Kvalifikace učitelů mateřských škol v perspektivě současných trendů předškolního vzdělávání

[1] Ackerman, D. J. (2004). What do teachers need? Practitioners' perspectives on early childhood professional development. Journal of Early Childhood Teacher Education, 24(4), 291–301. https://doi.org/10.1080/1090102040240409

[2] Anders, Y., Rossbach, H.-G., Weinert, S., Ebert, S., Kuger, S., Lehrl, S., & von Maurice, J. (2012). Home and preschool learning environments and their relations to the development of early numeracy skills. Early Childhood Research Quarterly, 27(2), 231–244. https://doi.org/10.1016/j.ecresq.2011.08.003

[3] Ansari, A. (2018). The persistence of preschool effects from early childhood through adolescence. Journal of Educational Psychology, 110(7), 952–973. https://doi.org/10.1037/edu0000255

[4] Apple, M. (1987). Teachers and texts: A political economy of class and gender relations in education. Routledge and Kegan. https://doi.org/10.4324/9781315862774

[5] Biktagirova, G. F., & Khitryuk, V. V. (2016). Formation of future pre-school teachers' readiness to work in the conditions of educational inclusion. International Journal of Environmental & Science Education, 11(3), 185–194. https://files.eric.ed.gov/fulltext/EJ1092221.pdf

[6] Black, H., & Wolf, A. (Eds). (1990). Knowledge and competence: Current issues in training and education. Scottish Council for Research in Education.

[7] Blanton, L. P., Sindelar, P. T., & Correa, V. I. (2006). Models and measures of beginning teacher quality. The Journal of Special Education, 40, 115–127.

[8] Bowman, B. T., Donovan, M. S., & Burns, M. S. (Eds.). (2001). Eager to learn: Educating our preschoolers. National Reaserch Council, Committee on Early Childhood Pedagogy, Commission on Behavioral and Social Sciences and Education. National Academy Press.

[9] Burkovičová, R. (2014). Děti předškolního věku v procesu inkluze. In M. Kaleja (Ed.), Edukace dětí předškolního věku se speciálními vzdělávacími potřebami (s. 10–34). Pedagogická fakulta, Ostravská univerzita.

[10] Burkovičová, R., & Kropáčková, J. (2014). Profesní činnosti učitelek mateřských škol ve světle současných českých výzkumů. Pedagogická orientace, 24(4), 562–582. https://doi.org/10.5817/PedOr2014-4-562

[11] Ciolan, L. E., Petrescu, A., Bucur, C. & Colniceanu, T. (2024). Romania: ECEC Workforce profile. In P. Oberhuemer & I. Schreyer (Eds.), Early childhood workforce profiles across Europe. 33 country reports with key contextual data (pp. 1365–1397). State Institute for Early Childhood Research and Media Literacy. https://www.seepro.eu/Complete-Publication2024.pdf

[12] Cochran-Smith, M., & Lytle, S. L. (1990). Research on teaching and teacher research: The issues that divide. Educational Researcher, 19(2), 2–11. https://doi.org/10.3102/0013189X019002002

[13] Cochran-Smith, M., Feiman-Nemser, S., McIntyre, J., & Demers, K. E. (Eds.). (2008). Handbook of research on teacher education: Enduring questions in changing contexts (3rd ed.). Routledge. https://doi.org/10.4324/9780203938690

[14] ČŠI. (2023). Výroční z práva České školní inspekce za šk. rok 2022/2023. Česká školní inspekce.

[15] ČŠI. (2024). Faktory ovlivňující přechod dětí z mateřské do základní školy. Tematická z práva. Česká školní inspekce

[16] Delors, J. (1996). Lerning: The treasure within. Report to UNESCO of the International Commission on Education for the Twenty-first Century. UNESCO Publishing. http://unesdoc.unesco.org/images/0010/001095/109590Eo.pdf

[17] Dewey, J. (1904). The relation of theory to practice in education. In C. A. McMurry (Ed.), The relation of theory to practice in the education of teachers (Third Yearbook of the National Society for the Scientific Study of Education, Part I). Public School Publishing.

[18] Diamond, K. E., & Powell, D. R. (2011). An iterative approach to the development of a professional development intervention for head start teachers. Journal of Early Intervention, 33(1), 75–93. https://doi.org/10.1177/1053815111400416

[19] Duignan, M. (2024). Ireland – ECEC workforce profile. In P. Oberhuemer & I. Schreyer (Eds.), Early childhood workforce profiles across Europe. 33 country reports with key contextual data (pp. 811–842). State Institute for Early Childhood Research and Media Literacy. https://www.seepro.eu/Complete-Publication2024.pdf

[20] European Commission / EACEA / Eurydice, 2023. Structural indicators for monitoring education and training systems in Europe – 2023: Early childhood education and care. Eurydice report. Publications Office of the European Union.

[21] Early, D., Maxwell, K., Burchinal, M., Bender, R., Ebanks, C., & Henry, G., et al. (2007). Teachers' education, classroom quality, and young children's academic skills: Results from seven studies of preschool programs. Child Development, 78(2), 558–580. https://doi.org/10.1111/j.1467-8624.2007.01014.x

[22] Elliot, A. J. (2006). The hierarchical model of approach-avoidance motivation. Motivation and Emotion, 30(2), 111–116. https://doi.org/10.1007/s11031-006-9028-7

[23] European Commission. (2005). Common European principles for teacher competence sand qualifications. Publications Office of the European Union.

[24] European Commission. (2019). Key data on early childhood education and care in Europe – 2019 edition. Eurydice Report. Publications Office of the European Union.

[25] European Commission. (2023). Structural indicators for monitoring education and training systems in Europe – 2023: Early childhood education and care. Eurydice report. Publications Office of the European Union.

[26] European Union. (2019). Council recommendation of 22 May 2019 on high-quality early childhood education and care systems. https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:32019H0605(01)

[27] European Union. (2021). ET2020 Working group early childhood education and care final report. Publications Office of the European Union.

[28] Europeo, C. (2020). Council conclusions on European teachers and trainers for the future. https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=uriserv:OJ.C_.2020.193.01.0011.01.ENG

[29] Evetts, J. (2013). Professionalism: Value and ideology. Current Sociology, 61(5–6), 778–796. https://doi.org/10.1177/0011392113479316

[30] Fenstermacher, G. (1986). Philosophy of research on teaching: Three aspects. In M. C. Wittrock (Ed.), Handbook of research on teaching (3rd ed., pp. 37–49). Macmillan.

[31] Fukkink, R. G., & Lont, A. (2007). Does training matter? A meta-analysis and review of caregiver training studies. Early Childhood Research Quarterly, 22(3), 294–311. https://doi.org/10.1016/j.ecresq.2007.04.005

[32] García, J. L., Heckman, J. J., Leaf, D. E., & Prados, M. J. (2020). Quantifying the life-cycle benefits of an influential early-childhood program. Journal of Political Economy, 128(7), 2502–2541.

[33] Garner, P., & Mahatmay, D. (2015). Affective social competence and teacher-child relationship quality: Race/ethnicity and family income level as moderators. Social Development, 24(3), 678–697. https://doi.org/10.1111/sode.12114

[34] Green, T.F. (1971). The activities of teaching. McGraw-Hill.

[35] Greger, D., Simonová, J., & Straková, J. (Eds.). (2015). Spravedlivý start? Nerovné šance v předškolním vzdělávání a při přechodu na základní školu. Pedagogická fakulta UK.

[36] Gregorc, J., Meško, M., Videmšk, M., & Štihec, J. (2012). Human resource factors as an element of the quality implementation of motor activities in kindergartens. Kinesiology, 44(1), 73–82.

[37] Heckman, J. J. (2008). Schools, skills, and synapses. Economic inquiry, 46(3), 289–324. https://doi.org/10.1111/j.1465-7295.2008.00163.x

[38] Heckman, J., & Karapakula, G. (2019). The perry preschoolers at late midlife: A Study in design-specific inference. SSRN Electronic Journal. https://dx.doi.org/10.2139/ssrn.3401130

[39] Helsper, W. (2004). Pädagogische Professionalität als Gegenstand des erziehungswissenschaftlichen Diskurses. Zeitschrift für Pädagogik, 50(3), 303–309. https://doi.org/10.25656/01:4811

[40] Hestenes, L. L., Kintner-Duffy, V., Wang, Y. C., La Paro, K., Mims, S. U., Crosby, D., & Cassidy, D. J. (2015). Comparisons among quality measures in child care settings: Understanding the use of multiple measures in North Carolina's QRIS and their links to socialemotional development in preschool children. Early Childhood Research Quarterly, 30, 199–214. https://doi.org/10.1016/j.ecresq.2014.06.003

[41] Hindman, A. H., Pendergast, L. L., & Gooze, R. A. (2016). Using bifactor models to measure teacher–child interaction quality in early childhood: Evidence from the Caregiver Interaction Scale. Early Childhood Research Quarterly, 36, 366–378. https://doi.org/10.1016/j.ecresq.2016.01.012

[42] Hordern, J. (2016). Knowledge, practice, and the shaping of early childhood professionalism. European Early Childhood Education Research Journal, 24(4), 508–520. https://doi.org/10.1080/1350293X.2014.975939

[43] Horká, H., & Syslová, Z. (2011). Studie k předškolní pedagogice. Paido.

[44] Howes, C., James, J., & Ritchie, S. (2003). Pathways to effective teaching. Early Childhood Research Quarterly, 18(1), 104–120. https://doi.org/10.1016/S0885-2006(03)00008-5

[45] Hsueh, Y., & Tobin, J. (2003). Chinese early childhood educators' perspectives on dealing with a crying child. Journal Early Childhood Research, 1(1), 73–94. https://doi.org/10.1177/1476718X0300110

[46] Hyson, M., Horm, D. M., & Winton, P. J. (2012). Higher education for early childhood educators and outcomes for young children: Pathways toward greater effectiveness. In R. C. Pianta (Ed.), Handbook of early childhood education (pp. 553–583). Guilford Press.

[47] Irvine, S., Lunn, J., Sumsion, J., Jansen, E., Sullivan, V., & Thorpe, K. (2023). Professionalization and professionalism: Quality improvement in early childhood education and care (ECEC). Early Childhood Education Journal, 52. https://doi.org/10.1007/s10643-023-01531-6

[48] Janík, T. (2005). Znalost jako klíčová kategorie učitelského vzdělávání. Paido.

[49] Jeon, L., Buettner, C. K., & Hur, E. (2016). Preschool teachers' professional background, process quality, and job attitudes: A person-centered approach. Early Education and Development, 27(4), 551–571. https://doi.org/10.1080/10409289.2016.1099354

[50] Kangas, J., Venninen, T., & Ojala, M. (2016). Educators' perceptions of facilitating children's participation in early childhood education. Australasian Journal of Early Childhood, 41(2), 85–94. https://doi.org/10.1177/183693911604100

[51] Kargerová, J., Krejčová, V., Maňourová, Z., Sobolová, R., & Škardová, M. (2011). Kompetentní učitel 21. století: mezinárodní profesní rámec kvality ISSA. Step by Step Česká republika.

[52] Kelley, P., & Camilli, F. (2007). The impact of teacher education on outcomes in center-based early childhood education programmes: Meta-analysis. https://doi.org/10.13140/RG.2.1.3317.6566

[53] Korthagen, F. A., Kessels, J., Koster, B., Lagerverf, B., & Wubbels, T. (2011). Jak spojit praxi s teorií: didaktika realistického vzdělávání učitelů. Paido.

[54] Koželuhová, E., Koželuh, O., & Podpera, M. (2023). Na cestě ke kompetentnímu učiteli. Západočeská univerzita v Plzni.

[55] Krenn-Wache, M. (2024). Austria – ECEC Workforce Profile. In P. Oberhuemer & I. Schreyer (Eds.), Early childhood workforce profiles across Europe. 33 country reports with key contextual data (pp. 8–42). State Institute for Early Childhood Research and Media Literacy. https://www.seepro.eu/Complete-Publication2024.pdf

[56] Kropáčková, J., & Janík, T. (2014). Editorial: Předškolní pedagogika – etablování oboru. Pedagogická orientace, 24(4), 465–467.

[57] Lehrl, S., Kluczniok, K., & Rossbach, H-G. (2016). Longer-term associations of preschool education: The predictive role of preschool quality for the development of mathematical

[58] skills through elementary school. Early Childhood Research Quarterly, 36(3), 475–488. https:doi.org/10.1016/j.ecresq.2016.01.013

[59] Litjens, I. & Taguma, M. (2010). Literature overview for the 7th meeting of the OECD Network on Early Childhood Education and Care. OECD.

[60] Loudová Stralczynská, B. (2024). Profesní příprava pedagoga jako cesta k dítěti: komparativní studie vzdělávacích programů pro předškolní pedagogy v německy mluvících zemích. Karolinum a Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.

[61] Loudová Stralczynská, B., Stará, J., Selbie, P., & Ristić, P. (2022). Educating pre-primary and primary teachers today: Quality initial professional studies for teachers in six European Union countries. Pedagogická fakulta, Univerzita Karlova.

[62] Loudová Stralczynská, B., Koželuhová, E., Syslová, Z., & Ristić, P. (2024). Curriculum design and content in Czech pre-primary education: Approaches and experiences of student teachers. European Early Childhood Education Research Journal, 32(1), 7–21. https://doi.org/10.1080/1350293X.2023.2234111

[63] Majerčíková, J., & Syslová, Z. (2014). Ako učitel´ky materských škol vnímajů svoju profesijnú zdatnosť pre spoluprácu s rodičmi. In J. Poláchová Vašťatková & P. Vyhnálková (Eds.), Pedagogický výzkum: spojnice mezi teorií a praxí (s. 47–58). Geva.

[64] Manning, M., Garvis, S., Fleming, C., & Wong, G. T. W. (2017). The relationship between teacher qualification and the quality of the early childhood education and care environment. Campbell Systematic Review, 13(1), 1–82. https://doi.org/10.4073/csr.2017.1

[65] Manning, M., Wong, G. T. W., Fleming, C. M., & Garvis, S. (2019). Is teacher qualification associated with the quality of the early childhood education and care environment? A Meta-analytic review. Review of Educational Research, 89(3), 370–415. https://doi.org/10.3102/0034654319837540

[66] Michek, S., & Spilková, V. (2021). Pád karierního systému pro pedagogické pracovníky v roce 2017 – případová studie vzdělávací politiky. Pedagogika, 71(3), 323–350. https://doi.org/10.14712/23362189.2021.979

[67] Mischo, C., Wahl, S., Strohmer, J., & Wolf, C. (2014). Does early childhood teacher education affect students' cognitive orientations? The effect of different education tracks in teacher education on prospective early childhood teachers' cognitive orientations in Germany. Journal of Education and Training Studies, 2(1), 193–206.

[68] Mitchell, L., & Cubey, P. (2003). Characteristics of professional development linked to enhanced pedagogy and children's learning in early childhood settings. Report for the New Zealand Ministry of Education. NCER.

[69] Molíková, T. (2023). Připravenost na profesi učitele mateřské školy s různou úrovní kvalifikace (Bakalářská práce). Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity.

[70] Moyles, J., Adams, S., & Musgrove, A. (2002). Study of pedagogical effectiveness in early learning. Anglia Polytechnic University.

[71] MPSV. (2017). Národní soustava povolání. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. https://www.nsp.cz

[72] MŠMT, Č. (2001). Národní program rozvoje vzdělávání v České republice: Bílá kniha. Tauris.

[73] MŠMT. (2016). Ministryně k vysokoškolskému vzdělání učitelů MŠ. Tiskové z právy 2016. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. https://msmt.gov.cz/ministerstvo/novinar/msmt-k-clanku

[74] MŠMT. (2023a). Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. https://msmt.gov.cz/uploads/kompetencni_ramec_absolventa_2023_10.pdf

[75] MŠMT. (2023b). Mateřské školy – struktura učitelů v letech 2012 až 2022 – podle nejvyššího dosaženého vzdělání. In Vývojová ročenka školství 2012/13–2022/23. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. https://msmt.gov.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/vyvojova-rocenka-skolstvi-2012-13-2022-23

[76] MŠMT. (2025). Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. https://prohlednout.rvp.cz/predskolni-vzdelavani

[77] Musil, R. (2022). Pedagogika pro střední pedagogické školy. Informatorium.

[78] MV ČR. (2024). Vyhláška č. 160/2024 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých a dětských skupin. Ministerstvo vnitra ČR.

[79] Novakovič, S. (2014). Preschool teacher's role in the art activities of early and preschool age children. Croatian Journal of Education, 17(1), 153–163. https://doi.org/10.15516/cje.v17i0.1497

[80] Oberhuemer, P. (2012). Radical reconstructions? Early childhood workforce profiles in changing European early childhood education and care systems. In L. Miller, C. Dalli, & M. Urban. (Eds.), Early childhood grows up. International perspectives on early childhood education and development. Springer. https://doi.org/10.1007/978-94-007-2718-2_8

[81] Oberhuemer, P. (2015). Professional profiles in early childhood education and care: Continuity and change in Europe. In H. Willekens, K. Scheiwe, & K. Nawrotzki. (Eds), The development of early childhood education in Europe and North America. Palgrave Macmillan. https://doi.org/10.1057/9781137441980_10

[82] Oberhuemer, P., & Schreyer, I. (Eds.). (2024). Early childhood workforce profiles across Europe. 33 country reports with key contextual data. State Institute for Early Childhood Research and Media Literacy. https://www.seepro.eu/Complete-Publication2024.pdf

[83] Oberhuemer, P., Schreyer, I., & Neumann, M. (2011). Fachpersonal in Kindertageseinrichtungen der Europäischen Union: Ausbildungen und Arbeitsfelder. Staatsinstitut für Frühpädagogik.

[84] Oberhuemer, P., Schreyer, I., & Neuman, M., J. (2010). Professionals in early childhood education and care systems: European profiles and perspectives. Barbara Budrich Publishers.

[85] Oberhuemer, P., & Ulich, M. (1997). Working with young children in Europe. Paul Chapman.

[86] OECD. (2001). Starting Strong: Early childhood education and care. OECD Publishing. https://doi.org/10.1787/9789264192829-en

[87] OECD. (2006). Starting Strong II: Early childhood education and care. OECD Publishing. https://doi.org/10.1787/9789264035461-en

[88] OECD. (2011). Starting Strong III: A Quality toolbox for early childhood education and care. OECD Publishing. https://doi.org/10.1787/9789264123564-en

[89] OECD. (2015). Starting Strong IV: Monitoring Quality in early childhood education and care. OECD Publishing. https://doi.org/10.1787/9789264233515-en

[90] OECD. (2020). Building a high-quality early childhood education and care workforce: Further results from the Starting Strong survey 2018. OECD Publishing. https://doi.org/10.1787/b90bba3d-en

[91] OECD. (2021). Starting Strong VI: Supporting meaning ful interactions in early childhood education and care. OECD Publishing. https://dx.doi.org/10.1787/f47a06ae-en

[92] OECD. (2023). Education at a glance 2023: OECD indicators. OECD Publishing. https://doi.org/10.1787/e13bef63-en.

[93] Opperman, E., Anders, Y., & Hachfeld, A. (2016). The influence of preschool teachers' content knowledge and mathematical ability beliefs on their sensitivity to mathematics in children's play. Teaching and Teacher Education, 58, 174–184. https://doi.org/10.1016/j.tate.2016.05.004

[94] Opravilová, E. (2007). Cesta pracovnic předškolní výchovy za vzděláváním. In J. Kropáčková (Ed.), Idea a realita vysokoškolského vzdělání učitelek mateřských škol na pedagogické fakultě. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.

[95] Opravilová, E. (2016). Předškolní pedagogika. Grada.

[96] Opravilová, E., & Uhlířová, J. (2017). Příběhy české mateřské školy: vývoj a proměny předškolní výchovy. 1. díl do roku 1948. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.

[97] Opravilová, E., & Uhlířová, J. (2021). Příběhy české mateřské školy: vývoj a proměny předškolní výchovy. 2.díl 1948–1989. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.

[98] Patterson, G. R., Forgatch, M. S., Yoerger, K. L., & Stoolmiller, M. (1998). Variables that initiate and maintain an early-onset trajectory for juvenile offending. Development and Psychopathology, 10(3), 531–547. https://doi.org/10.1017/S0954579498001734

[99] Peisner-Feinberg, E., Burchinal, M., Clifford, R., & Yazejian, N. (1999). The children of the cost, quality, and outcomes study go to school: Executive summary. Child Development Center. http://www.fpg.unc.edu/sites/fpg.unc.edu/files/resources/reports-and-policy-briefs/NCEDL_CQO_executive_summary.pdf

[100] Pianta, R. (1999). Enhancing relationships between children and teachers. American Psychological Association.

[101] Pihlaja, M. P., & Holst, T. K. (2013). How reflective are teachers? A study of kindergarten teachers' and special teachers' levels of reflection in day care. Scandinavian Journal of Educational Research, 57(2), 182–198. https://doi.org/10.1080/00313831.2011.628691

[102] Pirard, F., Peleman, B., Sharmahd, N. van Laere, K., Reinertz, C., & Backes, J. (2024). Belgium – ECEC Workforce Profile. In P. Oberhuemer & I. Schreyer (Eds.), Early childhood workforce profiles across Europe. 33 country reports with key contextual data (pp. 64–130). State Institute for Early Childhood Research and Media Literacy. https://www.seepro.eu/Complete-Publication2024.pdf

[103] Piroutková, P. (2023). Reflexe zkušeností učitelek mateřských škol s různou úrovní kvalifikace (Bakalářská práce). Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity. https://is.muni.cz/th/c7yfv

[104] Píšová, M., Najvar, P., Janík, T., Hanušová, S., Kostková, K., Janíková, V., Tůma, F., & Zerzová, J. (2011). Teorie a výzkum expertnosti učitelské profese. MUNI Press.

[105] Příhoda, V. (1937). Vědecká příprava učitelstva. Dědictví Komenského.

[106] Reynolds, M., & Salters, M. (1995). Models of competence and teacher training. Cambridge Journal of Education, 25(3), 349–359. https://doi.org/10.1080/0305764950250306

[107] Sammons, P., Sylva, K., Melhuish, E., Siraj-Blatchford, I.-S., Taggart, B., Grabbe, Y., & Barreau, S. (2007). The Effective Preschool and Primary Education 3-11 Project (EPPE 3-11): Influences on Children's Development and Progress in Key Stage 2: Social/behavioural outcomes in Year 5 (p. 63).

[108] Sánchez-Tarazaga, L., & Matarranz, M. (2023). The teaching profession in European Union education policy. Revista de Education, 399, 131–157. https://doi.org/10.4438/1988-592X-RE-2023-399-564

[109] Sheridan, S., Williams, P., & Sandberg, A. (2012). Systematic quality work in preschool. International Journal of Early Childhood, 45(1), 123–150. https://doi.org/10.1007/s13158-012-0076-8

[110] Shulman, L. S. (1987). Knowledge and Teaching: Foundations of the new reform. Harvard Educational Review, 57(1), 1–22. http://dx.doi.org/10.17763/haer.57.1.j463w79r56455411

[111] Scheffler, I. (1965). Conditions of knowledge: An introduction to epistemology and education. University of Chicago Press.

[112] Schön, D. A. (1983). The reflective practitioner: How professionals think in action. Basic Books.

[113] Schwab, J. J. (1983). The practical four: Something for curriculum professors to do. Curriculum Inquiry, 13(3), 239–265.

[114] Schweinhart, L. J., Montie, J. E., Xiang, Z., Barnett, W. S., Belfield, C. R., Nores, M., & Ypsilanti, M. (2005). Lifetime effects: The High/Scope Perry Preschool Study through age 40. High/Scope Foundation

[115] Siraj-Blatchford, I., Muttock, S., Sylva, K., Gilden, R., & Bell, D. (2002). Researching effective pedagogy in the early years: Research Report RR356. University of London, University of Oxford. https://dera.ioe.ac.uk/id/eprint/4650/1/RR356.pdf

[116] Smith, B. O. (1980). A design for a school of pedagogy. U.S. Department of Education.

[117] Smidt, W., Burkhardt, L., Endler, V., Kraft, S., & Koch, B. (2017). Professionalisierung des pädagogischen Personals in Kindertageseinrichtungen in Österreich – Modelle, Befunde, Desiderate. Zeitschrift für Pädagogik, 63, 121–138. https://doi.org/10.25656/01:18493

[118] Spieß, C. K. (2013). Effizienzanalysen frühkindlicher Bildungs- und Betreuungsprogramme. Zeitschrift für Erziehungswissenschaft, 16(2), 333–354. https://doi.org/10.1007/s11618-013-0353-9

[119] Splavcová, H. (2022). Spolupráce s rodinou při vzdělávání dětí od dvou let v mateřské škole. (Dizertační práce). Univerzita Karlova. Pedagogická fakulta.

[120] Stejskal, C. (Ed.). (1927). Třetí sjezd pro výzkum dítěte v Praze 30., 31. října, 1. a 2. listopadu 1926. Spolek pro péči o slabomyslné v Praze.

[121] Sylva, K., Melhuish, E. C., Sammons, P., Siraj-Blatchford, I., & Taggart, B. (2004). The Effective Provision of Pre-School Education (EPPE) project. Effective pre-school education. Institute of Education.

[122] Sylva, K., Siraj-Blatchford, I., Taggart, B., Sammons, P., Melhuish, E., Elliot, K., & Totsika, V. (2006). Capturing quality in early childhood through environmental rating scales. Early Childhood Research Quarterly, 21(1), 76–92. https://doi.org/10.1016/j.ecresq.2006.01.003

[123] Sylva, K., Melhuish, E., Sammons, P., Siraj-Blatchford, I., & Taggart, B. (Eds.). (2010). Early Childhood Matters: Evidence from the Effective Pre-school and Primary Education Project (1st ed.). Routledge. https://doi.org/10.4324/9780203862063

[124] Syslová, Z. (2013). Profesní kompetence učitele mateřské školy. Grada.

[125] Syslová, Z. (2017). Kvalita versus kvalifikace: Jaké by mělo být přípravné vzdělávání učitelů mateřských škol? Online Journal of Primary and Preschool Education, 1(1), 1–12.

[126] Syslová, Z., Borkovcová, I., & Průcha, J. (2014). Péče a vzdělávání dětí v raném věku. Wolters Kluwer.

[127] Syslová, Z., Burkovičová, R., Kropáčková, J., Šilhánová, K., & Štěpánková, L. (2019). Didaktika mateřské školy. Wolters Kluwer.

[128] Syslová, Z., & Hornáčková, V. (2014). Kvalita reflexe v profesním myšlení učitelek mateřských škol. Pedagogická orientace, 24(4), 535–561. https://doi.org/10.5817/PedOr2014-4-535

[129] Syslová, Z., & Chaloupková, L. (2015). Rámec profesních kvalit učitele mateřské školy. Masarykova univerzita.

[130] Syslová, Z., & Najvarová, V. (2012). Předškolní vzdělávání v České republice pohledem pedagogického výzkumu. Pedagogická orientace, 22(4), 490–515. https://doi.org/10.5817/PedOr2012-4-490

[131] Syslová, Z., & Najvarová, V. (2021). Přehledová studie výzkumů předškolního vzdělávání v České republice v letech 2011–2020. Pedagogika, 71(3), 483–504. https://doi.org/10.14712/23362189.2021.978

[132] Šejnohová, K. (2023). Třicet let profesního rozvoje učitelů v České republice. Pedagogika, 73(1), 15–40. https://doi.org/10.14712/23362189.2022.2203

[133] Štech, S. (2007). Profesionalita učitele v neo-liberální době: Esej o paradoxní situaci učitelství. Pedagogika, 57(4), 326–337.

[134] Švec, V. (1998). Klíčové dovednosti ve vyučování a výcviku. Masarykova univerzita.

[135] Švec, V. (2006). Od znalostí k pedagogické kondici: nový vhled do pedagogické přípravy studentů učitelství. Pedagogika, 16(1), 91–102.

[136] Tomková, A., Spilková, V., Píšová, M., Mazáčová, N., Krčmářová, T., Kostková, K., & Kargerová, J. (2012). Rámec profesních kvalit učitele. NÚV.

[137] Úrad vlády Slovenskej republiky. (2021). Plán obnovy. Komponent 6: Dostupnosť, rozvoja kvalita inkluzívneho vzdelávania. https://www.planobnovy.sk/site/assets/files/1045/2021-k6_-_dostupnost-_rozvoj_a_kvalita_inkluzivneho_vzdelavania_na_vsetkych_stupnoch.pdf

[138] Vašutová, J. (2001). Kvalifikační předpoklady pro nové role učitelů. In E. Walterová, (Ed.), Učitelé jako profesní skupina, jejich vzdělávání a podpůrný systém. Sborník z celostátní konference, 2. díl. Univerzita Karlova.

[139] Vašutová, J. (Ed.). (2004). Profese učitele v českém vzdělávacím kontextu. Paido.

[140] Vrána, S. (1946). Česká mateřská škola do nového údobí. Ústřední učitelské nakladatelství a knihkupectví.

[141] Weiss, S., Syring, M., Keller-Schneider, M., Hellstén, M., & Kiel, E. (2018). Career choice motives of early childhood educators: A cross-country comparison of four European countries. Research in Comparative and International Education, 13(4), 499–515. https://doi.org/10.1177/1745499918807035

[142] Wiegerová, A. (Eds.). (2015). Profesionalizace učitele mateřské školy z pohledu reformy kurikula. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta humanitních studií.