Postoje učitelů základních škol k inkluzivnímu vzdělávání
Roč.29,č.1(2024)
Online first 2024
Výzkum postojů učitelů k inkluzivnímu vzdělávání (dále IV) představuje v mezinárodním kontextu jedno z prioritních témat. V českém prostředí není výzkumu IV věnována dostatečná pozornost, přestože pozitivní postoje učitelů jsou nezbytným předpokladem jeho úspěšné realizace. V souladu s teorií plánovaného chování bylo cílem této studie analyzovat záměry učitelů zavádět inkluzivní opatření ve školní praxi v závislosti na sociodemografických faktorech, přesvědčeních, pocitech a jejich vnímané sebeúčinnosti / zdatnosti (self-efficacy) ve vztahu k IV. Jednotlivé složky postojů a self-efficacy byly analyzovány pomocí standardizovaných českých verzí zahraničních škál (AIS – Attitudes Towards Inclusion, ITICS – Intention to Teach in Inclusive Classroom, TEIP – Teacher Efficacy for Inclusive Practices) na kvótním vzorku 1 434 učitelů z celkem 138 běžných veřejných základních škol ze všech krajů České republiky. Výsledky studie založené na víceúrovňovém hierarchickém modelování dat ukázaly, že prediktory na učitelské úrovni měly významnější efekt než charakteristiky škol (kolektivní postoje a self-efficacy, zkušenost s IV a působení specialisty na škole). Ve vztahu k IV deklarovalo 65 % učitelů negativní přesvědčení a 30 % mělo negativní pocity. Záměry byly naopak relativně vysoké, a pokud měli učitelé vyšší míru self-efficacy, byla pravděpodobnost inkluzivního chování vyšší. Ženy v porovnání s muži deklarovaly vyšší míru této ochoty, avšak s narůstající délkou praxe ve školství spíše klesala. Výsledky studie naznačují důležité implikace pro praxi, které jsou v závěru diskutovány
postoje; záměry; self-efficacy; učitelé základních škol; inkluzivní vzdělávání
[1] Ahmmed, M., Sharma, U., & Deppeler, J. (2014). Variables affecting teachers' intentions to include students with disabilities in regular primary schools in Bangladesh. Disability & Society, 29(2), 317–331. https://doi.org/10.1080/09687599.2013.796878
[2] Ainscow, M. (2020). Promoting inclusion and equity in education: Lessons from international experiences. Nordic Journal of Studies in Educational Policy, 6(1), 7–16. https://doi.org/10.1080/20020317.2020.1729587
[3] Ajzen, I. (1991). The theory of planned behavior. Organizational Behavior and Human Decision Processes, 50(2), 179–211. https://doi.org/10.1016/0749-5978(91)90020-T
[4] Attwood, S., MacArthur, J., & Kearney, A. (2019). Beginner secondary teacher preparedness for inclusion. International Journal of Inclusive Education, 23(10), 1032–1048. https://doi.org/10.1080/13603116.2019.1625455
[5] Bandura, A. (1997). Self-efficacy: The exercise of control. W. H. Freeman.
[6] Booth, T., & Ainscow, M. (2011). Index for inclusion: Developing learning and participation in schools (3rd ed.). Centre for Studies on Inclusive Education.
[7] Carvalho, M., Simó-Pinatella, D., Azevedo, H., & Adam Alcocer, A. L. (2024). Inclusive education in Portugal: Exploring sentiments, concerns and attitudes of teachers. Journal of Research in Special Educational Needs, 24(3), 729–741. https://doi.org/10.1111/1471-3802.12663
[8] Chiner, E., & Cardona, M. C. (2013). Inclusive education in Spain: how do skills, resources, and supports affect regular education teachers' perceptions of inclusion? International Journal of Inclusive Education, 17(5), 526–541. https://doi.org/10.1080/13603116.2012.689864
[9] Cohen, J. (1988). Statistical power analysis for the behavioral sciences (2nd ed.). Routledge. https://doi.org/10.4324/978020377158
[10] ČŠI. (2023). Kvalita vzdělávání v České republice ve školním roce 2022/2023. Výroční z práva. Česká školní inspekce. https://www.csicr.cz/CSICR/media/Prilohy/2023_p%C5%99%C3%ADlohy/Dokumenty/VZ_2023_e-verze_final.pdf
[11] de Boer, A., Pijl, S. J., & Minnaert, A. (2011). Regular primary schoolteachers' attitudes towards inclusive education: A review of the literature. International Journal of Inclusive Education, 15(3), 331–353. https://doi.org/10.1080/13603110903030089
[12] de Vaus, D. (2002). Analyzing social science data: 50 key problems in data analysis. Sage.
[13] Dignath, C., Rimm-Kaufman, S., van Ewijk, R., & Kunter, M. (2022). Teachers' beliefs about inclusive education and insights on what contributes to those beliefs: A meta-analytical study. Educational Psychology Review, 34, 2609–2660. https://doi.org/10.1007/s10648-022-09695-0
[14] Evropský soud pro lidská práva. (2007). Případ D. H. a spol. vs. Česká republika (no. 57325/00). Štrasburk. https://hudoc.echr.coe.int/eng#{%22appno%22:[%2257325/00%22],%22itemid%22:[%22001-8325622]}
[15] Heck, R., Scott, T., & Tabata, L. (2022). Multilevel and longitudinal modeling with IBM SPSS (3rd ed.). Routledge. https://doi.org/10.4324/9780367824273
[16] Hellmich, F., Löper, M. F., & Görel, G. (2019). The role of primary school teachers' attitudes and self-efficacy beliefs for everyday practices in inclusive classrooms – a study on the verification of the 'Theory of Planned Behaviour'. Journal of Research in Special Educational Needs, 19(1), 36–48. https://doi.org/10.1111/1471-3802.12476
[17] Meijer, C., & Watkins, A. (2019). Financing special needs and inclusive education – from Salamanca to the present. International Journal of Inclusive Education, 23(7–8), 705–721. https://doi.org/10.1080/13603116.2019.1623330
[18] Miesera, S., DeVries, J. M., Jungjohann, J., & Gebhardt, M. (2018). Correlation between attitudes, concerns, self-efficacy and teaching intentions in inclusive education evidence from German pre-service teachers using international scales. Journal of Research in Special Educational Needs, 19(2), 103–114. https://doi.org/10.1111/1471-3802.12432
[19] MŠMT. (2009). Analýza předpokladů a vzdělávacích potřeb pedagogických pracovníků pro zkvalitňování jejich práce. Učitelé ZŠ a SŠ. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. http://www.msmt.cz/file/10100_1_1/
[20] MŠMT. (2023). Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. https://www.msmt.cz/vzdelavani/kompetencni-ramec-absolventa-ucitelstvi
[21] Newton Media (2016). Diskuse o inkluzi jako ukázka možných novinářských přístupů. https://www.newtonmedia.cz/cs/mediainfo-cz/analyzy-studie/diskuse-o-inkluzi-jako-ukazka-moznychnovinarskych-pristupu/detail
[22] Pivarč, J. (2019). Teachers' attitudes to changes in pedagogical processes related to inclusive education in Czech primary schools: An exploratory study. The European conference on educational research: education in an era of risk – the role of educational research for the future, Hamburg, Germany.
[23] Pivarč, J. (2020). Na cestě k inkluzi: proměny pedagogických procesů ve vzdělávání a jejich pojetí učiteli a zástupci vedení ZŠ. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.
[24] Pivarč, J. (2022). Psychometrické vlastnosti dotazníku The Teacher Efficacy for Inclusive Practices (TEIP): Adaptace české verze škály u učitelů mateřských škol. Studia paedagogica, 27(1), 125–152. https://doi.org/10.5817/SP2022-1-5
[25] Pivarč, J. (2024). The Czech version of the Teacher Efficacy for Inclusive Practice (TEIP) scale: validation and psychometric analysis of the instrument with primary school teachers. International Journal of Inclusive Education, 1–18. https://doi.org/10.1080/13603116.2024.2371873
[26] Raftery, A. (1995). Bayesian model selection in social research. Sociological Methodology, 25, 111–163. https://doi.org/10.2307/271063
[27] Rakap, S., & Kaczmarek, L. (2010). Teachers' attitudes towards inclusion in Turkey. European Journal of Special Needs Education, 25(1), 59–75. https://doi.org/10.1080/08856250903450848
[28] Raudenbush, S., & Bryk, A. (2002). Hierarchical linear models: Applications and data analysis methods (2nd ed.). Sage.
[29] Ravenscroft, J., Davis, J., Bilgin, M., & Wazni, K. (2019). Factors that influence elementary school teachers' attitudes towards inclusion of visually impaired children in Turkey. Disability & Society, 34(4), 629–656. https://doi.org/10.1080/09687599.2018.1561355
[30] Saloviita, T. (2020). Attitudes of teachers towards inclusive education in Finland. Scandinavian Journal of Educational Research, 64(2), 270–282. https://doi.org/10.1080/00313831.2018.1541819
[31] Saloviita, T., & Schaffus, T. (2016). Teacher attitudes towards inclusive education in Finland and Brandenburg, Germany and the issue of extra work. European Journal of Special Needs Education, 31(4), 458–471. https://doi.org/10.1080/08856257.2016.1194569
[32] Selenius, H., & Ginner Hau, H. (2023). A scoping review on the psychometric properties of the teacher efficacy for inclusive practices (TEIP) scale. Scandinavian Journal of Educational Research, 68(4), 792–802. https://doi.org/10.1080/00313831.2023.2185811
[33] Sharma, U., & Jacobs, K. (2016). Predicting in-service educators' intentions to teach in inclusive classrooms in India and Australia. Teaching and Teacher Education, 55(3), 13–23. https://doi.org/10.1016/j.tate.2015.12.004
[34] Sharma, U., Loreman, T., & Forlin, Ch. (2012). Measuring teacher efficacy to implement inclusive practices. Journal of Research in Special Educational Needs, 12(1), 12–21. https://doi.org/10.1111/j.1471-3802.2011.01200.x
[35] Spurný, M. (2020). Veřejnost o speciálních školách a inkluzivním vzdělávání – září 2020. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR. https://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c2/a5293/f9/or201008.pdf
[36] Straková, J., Simonová, J., & Friedlaenderová, H. (2019). Postoje odborné a laické veřejnosti k inkluzivnímu vzdělávání v kontextu obecných postojů k vnější diferenciaci. Studia paedagogica, 24(1), 79–106. https://doi.org/10.5817/SP2019-1-4
[37] Straková, J., Spilková, V., Friedlaenderová, H., Hanzák, T., & Simonová, J. (2014). Profesní přesvědčení učitelů základních škol a studentů fakult připravujících budoucí učitele. Pedagogika, 64(1), 34–65.
[38] Šíp, R., Denglerová, D., Bielik, M., Ďulíková, L., Kalenda, J., Košatková, M., Kurowski, M., Gulová, L., & Trapl, F. (2022). Na cestě k inkluzivní škole: interakce a norma. MUNI Press. https://doi.org/10.14712/23362189.2023.2815
[39] Štech, S. (2018). Inkluzivní vzdělávání – obtížné zvládání "rozmanitosti" v praxi. Pedagogická orientace, 28(2), 382–398. https://doi.org/10.5817/PedOr2018-2-382
[40] Štech, S. (2021). Výzkum, experti a politici – podivuhodný život ideje inkluzivního vzdělávání v ČR. Pedagogika, 71(3), 403–420. https://doi.org/10.14712/23362189.2021.981
[41] Štech, S., & Smetáčková, I. (2023). Teacher and parental views on inclusive education policy lending in the Czech Republic. European Journal of Education, 58(2), 233–244. https://doi.org/10.1111/ejed.12557
[42] Tarantino, G., Makopoulou, K., & Neville, R. D. (2022). Inclusion of children with special educational needs and disabilities in physical education: A systematic review and meta-analysis of teachers' attitudes. Educational Research Review, 36. 1–14. https://doi.org/10.1016/j.edurev.2022.100456
[43] UNESCO. (2020). Global education monitoring report. Inclusion and education: all means all. https://doi.org/10.54676/JJNK6989
[44] Vaďurová, H., & Pančocha, K. (2023). Inclusive education in the Czech Republic: A scoping review of a paradigm shift. European Journal of Education, 58(2), 245–266. https://doi.org/10.1111/ejed.12558
[45] Van Mieghem, A., Verschueren, K., Petry, K., & Struyf, E. (2020). An analysis of research on inclusive education: A systematic search and meta review. International Journal of Inclusive Education, 24(6), 675–689. https://doi.org/10.1080/13603116.2018.1482012
[46] van Steen, T., & Wilson, C. (2020). Individual and cultural factors in teachers' attitudes towards inclusion: A meta-analysis. Teaching and Teacher Education, 95, 103127, 1–13. https://doi.org/10.1016/j.tate.2020.103127
[47] Weikertová, Š. (2023). Postoje obyvatel České republiky k novele zákona o českém školství, navrhovaným opatřením a k inkluzivnímu vzdělávání – srpen/září 2023. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v. v. i. https://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c2/a5718/f9/or231025.pdf
[48] Yada, A., Leskinen, M., Savolainen, H., & Schwab, S. (2022). Meta-analysis of the relationship between teachers' self-efficacy and attitudes toward inclusive education. Teaching and Teacher Education, 109, 103521, 1–16. https://doi.org/10.1016/j.tate.2021.103521
[49] Yu, S. (2019). Head start teachers' attitudes and perceived competence toward inclusion. Journal of Early Intervention, 41(1), 30–43. https://doi.org/10.1177/1053815118801372
[50] Zákon č. 82/2015 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. (2015). https://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=82&r=2015
Tato studie byla podpořena v rámci projektu SGS "Psychometrická analýza zahraničních nástrojů zjišťujících postoje a self-efficacy učitelů ve vztahu k inkluzivnímu vzdělávání" (číslo grantu UJEP-SGS-2023-43-006-2).
Copyright © 2024 Studia paedagogica