Učitelský pohled na školní ne/úspěšnost na 1. stupni základní školy: potřeba nové definice

Roč.28,č.1(2023)
Online first 2023

Abstrakt

Výzkumy ukazují vysokou souvislost školní úspěšnosti a celkového pozitivního vývoje jedince. Na úspěšnost žáků a žákyň mají klíčový vliv vyučující, a to svými požadavky, pedagogickými postupy a hodnoticími kritérii. Tento článek představuje výsledky výzkumu učitelského pojetí školní neúspěšnosti ve 2. ročníku ZŠ. Prostřednictvím 29 učitelských rozhovorů jsme zjistili, že vyučující jsou k pojmu "školní neúspěšnost" kritičtí. Identifikovali jsme tři pojetí školní neúspěšnosti. Ta byla porovnána s tím, jak vyučující hodnotili děti ve svých třídách (n = 652). Navzdory deklarované nefunkčnosti pojmu "školně ne/úspěšný žák" jej vyučující používají, a to diferencovaně, a vnímají skupiny žáků jako odlišné zejména v subškále kognitivní schopnosti a školní výkony. V závěru proto argumentujeme pro redefinici pojmu školní ne/úspěšnost tak, aby byl vyučujícími akceptován a zohlednil opomíjené dimenze.


Klíčová slova:
školní úspěšnost; školní neúspěšnost; 1. stupeň ZŠ; žáci

Stránky:
9–34
Reference

[1] Ainscow, M., & Tweddle, D. A. (1988). Encouraging classroom success. David Fulton Publishers.

[2] Alban-Metcalfe, J. (1998). School failure in the United Kingdom. European Journal of Teacher Education, 21(2–3), 367–395. https://doi.org/10.1080/0261976980210214

[3] Alexander, K. L., Entwisle, D. R., & Dauber, S. L. (2003). On the success of failure: A reassessment of the effects of retention in the primary school grades. Cambridge University Press.

[4] Arensmeier, C. (2021). Institutionalizing school failure: From abandoning to reintroducing a failing grade-the rationales behind Swedish grading reforms. Journal of Educational Change, 23, 221–252. https://doi.org/10.1007/s10833-021-09421-7

[5] Blându, V. C. (2019). Aspects regarding school integration of pupils with learning difficulties. In E. Soare & C. Langa (Eds.), Education facing contemporary world issues (vol. 67). European Proceedings of Social and Behavioural Sciences (s. 518–526). Future Academy. https://doi.org/10.15405/epsbs.2019.08.03.61

[6] Cavaco, C., Alves, N., Guimarães, P., Feliciano, P., & Paulos, C. (2021). Teachers' perceptions of school failure and dropout from a gender perspective: (Re)production of stereotypes in school. Educational Research for Policy and Practice, 20(1), 29–44. https://doi.org/10.1007/s10671-020-09265-7

[7] Clarke, V., & Braun, V. (2013). Successful qualitative research: A practical guide for beginners. Sage publications.

[8] Clycq, N., Ward Nouwen, M. A., & Vandenbroucke, A. (2014). Meritocracy, deficit thinking and the invisibility of the system: Discourses on educational success and failure. British Educational Research Journal, 40(5), 796–819. https://doi.org/10.1002/berj.3109

[9] Darling-Hammond, L., & McCloskey, L. (2008). Assessment for learning around the world: What would it mean to be internationally competitive? Phi Delta Kappan, 90(4), 263–272. https://doi.org/10.1177/003172170809000407

[10] Doshi A., Patrick K., Sallis J. F., & Calfas K. (2003). Evaluation of physical activity web sites for use of behavior change theories. Annals of Behavioral Medicine: A Publication of the Society of Behavioral Medicine, 25(2), 105–111. https://doi.org/10.1207/S15324796ABM2502_06

[11] Drexlerová, A., Šeďová, K., & Sedláček, M. (2019). The relationship between grading and teacher judgment. Journal of Pedagogy, 10(2), 9–35. https://doi.org/10.2478/jped-2019-0005

[12] Felcmanová, L. (2015). Předškolní péče a vzdělávání. In D. Greger, J. Simonová, & J. Straková (Eds.). Spravedlivý start? Nerovné šance v předškolním vzdělávání při přechodu na základní školu (s. 9–23). Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.

[13] Galindo, E., Candeias, A. A., Pires, H. S., Grácio, L., & Stück, M. (2018). Behavioral skills training in Portuguese children with school failure problems. Frontiers in Psychology, 9.https://doi.org/10.3389/fpsyg.2018.00437

[14] George D., & Mallery P. (2003). SPSS for windows step by step: A simple guide and reference 11.0 update (4thEd.). Allyn and Bacon.

[15] Glass, G. V., Peckham, P. D., & Sanders, J. R. (1972). Consequences of failure to meet assumptions underlying the fixed effects analyses of variance and covariance. Review of Educational Research, 42(3), 237–288. https://doi.org/10.3102/00346543042003237

[16] Griethuijsen, R. A. L. F., Eijck, M. W., Haste, H., Brok, P. J., Skinner, N. C., Mansour, N., Gencer, A. S., & BouJaoude, S. (2014). Global patterns in students' views of science and interest in science. Research in Science Education, 45(4), 581–603. https://doi.org/10.1007/s11165-014-9438-6

[17] Hamre, B. K., & Pianta, R. C. (2005). Can instructional and emotional support in the first-grade classroom make a difference for children at risk of school failure? Child Development, 76(5), 949–967. https://doi.org/10.1111/j.1467-8624.2005.00889.x

[18] Hendl, J. (2012). Přehled statistických metod. Portál.

[19] Hrabal, V., & Pavelková, I. (2010). Jaký jsem učitel. Portál.

[20] Chráska, M. (2016). Metody pedagogického výzkumu. Grada.

[21] Chvál, M., Procházková, I., & Straková, J. (2015). Hodnocení výsledků vzdělávání didaktickými testy. Česká školní inspekce.

[22] Janssens, F., & van Amelsvoort, G. (2008). School self-evaluations and school inspections in Europe: An exploratory study. Studies in Educational Evaluation, 34(1), 15–23. https://doi.org/10.1016/j.stueduc.2008.01.002

[23] Kaščák, O., & Pupala, B. (2011). PISA v kritickej perspektíve. Orbis Scholae, 5(1), 53–70. https://doi.org/10.14712/23363177.2018.74

[24] Kolář, Z., & Šikulová, R. (2009). Hodnocení žáků. Grada.

[25] Košíková, V. (2011). Psychologie ve vzdělávání a její psychodiagnostické aspekty. Grada.

[26] Lix, L. M., Keselman, J. C., & Keselman, H. J. (1996). Consequences of assumption violations revisited: A quantitative review of alternatives to the one-way analysis of variance "F" test. Review of Educational Research, 66(4), 579–619. https://doi.org/10.2307/1170654

[27] Looney, J. W. (2011). Integrating formative and summative assessment: Progress toward a seamless system? OECD Education Working Papers, 58. http://dx.doi.org/10.1787/5kghx3kbl734-en

[28] McDonald, R. P. (1978). Generalizability in factorable domains: "Domain validity and generalizability". Educational and Psychological Measurement, 38(1), 75–79. https://doi.org/10.1177/001316447803800111

[29] Nation, M., Crusto, C., Wandersman, A., Kumpfer, K. L., Seybolt, D., Morrissey-Kane, E., & Davino, K. (2003). What works in prevention: Principles of effective prevention programs. American Psychologist, 58(6–7), 449–456. https://doi.org/10.1037/0003-066X.58.6-7.449

[30] Niwayama, K., Maeda, Y., Kaneyama, Y., & Sato, H. (2020). Increasing teachers' behavior-specific praise using self-monitoring and a peer teacher's feedback: The effect on children's academic engagement. Preventing School Failure: Alternative Education for Children and Youth, 64(4), 271–280. https://doi.org/10.1080/1045988X.2020.1749978

[31] Norwich, B. (2008). Dilemmas of difference, inclusion and disability: International perspectives on placement. European Journal of Special Needs Education, 23(4), 287–304. https://doi.org/10.1080/08856250802387166

[32] Novick, M. R., & Lewis, C. (1967). Coefficient alpha and the reliability of composite measurements. Psychometrika, 32(1), 1–13. https://doi.org/10.1007/BF02289400

[33] Parsons, S., & Platt, L. (2017). The early academic progress of children with special educational needs. British Educational Research Journal, 43(3), 466–485. https://doi.org/10.1002/berj.3276

[34] Rist, R. C. (2017). On understanding the processes of schooling: The contributions of labeling theory. In A. R. Sadovnik, P. Cookson, S. Semel, & R. Coughlan (Eds.), Exploring Education: An introduction to the foundations of education (pp. 165–176). Routledge. https://doi.org/10.4324/9781315408545

[35] Sammons, P., Hillman, J., & Mortimore, P. (1995). Key characteristics of effective schools: A review of school effectiveness research. London, Institute of Education.

[36] Simonová, J. (2017). Charakteristiky dobré základní školy z pohledu rodičů. Pedagogická orientace, 27(1), 136–159. http://dx.doi.org/10.5817/PedOr2017-1-136

[37] Singer, E. (2008). Coping with academic failure, a study of Dutch children with dyslexia. Dyslexia, 14(4), 314–333. https://doi.org/10.1002/dys.352

[38] Soukup, P., Trahorsch, P., & Chytrý, V. (2021). Míry věcné významnosti s intervaly spolehlivosti a ukázka jejich využití v pedagogické praxi. Studia paedagogica, 26(3), 131–166. https://doi.org/10.5817/SP2021-3-6

[39] Starý, K., Laufková, V., Stará J., Novotná K., Šťastný V., & Svobodová Z. (2016). Formativní hodnocení ve výuce. Portál.

[40] Tavakol, M., & Dennick, R. (2011). Making sense of Cronbach's alpha. International Journal of Medical Education, 2, 53–55. https://doi.org/10.5116/ijme.4dfb.8dfd

[41] Vlah, N., Štimac, O., & Galović, I. (2020). Socio-pedagogical characteristics of students who need additional help in learning and behaviour modification: Elements of school-based preventive program. Croatian Journal of Education, 21(4), 1295–1331.

Metriky

0


501

Views

293

PDF views