Slovní zásoba, čtenářská gramotnost a školní prospěch žáků šestých tříd: vliv čtenářsky podpůrného prostředí v rodině a jazykově-kognitivních schopností rodičů

Roč.30,č.1(2025)
Studia paedagogica

Abstrakt

Čtenářsky podpůrné rodinné prostředí, tedy soubor aktivit a interakcí mezi rodiči a dětmi spojených s ranou gramotností, je významným prediktorem rozvoje jazyka, čtení, psaní či inteligence u dětí. Vztah mezi čtenářsky podpůrným rodinným prostředím a čtenářskými schopnostmi dětí je často interpretován jako přímý kauzální faktor. V poslední době se objevují studie, které se snaží vysvětlit souvislost mezi ukazateli gramotnosti rodičů a dětí pomocí potenciálně vrozených schopností. V této studii zkoumáme, do jaké míry lze souvislost mezi čtenářsky podpůrným prostředím a slovní zásobou, čtením s porozuměním a školním prospěchem dětí připsat jazykově-kognitivním schopnostem jejich rodičů (operacionalizované pomocí proxy indikátoru, tj. krátkého testu slovní zásoby) na vzorku žáků 6. tříd a jejich rodičů. Pro zodpovězení této otázky jsme využili mediační model v rámci strukturního modelování. Z našich výsledků vyplývá, že úroveň slovní zásoby rodiče predikuje slovní zásobu dítěte, porozumění čtenému i školní prospěch. Efekt slovní zásoby rodiče na slovní zásobu dítěte je zprostředkován skrze rodičem rozvíjené čtenářsky podpůrné prostředí. Rodiče s lepší slovní zásobou vytvářejí svým dětem gramotnostně podpůrnější prostředí, které však nemusí být významným kauzálním prvkem v rozvoji gramotnosti u dětí. Překvapivé je zjištění, že efekt slovní zásoby rodiče na porozumění čtenému jeho dítěte není zprostředkován skrz čtenářsky podpůrné prostředí. Tento výsledek tak implikuje potenciálně různé mechanismy v rozvoji gramotnostních dovedností. Tato studie na unikátních českých datech (rodič–dítě) ukazuje, že lepší výsledky žáků z podpůrného prostředí mohou spíše odrážet pasivní korelaci vrozených schopností a domácího prostředí než přímý vliv čtenářské podpory.


Klíčová slova:
čtenářská gramotnost; slovní zásoba; jazykový potenciál rodičů; domácí gramotnostní prostředí; školní výsledky
Reference

[1] Adams, M. J. (1990). Beginning to read: Thinking and learning about print. MIT Press.

[2] Baier, T., Lang, V., Grätz, M., Barclay, K. J., Conley, D., Dawes, C.T., Laidley, T., & Lyngstad, T. H. (2022). Genetic influences on educational achievement in cross-national perspective. European Sociological Review, 38(6), 959–974. https://doi.org/10.1093/esr/jcac014

[3] Blažek, R., Janotová, Z., Potužníková, E. & Basl, J. (2019). Mezinárodní šetření PISA 2018. Národní zpráva. Česká školní inspekce.

[4] Boudová, S., Tomášek, V. & Halbová, B. (2023). Národní zpráva PISA 2022. Matematická, čtenářská a přírodovědná gramotnost. Česká školní inspekce.

[5] Bracken, S. S., & Fischel, J. E. (2008). Family reading behavior and early literacy skills in preschool children from low-income backgrounds. Early Education and Development, 19(1), 45–67. https://doi.org/10.1080/10409280701838835

[6] Burgess, S. R., Hecht, S. A., & Lonigan, C. J. (2002). Relations of the home literacy environment (HLE) to the development of reading-related abilities: A one-year longitudinal study. Reading Research Quarterly, 37(4), 408–426. https://doi.org/10.1598/RRQ.37.4.4

[7] Caravolas, M., & Volín, J. (2005). Baterie diagnostických testů gramotnostních dovedností pro žáky 6. až 9. ročníků ZŠ.

[8] Catts, H. W., & Kamhi, A. G. (Eds.). (2005). The connections between language and reading disabilities. Lawrence Erlbaum Associates Publishers.

[9] Crofoot, M. J., & Bennett, T. S. (1980). A comparison of three screening tests and the WISC-R in special education evaluations. Psychology in the Schools, 17(4), 474–478. https://doi.org/10.1002/1520-6807(198010)17:4<474::AID-PITS2310170410>3.0.CO;2-O

[10] Česká školní inspekce. (2019). Kvalita a efektivita vzdělávání a vzdělávací soustavy ve školním roce 2018/2019 – výroční z práva ČŠI. Česká školní inspekce.

[11] Česká školní inspekce. (2023). Kvalita vzdělávání v České republice ve školním roce 2022/2023. Výroční z práva České školní inspekce. Česká školní inspekce.

[12] Česká školní inspekce. (2024). Čtenářská gramotnost na základních a středních školách ve školním roce 2022/2023. Tematická zpráva. Česká školní inspekce.

[13] Dickinson, D. K., & Tabors, P. O. (Eds.). (2001). Beginning literacy with language: Young children learning at home and school. Paul H Brookes Publishing.

[14] Dong, T., & Zhou, Y. (2020). The Effects of Home Literacy Environment on Children's Reading Comprehension Development: A Meta-analysis. Educational Sciences: Theory & Practice, 20(2), 63–82. https://doi.org/10.12738/jestp.2020.2.005

[15] Dong, Y., Lin, D., Zhang, X., & Sénéchal, M. (2020). Home literacy environment and children's English and Chinese vocabulary development: A meta-analytic review. Educational Psychology Review, 32, 705–739. https://doi.org/10.3389/fpsyg.2020.569581

[16] Duncan, G. J., Dowsett, C. J., Claessens, A., Magnuson, K., Huston, A. C., Klebanov, P., Pagani, L. S., Feinstein, L., Engel, M., Brooks-Gunn, J., Sexton, H., Duckworth, K., & Japel, C. (2007). School readiness and later achievement. Developmental Psychology, 43(6), 1428–1446. https://doi.org/10.1037/0012-1649.43.6.1428

[17] Estrera, S., Lancaster, H. S., & Hart, S. A. (2023). Genetics and the science of reading. The Reading League Journal, 4(2), 18–26.

[18] Gavora, P. (2020). Czech mothers read books to their young children: association with mothers' education. Journal of Language and Cultural Education, 8(1), 1–14. https://doi.org/10.2478/jolace-2020-0001

[19] Georgiou, G. K., Manolitsis, G., Nurmi, J. E., & Parrila, R. (2012). Modeling the relationships between cognitive and non-cognitive skills and reading in Greek. Journal of Educational Psychology, 104(3). https://doi.org/10.1016/j.learninstruc.2008.07.003

[20] Hamilton, L. G., Hayiou-Thomas, M. E., Hulme, C., & Snowling, M. J. (2016). The home literacy environment as a predictor of the early literacy development of children at family-risk of dyslexia. Scientific Studies of Reading, 20(5), 401–419. https://doi.org/10.1080/10888438.2016.1213266

[21] Hart, B., & Risley, T. R. (2009). Meaning ful differences in the everyday experience of young American children. Paul H. Brookes Publishing Co.

[22] Inoue, T., Georgiou, G. K., Parrila, R., & Kirby, J. R. (2018). Examining an extended home literacy model: The mediation roles of emergent literacy skills and reading fluency. Scientific Studies of Reading, 22(4), 273–288. https://doi.org/10.1080/10888438.2018.1435663

[23] Janotová, Z., Boudová, S., Havlíčková, M., Halbová, B., Pražáková, D., Fiedlerová, V., Pavlas, T. a Basl, J. (2023). Mezinárodní šetření PIRLS 2021. Národní z práva. Česká školní inspekce.

[24] Jorgensen, T. D., Pornprasertmanit, S., Schoemann, A. M., & Rosseel, Y. (2022). semTools: Useful tools for structural equation modeling. R package version 0.5-5. https://CRAN.R-project.org/package=semTools

[25] Lonigan, C. J., Burgess, S. R., & Anthony, J. L. (2002). Development of emergent literacy and early reading skills in preschool children: Evidence from a latent-variable longitudinal study. Developmental Psychology, 38(6), 887–902. https://doi.org/10.1037/0012-1649.36.5.596

[26] Lyu, X. (2023). The influence of home literacy environment on children's literacy and language development: A systematic review. Frontiers in Educational Research, 6(23), 1–9. https://doi.org/10.25236/FER.2023.062301

[27] Malanchini, M., Rimfeld, K., Allegrini, A. G., Ritchie, S. J., & Plomin, R. (2020). Cognitive ability and education: How behavioural genetic research has advanced our knowledge and understanding of their association. Neuroscience and biobehavioral reviews, 111, 229–245. https://doi.org/10.1016/j.neubiorev.2020.01.016

[28] Maloney, E. A., Osana, H. P., & Susperreguy, M. I. (2022). Relations between the home learning environment and the literacy and mathematics skills of eight-year-old Canadian children. Education Sciences, 12(8), 513. https://doi.org/10.3390/educsci12080513

[29] Manolitsis, G., Georgiou, G. K., & Parrila, R. (2011). Revisiting the home literacy model of reading development in an orthographically consistent language. Learning and Instruction, 21(4), 496–505. https://doi.org/10.1016/j.learninstruc.2010.06.005

[30] Manolitsis, G., Georgiou, G. K., & Tziraki, N. (2013). Examining the developmental dynamics between achievement strategies and reading skills in primary school children. Educational Psychology, 33(3), 286–305. https://doi.org/10.1177/0165025413477007

[31] Martini, F., & Sénéchal, M. (2012). Learning literacy skills at home: Parent teaching, expectations, and child interest. Canadian Journal of Behavioural Science, 44(3), 210–221. https://doi.org/10.1037/a0026758

[32] Miner, J. B. (1957). Intelligence in the United States: A survey—with conclusions for manpower utilization in education and employment. Springer Publishing Company.

[33] Mol, S. E., & Bus, A. G. (2011). To read or not to read: A meta-analysis of print exposure from infancy to early adulthood. Psychological Bulletin, 137(2), 267–296. https://doi.org/10.1037/a0021890

[34] Niklas, F., & Schneider, W. (2015). With a little help: Improving kindergarten children's vocabulary by enhancing the home literacy environment. Reading and Writing: An Interdisciplinary Journal, 28(4), 491–508. https://doi.org/10.1007/s11145-014-9534-z

[35] O'Fallon, M. K., Alper, R. M., Beiting, M., & Luo, R. (2022). Assessing Shared Reading in Families at Risk: Does Quantity Predict Quality?. American journal of speech-language pathology, 31(5), 2108–2122. https://doi.org/10.1044/2022_AJSLP-22-00013

[36] Dunn, L. M., & Dunn, D. M. (2007). Peabody picture vocabulary Test IV. American Guidance Service.

[37] Pfost, M., Hattie, J., Dörfler, T., & Artelt, C. (2013). Individual differences in reading development: A review of 25 years of research on Matthew effects in reading. Review of Educational Research, 83(2), 203–247. https://doi.org/10.3102/0034654313509492

[38] Phillips, B. M., & Lonigan, C. J. (2005). Social correlates of emergent literacy: New evidence for an integrative model of reading development. Journal of Research in Reading, 28(1), 37–52. https://doi.org/10.1002/9780470757642.ch10

[39] Plomin, R., & Deary, I. J. (2015). Genetics and intelligence differences: Five special findings. Molecular Psychiatry, 20(1), 98–108. https://doi.org/10.1038/mp.2014.105

[40] Price-Mohr, R., & Price, C. (2017). Gender differences in early reading strategies: A comparison of synthetic phonics only with a mixed approach to teaching reading to 4-5 year-old children. Early Childhood Education Journal, 45(5), 613–620. https://doi.org/10.1007/s10643-016-0813-y

[41] Puglisi, M. L., Hulme, C., Hamilton, L. G., & Snowling, M. J. (2017). The home literacy environment is a correlate, but perhaps not a cause, of variations in children's language and literacy development. Scientific Studies of Reading, 21(6), 498–514. https://doi.org/10.1080/10888438.2017.1346660

[42] Revelle, W. (2024). psych: Procedures for Personality and Psychological Research. Northwestern University. https://doi.org/10.32614/CRAN.package.psych

[43] Romero-González, M., Lavigne-Cerván, R., Gamboa-Ternero, S., Rodríguez-Infante, G., Juárez-Ruiz de Mier, R., & Romero-Pérez, J. F. (2023). Active home literacy environment: Parents' and teachers' expectations of its influence on affective relationships at home, reading performance, and reading motivation in children aged 6 to 8 years. Frontiers in Psychology, 14, 1261662. https://doi.org/10.3389/fpsyg.2023.1261662

[44] Rosseel, Y. (2012). lavaan: An R package for structural equation modeling. Journal of Statistical Software, 48(2), 1–36. https://doi.org/10.18637/jss.v048.i02

[45] Rucker, D. D., Preacher, K. J., Tormala, Z. L., & Petty, R. E. (2011). Mediation analysis in social psychology: Current practices and new recommendations. Social and Personality Psychology Compass, 5(6), 359–371. https://doi.org/10.1111/j.1751-9004.2011.00355.x

[46] Seidenberg, M. S. (2013). The science of reading and its educational implications. Language Learning and Development, 9(4), 331–360. https://doi.org/10.1080/15475441.2013.812017

[47] Sénéchal, M. (2006). Testing the home literacy model: Parent involvement in kindergarten is differentially related to grade 4 reading comprehension, fluency, spelling, and reading for pleasure. Scientific Studies of Reading, 10(1), 59–87. https://doi.org/10.1207/s1532799xssr1001_4

[48] Sénéchal, M., & LeFevre, J. A. (2002). Parental involvement in the development of children's reading skill: a five-year longitudinal study. Child development, 73(2), 445–460. https://doi.org/10.1111/1467-8624.00417

[49] Sénéchal, M., & LeFevre, J. A. (2014). Continuity and change in the home literacy environment as predictors of growth in vocabulary and reading. Child development, 85(4), 1552–1568. https://doi.org/10.1111/cdev.12222

[50] Sénéchal, M., LeFevre, J.-A., Thomas, E. M., & Daley, K. E. (1998). Differential effects of home literacy experiences on the development of oral and written language. Reading Research Quarterly, 33(1), 96–116. https://doi.org/10.1598/RRQ.33.1.5

[51] Smolík, F., & Seidlová Málková, G. (2015). Vývoj jazykových schopností v předškolním věku. Grada Publishing.

[52] Snowling, M. J., & Melby-Lervåg, M. (2016). Oral language deficits in familial dyslexia: A metaanalysis and review. Psychological Bulletin, 142(5), 498–545. https://doi.org/10.1037/bul0000037

[53] Stanovich, K. E. (1984). Toward an interactive-compensatory model of individual differences in the development of reading fluency. Reading Research Quarterly, 16(1), 32–71. https://doi.org/10.2307/747348

[54] Straková, J. (2016). Mezinárodní výzkumy výsledků vzdělávání: Metodologie, přínosy, rizika a příležitosti. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta. ISBN 978-80-7290-884-4.

[55] Straková, J., & Simonová, J. (2015). Výběr základní školy v ČR a faktory, které jej ovlivňují. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 51(4), 587–606. https://doi.org/10.13060/00380288.2015.51.4.208

[56] Šafr, J. (2024). Souvislosti čtenářské gramotnosti a dětského čtenářství, s úspěšností ve vzdělávání na druhém stupni. In M. Gorčíková, V. Patočková, J. Šifr, M. Vávra & D. Čermák (Eds.), Predikce školní ne/úspěšnosti v oblasti čtenářské gramotnosti žáků ZŠ. Souhrnná výzkumná z práva (pp. 84–92). Sociologický ústav AV CR, v. v. i.

[57] Šafr, J. & Gorčíková, M. (2020). Instruktážní materiál k testům kognitivních schopností a pre-gramotnosti aplikovatelným v sociologických výzkumech dospělé a dětské populace na 1. stupni ZŠ. Zenodo. https://doi.org/10.5281/zenodo.4028546

[58] Thorndike, E. L. (1942). The Teacher's Word Book of 30,000 Words. Teachers College, Columbia University.

[59] Thorndike, E. L., & Gallup, G. H. (1944). Verbal Intelligence of the American Adult. The Journal of General Psychology, 30(1), 75–85.

[60] Thorndike, E. L., & Hagen, E. P. (1952). Analysis of Results of Field Trials to Determine the Feasibility of an Aptitude Census. Human Resources Research Center, Teachers College, Columbia University.

[61] Trávníček, J. (2019). Rodina, škola, knihovna. Náš vztah ke čtení a co ho ovlivňuje (2018). Host.

[62] van Dijk, W., Norris, C. U., Al Otaiba, S., Schatschneider, C., & Hart, S. A. (2022). Exploring individual differences in response to reading intervention: Data from Project KIDS (Kids and Individual Differences in Schools). Journal of Open Psychology Data, 10(1), 2. https://doi.org/10.5334/jopd.58

[63] Vojtíšková, K. (2011). Školní úspěšnost a její (re)produkce na základní škole. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 47(5), 911–935. https://doi.org/10.13060/00380288.2011.47.5.02

[64] Watts, T. W. (2020). Academic achievement and economic attainment: Reexamining associations between test scores and long-run earnings. AERA Open, 6(2). https://doi.org/10.1177/2332858420928985

[65] Whitehurst, G. J., & Lonigan, C. J. (2001). Child development and emergent literacy. Child Development, 72(3), 848–872.

[66] Wolfle, L. M. (1980). The enduring effects of education on verbal skills. Sociology of Education, 53(2), 104–114. https://doi.org/10.2307/2112492

[67] Zhou, Q., Gidziela, A., Allegrini, A. G., Cheesman, R., Wertz, J., Maxwell, J., Plomin, R., Rimfeld, K., & Malanchini, M. (2024). Gene-environment correlation: The role of family environment in academic development. Molecular Psychiatry, 30, 999–1008. https://doi.org/10.1038/s41380-024-02716-0

Více informací

Příspěvek vznikl v rámci projektu TA ČR (TL03000553) Predikce školní ne/úspěšnosti v oblasti čtenářské gramotnosti žáků ZŠ.

Metriky

0

Crossref logo

0


0

Views

0

PDF views