'I heard it on the grapevine': 'Hot' knowledge and school choice. British Journal of Sociology of Education, 19(3), 377–400. https://doi.org/10.1080/0142569980190307

[3] Bell, C. A. (2009). All choices created equal? The role of choice sets in the selection of schools. Peabody Journal of Education, 84(2), 191–208. https://doi.org/10.1080/01619560902810146

[4] Bennett, P. R., Lutz, A. C., & Jayaram, L. (2012). Beyond the schoolyard: The role of parenting logics, financial resources, and social institutions in the social class gap in structured activity participation. Sociology of Education, 85(2), 131–157. https://doi.org/10.1177/0038040711431585

[5] Berisha, A.K., & Seppänen, P. (2017). Pupil selection segments urban comprehensive schooling in Finland: Composition of school classes in pupils' school performance, gender, and ethnicity. Scandinavian Journal of Educational Research, 61(2), 240–254. https://doi.org/10.1080/00313831.2015.1120235

[6] Bittnerová, D., Doubek, D., & Levínská, M. (2011). Funkce kulturních modelů ve vzdělávání. Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy.

[7] Bourdieu, P. (1984). Distinction: A social critique of the judgement of taste. Harvard University Press.

[8] Bourdieu, P. (1990). The logic of practice. Stanford University Press.

[9] Bourdieu, P., & Wacquant, L. J. D. (1992). An invitation to reflexive sociology. University of Chicago Press.

[10] Broccolichi, S., & van Zanten, A. (2000). School competition and pupil flight in the urban periphery. Journal of Education Policy, 15(1), 51–60. https://doi.org/10.1080/026809300286015

[11] Brown, E., & Makris, M. V. (2018). A different type of charter school: In prestige charters, a rise in cachet equals a decline in access. Journal of Education Policy, 33(1), 85–117. https://doi.org/10.1080/02680939.2017.1341552

[12] Corbin, J. M., & Strauss, A. L. (2015). Basics of qualitative research: Techniques and procedures for developing grounded theory (Fourth edition). SAGE Publications.

[13] Cucchiara, M. B. (2013). Marketing schools, marketing cities: Who wins and who loses when schools become urban amenities. The University of Chicago Press.

[14] Cucchiara, M. B., & Horvat, E. M. (2014). Choosing selves: The salience of parental identity in the school choice process. Journal of Education Policy, 29(4), 486–509. https://doi.org/10.1080/02680939.2013.849760

[15] Denessen, E., Driessena, G., & Sleegers, P. (2005). Segregation by choice? A study of group' specific reasons for school choice. Journal of Education Policy, 20(3), 347–368. https://doi.org/10.1080/02680930500108981

[16] Fryč, J., Matušková, Z., Katzová, P., Kovář, K., Beran, J., Valachová, I., Seifert, L., Běťáková, M., Hrdlička, F., & kolektiv autorů Hlavních směrů vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. (2020). Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+. MŠMT.

[17] Goldring, E. B., & Phillips, K. J. R. (2008). Parent preferences and parent choices: The public–private decision about school choice. Journal of Education Policy, 23(3), 209–230. https://doi.org/10.1080/02680930801987844

[18] Hejzlarová, E., Mouralová, M., & Konrádová, K. (2021). Nástup do veřejné mateřské školy v České republice: Sonda do adaptace rodiče. Orbis scholae, 15(1), 57–81. https://doi.org/10.14712/23363177.2021.7

[19] Hernández, M. (2019). White middle-class families and sociocultural diversity in schools: A literature review. The Urban Review, 51(2), 270–300. https://doi.org/10.1007/s11256-018-0477-6

[20] Holme, J. J. (2002). Buying homes, buying schools: School choice and the social construction of school quality. Harvard Educational Review, 72(2), 177–206. https://doi.org/10.17763/haer.72.2.u6272x676823788r

[21] Charmaz, K. (2006). Constructing grounded theory. SAGE Publications.

[22] Irwin, S., & Elley, S. (2011). Concerted cultivation? Parenting values, education and class diversity. Sociology, 45(3), 480–495. https://doi.org/10.1177/0038038511399618

[23] Jarkovská, L. (2021). If it were not exceptional, we wouldn't have chosen it: Institutional habitus of two nursery schools. Orbis scholae, 14(3), 33–54. https://doi.org/10.14712/23363177.2021.2

[24] Kadrnožková, M. (2020). Jak vedení výběrových základních škol přiděluje učitele do tříd? Pedagogika, 70(1), 43–68. https://doi.org/10.14712/23362189.2019.1342

[25] Kašparová, I. (2017). Domácí vzdělávání jako výraz kulturního kreativismu. Sociologický časopis, 53(1), 79–100. https://doi.org/10.13060/00380288.2017.53.1.303

[26] Kašparová, I., & Souralová, A. (2014). "Od lokální k cikánské škole": homogenizace školní třídy a měnící se role učitele. Orbis scholae, 8(1), 79–96. https://doi.org/10.14712/23363177.2015.6

[27] Koivuhovi, S., Vainikainen, M. P., Kalalahti, M., & Niemivirta, M. (2019). Changes in children's agency beliefs and control expectancy in classes with and without a special emphasis in Finland from grade four to grade six. Scandinavian Journal of Educational Research, 63(3), 427–442. https://doi.org/10.1080/00313831.2017.1402364

[28] Kosunen, S. (2014). Reputation and parental logics of action in local school choice space in Finland. Journal of Education Policy, 29(4), 443–466. https://doi.org/10.1080/02680939.2013.844859

[29] Lareau, A. (1989). Home advantage: Social class and parental intervention in elementary education. Falmer Press.

[30] Lareau, A. (2003). Unequal childhoods: Class, race, and family life. University of California Press.

[31] Lareau, A., & Goyette, K. A. (Eds.). (2014). Choosing homes, choosing schools. Russell Sage Foundation.

[32] Lilliedahl, J. (2021). Class, capital, and school culture: Parental involvement in public schools with specialised music programmes. British Journal of Sociology of Education, 42(2), 245–259. https://doi.org/10.1080/01425692.2021.1875198

[33] Machovcová, K., Beláňová, A., Kostelecká, Y., & McCabe, M. (2020). Rodičovské vnímání dětských potřeb a rozhodnutí vzdělávat doma. Studia paedagogica, 25(1), 33–50. https://doi.org/10.5817/SP2020-1-2

[34] Musset, P. (2012). School choice and equity: Current policies in OECD countries and a literature review. OECD Education Working Papers, 66. https://doi.org/10.1787/5k9fq23507vc-en

[35] Noreisch, K. (2007). School catchment area evasion: the case of Berlin, Germany. Journal of Education Policy, 22(1), 69–90. https://doi.org/10.1080/02680930601065759

[36] Perrier, M. (2013). Middle-class mothers' moralities and 'concerted cultivation': Class others, ambivalence and excess. Sociology, 47(4), 655–670. https://doi.org/10.1177/0038038512453789

[37] Posey-Maddox, L. (2014). When middle-class parents choose urban schools: Class, race, and the challenge of equity in public education. The University of Chicago Press.

[38] Prokop, D., Tabery, P., Buchtík, M., Dvořák, T., & Pilnáček, M. (2019). Rozděleni svobodou: Česká společnost po 30 letech. Radioservis, a. s. https://www.irozhlas.cz/sites/default/files/documents/4cb643625998e931d8f0a9aa34bbb254.pdf

[39] Pulišová, K. (2016). Neklape nám to: Učitelé a rodiče žáků prvního stupně základních škol a jejich problémové vztahy. Studia paedagogica, 21(3), 167–182. https://doi.org/10.5817/SP2016-3-9

[40] Pullmann, M. (2003). Habitus a třídy. Výzva kulturní sociologie Pierra Bourdieu pro sociální dějiny (z pohledu německých sociálních věd). Cahiers du CEFRES, 29, 227–238.

[41] Reay, D., Crozier, G., & Clayton, J. (2009). 'Strangers in paradise'? Working-class students in elite universities. Sociology, 43(6), 1103–1121. https://doi.org/10.1177/0038038509345700

[42] Simonová, J. (2015a). Postoje rodičů k volbě základní školy. Studia paedagogica, 20(3), 69–88. https://doi.org/10.5817/SP2015-3-5

[43] Simonová, J. (2015b). Volba školy v primárním vzdělávání jako důležitý mechanizmus ovlivňující spravedlivý přístup ke vzdělávání [Disertační práce, Univerzita Karlova]. http://hdl.handle.net/20.500.11956/65474

[44] Smith Slámová, R. (2021). Únik ze spádových škol: Obavy rodičů z "běžné školy" při nástupu dítěte do 1. třídy. Pedagogika, 71(3), 457–482. https://doi.org/10.14712/23362189.2021.980

[45] Straková, J. (2021). Mathematical education in the context of educational inequalities in Czech primary schools. In J. Novotná & H. Moraová (Eds.), Broadening experiences in elementary school mathematics (s. 32–40). Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.

[46] Straková, J., & Simonová, J. (2015). Výběr základní školy v ČR a faktory, které jej ovlivňují. Sociologický časopis, 51(4), 587–606. https://doi.org/10.13060/00380288.2015.51.4.208

[47] Šeďová, K. (2009). Tiché partnerství: Vztahy mezi rodiči a učitelkami na prvním stupni základní školy. Studia paedagogica, 14(1), 27−52.

[48] Štech, S. (2004). Angažovanost rodičů ve školní socializaci dětí. Pedagogika, 54(4), 374−388.

[49] Viktorová, I. (2020). Jak učitelé vnímají komunikaci s rodiči: Spokojení vs. vyhořelí. Pedagogika, 70(1), 29–42. https://doi.org/10.14712/23362189.2019.1343

[50] Vincent, C. (2017). 'The children have only got one education and you have to make sure it's a good one': Parenting and parent–school relations in a neoliberal age. Gender and Education, 29(5), 541–557. https://doi.org/10.1080/09540253.2016.1274387

[51] Vincent, C., & Maxwell, C. (2016). Parenting priorities and pressures: Furthering understanding of 'concerted cultivation'. Discourse: Studies in the Cultural Politics of Education, 37(2), 269–281. https://doi.org/10.1080/01596306.2015.1014880

Metriky

392

Views

308

PDF views